ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Pernatá zvěř 2001

Ing. Jaroslav Kostečka
Pernatá zvěř 2001
V návaznosti na akce konané v předešlých letech uspořádali ve dnech 7. – 8. září 2001 na Konopišti u Benešova Česká lesnická společnost, LČR, s.p. Hradec Králové, LZ Konopiště, MZe ČR a Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci s Agrowaldem, s.r.o. Rožumberk nad Vltavou celostátní konferenci s mezinárodní účastí nazvanou “Pernatá zvěř 2001”.
Ve stylově zařízeném hotelu Nová myslivna nedaleko státního zámku Konopiště se první den sešlo více než 140 účastníků, kteří se zajímali o danou problematiku.

Zahájení konference se zhostil předseda Ing. Ota Buršík. Úvodní slova pronesl vedoucí oddělení myslivosti Ministerstva zemědělství ČR Ing. Jaroslav Růžička, který vyjádřil plnou podporu MZe pro chov a zvýšení počtu drobné zvěře na území České republiky. Přivítání všech přítomných v oblasti honiteb LZ Konopiště provedl ředitel LZ Ing. Miroslav Jankovský. Poté byla zahájena tématická část konference s 29 referáty, kdy jednotliví přednášející, popř. v zastoupení, seznamovali posluchače se svými příspěvky, výzkumy a zkušenostmi, které byly shrnuty ve sborníku referátů:

1. Pernatá zvěř v zoologické soustavě - R. Wolf

2. K historii chovu bažantů - C. Rakušan

3. Vývoj některých vykazovaných údajů v souvislosti s chovem bažantí zvěře v ČR - L.Řehák

4. Doterajší vývoj a perspektivy bažantiarstva na Slovensku - P.Hell, M.Lehotský, P.Garaj, J. Gašparik

5. Bažantnice jako významný krajinný prvek - P. Forejtek

6. Jindřichohradecká bažantnice - B. Urban

7. Chov bažantů na lesním závodě Konopiště - L. Trubač

8. Chov bažantů pro posílení přírodních populací - F. Havránek, J. Pintíř

9. Úspěšný poplatkový lov na d robnou zvěř - M. Jankovský

10. Současná zdravotní problematika chovů bažantí zvěře - P. Forejtek

11. Fibrinoidní granulomatozní arteritida myokardu bažanta obecného ( Phasianus colchicus) - K. Bukovjan, A. Karpenko, F. Havránek

12. Koroptev polní v okrese Žďár n/S - P. Kříž

13. Súčasná situácia a možnosti zachovania jarabice na Slovensku - P. Hell, J. Slanečka, M. Lehotský

14. Podpora zachování koroptve polní a tvorba chodných biotopů v k.ú. Milešín - I. Mühlhansl

15. Disperze uměle odchovaných jedinců koroptve polní ( Perdix perdix) v zemědělské krajině Liteňska - J. Pintíř, P. Marhoul, M. Šálek

16. Reintrodukční programy tetřevovitých podporované Ministerstvem zemědělství ČR - F: Havránek, K. Bukovjan

17. Předběžné výsledky umělého posilování tetřeva hlušce ( Tetrao urogallus ) na Šumavě J. Červený, L. Bufka, A. Hlavatá, P. Koubek

18. Súčasná situacia a možnosti zachovania tetrovovitých vtákov ( Tetraonidae) v slovenských Karpatoch - P. Hell, P. Garaj, M. Lhotský, R. Kropil

19. Rozšíření a odhad početnosti jeřábka lesního ( Bonasa bonasia ) v Jeseníkách a Rychlebských horách - P. Koubek, L. Novotný, J. Červený

20. Chov orebice v České republice - F. Zabloudil, P. Novák

21. Problematika dropa velkého ( Otis tarda ) v České republice - J. Hromas

22. Introdukce krocana divokého v Č. republice - F. Zabloudil, P. Novák

23. Problematika hus ( Anser sp.div.) v Č. republice - J. Feuereisel

24. Poznatky z chovu a lovu polodivoké kachny březňačky MS Budislav - S. Vyhlídka

25. Chov kachny divoké v honitbách Rybářství Třeboň a.s.- J.Hůda, F. Hanzal, E. Kunitzká, J. Plaňanská

26. Vztah a vliv dravců na populace drobné zvěře - V. Svoboda

27.Krkavcovití a pernatá zvěř - V. Svoboda

28. Výskyt kormorána velkého v Jihočeském kraji a jeho vliv na rybářské hospodaření - D. Kortán, P. Harvich, V. Hanzal, P. Janiszevski

29. Změny ve výčtech druhů pernaté zvěře a dob jejich hájení či lovu na území Č. republiky - J. Hromas, J. Feuereisel


Po odeznění posledního referátu následovala živá diskuse k několika příspěvkům.

