Časopis Myslivost

Možnosti zvyšování úživnosti honiteb a dotační politika státu

Ing. Jaroslav DOUBEK
Možnosti zvyšování úživnosti honiteb a dotační politika státu
Tímto článkem bych rád alespoň v hrubých rysech informoval mysliveckou veřejnost o možnosti využití "dotační politiky" Ministerstva životního prostředí ČR - Programu péče o krajinu - pro zvyšování úživnosti polních a smíšených honiteb. Některé vypsané dotační tituly lze totiž mimo jejich hlavního poslání s úspěchem využít právě ke zvýšení úživnosti honiteb.
Zájmy státu na ochraně přírody a krajiny jsou definovány příslušnými zákony v dané oblasti. Vybrané ekologicky významné činnosti jsou pak dotovány státem a tak jsou motivovány některé skupiny obyvatel např.: k činnostem pozitivně ovlivňujícím ráz krajiny jako celku (výsadby zeleně do polních celků s funkcí protierozní nebo stabilizační).

Takovou zájmovou skupinou, která přispívá a dále může přispět k tvorbě a ochraně životního prostředí a krajiny, jsou kromě různých organizací ochrany přírody i myslivci. K tomu lze právě s úspěchem využít dotačních pravidel Ministerstva životního prostředí ČR (dále jen MŽP), obsahujících dotační tituly "A.2. Tvorba biologických protierozních opatření nebo B.S. Opatření k realizaci stabilizačních prvků v krajině", které lze využít např. pro zakládání remízků, nebo jen provádění řadových výsadeb původních druhů dřevin do monotónní zemědělské krajiny bez zeleně. Takovou krajinu (nebo chcete-li honitbu) je třeba uživit alespoň tímto způsobem a navodit tak příznivější podmínky pro "obyvatelnost krajiny" některými druhy rostlin a živočichů (třeba jen hmyzu a drobného ptactva). Takováto činnost v dané krajině, odborně navržená a provedená, je bezesporu významnou ochranářskou činností směřující k nápravě často bezohledného využívání přírody člověkem, ale je zároveň i významnou činností mysliveckou směřující k zvyšování úživnosti honiteb.

Platný zákon o myslivosti ukládá uživatelům honiteb zakládat políčka pro zvěř v lesních honitbách, v polních honitbách zakládat remízky a tím zvyšovat jejich úživnost (u remízků je to také z důvodů krytových a klidových). Jak je však tato povinnost plněna v mnoha honitbách v praxi, víme všichni. Jistě se najdou četné výjimky. Určitě je mnoho těch, kteří toto dělají i bez dotací. A to je jenom dobře. Nyní se však s využitím dotačních titulů MŽP nabízí mnoha honitbám možnost tuto náročnou činnost (časově a finančně) realizovat "za přispění státu" až do výše 100 % prokázaných nákladů. Pro mnohé se tak otvírá cesta, dříve např. z ekonomických důvodů nerealizovatelná, jak v širším měřítku naplnit zákonnou povinnost zvyšovat úživnost honitby (zakládáním remízků) a jak navíc (a to je dnes snad ještě významnější) vhodně propagovat myslivost jako ochranářskou činnost před laickou veřejností a v tomto směru přispět k obroušení dnes velice ostrých hran. Mimo jiné v této oblasti vzácně najdou shodu orgány a organizace ochrany přírody na straně jedné a myslivci na straně druhé, jelikož mají stejný cíl, kterým je zvýšení pestrosti krajiny a tím zvýšení její ekologické hodnoty z pohledu ochranářského a zvýšení úživnosti krajiny pro zvěř s navazujícími efekty z pohledu mysliveckého. Nestojí za to se i z těchto důvodů o takové zvyšování ekologické hodnoty krajiny pokusit, takové činnosti pak vhodně propagovat (aby se o tom vůbec někdo dozvěděl) a získat i tímto způsobem české myslivosti větší prestiž ve společnosti a v ochranářských kruzích? Zvláště venkovské obyvatelstvo, které v krajině denně žije, by ve většině případů dokázalo takovou činnost ocenit.

