Časopis Myslivost

Myslivecké zábavy 02 / 2006

Zákulisí mysliveckých slov

Michal NOVOTNÝ
Zákulisí mysliveckých slov
Minule jsem tu začal výpravy za jazykovým zákulisím některých slov tak či onak spojených s myslivostí. Když mluvím o jazykovém zákulisí slov mám na mysli jednak význam – často se v průběhu času měnící – těchto výrazů, jejich původ, jak se odborně říká etymologii, a také jejich často překvapující, někdy až přímo šokující, příbuzné. Začal jsem – čím jiným než výrazy myslivost a myslivec a seznámil jsem s názory odborníků na to, jak by pojmenování myslivost a myslivec mohla souviset se slovesem myslet. Dnes přichází na řadu významově velmi blízké pojmenování

HAJNÝ
      a kromě zjevně příbuzného slovesa hájit a podstatných jmen háj, hájek, hájíček mohu slíbit už ne tak zjevně, ale rovněž příbuzná slova zahájit a hejno.
      Začneme od významu slova hajný, jak ho uvádí Slovník spisovného jazyka českého. Jen tak mimochodem, významy slov si tady ze zmíněného slovníku - a také z novějšího Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost - necitujeme jen pro nějakou zajímavost; tyto slovníkové definice jsou velmi důležité. To, co si přečteme v obou slovnících, je takříkajíc oficiální význam příslušného slova. Těmto slovníkům se odborně říká kodifikační, což znamená, že zde najdeme něco jako předpisy, které platí až do vydání nové kodifikační příručky; k nim patří ještě například u nás velmi oblíbená a přeceňovaná Pravidla českého pravopisu. Ale abych konečně už ocitoval definici hajného ze slovníků. Starší a obsáhlejší Slovník spisovného jazyka českého píše: "hajný 1. osoba pověřená dozorem nad určitou částí lesa" s příklady "hajný pronásledoval pytláka; hajný lesní správy; účast hajných a ostatního lesního personálu na honech; udělat pytláka hajným". Jako druhý význam slova hajný uvádí slovník "rybářský, rybní hajný, baštýř, porybný". Novější, stručnější jednosvazkový Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí jako definici výrazu hajný přesně totéž, co má starší slovník jako první význam, tedy "osoba pověřená dozorem nad určitou částí lesa" s novým dodatkem "lesník". Před definicí však Slovník spisovné češtiny uvádí zkratku dř., což nejspíš znamená, že slovo hajný dnes už není oficiálním titulem "osob pověřených... atd." Řekl jsem, že do jazykového příbuzenstva zjevně patří výraz háj a jeho zdrobněliny hájek a hájíček. I na tato slova se podíváme do kodifikačních slovníků, abychom si ověřili jejich přesný význam. Novější Slovník spisovné češtiny říká, že je to "nevelký les, zpravidla listnatý", starší Slovník spisovného jazyka českého má skoro totožnou formulaci, "lesík zpravidla listnatý", v botanické terminologii jde o "smíšený les s převládajícími listnáči". Oba slovníky také zaznamenávají expresívní použití slova háj v obecné češtině ve spojení "jdi do háje" ve významu "jdi pryč," "dej pokoj".
      Jak jsme si všimli, háje a hájky se od ostatních takříkajíc druhů lesa odlišují tím, že jsou listnaté nebo převážně listnaté. Což se ale nezdá nějak souviset s pojmenováním hajný, ti se určitě nestarali jen o listnaté části lesa. Významovou souvislost nenacházíme ani mezi slovy haj a hajný a slovesem hájit... To, jak si opět ověříme ve slovnících, obecně znamená něco chránit a bránit, hájit můžeme třeba pravdu, vlast, obžalovaného před soudem, a zadruhé sloveso hájit používáme v užším, takříkajíc mysliveckém významu, tedy chránit před lovem. V určitou roční dobu jsou podle předpisů hájeni například zajíci, někteří živočichové jsou zákonem hájeni celoročně.
      Takže tu máme tři slova hajný, háj a hájit, všechna jsou zjevně příbuzná, ale tím, že jsme pátrali po jejich dnešním přesném významu, jsme nenašli žádného jejich společného jmenovatele. Možná nám v tom pomůže etymologie, pátrání po původu těchto slov. Začnu slovesem hájit, protože to je takříkajíc otec celé této skupiny slov, od něj to všechno začalo. Hájit je sloveso všeslovanské, nenajdeme ho jen v bulharštině a makedonštině, původní význam praslovanského gojiti je nechat žít - mimochodem, odtud je i jiné běžné sloveso hojit. Později gojiti změnilo svůj význam na pěstovat či chovat a nakonec na chránit. Dlouho však šlo jen o les, říkalo se hájit les, což znamenalo chránit tento les, eventuálně část lesa. V předkřesťanských dobách se lesy nebo jejich části hájily z rituálních, náboženských důvodů. V lesích sídlili bohové a bůžkové a bývalo do nich v určitou dobu zakázáno vstoupit, byly hájeny. Naši dávní předkové také už znali a ctili právo azylu, když někdo pronásledovaný vstoupil do hájené části lesa, sám se stal hájeným, světská moc na něj takříkajíc nemohla. Těmto částem lesa, chráněným, hájeným se pak začalo říkat jedním slovem háje či hájky. Nikde jsem se to sice nedočetl, ale je docela pravděpodobné, že první hajní se starali právě o tyto rituální lesy, o háje. Jak rituální části lesa souvisejí s jejich listnatostí, jsem se také nikde nedočetl, ale když dovolíte další spekulaci: už naši předkové věděli, že listnaté stromy jsou cennější, tedy posvátnější než stromy jehličnaté. S posvátností některých částí lesů možná souvisí i lehce vulgární často používaná fráze "Jdi do háje". Někteří sice soudí, že to je jen eufemismus, tedy jaksi slušnější vyjádření původního "Jdi do hajzlu", etymolog Václav Machek se však domníval, že když někoho pošleme do háje, pošleme ho pryč opravdu dokonale, v rituálně hájeném lese ho nikdo ani nesmí hledat. S hájením, tedy ochranou, tentokrát už ne lesa, nejspíš souvisí i slovo hejno, které najdeme jen v češtině a ve slovenštině. Praslovanské gajno asi vzniklo z gojit, tedy chránit, hájit, a používalo se původně jen o domácích ptácích, gajno byla skupina drůbeže, kterou její majitel chránil, hájil.
      Mezi příbuznými z této velké jazykové rodiny jsem jmenoval i sloveso zahájit. To, zase jsme si ověřili ve slovnících, znamená začít něco významného, třeba slavnost, výstavu, diskuzi, ofenzívu, festival a hlavně soudní přelíčení. Ano, hlavně, protože právě v souvislosti se soudy se slovo zahájit ve významu začít začalo používat. Už ve středověku se soudci obávali o svou bezpečnost, a tak před započetím procesu bylo nutné prostor mezi soudem a publikem zajistit, zabezpečit nějakými v dobových textech se píše "šranky" soudce ochránit, tedy zahájit. A protože se to dělalo vždycky na počátku přelíčení, postupně dostalo slovo zahájit význam, který slova hájit, háj a hajný už ani nepřipomíná.
vychází v 6:34 a zapadá v 19:34 vychází v 12:05 a zapadá v 3:50 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...