Časopis Myslivost

Přitom tito mužové ve své době v mnohém předběhli svoji dobu. Sylvestr Krnka nabízel Rakousku zadovku s kovovou nábojnicí v době, kdy sotva zavádělo předovky Lorenz. Jeho syn Ing. Karel Krnka v éře zavádění opakovaček vyvíjel samonabíjecí zbraně. Jejich konstrukce se nestaly světoznámými a prosadily se pouze v omezeném rozsahu, ačkoli oba již za svého života dělali všechno pro to, aby výsledky jejich práce byly náležitě propagovány a využity a využili k tomu i svoji národnostní příslušnost.

Kromě řady více či méně kvalitních článků neměli dosud Krnkové žádnou knižní publikaci, která by se zabývala jejich osobnostmi a dílem.

Toto bílé místo na poli poznání a také na poli úcty k našim velikánům se snaží zaplnit publikace Miroslava Slaniny "Krnkové a vývoj palných zbraní 1848 - 1926".

I když název díla plně odpovídá obsahu a jedná se o práci, která potěší zejména odborníky, zůstává tato práce srozumitelná a poučná i pro čtenáře, kteří o vývoji palných zbraní nevědí nic.

Kniha je rozdělena do dvou textových částí, z nichž první životopisná, je stylizovaná formou živého vypravování navozujícího atmosféru doby, kdy je čtenář nenásilně a poutavou formou naveden do atmosféry starého Rakouska a prožívá s vynálezci jejich pohnuté osudy. Závěrečnou část tvoří fotoalbum zbraní, které potěší každého zájemce o tento pozoruhodný obor.

Při hodnocení celé knihy je nutné vzít v úvahu obtížnost práce, kterou autor vykonal. Je třeba se zamyslet nad skutečností, že se nenašel jediný vydavatel, který by rukopis vydal. Kniha byla vyrobena za peníze věrných přátel a v důsledku rozpočtu musel být upraven celý projekt. Navzdory všem potížím byla kniha vytištěna a je dílem, které patří do každé odborné knihovny. Jedná se o faktografii v pravém slova smyslu, kdy byla všechna fakta ověřena a doložena dobovým materiálem, který byl v nepříliš dávné minulosti určen ke zničení.

Krnkové - otec i syn, byli geniálními vynálezci, kteří předběhli svou dobu nejméně o půl století a kromě toho, že nebyli pochopeni, byli a dosud zůstávají trnem v oku těm méně schopným, kteří přežívajíce v různých podobách mají dodnes na jejich jména alergii. Odrazu v zrcadle je podobný jejich život popsaný v první části knihy a tento obraz, byť ve stručné a věcné podobě dokáže znepokojit tzv. odborníky ještě dnes. Není divu.

Po smrti Ing. Karla Krnky byla celá pozůstalost postoupena vojenskému muzeu v Praze s vpravdě vlasteneckým cílem - zřídit "Síň českého zbrojnictví". Nádherná vitrína na zbraně, otce Sylvestra Krnky, která reprezentovala technickou vyspělost české země na Jubilejní zemské výstavě v Praze r. 1891 byla nenávratně zašantročena, nejmodernější systémy samonabíjecích zbraní byly postupně rozebrány, aby posloužily jako inspirace konstruktérům zbrojovek a již se nikdy do muzea nevrátily. Stejný osud postihl i složku technických výkresů a krabičky obsahující náboje a vysokorychlostní střely. Dnes jsou vyhledávaným artiklem na zahraničních burzách sběratelů. Materiály použité v knize mají svůj původ v kotelně jednoho vojenského objektu.

Kniha "Krnkové" čerpá námětově z knihy Jaroslava Lugse - Ruční palné zbraně. Oba autoři byli důvěrní přátelé a spolupracovníci. Jedná se tedy o práci, která přináší hodnotné a ověřené údaje na profesionální úrovni, která je nejen v naší zemi téměř zapomenuta. Na trhu je mnoho publikací o zbraních, které kromě hezkých obrázků neřeknou čtenáři nic. V lepším případě se jedná o barevný katalog, který se vydává za odbornou práci. Publikace je určena pro širokou čtenářskou obec, od úplného začátečníka, myslivce, který se může zamyslet nad balistikou své zbraně, až po znalce, sběratele a je nemyslitelné, aby tyto informace neznal puškař.

Profesionál a historik může vyslovit pouze jedinou větu: "Krnkové znamenali ve zbrojní technice totéž, co bratři Čapkové pro český jazyk."

Slaninova publikace o 105 stranách textu a 17 stranách obrazových příloh je zřejmě prvním knižním pokusem o shrnutí činnosti a zhodnocení významu obou Krnků. Vyšla právě v době, kdy od smrti Ing. Karla Krnky (+ 25. 2. 1926) uplynulo 75 let.