Časopis Myslivost

Hlasy přírody

Ing. Jiří Kasina
Hlasy přírody
Již několik let je v nabídce Knihkupectví Myslivost soubor audiokazet a nyní i CD, nazvaný Hlasy přírody. Soubor obsahuje deset kazet zahrnujících celé spektrum hlasů - od hlasů zvěře přes hlasy dravců, sov a dalších ptáků, celkem přes 300 druhů, až po audiokazetu s hlasy všech našich žab. Nově i CD s hlasy našich sov a CD s hlasy živočichů a jiných zvuků, které můžeme během celého roku, ve dne i v noci, v přírodě zaslechnout. Jistě již celou řadu našich čtenářů napadlo, jak se asi hlasy přírody "loví", jak je tento specifický koníček vlastně náročný na čas a výbavu. Proto jsem se vypravil za autorem tohoto unikátního souboru Pavlem Pelzem - zakladatelem edice Biophon a požádal ho za čtenáře Myslivosti, o poodhalení zákulisí natáčení hlasů přírody.
Hlasy nejrůznějších živočichů jsou součástí zvukové kulisy obklopující myslivce zejména ve chvílích, kdy se věnují své zálibě. Mnozí by se jistě rádi něco více dozvěděli nejen o ptácích, jejichž zpěv mají možnost sledovat, ale i o možnosti pořídit si také nahrávku v přírodě. Vy máte v tomto oboru velké zkušenosti. Rozdělíte se o ně s námi?

Záznam hlasových projevů ptáků a samozřejmě i ostatních zvířat v přírodě, vyžaduje splnění celé řady zvláštních a neobvyklých požadavků. Ty jsou mnohdy velice odlišné od běžného způsobu používání reportážního magnetofonu. Je nutno se řídit různými podmínkami souvisejícími s třemi hledisky, a to s hlediskem biologickým, zásadami danými technickými vlastnostmi celého nahrávacího zařízení a hlavně rušivými vlivy a zvuky v přírodě. Biologickým hlediskem je zde míněna znalost souboru podmínek souvisejících s biotopem, způsobem života živočichů a s jejich hlasovou reakcí na různé situace.

Dobrá, budu-li si chtít zkusit nahrát hlas nějakého živočicha v přírodě, čím bych měl začít?

Předně si musíme uvědomit, že záznam zvuků v přírodě je práce velice náročná na čas, vyžadující nesmírnou trpělivost při mnohonásobně opakovaných a často marných pokusech. Některé hlasy můžeme zaslechnout jen v omezeném časovém úseku během roku a další příležitost se nám naskytne až za rok, bude-li ovšem vhodné počasí.

Práce v terénu začíná většinou výběrem vhodné lokality. Podrobná znalost terénu velmi usnadní naši činnost. Je-li třeba nahrávku provést za šera nebo i v noci, těžko můžete počítat se zdarem, aniž se za světla dobře seznámíte s terénními podmínkami a překážkami. Znalost poměrně širokého okolí do vzdálenosti několika kilometrů je vhodná s ohledem na možnost přizpůsobení se situaci cest, silnic, železnice, vesnic a měst, továren a jiných nežádoucích zdrojů hluku. Mnohdy je třeba věnovat mnoho času, fyzického úsilí, trpělivosti a předchozího pozorování i přípravy v terénu. Logicky nesmírně důležitou podmínkou je co nejlepší znalost sledovaného živočišného druhu, jeho zvyklostí, chování a oblíbených míst v dané lokalitě. Protože ve většině případů náš objekt ani nevidíme je spolehlivá znalost hlasových a zvukových projevů pro jeho vyhledání základním předpokladem.

Lokalitu bych měl, znám ji snad už taky dostatečně dobře, kdy se tedy na nahrávání vypravit?

