Otče Františku, od kdy jste vlastně myslivec? Začal jste s myslivostí již dříve nebo až tady ve Vlachovicích?
Myslivosti se věnuji od doby mého působení v Holešově. Na OMS v Kroměříži jsem se poprvé blíže setkal s myslivci a složil také myslivecké zkoušky.
Mým velkým učitelem byl Dr. Miklík z Holešova, byl členem ve sdružení v Zahnašovicích. Chodil jsem na 100m střelnici Hvězda k Jindřichu Kořínkovi, který mě zasvětil do střelby.
Jan Buksa mi na jeden rok půjčil zbraň, se kterou jsem ulovil s průvodcem Františkem Němcem ze Zahnašovic prvního srnce. Pak jsem si pořídil vlastní zbraň.
Lovím nejen v naší honitbě, ale přijmu pozvání i jinde, rád se setkávám s myslivci a poznávám způsoby života v jiných mysliveckých spolcích…
Kolik dětí máte aktuálně v kroužku? A kolik jím již prošlo?
Aby to bylo v pohodě zvládnutelné, volil jsem pro začátek deset dětí. Sedm z nich již získalo zlatý odznak mAm.
Připravujeme novou skupinu, kterou mi pomůže vést bývalý adept z kroužku mAm, který se letos stal členem našeho mysliveckého spolku, a tak může obohatit děti zážitky, které sám prožil v kroužku a nyní je úspěšný ve výkonu práva myslivosti v naší honitbě.
Připravujete program v klubovně nebo chodíte i do honitby?
Každý adept měl od začátku tzv. svého mysliveckého kmotra, který měl za úkol probrat a dovysvělovat, co se naučil při teorii v klubovně a pak mu v lese, či jinde dotvořit to, co se probíralo v kroužku.
Střídají se zde v kroužku různí hosté, každý přinese nějaké vědomosti nebo exponáty, aby to bylo pro děti pestré a zajímavé.
Teď chceme rozjet další skupinu dětí a budou mi pomáhat ti, co zdárně ukončili zlatý odznak mAm. Chci tímto vychovat mladé budoucí vedoucí této myslivecké mládeže. Jeden z bývalých dětí z kroužku bude působit jako instruktor.
Čtyři mladí myslivci z kroužku již absolvovali Kurz o první lovecký lístek, jeden z nich byl dokonce při závěrečných zkouškách nejúspěšnější.
Jakou činnost podnikáte s dětmi mimo učebnu?
Scházeli jsme se v soboty od 14 do 16 hodin. Kromě toho jsme budovali postupně Myslivecký areál sv. Františka. Mojí velkou oporou byl v tomto náš člen, dnes již důchodce, Jaroslav Hrabina, myslivec a původně uznávaný pokrývač, který mi pomáhal realizovat moji myšlenku.
Místo pro Dětský myslivecký areál sv. Františka vybral v lese nad dědinou a návrh krmelce vytvořil náš starostlivý myslivecký hospodář Václav Obadal. Postupně se budoval i s dalšími členy našeho spolku krmelec, pak se stavělo slanisko, dále ptačí krmítko a nakonec „zásobárna“, kde je krmivo pro zvěř a ptáky, dále nářadí pro práci. Děti podle věku mají své povinnosti, jarní a podzimní úklid lesa a čištění – dezinfekci mysliveckých zařízení a rozdělené přikrmování.
Všechny stavby mají krytinu – bobrovku, aby tvořily dohromady určitou architekturu.
Jak prožívají děti práci na zmíněném areálu?
Snažím se každou práci v lese zpříjemnit tím, že po práci končíme v lese táborákem a opečeme klobásku, chléb si přinesou děti z domu, zbytek zajistím… Nakonec vodou uhasíme ohniště a rozejdeme se domů… Pomáhají mi také členové našeho spolku.
Co jste vypozoroval, že děti baví v přírodě nejvíce?
Letos jsem oslavil 65 let života a dětem se věnuji od svých 20 let a pak jako kněz přes dalších 30 let. Jako myslivec věnuji svůj volný čas Srnčatům od roku 2018. Proto vím, že je nutné dětem dát také volno – relax po vykonané činnosti. Například, když se něco ukončí, dám jim půlhodinový rozchod před přípravou ohniště staršími dětmi – rozejdou se do lesa, například využívají sběr hub, malin, borůvek, které pak přinášejí domů rodičům… Mají také rády čištění lesa. Je to potěšení vidět radost dětí, které si pak sdělují, co nasbíraly
a vracejí se domů…
Co byste vzkázal čtenářům Myslivosti?
Rád bych tímto rozhovorem dal podnět myslivcům v jednotlivých spolcích, aby nekritizovali a nenaříkali nad nynějším složením a stavem v jednotlivých spolcích naší ČMMJ, ale začali se dětem – budoucí myslivecké generaci, věnovat…
Díky moc za rozhovor!
Kamila KAASOVÁ