ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Zpětný ráz zbraně a jeho vliv na přesnost střelby

Dr. Ing. Jiří HANÁK
Zpětný ráz zbraně a jeho vliv na přesnost střelby
V poslední době byla značně rozvířena diskuse o problému zpětného rázu a jeho vlivu na přesnost střelby. - Zda zpětný ráz vzniká až po opuštění střely ústí hlavně, nebo ne, a zda tedy má vliv na přesnost střelby, nebo se jen tak střelci na něj "vymlouvají" při chybné ráně.
Objektivní odpověď na uvedený problém je jednoduchá, protože jevy při výstřelu jsou dostatečně prozkoumány, ověřeny a známy. Tyto jevy studuje obor vnitřní balistiky.

Co se tedy děje při výstřelu a jaké vznikají jevy s vlivy na přesnost? Vlivů je hned několik, proto množné číslo je na místě. Střelci jednotlivé jevy splývají v jeden efekt zpětného rázu, ale jedná se o vícesložkový proces. Aniž bychom se pouštěli do podrobných odborných výkladů, lze popsat stručně některé z nich. K tomu je třeba zběžně popsat postupné děje, které vzniknou od okamžiku stisku spouště.

Při úderu úderníku dochází k iniciaci zápalky, k výšlehu a zapálení prachové náplně. Hoření prachu je vlivem jeho složení řízeným procesem postupného hoření, ale jeho rychlost je přesto tak vysoká, že se zjednodušeně dá přirovnat k výbuchu. Při každém výbuchu dojde k otřesu a ten vzniká i při expanzi plynů spalovaného střelného prachu. Otřes se přenáší i do hmoty celé zbraně, a zejména do hlavně. První otřes a vnější pohyb zbraně je tedy vyvolán samotným vývinem rány - zapálením střelného prachu.

Prudký nárůst tlaku plynů uvnitř nábojnice uvolní střelu a vtlačuje ji do vývrtu a dále protlačuje vývrtem hlavně. Jakmile se střela dá do pohybu, přistupují zde vlivy vyplývající ze známých Newtonových zákonů. Hybnost střely a hybnost plynů unikajících z nábojnice se podle zákona akce a reakce přenáší do zbraně. I když hmotnost střely a spalných plynů je násobně nižší než hmotnost zbraně, přece jen se projevuje tendencí zbraní pohnout ve směru opačném než je pohyb střely. To se projeví vtlačením zbraně do ramene v místě opření pažby.

Vzhledem k tomu, že bod opření pažby v rameni není v ose hlavně, nepůsobí tedy síly vzniklé reakcí výstřelu, v jedné ose, a vzhledem k vyhnutí pažby ani v jedné rovině. Kolmá vzdálenost mezi osou hlavně a bodem opření pažby vytváří páku. Síla působící v ose hlavně proti rameni vytváří na této páce tzv. klopný moment a vzhledem ke konstrukci pažby loveckých zbraní má tendenci zbraň zvedat. Proto mezi osou hlavně v okamžiku namíření tzv. náměrnou a osou hlavně v okamžiku výstřelu - výstřelnou vzniká úhlový rozdíl. Úhlový rozdíl mezi osou náměru a osou výstřelu nazýváme úhlem zdvihu. Velikost úhlu zdvihu závisí na velikosti ráže a konstrukci zbraně, ale také mnohdy podstatně více na způsobu uchopení zbraně střelcem a na síle uchopení a vtlačení do ramene. Úhel zdvihu je tedy ovlivnitelný individuálně každým střelcem jinak. Z tohoto důvodu dva střelci z jedné, i když velmi dobře nastřelené zbraně, mohou docilovat rozdílné přesnosti střelby. Proto si vojenští a policejní odstřelovači zbraně nastřelují zásadně sami tak, aby nastřelení bylo přizpůsobeno jejich individuálnímu způsobu úchopu zbraně. Při stále stejném úchopu zbraně dojde k vyrovnání a docilování stále stejného úhlu zdvihu a tím vyrovnané přesnosti střelby.

