ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Aktuální výskyt trichinelózy u černé zvěře

Doc. MVDr. Břetislav Koudela, CSc.
Aktuální výskyt trichinelózy u černé zvěře
V předposledním květnovém týdnu tohoto roku byla diagnostikována veterinární hygienickou službou trichinelóza u lončáka uloveného v okrese Frýdek Místek. Problematika trichinelózy divočáků je mysliveckou veřejností chápána především jako povinnost nechat vyšetřit ulovené kusy na přítomnost larev trichinel v mase. Často se však význam trichinelózy podceňuje a řada divočáků není vyšetřena. Potvrzuje to srovnání počtů ulovených kusů černé zvěře, které vykazují myslivecká sdružení a počtů vyšetření divočáků na trichinelózu, které eviduje Státní veterinární správa. Cílem tohoto sdělení je upozornit na závažnost trichinelózy a poskytnout aktuální informace o této parazitóze.
Trichinelóza je závažné parazitární onemocnění vázané na požití syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa zvířat. Původcem trichinelózy jsou parazitičtí oblí červi třídy Nematoda, které taxonomicky zařazujeme do řádu Enoplida - hlístkové.

Vývoj trichinel je přímý a nový hostitel se infikuje pozřením svaloviny s larvami trichinel. V žaludku jsou pouzdra s trichinelami natrávena a v tenkém střevě se uvolněné larvy zanořují do sliznice. V průběhu 30 hodin larvy procházejí čtyřmi vývojovými formami a dospívají. Dospělé samice trichinel se uchycují ve střevní sliznici a po oplození samci za 5 dní vylučují živé larvy. V průběhu jednoho a půl měsíce života jedna oplozená samice vyprodukuje v průměru 1000 až 1500 larev. Larvy pronikají střevní sliznici a přes lymfatický systém se dostávají do krevního oběhu. Krví pak migrují 2-3 dny a dostávají se příčně pruhované svaloviny. Od 5. do 7. dne po pozření infikované svaloviny se vytváří kolem larev pouzdro a přibližně za tři týdny jsou opouzdřené larvy infekční pro dalšího hostitele. Larvy ve svalovině zůstávají infekční řadu měsíců a přibližně po půl roce dochází k postupné kalcifikaci opouzdřených larev.

Klinický obraz humánní trichinelózy závisí na počtu pozřených larev. Mírný průběh trichinelózy bez výrazných klinických projevů nastává po pozření 10 až 50 larev. Při pozření 50 až 500 larev nejpatogennějšího druhu T. spiralis jsou pozorovatelné klinické příznaky a více než 1000 pozřených larev představuje přímé ohrožení života. Dlouhodobé statistiky ukazují, že úmrtnost při trichinelóze je 3% až 5%. Patologické změny jsou působeny jednak nezralými larvami a dospělými parazity v průběhu střevní fáze a dále larvami v průběhu svalové fáze. První klinické příznaky se objevují v průběhu prvního týdne po infekci a mají charakter příznaků v podobě průjmového onemocnění. V druhém týdnu po infekci začíná svalová fáze onemocnění, která začíná horečkou a celkové příznaky připomínají zpočátku silnou chřipku. Později se objevují otoky v obličeji, nejvýraznější jsou otoky očních víček. Na končetinách se objevují drobné krváceniny a přibližně u čtvrtiny postižených se jsou popisovány petechiální krváceniny pod nehty. Dostavují se intenzivní svalové bolesti a ztížené dýchání. K úmrtí dochází v období 4 až 8 týdnů po infekci a nejčastější příčinou smrti jsou poruchy srdeční činnosti. Po opouzdření larev svalové bolesti přetrvávají a celkový klinický stav je podobný chronickému únavovému syndromu.

V současné době již známe více původců trichinelózy. V České republice byla opakovaně potvrzena přítomnost nejpatogennějšího druhu Trichinella spiralis. Vedle tohoto druhu jsou popsány ještě další druhy, které se vzájemně liší spektrem typických hostitelů, biologickými a genetickými vlastnostmi.

