Časopis Myslivost

Hospodaříme správně se zaječí zvěří?

Jan NIEDOBA
Hospodaříme správně se zaječí zvěří?
Posledním článkem o problematice hospodaření se zaječí zvěří, hlavně jeho závěrečnou častí, jsem chtěl rozvinout větší diskusi na toto téma. Přesto, že se jedná dle mého názoru o velmi aktuální téma, byla reakce téměř nulová, ale po vyhodnocení uplynulé lovecké sezóny se tomu již ani nedivím.
Chci se s Vámi podělit o další získané poznatky. V letech 1996 a 1997 se zajíc v okrese Prostějov odstřelem nelovil. V roce 1998 byl již lov zajíce odstřelem povolen a zároveň bylo přikročeno k určování věku a pohlaví ulovených zajíců. V roce 1998 bylo v okrese Prostějov uloveno 2700 zajíců, z toho v 17 honitbách, kde proběhlo šetření, bylo uloveno 1895 kusů a vyšetřeno bylo 1196 kusů, což je 63 %. V roce 1999 bylo celkem uloveno 2347 zajíců, šetření bylo provedeno ve 12 honitbách, kde bylo uloveno 1746 zajíců a vyšetřeno bylo 953, což je 55 V roce 2000 bylo celkem uloveno 3336 zajíců, šetření proběhlo v devíti honitbách, kde bylo uloveno 1687 zajíců a z toho vyšetřeno 820 kusů, což je 49 %.

Celkem za sledované období bylo v okrese uloveno 8383 kusů zajíců. V honitbách, kde proběhlo šetření, bylo uloveno 5328 kusů a vyšetřeno bylo 2969 kusů, což je 56 %.

Tabulka č.1 Statistika výsledků šetření za roky 1998 až 2000


rok Zaječka Zajíc Celkem koef. přírůstu
do 1 r star do 1 r star. do 1 r star.
98 282 344 256 314 538 658 0.82
99 185 310 173 285 358 595 0.60
00 236 215 182 187 418 402 1,04
SA ks/% 1572 / 53 % 1397 / 47 % 2969  
98-00 703 869 611 786 1314 1655 0,79
% 44 55 44 56 44 56  


Pozn. koeficient přírůstu = poměr mladí do 1 r./starší


Porovnáním výsledků roku 1999 s rokem 1998 bylo zjištěno, že jen v jedné honitbě došlo k výraznému zvýšení koeficientu přírůstu, ve třech honitbách zůstal v roce 1999 koeficient přírůstu téměř na stejné úrovni jako v roce 1998 a k poklesu koeficientu přírůstu došlo v sedmi honitbách. V průměru poklesl koeficient přírůstu o 0,22, jak ukazuje uvedená tabulka.

V roce 2000 byl průzkum proveden v devíti honitbách, porovnávat je možno výsledky za roky 1998 - 2000 v osmi honitbách. Porovnáním s rokem 1999 došlo v roce 2000 ve dvou honitbách ke značnému poklesu koeficientu přírůstu a v šesti honitbách došlo ke zvýšení koeficientu přírůstu. V průměru jde o následující zvýšení: v porovnání s rokem 1998 zvýšení o 0,22 a přirovnání s rokem 1999, kdy byl koeficient přírůstu jen 0,60, jde o zvýšení o 0,44. V roce 2000 je koeficient přírůstu za okres 1,04, což je za sledované období nejvyšší.

Pokles koeficientu přírůstu v roce 1999 je v souladu s poklesem celkového odlovu zajíců v tomto roce. Rok 2000 byl klimaticky mimořádně příznivý pro populaci zajíce, což se projevilo i vyšším odlovem zajíců a to hlavně v honitbách, kde byl dostatečně vysoký kmenový stav, který byl schopný na příznivější klimatické podmínky reagovat zvýšením přírůstu. Přesto je koeficient přírůstu za rok 2000 vyšší než 1,00 jen ve třech honitbách.

Dokud nebude, ve většině honiteb, kde chtějí zajíce lovit, koeficient přírůstu nad 0,70 a stav populace alespoň 20 a více kusů na 100 ha, hrozí vždy velké nebezpečí dalšího negativního zásahu člověka do dané populace.

Při šetření v roce 1999 byly vizuálně zjištěné deformace a vady na pohlavních orgánech, které způsobují neplodnost jedince. Tyto vážné deformace byly zjištěny u 53 z 953 vyšetřených kusů. V roce 2000 byly zjištěny deformace a vady na pohlavních orgánech u 56 z 820 vyšetřených zajíců. Množství podle pohlaví, věku a procenta jsou uvedena v tabulce 2.