Co se děje dále při postupu střely vývrtem hlavně? Spalné plyny střelu urychlují, odrážejí se od jejího dna a mají tendenci se vracet. Z nábojnice expandují nové spalné plyny a první vrstvy plynů stlačují. Tím vzniká další zdroj vibrací, které se přenášejí zejména do tělesa hlavně a dále do celé zbraně. Zbraň může vlivem těchto vibrací a rázů např. odskočit od pevné a tvrdé podložky nebo se pohne, když je např. držena rukou velmi slabě. A to stále ještě v situaci, kdy se střela pohybuje vývrtem hlavně a není mimo vliv pohybu zbraně, který může ovlivnit přesnost navedení střely.

Ze stručného a pro názornost zjednodušeného popisu procesů uvnitř hlavně během průchodu střely a jejich vlivů na chování celé zbraně je zřejmé, že poloha ústí, resp. osa hlavně v okamžiku průchodu střely ústím, je odlišná od polohy v okamžiku zamíření těsně před výstřelem a zásah je zákonitě posunut. Posun zásahu oproti bodu záměru závisí mimo technických vlivů i na způsobu podepření zbraně a charakteru úchopu zbraně střelcem.

Další proces sleduje přechodová balistika, tzn. procesy, které vzniknou těsně po výmetu střely z hlavně. Co se tedy děje dále? Jakmile střela opustí vývrt hlavně, dojde k prudké expanzi plynů před ústím hlavně. Únik plynů o vysoké rychlosti vyvolá reaktivní efekt, který se projeví v iniciaci zpětného pohybu celé zbraně. Reaktivní účinek expandujících plynů je velmi výrazný a tvoří nejsilnější složku zpětného rázu zbraně.

Celý proces od iniciace výstřelu až po výmet střely z hlavně proběhne tak rychle, že uživateli splyne v jeden efekt. Ve skutečnosti se zpětný ráz zbraně skládá z několika dílčích procesů. Z toho důvodu nelze problém zpětného rázu zbraně schematicky zjednodušit pouze na okamžik, kdy už je střela mimo hlaveň a kdy subjektivní vjem třesku výstřelu a zpětného rázu se zdají uživateli jako jediný jev.

Nelze zanedbat nebo ani trochu podcenit výše uvedené vlivy vyplývající ze zákonitostí vnitřní balistiky, které vyvolávají pohyby zbraně se střelou ještě ve vývrtu hlavně. Pohyby zbraně ještě při průchodu střely vývrtem mají jednoznačně objektivní vliv na přesnost střelby a střelec, při jejich podcenění, skutečně může chybovat.

Některé vlivy na přesnost střelby pohybem zbraně a hlavně před výmetem střely z ústí se mohou v přesnosti projevit i velmi zásadním způsobem. Mimo popsaného individuálního působení střelce existují i technické příčiny. Např. ke zvýšení rozptylu dojde i tehdy, pokud se předpažbí dotýká hlavně v jiném místě než těsně u nábojové komory, protože kmitající hlaveň se v místě dotyku od předpažbí odráží a radiálním pohybem negativně ovlivní střelu při průchodu ústím. Proto je nutné dodržet vůli mezi hlavní a předpažbím cca 0,3 až 0,5 mm.

Jak čelit, případně eliminovat vlivy z vnitřní balistiky na přesnost střelby?


1. Především je třeba si objektivní procesy a jejich působení uvědomit.

2. Je třeba si zásadně nastřelovat zbraň sám, případně po nastřelení puškařem, za jeho přítomnosti provést kontrolní nástřel a seřízení korigovat vhledem k vlastnímu způsobu a síle uchopení zbraně.

3. Při střelbě dodržet vždy stejný způsob a velikost síly úchopu zbraně.

4. Vždy používat měkkou a pružnou podložku k podepření zbraně.

5. Kontrolovat vůli mezi hlavní a předpažbím, případně upravit a to zejména u celopažbených zbraní.


Zpracování dat...