Časopis Myslivost

Cizorodé látky u lovné zvěře

RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc., MVDr. Jiří SEDLÁČEK
Cizorodé látky u lovné zvěře
Sledování cizorodých látek u lovné zvěře má zásadní význam nejenom pro lovnou zvěř, ale i pro člověka samotného. Zvěř pobývající trvale v přírodním prostředí je nejlepším bioindikátorem jeho skutečného stavu. Vyšetřením zvěře lze nejlépe monitorovat rozsah postižení přírodního prostředí pesticidy i těžkými kovy.
V okrese Šumperk byla vybrána pro dlouhodobější monitoring a sledování výskytu pesticidů a těžkých kovů u spárkaté zvěře modelová oblast v okolí obce Velké Losiny. Bylo to proto, že jde o lázeňské místo, ale také z důvodu, že území o rozloze 3992 ha obhospodařuje jeden uživatel honitby - MS "Ucháč" Velké Losiny a na předmětném území se v nadmořské výšce od 396 až do 1009 m vyskytuje zvěř od drobné užitkové zvěře - zajíců a koroptví až po zvěř srnčí, černou a jelení a donedávna i zvěř kamzičí. MS Ucháč pak zajistilo všechny vyšetřené vzorky.

Provedením vyšetření 15 kusů spárkaté zvěře (jelení, srnčí a černé) v letech 1994 až 1998 na deponování cizorodých látek organického i anorganického původu byly zjištěny některé zajímavé skutečnosti.

Pokud jde o kontaminanty organického původu (pesticidy), bylo zjištěno, že hodnoty jsou u všech provedených vyšetření ve svalovině hluboko pod hygienickými limity. Vyšetření bylo provedeno na všeobecně známé DDT, hexachlorbenzen (HCB), hexachlorcyklohexan (HCH), polychlorované bifenyly (PCb) a další pesticidy.

Pro zajímavost uvádíme u všeobecně známého a v minulosti hojně používaného DDT jako příklad, že současné průměrné zjištěné hodnoty jsou u srnčí zvěře 23x nižší než stanovuje hygienický limit. Byly však zjištěny značné rozdíly, kdy u vyšetřených kusů srnčí zvěře z míst, kde se v minulosti intenzivně pěstovaly brambory, včetně aplikace DDT, byly hodnoty DDT včetně mladé zvěře ve stáří pěti měsíců téměř 10x vyšší než u zvěře pocházející z horské části honitby a to až O,243 mg DDT na 1 kg svaloviny při hygienické normě 2 mg na 1 kg svaloviny. A to se aplikace DDT prováděla již před desetiletími a přesto lze zaznamenat tyto rozdíly.

Podstatně horší situace byla zjištěna v deponování cizorodých látek anorganického původu - těžkých kovů. Nejsou problémy s chromem, arsenem, mědí, zinkem, niklem a kobaltem. Zde jsou zjištěné hodnoty ve svalovině, v játrech a ledvinách v souladu s hygienickými limity (v převažující většině hluboce pod hygienickými limity).

Jiná je situace v deponování kadmia, olova a rtuti do tkání zvěře. V tabulce je uveden počet zvýšených (nadlimitních) zjištění nevyhovujících hygienickým požadavkům - v současné době vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 298/1997 Sb. v platném znění, kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravinových doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné.

Problémem u vyšetřené spárkaté zvěře byly zvýšené hodnoty kadmia, olova a rtuti. Zvýšené hodnoty kadmia byly zjištěny ve svalovině (dva kusy jelení zvěře a jeden kus srnčí zvěře) a v játrech (jeden kus srnčí zvěře) v hodnotách 1,3 až 2x překračujících hygienické limity (svalovina max. O,18 mg na 1 kg, játra 1,05 mg na 1 kg).

V ledvinách byly zvýšené hodnoty kadmia zjištěny u všech kusů jelení a černé zvěře a 42,8 % zvěře srnčí od hodnot překračujících nepatrně hygienický limit až po téměř osminásobné překročení (max. 15,80 mg na 1 kg).

Zvýšené hodnoty olova byly zjištěny pouze ve svalovině po jednom kusu jelení a srnčí zvěře a dvou divočáků. Zjištěné hodnoty překračovaly hygienické limity 73 až 305x (max. 30,5 mg na 1 kg)!

