Časopis Myslivost

UMĚJÍ NAŠI MYSLIVCI STŘÍLET?

Josef ČERNÝ
UMĚJÍ NAŠI MYSLIVCI STŘÍLET?
Na rozdíl od Ing. Ladislava Dekányho si myslím, že ano. Pokládal bych si za dluh našim myslivcům, kdybych se s nimi nepodělil o můj pohled na rozsáhlou polemiku o tom, zda ještě metáme koule, nebo již střílíme. Nepokládám ale tuto problematiku z hlediska většiny myslivců za tak složitou, jak ji Ing. Dekány popisuje.
Pokud se jedná o nastřelení kulové zbraně, stačí, aby se myslivec obrátil s důvěrou na puškaře. Ten mu ji nastřelí na vzdálenost, kterou nazývá Ing. Dekány metnou dálkou, v němčině se pro ni vžil název Günstigste Einschiess - Entfernung se zkratkou GEE a Ing. Jiří Hanák ji nazývá optimální nástřelnou dálkou se zkratkou ONV. Tato hodnota je velmi užitečná a je škoda, že ji tuzemský výrobce ve svém katalogu neuvádí. Není ale problém ji z katalogových údajů, které uvádějí odchylky dráhy střely při nastřelení na vzdálenost 100, graficky znázornit.

Puškař nastřelí kulovou zbraň na optimální nástřelnou dálku (např. 160 m). To ale vůbec neznamená, že musí na tuto vzdálenost také střílet. Pražští puškaři běžně prováděli nastřelování kulových zbraní ze vzdálenosti 50 m, protože v Praze a okolí delší střelnici neměli. To ale vůbec nevadilo. Nastřelení se provede tak, aby umístění zásahu bylo o příslušnou odchylku výše.

Příklad: U ráže .308 Winchester je udána optimální nástřelná dálka 167 m. Ve vzdálenosti 50 m je udána vertikální odchylka +1,5 cm a ve 100 m +4,4 m. Stačí proto s touto odchylkou počítat a nastřelit zbraň tak, aby umístění zásahů bylo ve vzdálenosti 50 m asi o 1,5 cm a ve 100 m o 4 cm výše. Vědomě uvádím asi, protože jeden milimetr není vzhledem k dalším vlivům žádnou mírou.

Puškař nespotřebuje při nastřelování více než 10 nábojů, zatímco myslivec vystřílí celou krabičku.

Proto naši myslivci zpravidla na větší, než optimální nástřelnou vzdálenost nestřílejí, nemusejí se prakticky o dráhu střely na delší vzdálenost zajímat. Pokud by odhadli vzdálenost střelby jako o něco větší, nic nezkazí, posunou-li záměrný kříž dalekohledu na horní úroveň komory.

Z mého popisu vyplývá, že nastřelení kulové zbraně na obvyklou mysliveckou vzdálenost není zase tak velká věda.

K rozptylu kulového střeliva


Pro lov zvěře v našich podmínkách na obvyklou mysliveckou vzdálenost zcela postačují náboje tuzemské výroby Sellier & Bellot. Výrobce testuje jejich rozptyl na vzdálenost 100 m, přičemž se rozptyl deseti ran pohybuje v hodnotách obvykle 4 - 5 cm a jen málokdy o něco málo více.

Sellier & Bellot nyní dodává i kulové náboje nadstandardní kvality se střelami zahraniční výroby, které vykazují rozptyl do 3 cm.

Používání velmi starých nábojů, tj. starších deseti a více let, je skutečným nešvarem mnohých myslivců. Po dlouhé době může dojít zejména vlivem skladovacích podmínek ke změně balistických hodnot a tím i k chybnému zásahu.

Zvláště nevhodné jdou náboje Sellier & Bellot s dnovým razidlem SBP. Tyto náboje se vyráběly do roku 1983, tedy před zavedením nábojů odpovídajících mezinárodní úmluvě C.I.P..

Náročný myslivec si má dnes možnost koupit špičkové a samozřejmě i podstatně dražší zahraniční náboje, například RWS se střelami TUG nebo TIG, které vykazují rozptyl kolem 3 cm a zaručují vysokou ranivost a průstřel zvěře. Takové náboje lze doporučit zejména při drahém poplatkovém odstřelu spárkaté zvěře a to hlavně v cizině.