První prokázaná epidemie lidské trichinelózy v Čechách proběhla v roce 1865, kdy onemocnělo celkem 35 lidí po požití nedostatečně tepelně opracovaného vepřového masa. Za posledních 100 let bylo na území Čech a Moravy zaznamenáno celkem 19 epidemií trichinelózy, při kterých onemocnělo přes 1000 osob, z nichž 50 na následky trichinelózy zemřelo. Poslední známá epidemie byla v roce 1954 ve Smrdově u Pacova, kde po pozření mase z divočáka onemocnělo 11 osob, z nichž 3 zemřely.

Na uzemí Slovenska byla popsána epidemie rozsáhlá epidemie trichinelózy v obci Valaská u Brezna v roce 1998, kde onemocnělo celkem 336 osob po konzumaci klobás, které byly připraveny z infikovaného psího masa. Před tím byly popsány tří epidemie na východním Slovensku. V roce 1962 onemocnělo trichinelózou 29 osob v Rožňavě, v roce 1978 26 osob v Prešově a v roce 1980 celkem 90 osob v Bardějově. Všechny poslední zmiňované slovenské epidemie trichinelózy byly způsobeny konzumací masa z divočáků.

Naše veterinární předpisy jednoznačně stanovují povinnost prohlídky masa divočáků na přítomnost larev trichinel. Současné způsoby vyšetřování stanovuje Metodický návod č. 14/2000 vydaný Státní veterinární správou ČR, ve kterém jsou podrobně popsány metodické postupy. Principem vyšetřovacího postupu je roztlačení - komprese kousků svaloviny mezi skla a pozorováni pod mikroskopem při středním zvětšení. Již desítky let je pro vyšetření používáno tzv. kompresorium, které se skládá ze dvou silných skel rozdělených na 28 polí a opatřených šrouby pro vzájemné spojení a stlačení vzorků svaloviny mezi skly. V případě černé zvěre se vyšetřují vzorky žvýkacích svalů, svaloviny bránice, předloktí, mezižebří a jazyka. Do každého políčka kompresoria se vkládá vzorek svalové tkáně o velikosti ovesného zrna a po roztlačení se prohlíží pod mikroskopem. Touto kompresní metodou se vyšetřují malé počty jatečných zvířat a svalovina divokých prasat, koní, nutrií, medvědů a jezevců. Doplňujícím přístrojem ke snadnějšímu prohlížení kompresorií jsou různé modifikace projekčního zařízení, které se nazývá trichinoskop (trichineloskop). Kompresní metodou lze zachytit infekci trichinelami při počtu 3 larev na gram svaloviny.

Součástí hygienických předpisů jsou opatření, která řeší způsoby usmrcení larev trichinel v mase. Experimentálně byla ověřena citlivost larev T. spiralis k nízkým teplotám a prokázalo se, že larvy hynou okamžitě při -24 ° C, po 8 minutách při -20° C, po 64 minutách při -15° C, po 4 dnech při -10° C. Metodický pokyn č. 14/2000 nařizuje maso s trichinelami skladovat 20 dní při -15° C nebo 10 dní při -23 °C nebo 6 dní při -29 °C. Larvy trichinel jsou citlivé k vysokým teplotám, a proto standardní kulinářské postupy jako jsou vaření a pečení larvy trichinel usmrcují. Larvy T. spiralis hynou okamžitě při 62° C, po 6 minutách při 55° C a po 47 minutách při 52° C.

Vyšetření ulovené černé zvěře na trichinelózu je ze zákona povinné a provádějí jej bezplatně veterinární lékaři, kteří absolvovali speciální kurz organizovaný Státní veterinární správou. Záchyt trichinelózy u lončáka uloveného v okrese Frýdek-Místek (MS Visalaje) činí toto onemocnění velmi aktuálním a je třeba, aby také myslivci věnovali trichinelóze patřičnou pozornost.


Zpracování dat...