Vysvětleme si to nejprve na ptácích. Nejsnadněji můžete pochopitelně nahrát hlasy běžných pěvců v jarních měsících. Samozřejmě, že i denní hodina je pro nahrávku důležitá. Všeobecně nejvýhodnější pro takový záznam, také s ohledem na rušivé vlivy okolí, je časné ráno kolem třetí a čtvrté hodiny, i když mnoho ptáků se ozývá i dříve. Další výhodnou chvílí je doba před západem slunce. Někteří ptáci se ozývají ještě po západu slunce, například červenky, nebo i během noci, jako sovy, rákosníci, cvrčilky a slavík. Protože však záznam ptačích hlasů na magnetofonovém pásku je metodou studia hlasových projevů pro potřeby ornitologie a etologie, je nutno se věnovat této práci nejen v období hnízdění, ale i v průběhu celého roku. Vždyť ptáci se hlasově projevují během celého svého života, někdy i před vylíhnutím z vajíčka. Předmětem záznamu jsou nejen zvukové projevy vokální povahy tvořené hlasovým ústrojím ptáků, ale i nevokální zvuky, jako například tleskot křídel holubů, lelků a sov, klapání zobáků čápů a sov a mekání bekasíny otavní, což je také zvuk mechanického původu. Dále jiné zvuky instrumentální povahy, jako například bubnování datlů, ale i akustické projevy vznikající například za letu, tj. svištivý a vrzavý zvuk křídel apod. Kvalita hlasových projevů - podle našich měřítek - je velice rozdílná. Od krátkých signálů a volání různého významu, z nichž některé nejsou omezeny roční dobou, až po úplný zpěv pěvců v období rozmnožování. Úkolem záznamu je také zaregistrování proměnlivosti projevu u jedinců téhož druhu v jediné lokalitě, ale i dialektu vzájemně vzdálených populací. To souvisí se skutečností, že pravý zpěv bývá vrozen jen částečně a ptáci se učí dalším motivům od jiných příslušníků svého druhu. Dokonce některé ptačí druhy přejímají hlasové projevy zcela odlišných druhů, tj. napodobují je. Kvalita zpěvu záleží tedy i na hustotě obsazení krajiny. V prostředí, kde je mezi ptáky větší konkurence, nacházíme i pilnější a kvalitnější zpěváky.

To se týkalo ptáků. Každý živočišný druh si vyžaduje pochopitelně jinou vhodnou dobu. Asi každý myslivec ví kdy se vypravit např. na rochání daňků.

Dnešní domácnosti jsou běžně vybaveny kazetovými magnetofony. Lze s nimi vystačit alespoň při prvních pokusech o nahrávky?

Bohužel vás zklamu, protože požadavky na techniku jsou vskutku extrémní. Předpokladem je pochopitelně bateriový přenosný magnetofon. Snad největší rozdíl mezi nahráváním například lidského hlasu koncertního zpěváka ve studiu a nahráváním ptačího hlasového projevu v přírodě je ve vzdálenosti od mikrofonu a mohutnosti akustického zdroje. Zatímco koncertní zpěvák zpívá do mikrofonu ze vzdálenosti 10 - 20 cm, je nutno v přírodě provádět nahrávku ze vzdálenosti přibližně 10 - 20 a někdy i více metrů. Je to asi něco podobného jako pokus o interview přes délku tenisového kurtu. O jaké zeslabení akustického signálu jde, můžeme posoudit, uvědomíme-li si, že hladina akustického tlaku se zmenšuje na polovinu při zdvojnásobené vzdálenosti. Poněvadž však magnetofony jsou konstruovány pro nahrávání lidského hlasu a hudby dostatečné úrovně hlasitosti, to znamená z malé vzdálenosti od mikrofonu, je jasné, že při nahrávání hlasů v přírodě klademe na nahrávací zařízení mimořádné požadavky.

Dobrá, přesvědčil jste mě, že kamenem úrazu bude pro většinu zájemců kvalita technického záznamu, kterou určují technické parametry soupravy. Předpokládejme ale zájemce, který je ochoten něco do této záliby investovat. Mohl byste mu poradit s volbou takových technických charakteristik jednotlivých součástí aparatury, které by mu zajistily kvalitní nahrávku např. ptačích hlasů?

Začněme s mikrofonem. Jednou z nejdůležitějších částí celého zařízení je mikrofon. Pro naše účely je nejvhodnější mikrofon studiové nebo alespoň polostudiové kvality. Musí věrně zaznamenávat zvuky v celém oboru slyšitelných zvuků a také odolávat tvrdým podmínkám v terénu. Mnohdy je vystaven otřesům, vlhkosti ranních a nočních mlh v okolí vod a močálů nebo naopak přímému svitu slunce. Jindy by měl spolehlivě pracovat v zimě při teplotách pod bodem mrazu. S ohledem na vzdálenosti zdroje zvuku je nutné, aby mikrofon byl náležitě citlivý. Čím citlivější, tím lépe. Je nutné, aby všechny tóny byly zaznamenávány věrně s původní a přirozenou intenzitou a dynamikou. Další významnou vlastností mikrofonu, které je nutno si zvláště všimnout, je jeho směrová charakteristika. Má-li mikrofon charakteristiku tzv. kulovou, znamená to, že přenáší zvuky přicházející z různých směrů s přibližně stejnou intenzitou. Jsou-li zvuky směřující na membránu mikrofonu z některých směrů potlačeny, říkáme, že mikrofon má vyjádřenu směrovou charakteristiku. Ta by měla být pro potlačení nežádoucích zvuků co nejostřejší. Proto jsou pro nahrávání hlasů v přírodě často výhodné speciální mikrofony směrové, které mají tu vlastnost, že potlačují zvuky přicházející ze stran a zezadu.

