Otec tří nedávno dospělých synů a myslivecký hospodář místního sdružení se chystal na noční čekanou. Při pondělku chodíval do lesa zřídka, ale divočáci se poslední dobou v revíru zdržovali a průzračná noc ho lákala tajuplným pojď, pojď, pojď. Sugestivní měsíční světlo luny, každý den se plnící v úplňkový kruh, rozhodlo definitivně. Proč nezkusit štěstí? V práci to nestálo za nic, mladý podnikatel a čerstvý majitel malé stavební firmy, oděn denně v jiné světlé košili a drahém saku, se jako rádoby manažer choval nesnesitelně. Nejen že nedbal rad zkušených, nejchytřejší z chytrých, ale svoje slabůstky a neodbornost vyrovnával arogancí a hrubostí. Vůbec mu nevadilo, že stejně jednal i s člověkem protřelým mnohaletou praxí, který mu věkem mohl být otcem. A tak i kdyby u lesa nic neviděl, alespoň si pod tichým žlutavým a vševědoucím stařečkem porovná myšlenky i uklidní nervy.
Více >