A nyní k praktické stránce věci. MŽP vydává každoročně platná dotační pravidla v rámci již zmiňovaného Programu péče o krajinu. Ta jsou pro zájemce k nahlédnutí na jednotlivých prvoinstančních orgánech státní správy ochrany přírody a krajiny (např.: okresní úřad - referát životního prostředí nebo v chráněných krajinných oblastech příslušná správa CHKO). Zde se dají získat podrobné informace o jednotlivých dotačních titulech (výše zmiňované tituly nejsou jediné) a o podmínkách jejich využití. Pokud se rozhodnete některý dotační titul využít a vhodně vysvětlíte danému pracovníkovi orgánu ochrany přírody váš záměr, jistě najdete podporu i metodickou pomoc. Jelikož vlastníci půdy, bez jejichž souhlasu se nedá žádná výsadba (ač řadová) realizovat, těžko budou souhlasit se zakládáním plošně významných trvalých remízků na zemědělsky využívané půdě (pokud se zrovna nerozhodnou pozemek zalesnit) a protože změna druhu pozemku, která by tím nastala, vyžaduje poměrně administrativně náročné územní řízení "o změně využití území", doporučuji jako první a nejsnáze realizovatelný krok, jak vnést rozptýlenou zeleň do polních či smíšených honiteb, použít řadových výsadeb plodonosných stromů a keřů. Druhové složení bude odvislé od půdních a klimatických podmínek dané oblasti. Bude vhodné zvolit konstantní spon mezi cílovými plodonosnými dřevinami (např.: jeřáb ptačí, dub letní či zimní, pláňata ovocných stromů nebo dle dohody s orgánem ochrany přírody jírovec maďal či dub červený), který bude vhodně vyplněn plodonosnými keři (např.: růže šípková, trnka, bez černý a hroznatý, hloh atd.). Vytipovat místa pro řadové výsadby nebude zas tak obtížné. Například cesta mezi poli může být alespoň po jedné straně opatřena řadovou výsadbou, využít se dá různých zbytků mezí, úvozů, krátkých a prudkých dnes již zemědělsky nevyužívaných svahů, ale i okrajů vodotečí či zemědělských objektů. Možností se pro toho, kdo skutečně chce, najde celá řada. Po vytipování míst k výsadbám je nutno získat údaje o vlastnících (příslušný katastrální úřad operát katastru nemovitostí je za poplatek veřejně přístupný). Máte-li tyto údaje, můžete se pokusit přesvědčit dotyčné vlastníky a získat jejich souhlas s realizací. Samozřejmě že lépe se vám bude jednat s vlastníkem, který má kladný vztah k přírodě, zvlášť když mu vysvětlíte, že použijete ty druhy stromů a keřů, jež nebudou výrazněji zastiňovat ani jinak ovlivňovat jeho pozemek, nebo se v případě problémů použití stromů přímo vyhnete a v dané lokalitě zůstanete pouze u keřů. Domluva je jistě ve většině případů možná. Pokud máte příslušné souhlasy vlastníků, vypracujete finanční rozpočet celé akce a žádost včetně požadovaných příloh na požadovaný dotační titul. Celá navrhovaná akce je poté orgánem ochrany přírody posouzena a postoupena příslušnému orgánu ke schválení.

Pak je možné přistoupit k vlastní realizaci. Sazenice stromů a keřů buď můžete nakoupit ve specializovaných provozech (školky), nebo přímo vyzvednout na vhodných lokalitách za předchozího souhlasu vlastníka. Vlastní výsadby pak bude nezbytné ochránit proti škodám zvěří (např.: mechanicky - kůly, oplůtky) a též je pravidelně ožínat, než odrostou. Bez těchto činností by nebyl požadovaný účel splněn a všechna námaha před tím vynaložená by byla ztracena. Rovněž nájemci hospodařící na zemědělských pozemcích musejí být s akcí srozuměni, aby nedocházelo k poškozování výsadeb zemědělskou technikou.

Výsledný efekt nebude viditelný hned, ale až po několika letech. Nezapomínejme, že je to také myslivec (nejenom zemědělské subjekty), který má úživnost honitby částečně ve svých rukách a touto činností může přispět k jejímu zvýšení. Během několika let tak máme možnost alespoň upravit životní podmínky některých druhů zvěře a sami aktivně přispět k formování krajiny. Nářky nad neutěšeným životním prostředím některých druhů zvěře samy o sobě nepomohou.

Tímto jsem si dovolil čtenářům jen rámcově nastínit některé staré známé, ale nyní znovu objevované cesty zvyšování úživnosti honiteb za dnešního stavu vlastnických vztahů k půdě a seznámit je s tím, co dnes také znamená myslivost pro Myslivecké sdružení Křižánky-Březiny v okrese Žďár nad Sázavou, jenž hospodaří v srdci Českomoravské vysočiny.



Zpracování dat...