ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Jaká je pravda o přípravě mysliveckého zákona

Ing. Jaroslav Palas
Jaká je pravda o přípravě mysliveckého zákona
Po přijetí mysliveckého zákona Poslaneckou sněmovnou 21.9.2001 se opět vzedmula mediální vlna odporu proti myslivcům a myslivosti. Nebylo jediné celoplošné televizní stanice, která by ve své hlavní zpravodajské relaci v pátek 21.9. o přijetí kontroverzního mysliveckého zákona neinformovala. Rovněž všechny významné celostátní deníky ve stejném duchu informovaly o této záležitosti v sobotu 22.9. A já se dnes ptám, kdo tuto kampaň financuje a kdo má zájem na tom, aby neinformovaná veřejnost byla manipulována směrem proti přijatému návrhu zákona, a z čeho vlastně prezentovaná kontroverze zákona vyplývá? Především z nedostatečné informovanosti o posunu pojetí přijatého zákona o myslivosti oproti v závěru loňského roku mediálně kritizovanému návrhu - sněmovní tisk 788. Proto je třeba uvést základní rozdíly mezi návrhem 788 a přijatým zákonem.
Již v úvodu zákona je vymezena honitba jednoznačně ve vztahu k vlastníkovi nebo vlastníkům honebních pozemků jí tvořící. Naopak byli vypuštěni nájemci honiteb jako prvořadí činitelé při užívání honiteb. Je jednoznačně stanoveno, že normované stavy určuje na návrh vlastníka nebo vlastníků orgán státní správy myslivosti, vypouštět zvěř do honitby může jen vlastník nebo ten komu k tomu dal vlastník souhlas, k zřizování mysliveckých zařízení je nutný předchozí souhlas vlastníka. Podle návrhu 788 mohl státní orgán na žádost uživatele omezit nebo zakázat v některých obdobích vstup do honitby i vlastníkovi, kdežto v přijatém zákonu se uvedená omezení nebo zákaz nevztahují na hospodářskou činnost vlastníka nebo nájemce honebních pozemků. Nový zákon oproti návrhu 788 umožňuje účast na tvorbě honiteb všem vlastníkům honebních pozemků bez rozdílu výměr vlastněných pozemků. Byly podstatně sníženy velikosti honiteb. Došlo k posílení postavení honebních společenstev, zatímco v návrhu 788 byl této problematice věnován jeden paragraf, v přijatém návrhu je honební společenstvo upraveno deseti paragrafy. Na ochranu zemědělské a lesnické činnosti na honebních pozemcích zákon nově zavádí minimální stavy zvěře a vlastník honitby při návrhu na uznání honitby navrhuje druhy zvěře, minimální a normované stavy zvěře v honitbě. Zákon oproti návrhu 788 upravuje změny honiteb a ukončení nájmu honiteb v souvislosti se změnou vlastnictví honebních pozemků. V návrhu 788 nebyla řešena účast vlastníka honitby na sčítání zvěře a ani v procesu přípravy plánu mysliveckého hospodaření. Přijatý zákon řeší obojí, přednost před rozhodnutím státního orgánu má dohoda vlastníka a nájemce honitby, nově upřednostňuje zájem vlastníka nebo nájemce honebních pozemků při snížení počtu některého druhu zvěře. Vstupovat a lovit zvěř na nehonebních pozemcích je možné jen po předchozím souhlasu vlastníka nebo nájemce pozemku. Totéž platí i u dohledávky poraněné nebo mrtvé zvěře.

