Časopis Myslivost

Jedná se o plochy, které plní především environmentální funkce, tj. přispívají k ochraně zemědělské půdy, vodních toků, retenci vody, slouží jako úkryt či vytvářejí potravní nabídku pro různé druhy živočichů vázaných na zemědělskou krajinu.
Jejich prostorové uspořádání a režim hospodaření umožňují ale také jejich praktické využití pro myslivecké účely. Myslivci by měli mít povědomí, o jaké dotacemi podporované plochy se jedná, aby jednak mohli ve spolupráci se zemědělci navrhovat jejich co nejvhodnější umístění v honitbě z hlediska uvažovaného lovu zvěře, a jednak věděli, na jak dlouho a v jakém režimu je takový krajinný prvek na zemědělské půdě využíván a zemědělci obhospodařován. Právě na rozhraní pole les bývá často možnost na pruhovém krajinném prvku lépe lovit zvěř a předcházet tak škodám na zemědělských plodinách.


 
Jedním z typů jsou ochranné pásy. Ochranné pásy o stanové šíři a plodinové skladbě jsou uplatňovány v rámci podmíněnosti skrze povinné podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES).
Cílem standardů DZES v rámci podmíněnosti je zlepšit vliv zemědělského hospodaření na životní prostředí a krajinu, tedy přispět ke zmírňování změny klimatu, řešit ochranu a kvalitu vody a půdy a posilovat biologickou rozmanitost, přičemž hospodaření v souladu s těmito standardy je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor (přímých plateb a některých plateb rozvoje venkova).
Sice v podmínkách není přímo vyjmenováno nebo myšleno usnadnění lovu černé zvěře a eliminace škod na polních plodinách, ale zcela jistě se takové využití doslova myslivcům nabízí.
Prostřednictvím DZES 4 jsou zřizovány ochranné pásy podél vodních toků. Mají zajistit dlouhodobou ochranu vodních toků před smyvem hnojiv, pesticidů nebo jejich reziduí. Jedná se o pásy nehnojené zemědělské půdy o šířce nejméně 3 metry od břehové čáry, popř. u dílu půdního bloku s průměrnou sklonitostí převyšující 7 ° ochranný pás o šířce nejméně 25 metrů od břehové čáry.
V tomto případě se logicky vkrádá na mysl souvislost, že tyto plochy na mnoha místech využívají ke shánění potravy například rodiny nutrií, myslivci by tedy mohli využít ochranné pásy podél toků právě k eliminaci tohoto invazního živočicha.
V rámci DZES 5 se jedná o obhospodařování půdy způsobem, který snižuje riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu (např. využití půdoochranných technologií jako zasakovací, ochranné, předělovací pásy případně obsevy na erozně ohrožených půdách). Minimální šíře těchto pásů jsou 3 metry (doporučená šíře je 22 metrů) osetými plodinami s vysokým faktorem ochranného vlivu vegetace, např. jetel, trávy). Nebo půdochranná technologie ozelenění kolejových řádků s minimální šíří 3 metry a plodinami s vysokým nebo středním faktorem ochranného vlivu vegetace.
DZES 7b omezuje plochy jedné plodiny pomocí plochy jiné plodiny, nebo krajinným prvkem nebo ochranným pásem. Cílem je zlepšit nepříznivou strukturu krajiny, jako jsou zejména nízký podíl ekostabilizačních prvků v krajině, homogenita hospodaření na přilehlých dílech půdních bloků a především nadměrné velikosti dílů půdních bloků. Minimální šíře pásů je 22 metrů.
Seznam vhodných plodin pro výsev je rozsáhlý a zahrnuje leguminózy, olejniny, byliny, trávy a jejich směsi (např.: aksamitník, bér vlašský, bob, cizrna, čičorka, čočka, fazol, hrách, hrachor, jestřabina, jetel, komonice, kozinec, lupina – bílá, úzkolistá, žlutá, peluška, pískavice ptačí noha, sója, štírovník, tolice, úročník, vičenec, vikev, vojtěška, trávy čeledi lipnicovité).


 
Na podmínky standardů DZES navazují podmínky dobrovolné Celofaremní ekoplatby.
K plnění podílu neprodukčních ploch z orné půdy se využívá několik typů ochranných pásů. Jedním z nich je například ochranný pás kolem krajinného prvku s šířkou od 1 metru do 30 metrů. Plodina nebo směs musí být odlišná od hlavní plodiny pěstované na části dílu půdního bloku, která sousedí s tímto pásem.
Seznam plodin je rovněž rozsáhlý a zahrnuje plodiny aksamitník, bér vlašský, hořčice, kapusta krmná, kmín, kopr, koriandr, krambe, laskavec, len, lesknice kanárská, lnička, mastňák, mrkev, oves hřebílkatý, pastinák, pískavice, pohanka, proso seté, ptačí noha, ředkev, řepice, řeřicha, sléz, slunečnice (s výjimkou slunečnice hlíznaté), svazenka, světlice, šalvěj hispánská, šťovík, trávy čeledi lipnicovité a jejich směsi vodnice, žito trsnaté (lesní) a směsi těchto plodin), trávy čeledi lipnicovité, jejich směsi nebo směsi trávy čeledi lipnicovité s plodinami vázajícími dusík (bob, cizrna, čičorka, čočka, fazol, hrách, hrachor, jestřabina, jetel, komonice, kozinec, lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, peluška, pískavice, ptačí noha, sója, štírovník, tolice, úročník, vičenec, vikev, vojtěška), přičemž podíl plodin vázajících dusík v porostu nepřesáhne 50 %. Tytéž plodiny lze pěstovat i v jiných typech ochranných pásů.
 