Zvýšené hodnoty rtuti byly zjištěny ve svalovině u jednoho kusu jelení a jednoho kusu černé zvěře, v játrech u jednoho kusu divočáka a v ledvinách 80 % divočáků s překročením hygienických limitů v rozmezí 2 až 587x! Překročení hygienických limitů bylo 1,3 až 23,3x, s výjimkou jednoho lončáka, uloveného v roce 1996. U něho bylo překročení hygienických limitů vysoce závažné a varující. Hygienické limity byly překročeny ve svalovině 35x, v játrech 134x a ledvinách 587x (ledviny 58,7 mg rtuti na 1 kg)! Uvedený kus zřejmě musel brát někde na krmelišti vyložené osivo mořené preparátem s obsahem rtuti! V žádném případě se nesmí krmit zbylými mořenými osivy.

V čem hledat příčinu zvýšeného deponování těžkých kovů v tkáních spárkaté zvěře? Pokud jde o kadmium, jde zřejmě o důsledky dřívějšího hnojení umělými hnojivy, především masově používaného NPK. NPK obsahovalo nekvalitní africké fosfáty s vysokým obsahem kadmia. Bylo používáno i na přihnojování luk a pastvin trvale využívaných i jelení a srnčí zvěří a kadmium se primárně kumuluje ve spásané rostlinné potravě. U černé zvěře dochází k zvýšenému výskytu kadmia zřejmě z důvodů přijímání živočišné potravy, drobných obratlovců a bezobratlých (např. žížal), u kterých dochází k primární kumulaci, s následnou kumulací u černé zvěře.

Důvody zvýšených hodnot u olova jsou nejasné a lze vyloučit, že by šlo o důsledky kontaminace horského prostředí z důvodu motorismu a používání olovnatého benzinu. Bylo by nutné vyloučit, zda také nemohla být vyšetřovaná svalovina kontaminována mikroskopickými částečkami olova po destrukci moderních poloplášťových střel. Pokud jde o výskyt rtuti, jejíž výskyt byl zjištěn s výjimkou jednoho kusu jelení zvěře vyhradně u divočáků, jde pravděpodobně o důsledek přijímání osiva mořeného v dřívější době preparáty s obsahem rtuti (např. Agronal).

Devět kusů spárkaté zvěře bylo také vyšetřeno na výskyt radionuklidů ve svalovině. Oblast Jeseníků byla v některých lokalitách po černobylské havárii značně postižena radioaktivními spady a u zvěře z těchto lokalit byly zjišťovány vysoké hodnoty radioaktivity. V některých případech byla zjišťována z několika lokalit radioaktivita vyšší než 4000 Bq na jeden kilogram svaloviny. Z vyšetření provedených především v roce 1995 bylo zjištěno, že u žádného vyšetřeného kusu již nebyly prokázány nadlimitní hodnoty Cesia 134 a Cesia 137 a zjištěné hodnoty radioaktivity byly pod 10 Bq (becquerelů). Pouze u sedmiletého jelena uloveného v roce 1995 byla zjištěna hodnota 99 Bq. Že však radioaktivita přetrvává ukazují výsledky vyšetření lončáka z roku 1998, kdy byla zjištěna radioaktivita ve svalovině 215 Bq. Ve stejné lokalitě byly u lončáků ulovených v říjnu 1999 zjištěny dokonce hodnoty 740 a 307 Bq! Současný hygienický limit je 600 Bq na 1 kg svaloviny.

Co z toho vyplývá pro mysliveckou praxi a myslivce. Ve zkoumané oblasti můžeme být spokojeni pokud jde o výskyt organických cizorodých látek (pesticidů) v přírodním prostředí. Jejich výskyt na základě monitoringu provedeného vyšetřením zvěře bude minimální a zjišťované hodnoty u spárkaté zvěře jsou hluboce pod hygienickými limity.

Jiná je situace u anorganických cizorodých látek (těžké kovy), kde zřejmě ještě desetiletí poneseme důsledky dřívější chemizace a intenzifikace zemědělské výroby a výsledky ukazují na kontaminaci přírody Jeseníků především kadmiem.

Pro myslivce vyvstává otázka vlivu konzumace lovčího práva (drobu - vnitřností) z hlediska výskytu těžkých kovů. Předně většinou při obvyklém rozsahu lovu jde nejvýše o droby z několika kusů ročně. V zásadě alespoň ve zkoumané oblasti nemusí být žádné obavy z konzumace jater. Z hlediska zjištěných výsledků by neměly být používány ledviny od lončáků a starší zvěře a u jelení a srnčí zvěře starší čtyř let, nebo by to nemělo být často. Určitý zdravotní význam mohla mít při dřívějším vysokém redukčním odstřelu jelení zvěře skutečnost, že byli i jednotlivci, kteří v té době vysloveně lovili holou ve větších množstvích pro "pajšl" a tím přilepšení své domácnosti.