Ing. František Havránek doplnil informace o kachně divoké, kdy upozornil na výrazně nepůvodní genofond, zaviněný křížením kachen v začátcích umělého odchovu. To v současnosti přináší různá rizika, např. špatná létavost, změny v mateřském chování, velikost snůšky, pokles divoké populace apod. Dále upozornil na problém používání olověných broků, kdy až 3 % kachen z divoké populace mají v žaludku 2 až 3 olověné broky, jejichž strávení trvá 3 až 4 týdny a má za následek často i těžkou kontaminaci organismu. Vyslovil podporu zavedení používání ocelových broků.

Prof. Pavel Hell konstatoval, že vypouštění kříženců různých druhů zvěře má často za následek úplnou likvidaci původního genofondu. Ve své připomínce varoval před některými přehnanými požadavky Evropské unie a v jeho slovech zazněla i kritika české delegace (zástupci MŽP a AOPK ČR) při 2. kole vyjednávání, které se uskutečnilo 19. - 20. 7. 2001 v Bruselu mezi představiteli kandidátských zemí pro vstup do EU a Evropskou komisí, kdy zástupci ČR nereagovali pádnými důkazy a poškozovali zájmy Slovenska.

RNDr. Stanislav Mottl podal informace k úspěšnému chovu koroptví na Berounsku a vyzval k zapojení se do programu podpory chovu koroptve polní. Na jeho slova reagoval MVDr. Pavel Forejtek, CSc., který s odvoláním na zahraniční výzkumy konstatoval, že vypouštěné koroptve z umělých odchovů se volnosti pravděpodobně nereprodukují. To by znamenalo, že umělý odchov s cílem zvýšení početnosti by byl téměř zbytečný a mohl by ohrozit zbytky stávající divoké populace. Vyzval k podloženému vyvrácení takovýchto výsledků.

Do diskuse se následně zapojil člen MS Liteň, okres Beroun p. Jaroslav Řezáč, který informoval o dlouhodobých zkušenostech s chovem koroptví a o úspěšnosti polodivokého chovu koroptve v praxi včetně kladné reprodukce vypuštěných koroptví. Také Ing. Fr. Havránek reagoval, že již v předchozích letech bylo publikováno několik prací z našeho výzkumu, které prokazují, že se uměle vypuštěné koroptve zapojují do reprodukce. Ivo Mühlhansl doplnil, že pro úspěšné vypuštění uměle odchovaných jedinců s možností následného zapojení se do reprodukce, jako jedno z nejdůležitějších kriterií, je vytvoření a soustavná úprava vhodného životního prostředí. Na to reagoval p. Martin Kříž, že i uměle odchovaní a do volnosti vypuštění bažanti se úspěšně rozmnožují, pouze pokud jsou vypouštěni dostatečně vyspělí a do vhodného a kvalitního biotopu.

Po uzavření diskuse předseda ČMMJ Prof. Ing. Josef Hromas, CSc. seznámil účastníky s usnesením konference, které bylo odsouhlaseno a přijato.

Na závěr Doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc. poděkoval všem, kteří se podíleli na přípravě konference a všem přítomným za jejich účast a zapojení se do daného problému. Účastníky pozval na následující den, kdy proběhla odborná exkurze po bažantnicích LZ Konopiště s praktickými ukázkami původních i nových metod komerčního bažantnictví.

Usnesení konference "Pernatá zvěř 2001":


Účastníci se seznámili se současnou problematikou divokých, polodivokých a krotkých chovů pernaté zvěře a konstatují, že všechny druhy pernaté zvěře mají nezastupitelný význam pro českou myslivost, především také z hlediska jejich bezeškodného působení na jejich životní prostředí.

Účastníci konference doporučují, aby orgány řídící myslivost v České republice se vážně zabývaly problematikou zejména těch druhů zvěře jejichž počty se snižují. Považujeme za nutné zaměřit se především na chov divokých populací osvědčených domácích druhů pernaté zvěře. Současně je ale nutné zabývat se vážně i otázkami chovu ptáků tažných.

Priority je nutno spatřovat v udržování a úpravách životního prostředí pernaté zvěře s cílem dosažení maximální úživnosti, krytových a klidových podmínek zvěře.

K dosažení těchto cílů lze využít nejen stávajících bažantnic nýbrž i projektů územních systémů ekologické stability k jejichž schvalování, stejně jako k dalším programům týkajícím se hospodaření v krajině, považujeme za nezbytné přizvávat myslivce. Je také nutné, aby se k myslivecké problematice mohly vyjadřovat i myslivecké organizace na všech úrovních řízení myslivosti pod Ministerstvem zemědělství ČR i pod Ministerstvem životního prostředí ČR.

Do honiteb je nutno vnášet pro zvěř významné druhy dřevin, bylin i trav, což lze zajistit vhodnou dotační politikou, za jejíž pomoci lze docílit, aby ladem ležící pozemky byly osety alespoň z 10 % plodinami potřebnými pro zvěř. Současně je nezbytné dotovat i záchranné chovy pernaté zvěře.

Účastníci konference vyzývají všechny myslivce, aby soustavně zkvalitňovali péči o veškerou pernatou zvěř včetně její ochrany před škodlivými činiteli, zejména před přemnoženými predátory.

Dodržování tradičních a osvědčených etických způsobů lovu považují účastníci konference za samozřejmé.


Zpracování dat...