ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Zeptali jsme se

Silva Hávová
Zeptali jsme se
aneb několik myšlenek a názorů těch, kteří se vyjádřili do redakčního diktafonu k problematice projednávaného zákona o myslivosti
František Vácha, zástupce hejtmana SČ kraje: Domnívám se, že oba zákony, tak jak jsou předkládány, tedy jak zákon ČMMJ, ze kterého se vychází, tak i ten opoziční, nesou sebou řadu problémů, které se medializují. Následné střety pak pocházejí hlavně z neznalosti věci. Někdy jsou to střety i s osobním podtextem, a to je škoda. Řekl bych, že je třeba ustoupit a domnívám se, že zákon, který byl předkládán jako první, je více vyhovující, ale i v něm je možné udělat určité změny. Byla by však velká škoda, když už je odvedena taková práce, aby finále proběhlo v neprospěch myslivosti. To by si asi nepřál nikdo. Kdo cítí s přírodou a žije v ní, tak jí přece nemůže ubližovat. Já sám jsem vlastníkem 30 ha pozemků a jsem velkým milovníkem přírody. A jako vlastník nemám vůbec výhrady k tomu, jakým způsobem na mém pozemku bude myslivost vykonávána, když já sám ji na těch roztroušených parcelách vykonávat nechci. Jsem zastáncem větší honitby, dokonce se domnívám, že i 500 ha je málo při představě, jaký životní prostor zvěř potřebuje, ať je to srnec nebo zajíc. Jsem rád, že se udělal obrovský posun v ochraně přírody a zvěře, zase jsem po dlouhé době u nás viděl jezevce, naposledy když mi bylo 17 let, a teď se tam vrátil. To je krásné zjištění.

Co se týče problému vlastníků pozemků pod 1 ha, nechal bych jim právo....a oni se budou přizpůsobovat nadále. Toho bych se nebál. Jestliže tento vlastník se pojmenováním v zákonu cítí poškozen, tak mu dovolme, ať se změní význam paragrafu. Myslím si, že v celkovém pojetí to na myslivost nebude mít dopad a nemusíme se obávat, že by to změnilo její princip. Názorový střet určitě skončí a já si přeji, aby to bylo ve prospěch myslivosti.

V otázce řízení myslivosti v rámci jednotlivých krajů se domnívám, že i nadále by to mělo zůstat ve státní správě, kde jsou na to vymezena oddělení tak, jak je to formulováno ze zákona. Bude zapotřebí, aby metodiku jednoznačně připravilo Ministerstvo zemědělství, aby se nestalo, že každý kraj bude dělat něco jiného.

Ing. Vladislav Šťastný, přednosta Okresního úřadu Nymburk:
V rámci okresu je pro mě situace kolem schvalování nového zákona o myslivosti vedlejší, protože náš region se potýká se spoustou dalších, a řekl bych důležitějších, problémů jako například provoz nemocnice nebo existence autobusové dopravy. Mně samotného se myslivost dotkla před 5 lety při tvorbě honiteb. To za mnou na úřad chodily desítky lidí s dotazy ohledně přidělování pozemků.

Myslím si však, že pokud by do schvalování prošlo to, že zvěř je majetkem toho, kdo má pozemky, pak by to bylo jen ku škodě zvěři. A to proto, že v "zeleném" chodí fandové. Kdyby ale myslivost byla záležitostí vlastníků, tedy povinností, pak by to nebylo řešení nejšťastnější.

Ing. Jan Fencl, ministr zemědělství:
Stejně jako u rybářů i u myslivců jsem usiloval o to, aby byl napsán dobrý a věcný návrh zákona, a po jeho konzultaci abychom do parlamentu doručili průchodný, svým způsobem kompromisní, moudrý a dlouhodobě použitelný zákon. Trochu mě mrzí, že se mi nepodařilo tento záměr naplnit, a to proto, že myslivecká veřejnost byla trochu netrpělivá a myslela si, že příprava návrhu jde pomalu. Proto si myslivci vypracovali svoji variantu návrhu zákona, poté se objevila ještě jedna a tím pádem vznikly i tyto nepříjemné diskuse. Jsem přesvědčen, že jsme na ministerstvu zemědělství byli schopni společně vytvořit dobrý zákon a včas ho předložit do parlamentu, aby se mohly uzavřít nové smlouvy ohledně nájmu honiteb. Co se stalo, to se stalo, já to respektuji. Jistě jste si všimli, že k této situaci nemám již žádná silná stanoviska ani v jednom, ani ve druhém směru, a naopak obě strany je nutné umravnit natolik, aby spolu neválčily, ale jednaly. Důkazem toho je, neříkejme další verze, ale spíše pozměňovací návrh k jednomu z předložených návrhů zákona, který by podle názoru mého i mých odborníků mohl být průchodný. Myslím, že se v tomto návrhu ČMMJ najde, nicméně nechci předbíhat výsledek. Netvrdím, že je to dokonalé řešení a jediná cesta, ale tvrdím, že se o řešení alespoň pokoušíme. A musím říci, s veškerou úctou k parlamentu, že parlament nemůže napsat dobrý zákon. A to proto, že tvorba nového zákona vyžaduje čas, odbornost a hledání možných vazeb, a běda, pokud se o to parlament pokusí. Usiluji o to, aby vznikl nový myslivecký zákon, který bude mít co nejdelší životnost, aby stabilizoval myslivecké prostředí, aby nevyvolával zbytečná rizika. Myslivecká veřejnost tak, jak existuje v České republice, je určitý výjimečný fenomén ve světě neobvyklý, a já ho respektuji, uznávám a mám zájem, aby jím zůstal i nadále. Ale to je možné jen tehdy, když se tato skupina nebude pokoušet nerespektovat vlastnická práva lesů, půdy, vodních ploch, protože pak je tady reálné nebezpečí, že každá jiná politická konstelace zákon otevře a pokud ho tzv. napasuje na kopyto toho, co je všude jinde ve světě, pak to bude jedině v neprospěch naší myslivosti.