Tabulka č.2 Okularně zjištěné vady 1998 - 2000


  zaječka zajíc
do 1r star do 1r star
SA 2 8 49 50
% 0 0 14 11
SA 0,00%   11,97%  


Z celkového množství 1773 ks to je 109 ks = 6


Na první pohled se 12 % neplodných ramlíků jeví jako vysoké. Pokud však je populace v dané lokalitě stabilizována a hustota zazvěření se pohybuje alespoň okolo 20 kusů na 100 ha, nemá toto procento neplodnosti ramlíků žádný vliv na reprodukci, neboť je v populaci dostatek plodných ramlíků. Klesne-li však hustota zazvěření pod kritickou mez, 10 a méně jedinců na 100 ha, může mít neplodnost ramlíků velmi negativní vliv na reprodukci.

V roce 2000, zřejmě vlivem mimořádně teplého počasí v podzimních měsících, bylo zjištěno honcování zajíců již na prvních honech dne 4. 11. 2000, kdy bylo v honcování 45 populace - a to zaječek 65 % z celkového počtu a ramlíků 20 % z celkového počtu. 9. 12. 2000 bylo v honcování 40 % populace - zaječek 41 % a ramlíků 40 % z celkového počtu.

Z celkového množství vyšetřených 820 zajíců v roce 2000 bylo v honcování 388 ks = 47 %. Z toho zaječek 241 ks = 53 % a ramlíků 147 ks = 40 %.

U zaječek bylo z celkového množství v honcování 46 % zaječek do 1 roku a 54 % zaječek starších a stejný poměr je i ramlíků. Vezmeme-li v úvahu délku březosti zaječky, což je 42 - 44 dnů, pak to vysvětluje nálezy malých zajíčků již koncem ledna a během února. Jistě zde hraje podstatnou (limitující) úlohu počasí a teplota. Je jisté, že z těchto vrhů přežije jen nepatrné procento, (drsnost počasí /vlhkost, mráz/, zvýšený predační tlak vlivem nedostatku jiné kořisti atd.). Je však také skutečností, kterou jsem si při prohlížení zajíců ověřil, že se takto brzo honcují jen jedinci vyspělí a v dobré kondici. Nikdy jsem nezjistil známky pohlavní aktivity při tomto časném honcování u jedinců slabých hmotnostně podprůměrných.

Protože koncem listopadu a hlavně v prosinci je téměř 50 % zaječí populace v honcování a jsou to ti nejvyspělejší a kondičně většinou nadprůměrní jedinci, je nutné z chovatelského hlediska tyto jedince ponechat pro další reprodukci (sama příroda je pro ní určila) a ne je vědomě ulovit na honě a tvářit se, že se nic neděje. V každém oboru lidské činnosti okamžitě reagujeme na nové poznatky, a proto reagujme i zde a ihned upravme dobu lovu zajíce. Lovme zajíce odstřelem již koncem září, během října a snad do 20. listopadu, ale v prosinci jej v žádném případě odstřelem nelovme. Dopouštíme se (dnes již vědomě) velké chovatelské chyby.

Argument, že teprve v prosinci jsou zajíci vyspělí, a že dříve se loví nedospělí a slabí jedinci, je zavádějící, neboť záměrně pomíjí nové poznatky a skutečnost, že slabší jedinci přirozeně uhynou a prosince se již většinou nedožijí. Těm, kteří s ním operují, jde zřejmě jen o to, aby si z lovu donesli co největšího zajíce. Přece naší honitby se to netýká, u nás zajíci byli a jsou. Jak dlouho ještě, to teď není naše starost? O tom, že ještě před dvanácti lety se na stejné ploše lovil trojnásobek dnešních úlovků, se raději nahlas nemluví, však snad se příští rok stav zlepší? Bez naší pomoci asi těžko.

Podotýkám, že toto šetření bylo provedeno v honitbách s nadmořskou výškou okolo 200 m/mořem v podmínkách úrodné Hané, která má spíš aridní podnebí, mrazivých dnů se sněhovou pokrývkou je zde velmi málo.

Při porovnání s rokem 1999 začalo podzimní honcování zajíců roce 2000 o 14 dnů dříve. Procento ramlíků se zvětšenými varlaty (pohmatem zjistitelnou známkou pohlavní aktivity) bylo ve stejné době podstatně nižší než pohlavně aktivních zaječek, jen okolo 40 %. Zvětšená varlata mělo 43 % ramlíků starších než jeden rok. U ramlíků do jednoho roku mělo zvětšená varlata jen 37 % z vyšetřovaných jedinců. U jedinců obojího pohlaví, u kterých byly okulárně zjištěny deformace na pohlavních orgánech, nebyla při tomto způsobu vyšetření zjištěna pohlavní aktivita.

Závěrem konstatuji, že návrhy publikované v minulém článku je nutné co nejrychleji uvést do života. Jistě nejsou univerzální a všespasitené, mohou však pomoci alespoň udržet současný stav nebo jej i zlepšit.

Chci věřit, že alespoň někteří uživatele honiteb začnou při hospodaření se zaječí zvěři uplatňovat nové poznatky všech autoru, kteří je v tomto časopisu publikuji.


Zpracování dat...