Prevence a léčba parazitárních onemocnění u přežvýkavé spárkaté zvěře patří v našich podmínkách k základním úkonům veterinární prevence a terapie. Jejich význam stále stoupá ve zhoršujících se podmínkách životního prostředí, vyvolávajících stresové stavy u zvěře a následné snižování přirozené odolnosti vůči chorobám. Pozitivní výsledky antiparazitárních akcí, zajišťovaných odborně i organizačně na vysoké úrovni, se projevují nejen zlepšením zdravotního stavu zvěře, ale i její celkové kondice, hmotnosti apod.
Na rozdíl od spárkaté přežvýkavé zvěře je u divokých prasat veterinární péče zaměřená především na infekční virové, případně bakteriální choroby. Z parazitóz mezi trvale sledovaná onemocnění patří především trichinelóza, přenosná na člověka. Ostatní parazitární onemocnění vyvolávaná u divokých prasat mnoha druhy zejména oblých červů parazitujících v zažívadlech a plicích, probíhala většinou latentně bez zjevných klinických příznaků. K zásadní změně došlo v důsledku nárůstu populace černé zvěře v našich podmínkách a dosažení její vysoké koncentrace v některých lokalitách. Vedle toho se v poslední době značně rozšiřují i oborní chovy černé zvěře. Tím se vytvářejí i velmi příznivé podmínky pro šíření některých parazitóz v chovech divokých prasat, často s klinickými projevy, případně i úhyny, zvláště u selat.
Největší význam z hlediska narušení zdravotního stavu má plicní červivost, působená několika druhy plicnivky prasečí (
Metastrongylus spp.). Mají složitý vývoj přes mezihostitele, kterými jsou různé druhy žížal, jejichž pozřením se černá zvěř nejčastěji nakazí. Plicnivky jsou značně rozšířené a v mnoha lokalitách postihují až 100 % populace černé zvěře. Jsou nebezpečné zejména pro selata, u kterých mohou vyvolat i záněty plic, zakrslost, případně úhyny. Dospělá zvěř může být roznašečem parazitů bez zjevných příznaků onemocnění.
V zažívacím traktu divokých prasat parazituje řada druhů oblých červů. Velmi významným druhem jsou zejména škrkavky prasečí (
Ascaris suum). Tento druh se velmi rozšiřuje zejména při přemnožení černé zvěře a v uzavřených oborních chovech. Zvěř se nakazí požitím znečištěné potravy zejména na krmelištích, případně z vodních zdrojů, bažin apod. Napadení zvířat střevními parazity může být způsobeno současně více druhy a projevuje se zpomaleným růstem, zaostáváním ve vývoji, hubnutím, občasnými průjmy, u selat a mladé zvěře zakrslostí, případně úhyny. Je nutné zdůraznit, že uvedené parazitózy včetně ektoparazitóz, tj. svrabu (
Sarcoptes), vší (
Haematopinus) a klíšťat (
Ixodes) mají rovněž značný vliv na snižování celkové i lokální imunity. Poškozením např. plicní tkáně, střevních sliznic, případně kůže aj. vznikají vstupní brány infekce a tím se zvyšuje nebezpečí rozšiřování závažných infekčních onemocnění. Za současné situace je tedy velmi aktuální věnovat prevenci i léčbě parazitóz u černé zvěře potřebnou pozornost.
Nejúčinnějším léčivem pro terapii uvedených parazitóz je antibiotikum ivermektin, který se vyznačuje širokospektrým působením proti dospělým i vývojovým stádiím nejdůležitějších cizopasníků, zejména plicních i střevních oblých červů, proti významným ektoparazitům, zákožkám svrabovým, vším i klíšťatům. Ivermektin je účinnou složkou přípravku CERMIX premix ad usum vet. (BIOPHARM, Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv, a. s., Pohoří-Chotouň, 254 49 Jílové u Prahy), který je používán k odčervení spárkaté přežvýkavé zvěře.
Před použitím tohoto přípravku u divokých prasat bylo nutno přistoupit k ověření bezpečnosti podání, účinnosti i k stanovení reziduí tohoto antibiotika v organizmu ošetřených zvířat.
Sledování bylo provedeno v oboře H. cca u 60 kusů divokých prasat. Z přípravku CERMIX premix ad usum vet. byla dvoustupňovým mícháním připravena medikovaná krmná směs, která byla krmena divokým prasatům v pěti následných dávkách po sobě v množství 0,5 kg na 10 kg živé hmotnosti, (tj. 0,1 mg účinné látky/1 kg ž. hm.). Klinickým pozorováním bylo zjištěno, že prasata přijímala předložené medikované krmivo ochotně a denně spotřebovala určenou dávku. Sledováním zdravotního stavu prasat nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky.
