V souvislosti s probíhající diskuzí o předložených návrzích zákona o myslivosti se v poslední době velmi často setkáváme s dotazy jak ze strany myslivců, tak i veřejnosti, jaká je situace mysliveckého hospodaření v ostatních evropských zemích. Pro českou myslivost, o jejímž dalším vývoji se právě v současné době rozhoduje, by měly být především zajímavé poznatky o úrovni a podmínkách myslivosti v těch okolních zemí, které mají porovnatelnou mysliveckou tradicí. Zvláště poučné by mohly být například zkušenosti z Rakouska. A to nejen proto, že se jedná o zemi, která má tradičně vyspělou myslivost s vysokými stavy kvalitní zvěře. Současné rakouské myslivosti se totiž do veliké míry úspěšně daří sloučit tradici s novými moderními prvky a tak přiměřeným způsobem reagovat na požadavky, které přináší dnešní doba. Také myslivecká legislativa, zejména v některých spolkových zemích (myslivost spadá v Rakousku do zemských kompetencí), patří v mnoha ohledech mezi nejvyspělejší v Evropě. Jejím velkým kladem je především široce pojatý ekologický přístup a snaha o vyvážené řešení protikladů mezi jednotlivými sférami zájmů různých uživatelů krajiny. Významným charakteristickým prvkem je přitom snaha řešit většinu problémů cestou konsensu. Že tato cesta je nejen možná, ale pro myslivost, a v konečném pohledu především pro zvěř, velmi prospěšná, je možné názorně ukázat na příkladu současné situace jelení zvěře, která patří vzhledem k častým škodám na lesních kulturách k nejproblémovějším druhům zvěře v podmínkách současné kulturní krajiny.
Více >