Co se týče dalšího vývoje v projednávání návrhů zákona, já nemohu předvídat, co udělá Sněmovna, není to mé právo a ani povinnost vůči Vám. Já nejsem ani poslancem, jsem senátorem. Ale dovedu si představit, že pozměňovací návrh si může osvojit nějaká skupina poslanců a že bude mít takový charakter, že projde projednáváním ve druhém čtení. Ovšem neznamená to, že tím někoho úkoluji. Také netvrdím, že to takto bude, ale tuto možnost připouštím.

Jan Kolowrat Krakowský, majitel Kolowratských lesů:
Současné spory a diskuse okolo nového návrhu zákona o myslivosti vnímám jako zpolitizované a neobjektivní. Média se nesnaží objektivně informovat o myslivcích a myslivosti. Myslím si, že politické strany jsou využívány k lobbování v parlamentu. Co se týče výkonu práva myslivosti, myslím, že jeho pravidla musí být na základě moderního, pro evropsky pojatého zákona o myslivosti. Výkon práva myslivosti a stavy zvěře by měly být řízeny státní správou z pozice kraje tak, jako je tomu i v jiných evropských zemích. Nájemné z honiteb by mělo být stanoveno vlastníkem v tom případě, kdy jde o pronájem soukromé honitby. V případě, že jsou pozemky začleněny do honebního společenstva, musí vlastník respektovat jeho rozhodnutí. Nájemné by v obou případech mělo vycházet z objektivně posouzených produkčních možností honitby. Nelze podporovat systém dražeb, ale na druhou stranu je také sporná záležitost opčního práva.

Problematika omezování vlastnických práv v návrhu zákona, který podporuje ČMMJ, je otázkou výkladu a celého pojetí vlastnického práva. Domnívám se, že omezování vlastníků by mělo být rozdílné podle výměry pozemků. Vlastník větší výměry si bude moci vytvořit vlastní honitbu, menší vlastník se stane členem honebního společenstva. Ve střední Evropě jsou již několik století "omezována" vlastnická práva, vztahující se ke zvláštnímu druhu majetku jako je les, voda i zvěř. Jsem také pro zachování minimální výměry honiteb 500 ha. Z pohledu velkého vlastníka je pochopitelně výhodnější mít hranice s minimálním množstvím honiteb. Kde ale je ta hranice pro vytvoření honitby vzhledem k vlastnictví? Je to 20 nebo snad 500 ha vlastních pozemků? Myslím si, že v žádném případě nebude možné vyhovět veškerým vlastníkům.

Také spory mezi myslivci a ochránci přírody, tedy těmi, kteří by měli mít společný zájem, myslivosti rozhodně neprospějí. Návrhy ochránců přírody a tzv. ekologů nelze respektovat v obhospodařované krajině střední Evropy. Bohužel v tomto případě dávají média větší prostor ochráncům přírody než myslivcům.

Ing. Oto Koutný, předseda ČSSD ve Vídni, restituent a majitel několika desítek hektarů pozemků
: Vítám, že se zásadní spory okolo koncepce myslivosti prodiskutují s odborníky na půdě parlamentu. Vlastníci pozemků by neměli mít právo určovat stavy zvěře na svých pozemcích, myslivost musí řídit vždy za celý region, kraj či okres kompetentní státní orgán, čímž se vyloučí jakékoliv manipulace s výší odstřelů zvěře. Zároveň si myslím, že v prvním předloženém návrhu nejsou majitelé pozemků nijak omezováni. Kompetení státní orgán by měl také stanovovat podle místních podmínek výši nájemného z honitby, tím myslím nájemné rozumné a ne stanovené licitací. V žádném případě by se ale neměla snižovat dosavadní výměra honiteb, vedlo by to jen k problémům, které jsme museli v minulosti řešit v Rakousku. Mrzí mě, jak špatně na veřejnost zapůsobila vystoupení neodborníků proti myslivcům a myslivosti jako takové, já třeba rozdíl mezi myslivci a ochránci přírody nevidím, prvními ochránci přírody byli myslivci a jimi i nadále zůstávají. Zcela mimo a škodlivé jsou ale extrémní postoje na obou stranách.


Zpracování dat...