Časopis Myslivost

Nové poznatky o trichinelóze v České republice

Doc. MVDr. Břetislav Koudela, CSc.
Nové poznatky o trichinelóze v České republice
Trichinelóza je závažné parazitární onemocnění vázané na požití syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa zvířat. V květnu a červenci tohoto roku byly diagnostikovány veterinární hygienickou službou dva případy trichinelózy u lončáků ulovených v okresech Frýdek Místek a Znojmo. Trichinelóza černé zvěře nebyla na území České republiky dlouhodobě zjištěna, a proto dva letošní případy zjištěné v rozmezí několika týdnů vyvolaly rozsáhlé polemiky. Jaké j sou příčiny aktuálního výskytu trichinelózy černé zvěře? Jsou tyto aktuální nálezy začátkem epidemie trichinelózy volně žijících zvířat? Tyto a podobné otázky je možno v posledních týdnech slyšet v diskusích mezi myslivci i mezi veterináři. Obsahem tohoto příspěvku j sou informace, které mohou tyto otázky částečně zodpovědět.
V současné době již známe více původců trichinelózy. Mimo svalovce stočeného (Trichinella spiralis) je popsáno dalších šest zástupců rodu Trichinella, kteří se vzájemně liší typickými hostiteli, biologickými a genetickými vlastnostmi. Vzhledem k tomu, že členění trichinel na více druhů se datuje až od roku 1972 a mezitím nebyly trichinely na našem území zjištěny, traduje se, že původcem trichinelózy na území České republiky je pouze druh Trichinella spiralis. V červenci letošního roku byl pracovníky International Trichinella Reference Centre v Římě typizován izolát trichinel z lončáka odloveného v okrese Frýdek-Místek a výsledky typizace prokázaly, že se jedná o druh Trichinella britovi. Druh T. britovi se vyskytuje v mírném podnebním pásmu v Evropě a Asii. V. Nejčastějšími hostiteli tohoto druhu trichinel jsou lišky a dalším příležitostným hostitelem je divoké prase. Infekce tímto druhem trichinel byla také prokázána u dalších masožravců jako jsou rys, vlk, medvěd, jezevec, kočka divoká a domácí kočka a pes.

Přestože se jedná o první průkaz tohoto druhu trichinel na našem území, dala se jeho přítomnost u volně žijících zvířat v České republice předpokládat. Druh T. britovi byl opakovaně prokázán u různých hostitelů v jiných evropských zemích. V okolních zemích byl tento druh potvrzen u lišek v Německu, u lišek v Polsku a u medvěda, psa a divokého prasete na Slovensku. Prozatím nepublikované informace ze Slovenské republiky také potvrzuj í infekce druhem T. britovi u lišek. Je také velmi pravděpodobné, že ojedinělé záchyty trichinelózy lišek v Čechách a na Moravě (Lány, Třebíč, Luhačovice) v padesátých letech minulého století byly způsobeny druhem T. britovi. Nedaleko Velkých Karlovic v okrese Vsetín byl počátkem roku 1959 odloven rys, v jehož svalovině byly zjištěny larvy trichinel. Všechny tyto historické i aktuální údaje naznačují, že druh Trichinella britovi se vyskytoval stacionárně na našem území především u masožravců již minulosti.

V Polsku nedávno uskutečnili rozsáhlou studii, při které vyšetřili na přítomnost larev trichinel celkem 1282 lišek a trichinely zjistili u 73 lišek (tj. 5,7%). Typizace trichinel z lišek prokázala, že 72,7% izolátů náleželo k druhu T. britovi. Při podobné studii ve v Nizozemí zjistili trichinely druhu T. britovi u 3,9 % lišek a ve Švýcarsku pouze u 4 lišek ze 452 vyšetřovaných (tj. 0,88 %). Ještě menší výskyt trichinelózy lišek je hlášen z Německa, kde potvrdili trichinely pouze u 5 lišek z 7103 vyšetřovaných. Vysoký výskyt trichinelózy lišek je hlášen z Běloruska (18,2 %) a Finska (33 %). V těchto zemích se však jednotlivé izoláty netypizovali, jedná se pravděpodobně o infekce několika druhy.

V Evropě byla humánní trichinelóza způsobená druhem T. britovi potvrzena ve Francii a Itálii a v obou případech bylo zdrojem infekce maso z divočáka. Druhem T. britovi se také v roce 1998 nakazilo 336 lidí ve slovenské obci Valaská po požití klobás, které byly připraveny z infikovaného psího masa. Druh T. britovi se odlišuje od druhu T. spiralis především biologickými vlastnostmi. Významným rozdílem je vedle nižší patogenity především větší odolnost vůči nízkým teplotám. Zatímco larvy T. spiralis hynou po 8 minutách při teplotě -20 °C, larvy T. britovi v mase divočáka přežívají tuto teplotu po dobu tří týdnů. Ve svalovině lišek přežívají teplotu -20°C dokonce půl roku. Metodický pokyn Státní veterinární správy České republiky č. 14/2000 nařizuje maso s trichinelami skladovat 20 dní při -15°C nebo 10 dní při -23°C nebo 6 dní při -29°C. Z těchto údajů je zřejmé, že tvůrci veterinárních předpisů nepředpokládali možnost výskytu T. britovi na území České republiky. Larvy všech druhů trichinel jsou citlivé k vysokým teplotám, a proto standardní kulinářské postupy jako jsou vaření a pečení larvy trichinel usmrcují. Larvy T. britovi hynou okamžitě při 62°C, po 6 minutách při 55°C a po 47 minutách při 52°C.

Závěrem lze částečně odpovědět na otázky formulované v úvodu tohoto příspěvku. Výsledky některých zahraničních studií ukazují, že aktuální infekce divočáků trichinelami druhem T. britovi mohou být důsledkem zvýšeného výskytu trichinelózy v populaci lišek. Trichinelóza lišek se v minulosti udržovala v populaci na nízké úrovni a teprve současné vysoké stavy lišek umožnily rozšíření trichinelózy do populace černé zvěře. Tuto hypotézu v našich podmínkách může potvrdit pouze vyšetřovaní lišek v oblastech výskytu trichinelózy černé zvěře. Bohužel Metodický pokyn Státní veterinární správy České republiky č. 14/2000 s vyšetřováním lišek na trichinelózu nepočítá a záleží pouze na konkrétní dohodě mezi myslivci a veterináři.


Zpracování dat...