Podzvukové střelivo podle mého názoru alespoň zatím do naší myslivosti nepatří. Ideální by bylo, bohužel, pro pytláky.

Nevýhody střeliva s lehkou střelou a velmi vysokou rychlostí (223 Rem. aj.) jsou našim myslivcům známy. Jsou jimi velká citlivost na překážku, jakou může být i stéblo trávy, problematické značení zvěře a poškození zvěřiny. Jejich výhodou je naopak vysoká přesnost, velmi plochá dráha střely a malý zpětný ráz. Zbraně s malým zpětným rázem umožňují montáž levnějších zaměřovacích dalekohledů.

Ing. Dekány se zmiňuje o tzv. Taylorově Knock-Out Indexu pro stanovení účinku střely v cíli. Tento index počítá pouze s rychlostí, hmotností a průměrem střely, která po zásahu svůj průměr nemění ani se netříští. Nemůže proto bez dalšího koeficientu, který by vyjadřoval destrukční schopnost střely, určovat účinek poloplášťových, expanzívních a jim podobných střel.

Přesnost střelby ze standardních kulových zbraní, ke kterým patří také většina výrobků našich zbrojovek, je pro lovecké účely zcela dostatečná a také vždycky byla. Nezaregistroval jsem žádné pochybnosti ani např. u loveckých kulovnic Mannlicher Schönauer a dalších, které se vyráběly od počátku minulého století. Mnohé z nich slouží k plné spokojenosti ještě dnes.

Je pravdou, že v Americe jsou na vlastnosti zbraní jiná měřítka. Jsou z odborného hlediska velmi zajímavá, ale naši myslivci žijí ve střední Evropě.

Střelba v lovecké praxi na velké vzdálenosti - na 300 m - je již samozřejmě velmi náročná, v čemž má Ing. Dekány bezpochyby pravdu. Přichází v úvahu v případech, kdy se nelze ke zvěři více přiblížit. Tam skutečně platí, že je lovecký úspěch souhrnem dokonalosti zbraně, střeliva, zaměřovací a pozorovací optiky a střeleckého umění lovce.

Tuto problematiku si můžeme nejlépe představit podmínkami sportovní střelby na vzdálenost 300 m, kde je průměr desítkového kruhu na terči 10 cm. Tento kruh musí sportovní střelec bez použití zaměřovacího dalekohledu zasáhnout, pokud nechce ztratit cenné body. Tuto přesnost nelze dosáhnout standardními náboji. Je nutno použít náboje, které splňují podmínky sportovní střelby na 300 m. Takové se vyrábějí zejména v ráži 308 Winchester. Stejné střely se používají i v nábojích 30 - 06 Springfield, 300 Winchester Magnum a v nové německé perspektivní ráži .30R Blaser. Tudy vede cesta k úspěchu.

Podobné podmínky musí splňovat i náboje pro vojenské a policejní odstřelovače. Praktické výsledky střelby se známými náboji 7,62 x 54 R (Mosin), které mají těžkou střelu se žlutě lakovanou špičkou, vykazovaly rozptyl na 300 m v hodnotách 8 - 10 cm.

Je samozřejmostí, že podmínkou loveckého úspěchu je kvalitní zbraň, která nemusí být nejdražší a kvalitní zaměřovací dalekohled s pevnou montáží.

Lovec nemůže s sebou nést celou balistickou laboratoř, v čemž Ing. Dekány dozajista přehání. Kdyby tomu tak bylo, nemohl by lovec na velkou vzdálenost před érou laserových dálkoměrů, počítačů a dalších zcela nových technických vymožeností, vůbec střílet. Anemometr (měřič rychlosti větru) se používá až při střelbě na větší vzdálenosti, než 300 m a při silném větru se raději nestřílí vůbec.

Tyto pohledy na kulovou loveckou střelbu vycházejí z celoživotní profesní zkušenosti a vyjádřil jsem je v tomto článku proto, aby se naši myslivci neděsili její přespřílišnou složitostí, kterou Ing. Dekány ve svých obšírných statích jistě v dobré víře popsal.


Zpracování dat...