Září / 2001
Nový výskyt svalovce stočeného na našem území
MUDr. Miroslav Förstl, MVDr. Zuzana Čermáková a MUDr. Zbyněk Veselský
Svalovec stočený, Trichinella spiralis, kosmopolitní parazit vyvolávající onemocnění zvané trichinelóza (trichinellosis, trichinosis) patří stejně jako například známější roup dětský, nebo škrkavka dětská mezi hlístice, Nematoda, tedy mezi nečlánkované červy odděleného pohlaví. Parazituje nejen u prasat, medvědů, kun, tchořů, jezevců, lišek, psů, koček, hlodavců a jiné zvěře, ale bohužel i u člověka. Tento parazit nás ohrožoval patrně již ve starověku a zákaz požívání prasečího masa je obsažen v Bibli i Koránu.
Dostupná odborná literatura z posledních let zmiňuje svalovce stočeného na našem území jen jako potenciální a málo pravděpodobné riziko, ale nově zaznamenaný výskyt u slovených kusů černé zvěře z května v honitbě na Frýdecko-Místecku a z července tohoto roku u obce Tvořihráze na Znojemsku znamená reálnou hrozbu. Poslední epidemie u lidí proběhla přitom na území ČR naposledy v roce 1954 a nám nejbližší výskyt rozsáhlé epidemie byl pak v roce 1998 na Slovensku, kde najednou onemocnělo po požití nedostatečně tepelně upravených klobás, obsahujících dle místního receptu vedle masa vepřového i maso ze psa, přes tři sta třicet lidí.
Vývojový cyklus svalovce je nesmírně zajímavý. Člověk se nakazí pouze pozřením masa, příčně pruhované svaloviny, které obsahuje živou opouzdřenou larvu, cystu (obr. č. 1). Naše vlastní trávicí ústrojí pak zbaví larvu obalu, ta se zavrtá do stěny tenkého střeva a tam dospěje v jedince velké jen 2 - 4 milimetry (obr. č. 2 a 3). Zde také kladou samice po spáření živé larvy. Tato tzv. střevní fáze onemocnění trvající zhruba jeden týden se projeví nejčastěji bolestmi břicha a průjmem. Je poměrně dobře léčitelná léky jako jsou mebendazol (Vermox) nebo albendazol (Zentel).
Náš obranný imunitní systém larvy ze stěny střevní brzy vypudí a ty pronikají do lymfy a krve. Svou cestu končí v příčně pruhovaných svalech, kde se opouzdřují a tím se chrání před působením imunitního systému. Ten však přesto napadá naše vlastní takto postižené svalstvo. Tato tzv. migrační a svalová fáze onemocnění je doprovázena horečnatým stavem a bolestmi v postižených svalech. Nyní je už onemocnění léčitelné jen velice obtížně. Při příliš velkém množství larev v našem organismu může skončit nemoc dokonce smrtí a to nejčastěji v důsledku zánětu plic, nebo srdečního selhání.
Diagnostika trichinelózy se opírá o údaj o požití nekontrolovaného a nedostatečně zpracovaného masa, o průkaz protilátek v krvi pacienta a o nález larev tohoto parazita v odebraném vzorku svaloviny.
V našich poměrech je velmi nepravděpodobné pozření lidského masa dalším predátorem, jsme tedy pro tohoto parazita neefektivním a slepým článkem jeho vývoje. Jinak je tomu samozřejmě u divoce žijících masožravců a všežravců mezi kterými nákaza koluje. Cysty s larvami, které jejich maso obsahuje, jsou nesmírně odolné vůči zevnímu prostředí a jsou spolehlivě ničeny pouze zmrazením takového masa na teplotu - 15 0C (stačí dobře fungující domácí mrazák) po dobu minimálně dvaceti dnů, nebo jeho dostatečnou tepelnou úpravou při teplotě vyšší 60 0C. Opatření pro předcházení této nemoci jsou tedy velmi prostá, je to důsledná veterinární kontrola masa jateční i lovné zvěře a jeho správné a bezpečné zpracování. Připomínáme i nebezpečí pro vaše psy při krmení syrovým masem popř. v kladení takových návnad pro lesní zvěř. Hrozbou samozřejmě zůstává maso slovené pytláky - nebezpečné tedy může být požití jakékoliv " divočiny" s nedostatečném průkazem původu!