Dále považuji za důležité pravdivě informovat o procesu vzniku přijatého zákona o myslivosti. V minulém roce byly předloženy Poslanecké sněmovně z iniciativy poslanců dva poslanecké návrhy zákona o myslivosti, sněmovní tisk 788 a sněmovní tisk 836. Po přikázání k projednání obou poslaneckých návrhů v Zemědělském výboru Poslanecké sněmovny, byla jejich předkladateli vytvořena expertní skupina k přípravě jednoho komplexního pozměňovacího návrhu. Ve skupině působili 2 zástupci jmenovaní předkladateli návrhu 788 a 3 zástupci jmenovaní předkladateli 836. Zemědělský výbor sněmovny vzal za základ pro své jednání dne 21.6.2001 návrh expertní skupiny ve znění, jehož poslední korekce byla provedena bez účasti zástupců jmenovaných předkladateli 788. Při projednání návrhu připraveného skupinou expertů bylo ve výboru rozhodnuto, že členové výboru k návrhu zpracují své pozměňovací návrhy v písemné formě a předají je do 3.9.2001 tak, aby se s nimi mohli všichni členové výboru seznámit s dostatečným předstihem před jejich projednáním dne 13.9.2001. Po celé toto období, tj. od 21.6. do 3.9. jsem vedl jednání s vlastníky lesů reprezentovanými Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, s představiteli Lesů České republiky, s.p., Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí ale i s ČMMJ a některými dalšími celostátně působícími mysliveckými organizacemi. Cílem těchto jednání bylo dosáhnout shody na skutečně kompromisním návrhu zákona o myslivosti, přijatelném pro většinu účastníků právních vztahů tímto zákonem upravených. Proto mohu s plnou zodpovědností prohlásit, že komplexní pozměňovací návrh schválený na zasedání Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny dne 13.9. není žádným diktátem myslivců reprezentovaných ČMMJ, ale je výsledkem dlouhých vyjednávání, kdy jak strana myslivců, tak i strana vlastníků musí strpět různá omezení, jejichž smyslem není pošlapávání vlastnických práv, ale pouze vytvoření právního rámce fungování vztahů při provozování myslivosti vznikajících a existujících.

Přes uvedené skutečnosti jsou stále ze strany některých poslanců uváděny zavádějícím a často i nepravdivým způsobem argumenty navozující nepřátelskou atmosféru proti právě přijatému zákonu o myslivosti. Jak je to tedy ve skutečnosti s omezeními vlastníků? Pomineme-li základní princip úplatného nájmu, tedy že pronajmu-li něco za úplatu, automaticky bude užívání předmětu nájmu mnou, jako jeho vlastníkem, omezeno, existují v přijatém zákoně pouze následující omezení vlastníků pozemků.

1) Na honebních pozemcích je po celý rok zakázáno vypalovat křoviny, trávu, plevel a rákos. Je zakázáno mýtit a vyřezávat živé ploty, křoviny a remízky na neobhospodařovaných pozemcích. Výjimky může  na žádost vlastníka, popřípadě nájemce, honebního pozemku, po vyjádření uživatele honitby, povolit orgán státní správy myslivosti.

2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování a pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá- li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o druhu a umístění zařízení orgán státní správy myslivosti.

3) Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a pod. jsou vlastníci popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována.

4) K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni vlastníci, popřípadě nájemci, honebních pozemků oznámit s dostatečným předstihem předem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin.

5) Pokud vlastník honitby takto uznané nezačne v ní ve lhůtě 60 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí užívat honitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitbě nebo rozděleně k několika honitbám a rozhodnutí o uznání původní honitby zruší.

6) Návrh na úpravu honitby podávají vlastníci dotčených honiteb společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li se vlastníci dotčených honiteb na předložení společného návrhu na úpravu hranic honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich.

7) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Vlastník honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.

8) Vlastník honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v odstavci 6 písm. a) až g) a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.

9) Vlastník honitby a vlastníci sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání zvěře a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý vlastník honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.

10) Vypracovaný plán mysliveckého hospodaření předloží uživatel honitby vlastníkovi honitby k vyjádření. Jestliže se vlastník honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření vlastníka honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený popřípadě dohodnutý plán je uživatel povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti.

11) Vlastník popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována.

12) Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je vlastník honitby, popřípadě honebních pozemků povinen podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitba zaniká k 31. březnu 2003.

