Časopis Myslivost

Červen - měsíc myslivosti

Ing. Pavel Musil
Červen - měsíc myslivosti
Nastupující obnova života v přírodě, rašení a kvetení rostlin, probíhající tok ptáků a kladení mláďat, to všechno jsou projevy, které naplňují duši myslivce pocitem uspokojení nad tím, že jeho práce pro přírodu není zbytečná, nebo dokonce projevem ukájení pudů patřících minulosti, ale naopak záslužná činnost vedoucí k zachování všech nenahraditelných funkcí životního prostředí. Není jistě pro žádného neznámou, že porušení kterékoliv ze složek ekosystému může vést k jeho celkovému zhroucení a jestliže tedy člověk svojí civilizační činností mění tyto podmínky, zcela zákonitě je povinností opět člověka vykonat všechno proto, aby ekosystém na naší planetě byl i nadále životaschopný. A právě zde musí myslivec spatřovat hlavní smysl svojí činnosti.
Myslivci v současné době prožívají velmi vzrušené období nástupu působnosti nového zákona o myslivosti, rozvažují minulé období, kdy při schvalování nového zákona docházelo k výměně názorů různých skupin naší společnosti a to způsobem často nevybíravým až urážlivým, ne vždy za účelem dosažení vyšší kvality diskutovaných problémů ve prospěch splečné věci - přírody, ale k řešení často i osobních kariérních problémů. Dalším problémem, který v dnešní době zaměstnává mysliveckou veřejnost je konec nájemních smluv, obnova honiteb a vůbec možnosti dalšího působení myslivců v honitbách.

Jak nás ovšem učí historie, každé krizové období v lidské společnosti vede k vytříbení a objasnění vzájemných vztahů, a i toto období nám dává možnost ukázat jak to vlastně jako myslivci s přírodou myslíme, jestli ji chceme chránit nebo zneužívat, jestli máme právo nazývat se myslivci podle všech deklarovaných zásad,nebo jestli chceme pod krásnou zástěrkou pouze osobní prospěch.

Přes všechny zmíněné problémy je přece jenom potřeba vrátit se k práci do honiteb a konkrétní činností dokazovat, že myslivec v přírodě byl, je a i v budoucnu bude potřebným činitelem napravujícím civilizační prohřešky člověka, které se na přírodě, a tím i na životním prostředí člověka stále citelněji projevují.

S nástupem nového života v přírodě zaměřme proto svoji činnost především na jeho ochranu, pečujme o klid v přírodě, bojujme proti ztrátám na mladé zvěři, zlepšujme životní prostředí zvěře, jeho úkrytové a vyživovací schopnosti, neboť tímto významně zlepšujeme životní prostředí i sami sobě. V letní době mysleme na dostatečné zabezpečení zvěře v době strádání, připravme si dostatek krmiva, a to nejen v dostatečném objemu, ale i v rozmanitém sortimentu a především v řádné kvalitě, abychom namísto pomoci zvěři nakonec jí neškodili.

Při diskuzích, zda zvěř vůbec přikrmovat, když původně zvěř nikdo nekrmil a přece přežívala, ba naopak doba strádání provedla přirozenou selekci mezi zdravými, silnými a nemocnými, slabými a sloužila k přirozenému ozdravování chovů, je třeba si uvědomit, že v té době také všechno co v přírodě narostlo také v přírodě zůstalo, kdežto v dnešní kulturní krajině úrodu sklízíme a odvážíme. Ve volné krajině tak zůstává velmi málo zbytků a špatná péče o zvěř v době strádání vede zcela zákonitě ke škodám na tom zbytku, který jsme v přírodě ponechali.

Rozbor úkolů myslivce v přírodě je velmi rozsáhlý a mohli bychom jej rozebírat ještě velmi dlouho. Musíme si však uvědomit, že provoz myslivosti není sport, kdy dělám co mě baví a co ne, to vynechám. Myslivost je složitá hospodářská činnost skládající se z celé řady povinností a rovněž i práv, jejichž dodržování slouží především k zachování volně žijících živočichů (nejen zvěře), ale také k zachování ekologické úrovně naší krajiny, již tak výrazně poničené, která i v budoucnu zůstane hlavním faktorem přežívání člověka na této planetě.

Snažíme se budovat promyšlené systémy nápravy negativních jevů, je zapotřebí si však uvědomit, že i ty sebelepší plány, zákony a nařízení se mohou uplatnit jedině tehdy, budou-li dodržovány. Právě v období měsíce myslivosti se vraťme k povinnostem myslivce vůči přírodě, zanechme spekulací coby - kdyby, a přemýšlejme především o tom, co uděláme pro přírodu, tím i pro zvěř a sami pro sebe. Dlouhodobě utvářené a věkem vycizelované myslivecké tradice nám dávají dostatek námětů k tomu, aby naše myslivecká činnost byla bohatá a prospěšná.


Zpracování dat...