Pokud jde o zvěřinu je rozsah její spotřeby v běžné populaci velmi nízký. Zdravotně významná by mohla být jen velmi častá konzumace zvěřiny starších kusů jelení zvěře.

Možná se někomu bude zdát, že je zbytečné dělat velký rozbor z mála vyšetření. Hlavním důvodem je informovat veřejnost o této problematice. Nejde zde jen o zdravotní stav zvěře, ale i o získání základních informací o postižení přírodního prostředí cizorodými látkami. Tím jsou důležitá tato vyšetření pro celou populaci a to i z hledisek, že k stejné situaci bude docházet i u pastevně chovaných hospodářských zvířat (skotu, ovcí). Jde o celospolečenskou zakázku a zájem, dokumentaci výsledků a znalost postižení přírodního prostředí pro sledování vývoje této problematiky v budoucím období. I přesto, že náklady komplexního vyšetření jednoho kusu zvěře na cizorodé látky jsou přibližně 6,5 tisíce korun, měla by společnost najít prostředky na monitorování stavu přírodního prostředí pomocí vyšetření lovné zvěře, jako sledování majícího celospolečenský význam. K tomu může prováděnými vyšetřeními přispět veterinární služba za pomoci myslivců.

Vyšetření zvěře na cizorodé látky - těžké kovy

zvěř ks nadlimitní zvýšené hodnoty
kadmium olovo rtuť
A B C A B C A B C
srnčí 7 1 1 3 1 - - - - -
jelení 3 2 - 3 1 - - 1 - -
černá 5 - - 5 2 - - 1 1 4
celkem 15 3 1 11 4 - - 2 1 4


Legenda: A - svalovina, B - játra, C - ledvina

Komentář redakce


Výsledkem spolupráce MS Ucháč Velké Losiny a Okresní veterinární správy v Šumperku při monitorování cizorodých látek, jak je uvedeno v článku, bylo zjištění hodnoty 740 becquerelů (Bq) na 1 kg zvěřiny u lončáka. Doporučená norma Evropské unie je 600 Bq.

Tato skutečnost se stala předmětem dalšího cíleného šetření a bylo prokázáno, že na území 50 km2 ve třech honitbách je zjišťována zvýšená radiace u místní populace černé zvěře. Tato skutečnost byla v poslední době často komentována denním tiskem a ve vysílání televizních stanic.

Zvýšené hodnoty byly zjištěny ve dvou lesních komplexech u obce Velké Losiny - v oblasti Mravenečníku a Ucháče. Ze 17 kusů zde vyšetřených divočáků byly zjištěny vyšší hodnoty radiace než 600 Bq u 11 kusů a z nich u čtyř kusů dokonce hodnoty od 1649 až do 7510 Bq. Zarážející a abnormální je, že nejvyšší hodnota byla zjištěna u dvacetikilogramového selete ve věku nejvýše osm měsíců. A také to, že v období od roku 1993 až do roku 1997 byly hodnoty u divočáků na tomto území pod 10 Bq. Současně bylo na stejných lokalitách vyšetřeno 7 kusů tří až desetileté jelení zvěře se zjištěním hodnot jen 4,6 až 182,2 Bq.

Ve třech navazujících honitbách k této oblasti byly zjištěny u divočáků hodnoty pod 10 až do 427 Bq. V dalších šesti navazujících honitbách nebylo vyšetření divočáků do uzávěrky tohoto čísla časopisu zatím provedeno. Ve vzdálenějších lokalitách v okrese Šumperk byly zjištěny u divočáků hodnoty jen 15 až 97 Bq. Podle poměru radioizotopů Cesia 134 a Cesia 137 jde o černobylský původ radiace.

V době uzávěrky tohoto čísla časopisu byla zjištěna u lončáka - kňourka v Rychlebských horách u Javorníka ve Slezsku v okrese Jeseník, vzdáleném od území s výskytem radiace u divočáků v okrese Šumperk asi 45 km, hodnota přes 2000 Bq. Mohlo jít o kus, který odmigroval v době chrutí ze šumperské lokality. Ostatní vyšetření divočáci v okrese Jeseník mají hodnoty pod 10 až do 84 Bg.

Důvody proč je postižena zvýšenou radiací v této oblasti jen černá zvěř nejmladších věkových ročníků, a to dvě třetiny selat i lončáků, jsou nejasné a příčinami této anomálie a objasňováním důvodu vzniku radiace v minulém roce se zabývají Okresní veterinární správa, Okresní hygienická stanice, Okresní úřad - referát životního prostředí v Šumperku, ve spolupráci se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a Státním úřadem radiační ochrany.




Zpracování dat...