Tetřevovití na přelomu tisíciletí
Jaroslav FIGALA
Pod tímto názvem se nedávno konala konference o problému evropských populací tetřevovitých ptáků za účasti odborníků z Německa, Rakouska, Polska a České Republiky. Organizační průběh zajistila Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích.
Během jednání bylo předneseno mnoho referátů na rozmanité úrovni, od ryze vědeckých až po osobní sdělení. Závěry těchto příspěvků je možno shrnout do několika skutečností. Populace tetřevů, tetřívků i jeřábků se na celém území středních pásem Evropy trvale snižují, záchranné programy založené na vypouštění v zajetí odchovaných ptáků nepřinášejí zatím výrazné posílení stabilizace auroregulace populační dynamiky ve volné přírodě. Není zcela jasný genetický původ vypouštěných ptáků a způsob jejich chovu v zajetí, kde rozhodujícím činitelem je uchování bázně před člověkem a vytvoření obranného chování vůči šelmám a dravým ptákům. Nárůst počtu lišek, kun a černé zvěře za poslední léta způsobuje vysokou mortalitu do přírody vypuštěných tetřevů. Ničení snůšek ve hnízdech způsobují zejména havranovití ptáci, jejichž počty se za poslední dobu rovněž zvyšují.
Jako prioritní příčina mizení populací tetřevovitých ptáků byly označeny nedostatečně hluboké znalosti o nárocích těchto druhů na jejich životní prostředí a jeho trvalé ničení lidskou činností. Vypouštění tetřevovitých do volné přírody na místech, kde tito ptáci nenacházejí své ekologické nároky, je vlastně předem odsouzeno k neúspěchu.
Výsledek jednání ukázal, že bude nutné, aby se doplnily přesné znalosti o skladbě vyhovujícího biotopu, o velikosti domovského okrsku a řadě dalších. Ústava České republiky hovoří o tom, že je třeba zachovat existenci přírodního bohatství našeho státu pro následující generace člověka. Myslivci patří ke skupině lidí, kteří se ve valné většině aktivně podílejí na ochraně přírodního prostředí a také na jeho obnově. Mnohdy jim ale chybí ekologicky odborně fundované návody či doporučení a tak se někdy jejich aktivita míjí pozitivním účinkem. Modifikaci ekologických nároků tetřevovitých ptáků sestavil Dr. Scherzinger na základě svých zkušeností z Bavorska, které jsou uvedeny v následujícím upraveném obrázkovém přehledu. Bylo by proto potřeba, aby je aplikovali uživatelé těch honiteb, na kterých se tetřevi, tetřívci a jeřábci dosud vyskytují.
Varujícím příkladem, který byl na konferenci zmíněn, je oblast Praděda, kde se v současné době už nevyskytuje jediný kus tetřeva hlušce, protože byly zničeny všechny lokality, které splňovaly podmínky pro jeho ekologické nároky.
Dokonce na posledním místě jeho nedávného výskytu byly vybudovány cyklistické trasy a lyžařské tratě. Zdá se, že selhala spolupráce orgánů ochrany přírody s lesníky, což vlastně dokládá nepřímo porušení Ústavy ČR. Zřejmě byly preferovány ekonomické zájmy před zajištěním životního prostředí tetřevů.
Plodná výměna názorů a zkušeností všech účastníků ukázala oprávněnou nutnost pravidelného pořádání jejich setkání v rozumně krátkých intervalech.