Naší snahou bude nahrávat požadované zvuky především z nejmenší možné vzdálenosti. Toho je možno dosáhnout přiblížením se k našemu objektu nebo vhodným umístěním mikrofonu s dlouhým mikrofonním kabelem. Přiblížení může ovlivnit chování živočicha nebo jeho útěk. Umístění mikrofonu k místu výskytu přináší významné technické potíže a poruchy s dlouhým, ( často i několik desítek metrů ) mikrofonním kabelem. Toho jsem např. použil při nahrávání orlů královských na hnízdě, samice výra sedící na vejcích atd. Tato taktika se hodí jen ve výjimečných případech.

K získání ostré směrové charakteristiky je možno kombinovat kvalitní mikrofon s tzv. akustickým zrcadlem. K mikrofonu používáme parabolické zrcadlo pro odraz zvuku a jeho koncentraci na membránu mikrofonu. Aby bylo parabolické zrcadlo co nejúčinnější, mělo by být co největší. Prakticky upotřebitelná jsou však zrcadla od průměru asi půl až do tří čtvrtin metru. Zrcadla menších průměrů (asi 0,5 m) jsou přenosná, můžeme je ještě při nahrávání držet v ruce. Jsou-li větších průměrů, je nutno je upevňovat na stativech. Nahrávající si musí být ovšem vědom vlivu parabolického zrcadla na frekvenční charakteristiku mikrofonu. V poslední době máme možnost použít speciální směrové mikrofony ve tvaru tyče. Říkáme jim podle jejich délky, přibližně 1/4 a 1/2 m, krátká a dlouhá puška. Jejich směrová charakteristika ve tvaru kužele je velmi dobrá, citlivost a frekvenční charakteristika vynikající. Jsou většinou používány s ochranou proti vanoucímu větru.

To opravdu stačí ke kvalitnímu záznamu zvuku?

Ne, ani použití kvalitní nahrávací soupravy ještě nemusí vést k cíli. Zkušení lovci zvuků si pomáhají dalšími pomůckami, nemluvě o tom, že rozhodující roli musí hrát dlouho shromažďované zkušenosti a znalosti o šíření zvukových vln a jejich útlumu v terénu. To se nepochybně týká i otázky eliminace rušivých zvuků. Nepřítelem je především vítr. Rušivými zvuky v tomto případě může být nejen hluk i velmi vzdálených motorových vozidel a strojů nebo i v mírném větru šelestící listí jediného stromu v blízkosti, ale i hlasitý projev jiného živočišného druhu.

Je třeba se vyvarovat nasměrování mikrofonu směrem ke zdrojům hluku, a to i velmi vzdáleným. Třeba i několik kilometrů. Velmi mnoho potíží může způsobit i nevhodný tenký a volný mikrofonní kabel pohybující se při neklidném držení mikrofonu v ruce. I sám nahrávající může způsobit svým nevhodným oblečením, například šustící tkaninou větrovky nebo hlubokým dýcháním bezprostředně po fyzické námaze, nežádoucí poruchy a zvukové efekty.

První linií je mikrofon, zvuk se přenáší na vlastní magnetofon. Jaké parametry by měl mít a jak by s ním měl náš náročný amatér pracovat?

