ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Jak zjistit poškození vývrtu hlavně

Dr. J. VANĚK
Jak zjistit poškození vývrtu hlavně
V závěru roku 2000 v časopisu Myslivost pan Ing. Jiří Hanák odpovídal na dotaz, jak lze laicky zjistit poškození vývrtu hlavně u kulovnice. Uváděná metoda, pokusit se zasunout střelu do ústí vývrtu hlavně a pokud tam lze zasunout až po hrdlo nábojnice, že je již hlaveň nadměrně opotřebována, je velice správná, ale domnívám se, že v takovém případě se již jedná o ten nejvyšší stupeň opotřebení zbraně a žádný střelec již s takovou to zbraní toho moc netrefí. V každém případě je velice vhodná jako vůbec nejzákladnější, pokud kupujeme kulovnici a nemáme dostatek možností si ji řádně vyzkoušet.
Sám jsem se několikrát setkal s případy, kdy výše uvedená závada nebyla tak zjevná, a přesto zbraň nešlo nastřelit, každá rána v terči byla někde jinde a puška takzvaně "rozhazovala".

V takových případech se mi osvědčilo připevnit arch čistého papíru, tak velký, jak si důvěřujeme, že jej i na větší vzdálenost trefíme, na nějakou sololitovou nebo podobnou desku, a vyznačit záměrný bod. Na takový terč vystřelíme nejprve z 50 metrů, zásah je možné si označit, ale většinou si jej pamatujeme, poté asi z 80i metrů a nakonec třeba ze 120 metrů. Vždy je lépe z každé vzdálenosti vystřelit několik ran. Uváděné vzdálenosti nejsou zásadní a samozřejmě je musíme přizpůsobit možnostem střelnice a podobně. Rozmístění zásahů v terči nám také dává určitý obraz o stavu zbraně, ale není v tomto případě tak důležitý. Rozhodujícím je vyhodnocení samotných vstřelů, otvorů po střele v terči a těm musíme věnovat maximální pozornost.

Otvory po střele v terči u kulové zbraně s dobrým vývrtem, a zejména jeho ústím, jsou přesně kruhového tvaru na kteroukoliv výše uvedenou vzdálenost, podle použitého střeliva, někdy s přesně proseknutým kruhem, jindy mohou být i různě roztřepené, ale vždy dokonale kruhové. Pokud otvory v terči přestávají být přesně kruhovými, na bílém papíře bývají dobře znatelné tmavé srpky po některé straně otvoru po střele, které se mohou podle vzdálenosti zvětšovat, vývrt hlavně vykazuje známky poškození. Čím otvor po střele je oválnější, tím je stav zbraně horší a střela prakticky nerotuje pouze kolem své osy, ale začíná rotovat i po dráze letu, a tak většinou s takovou zbraní se toho již moc nenadělá. Může se stát, že jeden nebo dva zásahy jsou i naprosto přesné, ale hned nato další zásah úplně daleko někde jinde, a to bývá ta situace, kdy se domníváme, že zbraň jsme dobře nastřelili, ale hned další ranou mineme cíl, proto považuji za zásadní vždy otvoru po střele věnovat maximální pozornost.

Bohužel, jde pouze o metodu jak si přibližně udělat obraz o stavu své zbraně, dokonalá metoda jak opravit poškozený vývrt zbraně mimo výměny hlavně asi neexistuje. Dříve, a to pouze v případech, kdy byl nějakým mechanickým způsobem poškozen vývrt hlavně v jejím ústí, se jako takový dočasný zásah používalo odvrtání ústí hlavně do hloubky jednoho až dvou centimetrů vrtákem o několik milimetrů větším než je samotný její vývrt. Podle odborníků lze takový technický zásah do zbraně uznat, aniž by to mělo vliv na její celkový technický stav. Každý zásah do zbraně by však měl dělat pouze odborník a s ním také bychom se měli poradit.


Zpracování dat...