Honitby bruntálského okresu již řadu let vykazují nízké stavy zaječí zvěře a po povodních v roce 1997 se i to málo ještě zmenšilo. Počet honiteb v okrese Bruntál je 110, z toho je 57 honiteb LČR, 44 honiteb PF a devět honiteb společenstevních. Celková plocha honiteb je 60 546 ha, zaječí zvěř je normována v 75 honitbách počtem 4675 kusů s ročním přírůstkem 2170 kusů. V roce 1999 bylo odloveno 111 kusů, což je 5,1 % z plánovaného přírůstku. Pro lov zaječí zvěře se rozhodli myslivci v 31 honitbách. Bylo všeobecně známo, že stavy zvěře jsou nízké, a to se prokázalo docílenými výsledky prvních honů. Plán lovu zaječí zvěře předložilo 31 honiteb. Uspořádáno bylo nakonec jen 21 honů, průměrný výřad na hon byl 5,3 zajíce. Po zjištění nízkých stavů zvěře zastavilo další odstřel sedm honiteb. Přitom hlášený úhyn zaječí zvěře za rok 1999 byl 190 kusů. 0ro porovnání uvedu, že za rok 1999 bylo uloveno 1550 kusů lišek a 15 psíků mývalovitých. Počet ulovených predátorů překračuje 14krát počet odlovených zajíců. Výsledky jsou špatné a nejsou v rámci celkové úrovně dosažené ve státě žádnou výjimkou. Když zalistujeme časopisem Myslivost, zjišťujeme kolika myslivcům není současný stav lhostejný. Bruntálští myslivci se od těchto ostatních v republice neliší, a proto se mnohé poznání dá posuzovat všeobecně. Devět honiteb plánovalo odlov zajíců v počtu do pěti kusů. Výjimka z toho dvě honitby, kde se odlov musel provést pro potřebu kontroly zdravotního stavu zvěře pro brucelózu. V ostatních honitbách by se myslivci měli zamyslet nad svým počínáním. Podle mých zkušeností se v těchto honitbách nikdy nedočkají zvýšeného počtu zaječí zvěře, spíše přispějí k úplné její likvidaci. Bylo by prospěšnější dva až tři roky zajíce nelovit, dobře o něj pečovat, tlumit predátory a teprve po pauze provést hon a určitě budou mít výsledek, který je potěší. Zalistoval jsem v knize Otakara Kokeše "Myslivecká péče o zvěř". K péči o zajíce se uvádí" Tak jako každá zvěř v zimním období, vyžaduje i zaječí zvěř řádné přikrmování. Je potřeba krmení zajistit tak, aby bylo dbáno i hygieny. Chybuje se, když krmivo pro zajíce se volně pohazuje po zemi. Zajíci krmivo znečistí pošlapáním a močí, a tak se podporuje šíření nemocí. Jedině vhodné krmelečky mohou tomu zabránit. Pokud se rozhodneme přikrmovat nevymláceným ovsem, je obilí potřeba pevně přivázat ke stromům tak, aby zajíci mohli zrno okusovat, nikoliv však vytahovat a cuchat. Seno, jetel a vojtěšku dáváme do nízkých žebříkovitých krmelečků, dobře krytých. Mohou mít různou úpravu - počínaje klasickými až po kruhové kolem pevných kůlů. V každém případě je však nutné kvalitní zastřešení. Pokud budeme chtít krmit zrnem, jeřabinami, kořenovou zeleninou, použijeme krmítka umístěná v potřebné výši, aby zajíc mohl potravu brát, ale sám neměl možnost předložené krmivo znečisťovat. Provést je třeba i vhodné zastřešení, aby potrava nebyla deštěm znehodnocována. Pokud jsou v honitbě divočáci, provést řádné oplocení, aby divočáci neměli ke krmelečkům přístup, zničili by je. V polních honitbách je nutné pomocí dřevěných pluhů zbavovat ozimy vrstvy sněhu a zajícům tak umožnit přístup k ozimu. Základy pro zajíce pořizovat v předstihu a již v listopadu je plnit. Doporučuje se je umísťovat na jižních povětrných svazích. Krmivo má být předkládáno střídavě suché a zelené. V zimě krmit jetelovou otavou (strništní jetel). nevymlácený oves, vypraný a sušený pýr. Je možné předkládat řezanku z vojtěšky s drceným kaštanem, solí, melasou, kapustou, řepou i kořenovou zeleninou. Kácet měkké dřeviny na okus, předkládat větve z prořezávky ovocných stromů. V průměru se počítá na zajíce a den jedna řepa, jedna kapusta, 0,2 kg sena a 0,5 l ovsa. Pochoutkou pro zajíce je jmelí a jeřabina. Sůl ke každému krmelečku.
Více >