Nejdůležitější částí celého nahrávacího zařízení je bezpochyby magnetofon. Při jeho výběru však nemáme mnoho volnosti. Speciální profesionální reportážní magnetofony vysoké kvality nepotřebují zvláštního komentáře. Vyznačují se spolehlivostí chodu elektrických i mechanických částí, minimálním šumem, bezhlučným pohonem, citlivostí mikrofonního vstupu a jsou doplněny vším potřebným příslušenstvím. Když jsem více než před 40 lety začínal, byly k dispozici bateriové magnetofony nevalné kvality. Významnou skutečností této doby bylo, že příroda nebyla zahlcena takovým civilizačním hlukem jako v současnosti. Traktory se objevovaly jen výjimečně, automobilový a letecký provoz byl mnohem slabší a v lesích stále neburácely motorové pily. Špičkové reportážní magnetofony se cenově rovnaly osobnímu automobilu. Bylo třeba používat poměrně těžké bateriové cívkové magnetofony s rychlostí záznamu nejméně 19 cm/sec. S postupem doby se objevily kazetové magnetofony. I dnes je jejich frekvenční rozsah přijatelný jen u nejdražších typů. Musíme si totiž uvědomit, že hlasy živočichů, zejména ptáků pokrývají frekvenční rozsah v celém slyšitelném pásmu zvuků tj. 20 až 20000 Hz, tj. kmitů za sekundu. Mnoho živočichů, savců i ptáků a především hmyzu, se ozývá ještě vyššími kmitočty v oboru ultrazvuku. Hlasy některých zvířat obsahují naopak i zvukové signály s frekvencemi nižšími než 20 Hz tzv. infrazvuky, pro lidské ucho stejně neslyšitelné jako ultrazvuky. K takovým záznamům je ovšem třeba speciální technické výbavy. To jsou ovšem nároky na kvalitní zvukové záznamy v profesionální kvalitě. Mnohdy však stačí, např. pro doklad o výskytu živočicha nebo pro důkaz neznámého zvuku, použít levný bateriový kazetový magnetofon ve funkci zvukového zápisníku. Použitý mikrofon, i v tomto případě, by měl být náležitě citlivý a kvalitní.

Kvalitní zvukové záznamy v poslední době vyžadují profesionální techniku. Jsou to přístroje pro digitální zvukový záznam, minimalizující obsah šumu v nahrávce. Používáme reportážní digitální magnetofony a nyní se dělají pokusy i s použitím digitálního záznamu na minidisk. To však je již příliš speciální tématika. Tyto přístroje mají pro nahrávání v terénu velkou nevýhodu v tom, že jsou velmi citlivé na tvrdé zacházení a meteorologické podmínky. Nesnášejí prudké změny teploty, vlhkosti a zejména prach např. při nahrávání v lesních houštinách a v rákosových porostech.

Zvláštní opatrnost a pečlivost je nutno při nahrávání věnovat volbě úrovně hlasitosti záznamu. Je třeba si uvědomit, že indikátory, podle nichž je nastavována úroveň záznamu, jsou určeny pro nahrávání hudby a lidského hlasu. Skladba frekvenčního spektra hlasů ptáků a jiných živočichů je však úplně odlišná, a to nejen co do počtu a výšky vyšších harmonických kmitů, ale zejména co do rozdělení akustické energií na jednotlivé frekvenční složky. Protože pro vyšší frekvence jsou indikátory úrovně zvukového záznamu většiny magnetofonů frekvenčně závislé, dochází při nahrávkách hlasů, obsahujících zvláště dynamické pasáže vyšších kmitočtů, snadno k přemodulování a znehodnocení záznamu zkreslením. Mimoto mají tyto zvuky často charakter krátkých signálů v délce trvání desítek a stovek milisekund, často s velmi proměnlivou úrovní hlasitosti, na které mnohé indikátory správně nereagují.

Z výše uvedeného je jasné, že k pořízení technicky kvalitního záznamu hlasů v přírodě je nutno splnit celou řadu mnohdy i protichůdných požadavků. Výsledný efekt nemůže být nikdy lepší než umožňuje kvalita nejhorší části aparatury.

Při hodnocení kvality je ale důležitá i forma reprodukce záznamu.

Určitě budou se záznamem zklamáni ti, co si myslí, že stačí záznam přehrát na vestavěném reproduktoru v magnetofonu. Čím kvalitnější reprodukční soustavu použijete k přehrávání, tím kvalitnější vjem budete mít. Budeme dokonce mnohdy překvapeni, kolik doprovodných zvuků z okolí místa nahrávání je zaznamenáno, jejichž existenci jsme si při nahrávání neuvědomili. V některých případech nás naopak zajímají i další živočichové, kteří se v terénu ozývají. Proto třeba i v doprovodném textu na příbalu kazet u jednotlivých hlasů upozorňuji na zvuky v pozadí.