S uvedenými omezeními je často spojována i povinnost uživatelů honiteb projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování honebních pozemků, s vlastníky popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří. Zcela zavádějícím způsobem je ze strany některých poslanců toto ustanovení interpretováno v tom smyslu, že uživatel honitby je oprávněn po pouhém projednání svou činností omezit hospodářskou činnost vlastníka. Správnou interpretací však je, že přestože již vlastník dříve odsouhlasil plán mysliveckého hospodaření a v jeho rámci i plán lovu, může nastat situace, kdy např. z důvodu počasí se zpozdí sklizeň a vlastník nebo nájemce honebního pozemku má tedy právo sdělit uživateli při projednání konání činnosti, která by mohla jeho hospodářskou činnost omezit, že z vážného důvodu nemůže souhlasit s konáním činnosti a uživatel honitby ji zruší. Pro laickou veřejnost je třeba uvést, že činnosti, kterých se toto ustanovení týká, jsou dvě. Lov zvěře na společném honu a odchyt zvěře. Ani jedna z činností však nezasahuje do období sklizně, jak je často veřejnosti podsouváno.

Dalším nesprávně a zavádějícím způsobem interpretovaným ustanovením je ustanovení kterým je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování a pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá- li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o druhu a umístění zařízení orgán státní správy myslivosti. V této souvislosti je zejména zmiňováno budování loveckých chat apod. Tady snad postačí, že zákon přímo říká, že ustanovení zvláštních předpisů, tzn. především stavebního zákona nejsou dotčena. Proto nelze budovat lovecké chaty a podobná zařízení bez vlastníka pozemku, který je účastníkem stavebního řízení. Zákon o myslivosti zde má na paměti pouze péči o zvěř a pozorovací zařízení potřebná ke sčítání zvěře a příležitostně i k lovu. Pokud se argumentuje lovem, musím jen upozornit, že nejoblíbenějším způsobem lovu je šoulání, ke kterému není žádného zařízení třeba.

Dalším problémem je zákonem vymezený pojem zvěře. Z pohledu ochrany některých druhů zvěře byla zvěř zákonem rozdělena na druhy, které nelze lovit podle mezinárodních smluv nebo jsou zvláště chráněnými živočichy. Sem patří stále zmiňovaní dravci, medvěd, rys, vlk, vydra a další. Orli a jiní chránění živočichové, kteří se u nás nevyskytují ani v tomto výčtu zvěře nefigurují. Dále zákon uvádí druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem.

Je tedy na novém zákonu ještě něco objektivně kontroverzního? Ano je jedna věc, kde nemůžeme s poslanci za ODS najít společnou řeč, a to je problematika mysliveckých stráží. Není pravdou, že jde o jakési ozbrojené milice, jak bývá často odpůrci zákona zdůrazňováno. Myslivecká stráž má stejný charakter a stejná nebo obdobná oprávnění jako stráž lesní, rybářská nebo vodní. K výkonu své funkce nesmí používat zbraň. Všechny konstruktivní pozměňovací návrhy směřující k zpřesnění vymezení její působnosti byly Poslaneckou sněmovnou přijaty. Je si však třeba uvědomit, že myslivecká stráž dnes nepříliš účinně, ale alespoň nějak, bez nároků na prostředky ze státního rozpočtu supluje nástroj státu proti stále se rozšiřujícímu pytláctví. Pokud tedy není schopen tento problém v současné době řešit stát jinak, nezbývá než ustavovat myslivecké stráže s vědomím všech případných negativ s tím souvisejících. Jsem si vědom, že je v současné době připravován návrh na přijetí zákona o profesionálních strážích, které by měly v budoucnu nahradit všechny dobrovolné stráže. Pokud zákon bude přijat a bude funkční, budu mezi prvními, který bude navrhovat vypuštění ustanovení o myslivecké stráži ze právě přijatého zákona o myslivosti.


Zpracování dat...