Dalším je ozeleněný kolejový řádek s šířkou od 2,5 metru do 6 metrů nebo ochranný pás typu souvrať, jehož minimální šíře by měla být 3 metry a maximální 30 metrů.
 
Odlišná skladba plodin je u ochranného pásu podél vodních útvarů, kde lze pěstovat porost trav z čeledi lipnicovité nebo jejich směsi nebo směsi trávy čeledi lipnicovité s plodinami čičorka, jestřabina, jetel plazivý, kmín, štírovník, tolice dětelová, úročník, vičenec a vikev, přičemž podíl těchto plodin v porostu v roce založení porostu a v roce následujícím nepřesáhne 10 %. Parametry pro základní, resp. prémiový ochranný pás je minimální šíře 6 metrů, resp. 12 metrů, minimální délka 15 metrů a maximální šíře 30 m.
 
Pro plnění podílu neprodukčních ploch lze také využít ochranný pás podle DZES 7b o maximální šíří 30 metrů. Na pásu lze pěstovat plodiny uvedené výše u DZES 7b s výjimkou dusík vázajících plodin (bob, cizrna, čičorka, čočka, fazol, hrách, hrachor, jestřabina, jetel, komonice, kozinec, lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, peluška, pískavice, ptačí noha, sója, štírovník, tolice, úročník, vičenec, vikev, vojtěška), jejich směsí nebo jejich směsí s jinými plodinami nebo směsí těchto plodin s trávami čeledi lipnicovitých, pokud poměr dusík vázajících plodin ve směsi je více než 50 %.
 
Cílem zachování neprodukčních ploch je zlepšení biologické rozmanitosti na zemědělské půdě. U všech neprodukčních ochranných pásů musí být zajištěn neprodukční charakter, tzn. plodina není sklízena, spásána ani odstraňována z pozemku a je dodržován zákaz aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.
V mnoha případech by mohli myslivci využít blízkých či sousedících vlastních pozemků s těmito prvky a podpořit efektivitu pro krajinu a biodiverzitu třeba tím, že na vlastních pozemcích rozšíří plochu zbudováním zvěřního políčka či výsevem vhodných, pro zvěř prospěšných plodin, nemluvě o možnosti výsadby plodonosných dřevin a keřů.
 
V rámci opatření rozvoje venkova jsou podporovány Biopásy, které patří mezi již zavedená podopat­ření na standardní orné půdě. Jedná se v podstatě o úhorové hospodaře­ní na definované ploše, s vysetím stanove­né směsi. Podporovány jsou tři typy biopásů.
Prvním je krmný biopás (jednoletý), který se v průběhu období plnění víceletých podmí­nek každoročně obnovuje. Krmné biopásy jsou určeny pro podporu zejména drob­ného ptactva a drobné zvěře. Ve směsi musí být povinně zastoupena jarní obilovina, proso seté, kapusta krmná, pohanka obecná, volitelnými jsou například svazenka, lesknice nebo čirok.
Víceletým typem biopásu je nektarodárný biopás, který se v období pěti let zakládá celkem dvakrát. Nektarodárné biopásy cílí na podporu hmy­zu (např. opylovačů, parazitoidů a denních motýlů). Zastoupení druhů ve směsi je např. jetel, vikev vojtěška setá, pohanka, hořčice, mrkev, sléz lesní, divizna velkokvětá. Šíře krmných a nektarodárných biopásů je v rozmezí od 6 do 30 metrů, souvislá délka nejméně 50 m. Na díle půdního bloku mohou zaujímat nejvýše na 50 % výměry.
Třetím typem je kombinovaný biopás. Jedná se o kombinací dvou na sebe navazujících pásů, kdy jeden (každoročně obnovovaný) slouží jako zdroj potravy (složení a parametry jako krmný), a druhý je jetelotravní s šířkou v rozmezí 18 až 30 metrů.
 
S biopásy lze kombinovat tzv. druhově bohaté pokrytí orné půdy. Jedná se o souvislý porost, který musí zahrnovat minimálně dva druhy leguminóz, dva druhy lipnicovitých a dva druhy ostatních plodin (např. hořčice, pohanka, ředkev atd.).
 
Výše uvedené možnosti jsou realizovány zemědělci na zemědělské půdě v tomto programovém období Společné zemědělské politiky, tzn. 2023–2027. Více informací lze nalézt na stránkách Ministerstva zemědělství „Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023–⁠2027. (https://mze.gov.cz/public/portal/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027/rozvoj-venkova/agroenvironmentalne-klimaticka-opatreni).
Detailní podmínky pro zakládání biopásů či ploch s druhově bohatým pokrytím stanovuje nařízení vlády č. 80/2023 Sb. o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně klimatických opatření, ve znění pozdějších předpisů.
Konkrétní znění standardů DZES a podmínky pro některé neprodukční plochy stanoví nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům. Detailní informace k podmínkám ekoplatby a podílu neprodukčních ploch vychází z nařízení vlády č. 83/2023 Sb., stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům.
 
Zcela určitě by měli myslivci oslovit zemědělce s návrhem či prosbou k jednání o tom, kde by se mohly dotované krajinné prvky v zemědělské krajině umístit. Rozhodující slovo má samozřejmě zemědělec hospodařící na pozemcích, ale jistě se najdou mezi zemědělci mnozí, kteří jsou zároveň myslivci, kteří při rozhodování o svém hospodaření budou ochotni alespoň vyslechnout názory a pohledy myslivců. Pokud totiž chtějí myslivci pomoci přírodě a být respektovanými zodpovědnými partnery zemědělců, pak není lepší cesty než nabídnout pomocnou ruku, spolupráci a respektování partnerství všech, kteří hospodaří v přírodě.
 
Ing. Jitka STŘEDOVÁ
Mgr. Ing. Lenka SVOBODOVÁ