Září / 2001
Jelenářský sbor v Krkonoších poslední?
Ing. Václav VESELÝ
Poslední provedená úprava kritérií chovnosti u jelení zvěře v této oblasti přinesla určité zklidnění, což se odrazilo na výrazně nižším odlovu chovných jelenů, ale i samičí jelení zvěře. Nadále však platí zásada, že schválený plán lovu laní a kolouchů je minimální, u jelenů naopak maximální, s naprostou nutností zodpovědně prováděného průběrného odstřelu.
Jelenářský sbor dlouho a pečlivě zvažoval současné podmínky chovu jelení zvěře v Krkonoších, ale i různé trendy spektra tuzemských zájmů, ale i stanovisek k chovu jelení zvěře přicházející k nám např. z Německa, Rakouska, ale i od našich slovenských sousedů nebo z Polska. Právě závislost početních stavů jelení zvěře u nás na migraci z Polska může výrazně ovlivnit všechny přepočtové prvky plánování. Jistě je namístě pokusit se o jednání s Polskou republikou na ministerské úrovni o vzájemném poskytování údajů o jarním sčítání zvěře.
Konečně bylo dosaženo dohody při zohlednění všech podmínek a zájmů v národním parku (KRNAP), zejména zájmů ochrany jednotlivých ekosystémů, tvořících podstatu národního parku a Jelenářský sbor společně s Ministerstvem životního prostředí stanovil směrná čísla pro plán chovu a lovu jelení zvěře na rok 2001 pro celou oblast Krkonoše. Mírné zvýšení plánu lovu na 360 kusů (40 % laní, 30 % jelenů, 30 % kolouchů) je vedeno snahou dosažení kmenových stavů již v příštím roce. Omezení lovu jelenů III. věkové třídy, s výjimkou odlovení těchto jelenů jen ve "sklizňovém věku", sleduje možnost předvést na chovatelských přehlídkách opět více medailových trofejí.
Jelení zvěř je sice rozhodujícím druhem současné zvířeny Krkonoš, zajímavá nejen pro myslivce, ale i návštěvníky národního parku, vyskytuje se ve všech vegetačních pásmech od podhůří až po subalpinské a alpinské pásmo nad hranicí lesa s ostrůvkovitými porosty kleče, rašeliništi a sutěmi (Krkonošská tundra asi 4 % z rozlohy KRNAP). Díky tomuto celoplošnému rozšíření a početním stavům působí jelení zvěř škody na živé i neživé přírodě, nejvýrazněji na lesních porostech ohryzem loupáním, ale i okusem listnáčů, které se tu dnes uplatňují 37 % při obnově lesa. V zimním období se podařilo škody snížit na minimum, neboť 90 % jelení zvěře přečká toto období v 18 přezimovacích obůrkách. Úsilí Správy KRNAP o snížení stavů jelení zvěře za posledních 10 let bylo korunováno úspěchem. Na počátku minulého decénia bylo v Krkonoších na jaře nasčítáno přes 800 kusů jelení zvěre, letos to bylo o 300 kusů méně. Cílevědomou práci krkonošských myslivců a lesníků ocenil letos při zasedání Jelenářského sboru zástupce MŽP Ing. Jirát, CSc., který kladně hodnotil 37. chovatelskou přehlídku loveckých trofejí v Trutnově, kde již byl znát posun k lepšímu v chovatelské práci s jelení zvěří v oblasti Krkonoše. Za zajímavý označil experiment používání "myslivecké siláže" v přezimovací obůrce na Dívčích lávkách Lesní správy Špindlerův Mlýn. Domnívá se, že by se vyplatila její příprava ve velkém některému zemědělskému závodu, při přijatelné ceně pro odběratele. Ing. Jirát se současně zmínil o záchranných programech pro rozšíření rysa a tetřevů, podporovaných MŽP. V národních parcích je myslivost podřízena ochraně přírody a cílem je zdravotně a trofejově únosný stav jednotlivých druhů zvěře, nikoliv podle úživnosti nebo jarního sčítání, ale jejího vlivu na ostatní složky přírodního prostředí. V tomto smyslu se připravuje na MŽP novelizace směrnice o myslivosti v národních parcích.
Jelenářský sbor pro oblast Krkonoše je poslední, který se zabývá problematikou chovu jelení zvěře z hlediska mysliveckého. Dnes vznikají jiná pojetí a nové koncepce chovu jelení zvěře. Zde již jelení zvěř není na prvním místě, ale škody, které působí. Stav zvěře je stavěn proti ochraně přírody v národních parcích. V ostatních honitbách proti lesnímu hospodářství (LČR), zemědělství, tj. vlastníkům půdy. Co zbývá myslivcům, jelenářům? Aby se ozvali na všech frontách, spojili své síly a našli cestu do sdělovacích prostředků a třeba i do sněmovny.