Pojďme ale od techniky nahrávání k nabízeným hlasům. Jistě nejen mne by zajímalo, kolik druhů zvukových záznamů jste za svůj život "ulovil" a který z nich je nejexotičtější nebo nejobtížněji získaný? Kde všude jste nahrávky pořizoval a kterého zvukového záznamu si nejvíce ceníte?

Kolik zvukových záznamů jsem dosud ulovil, to opravdu ani nevím. Pořizuji nahrávky od roku 1957 a asi po 10 letech jsem se o to přestal zajímat. Jsou jich tisíce. Není to ani důležité, protože většinu záznamů je nutno opakovat mnohokrát i po více let za sebou, než se podaří technicky kvalitní nahrávka požadovaného typu hlasu. Mluvím-li o kvalitním záznamu mám na mysli záznam dostatečné hlasitosti a délky, bez technických poruch a bez nežádoucích zvuků ostatních živočichů, větru a hluků lidské činnost. Požadovaný typ hlasu je velice složitá kategorie. Typy hlasů jsou snad nejprobádanější především u ptáků. Jedná se nejen o typický zpěv u pěvců, ale také ostatní projevy související s tzv. vyladěním pro různé biologické funkce. Jsou to hlasy agrese a bolesti, hlasy uvědomovací, vábení, teritoriální hlasy, hlasy potravní, varování, hlasy mladých atd. Ne vždy se živočichové ozývají úplným signálem toho kterého typu. Je třeba nahrávky opakovat tolikrát až dosáhneme úplného hlasu, který zcela reprezentuje dotyčnou kategorii.

Během mé činnosti jsem nahrával nejen na celém území bývalé Československé republiky, ale i v NDR, Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, zejména v Dunajské deltě, Jugoslávii, Řecku a v Turecku. Za nejvzácnější nahrávku považuji zpěv iranie bělohrdlé, což je bělohrdlý slavík z průsmyku ve výši 1800 m v tureckých horách. Vedle tohoto exotického záznamu si také velmi cením hlasu kamzíka z našeho Pradědu v husté mlze a mracích před východem slunce. Velmi mnoho úsilí jsem věnoval nahrávce troubení jeřábů popelavých. Šest let mně trvalo než se mi podařil kvalitní záznam v rozsáhlých močálech a bažinách německého Mecklenburska. I mnoho práce bylo třeba vykonat pro pořízení hlasů naší lovné zvěře. Pro německé myslivce jsem vydal v nakladatelství Paul Parey v Hamburgu 2CD s titulem Stimmen heimischer Wildtiere jako servis loveckého časopisu Wild und Hund. V roce 1999 vyšlo již třetí vydání. Nejvíce si cením zvukových záznamů na posledním CD SOVY. Je to jakási studie 69 variant hlasů 11 druhů sov, které patří mezi moje oblíbené ptáky. Nahrávkám jejich hlasů se věnuji od počátku mé činnosti. Věnoval jsem sovám nepředstavitelné množství času a teprve nyní považuji toto dílo za téměř dokončené.

Jak dlouhý zvukový záznam jednoho hlasu je třeba, aby se dala pro použití na kazetě vybrat několikasekundová ukázka?

Nahrávka musí být v délce několika minut. Vždy je třeba vybrat technicky dokonalé úseky s reprezentativními pasážemi požadovaného typu hlasu. Podle mých zkušeností je potřeba v dlouhodobém průměru asi na minutový použitelný úsek záznamu vynaložit nejméně 100 hodin práce. Do toho nepočítám čas potřebný na cestování někdy i do velmi vzdálených lokalit. Zahlcení přírody civilizačním hlukem je čím dál tím větší a nalezení vhodného tichého místa se stává obrovským problémem a vyžaduje stále více hledání a času.

Postupně vyšla již zmiňovaná řada audiokazet, v poslední době jste sestavil i zvukové CD Rok v přírodě a nejnovějším přírůstkem je CD s názvem Sovy. Můžete mi prozradit, na co se mají zájemci těšit dále?

Připravuji už několik let audiokazety "Ptáci vod a mokřadů", což bude asi nejméně ve dvou dílech. Bude to asi téma, které bude zajímavé i pro myslivce.

Pokud snad některého ze čtenářů uvedená nabídka zaujala, může sizvukové záznamy koupit nebo objednat na dobírku v Knihkupectví Myslivost a koupit při příležitosti mysliveckých výstav. nejbližší příležitost bude na výstavě NATURA VIVA v Lysé nad Labem, kde s P.Pelzem připravujeme i zajímavou besedu.



Zpracování dat...