Na základě těchto výsledků jsme přistoupili k ověření antiparazitární účinnosti v oboře K. ve dvou klinických pokusech u 750 ks a 390 ks divokých prasat včetně selat. Medikovaná krmná směs byla připravena i podávána stejným způsobem jako při sledování snášenlivosti. Pro ověření účinnosti byly odebírány směsné vzorky trusu k parazitologickému vyšetření před zahájením podávání medikované krmné směsi a dále za 2 týdny a 11 týdnů po aplikaci (pokus 1) a 9 dnů po aplikaci (pokus 2).
Zhodnocení výsledků: Před prvním podáním v pokuse 1 bylo zjištěno silné zamoření škrkavkami (792 vajíček/g trusu) a plicními červy Metastrongylus spp. (214 vajíček/g trusu). Před 2. pokusem byla zjištěna středně silná invaze plicnivek (181 vajíček/g trusu) a škrkavek (115 vajíček/g trusu). Negativní nálezy vyšetření trusu za 2 týdny (pokus 1) i za 9 dnů (pokus 2) potvrdily vysokou účinnost přípravku proti oblým červům zažívadel a plic. Při dalším kontrolním odběru za 11 týdnů po odčervení (pokus 1) byly v trusu zjištěny velmi nízké nálezy vajíček střevních i plicních parazitů, což odpovídá reinvazi z prostředí.
V další části ověřování byla sledována rezidua ivermektinu u divokých prasat po aplikaci uvedené medikované směsi při shodném podání i dávkování, jak bylo uvedeno. Pokus byl proveden u 10 divokých prasat v aklimatizační obůrce K. Za 14 dní po posledním podání medikované směsi byly odebrány vzorky tkání (játra, ledviny, svalovina a tuk) pro stanovení reziduí. Provedená měření prokázala, že 14 denní ochranná doba po 5x opakované aplikaci přípravku CERMIX premix ad usum vet. v dávce odpovídající 0,1 mg ivermektinu/1 kg ž. hm. je u divokých prasat dostatečná.
Plošné klinické ověření aplikace přípravku CERMIX premix ad usum vet. u divokých prasat bylo úspěšně provedeno ve Slovenské republice na počátku roku 1999 v honitbách šesti krajů na základě schválení ŠVS Bratislava a ÚŠKVBL Nitra
Na základě uvedených zjištění, tj. velmi dobré snášenlivosti, vysoké účinnosti na oblé červy zažívadel a plic i odpovídající stanovené ochranné lhůtě pro rezidua ivermektinu schválil Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně rozšíření registrace uvedeného přípravku pro použití u divokých prasat.
Doporučení pro praxi: Na rozdíl od ostatní spárkaté zvěře vznikají u divokých prasat při medikamentózní prevenci a léčbě parazitóz jiné specifické podmínky vzhledem k jejich rozdílnému způsobu života, přikrmování i k odlišným mysliveckým přístupům k péči o tuto zvěř. Srovnatelné jsou oborní chovy prasat, kde je možné podávat léčiva obdobně jako u jiné spárkaté zvěře. Černá zvěř navštěvuje v těchto podmínkách krmeliště pravidelně, většinou celoročně, medikovaná krmiva je možno podávat v krmných zařízeních, je možné stanovit počty zvěře u krmelišť apod. Z hlediska farmakologického je tedy možné dodržet dávkování i dobu podání léčiv, sledovat zvěř v době léčby, odebírat vzorky trusu pro vyšetření apod.
Podávání medikovaných směsí divokým prasatům ve volných honitbách v odůvodněných případech a na základě veterinárního doporučení je potřebné zejména při vysoké koncentraci této zvěře v některých lokalitách. Z tohoto hlediska je ve volnosti vhodné provádět odčervení ve větších územních celcích současně v závislosti na migraci zvěře. Množství medikovaných krmiv je třeba určit dle přibližného počtu a hmotnosti divokých prasat, která krmeliště obvykle navštěvují. Důležitý je i způsob aplikace. Medikované směsi je vhodné podávat v odpovídajících krmných zařízeních, případně na pevné podložky apod. a nemíchat je s jinými jadrnými, ani objemnými krmivy.
Podmínkou úspěšné léčby je dodržení stanoveného postupu přípravy medikované směsi z přípravku CERMIX premix ad usum vet.
V praxi je třeba dodržet dvojstupňové míchání:
- stupeň - přípravek se rozmíchá v sypkém krmivu 1:9
- stupeň - takto vzniklá směs se dále zamíchá se sypkým krmivem 1:6,5
Připravené medikované krmivo se podává pět dní v množství 0,5 kg / 10 kg ž. hm. po spotřebování předchozí dávky. biopreparátů Při dodržení uvedeného postupu není nebezpečí předávkování léčiva.
Antiparazitární akce u divokých prasat musí probíhat pod dohledem veterinární služby a to od přípravy medikovaných směsí až po jejich aplikaci v terénu včetně koprologického vyšetření trusu a sledování výsledků léčby.