MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Křídlo letadla se naklonilo a pod námi se objevila nekonečně rozlehlá prérie kanadské provincie Saskatchewan. Přistání v Saskatoon proběhlo hladce, pět myslivců z Minnesoty spolu se mnou nastoupilo do dvou mikrobusů a rozjelo se na severozápad k provincii Alberta. Všude kolem téměř naprostá rovina, tu a tam vedle silnice osamělá farma. Po několika hodinách jízdy konečně na místě ve vesnici s několika sty obyvateli, jedním malým hotelem , dvěma restauracemi, bankou, pár obchody a větší školou s nezbytným hřištěm pro baseball. Kolem dokola prérie. Navečer se pak konalo seznámení s našimi dvěma průvodci a dohoda programu na zítřejší ráno. Více >

Populační dynamiku koroptve polní ovlivňují rozhodujícím způsobem dva faktory. Jedním z nich je míra rozmnožování, jehož úspěch je v prvé řadě závislý na klimatických podmínkách a nabídce živočišné potravy během jarního období. Druhým podstatným faktorem je rozsah celkových ztrát. Pro udržení stabilních koroptvích stavů a jejich případné zvýšení je nutné, aby počet úspěšně odchovávaných kuřat dlouhodobě vyrovnával nebo dokonce převyšoval ztráty dospělých jedinců. Z toho vyplývá, že pokud chceme koroptvím skutečně účinně pomoci, musíme vytvořit vhodné podmínky pro úspěšný přirozený odchov kuřat a zároveň učinit opatření ke snížení ztrát dospělých jedinců. Obojí lze dosáhnout pouze cílenými ekologickými úpravami krajiny a intenzivní celoroční mysliveckou péčí. Vypouštění uměle odchovaných koroptví do nevhodného životního prostředí tak, jak se to v současné době za finanční podpory orgánů státní správy stále ještě v mnoha oblastech provádí, má v nejlepším případě pouze krátkodobě působící kosmetický efekt. Nelze přece vážně očekávat, že se ve voliérách uměle odchovaní ptáci dokáží udržet a úspěšně rozmnožovat tam, kde se to divoké populaci nedaří. Více >

Ulovení lišky vábením (přirozenější se mi zdá výraz "lákáním") pomocí zaječího vřeštidla je pro nás myslivce druhem lovu opravdu velice zajímavým, napínavým, nelehkým a ne všude proveditelným. Je to prvotřídní kousek mysliveckého umění, vyžadující přesného a promyšleného provedení. Výsledek takového lovu pak těší ještě víc. Více >

Pokaždé když se zadívám na tuto trofej, vybaví se mi ve vzpomínkách srnčí říje roku 2001. Byla pro mě tou sváteční, kdy v našem sdružení vyjde jednou za dva roky odlov srnce II. nebo III. věkové a přitom lovec v minulém roce správně provede průběrný odstřel – jak srnce “knoflíkáře”, tak srnčí holé. Kdo je z podobného sdružení, kde je víc flint než srnců, ten to jistě bude znát. Více >

Procházka kolem zimní řeky zimní řeky bývá zajímavá, vezmete-li si sebou dalekohled. Skly si snadno přiblížíte neobyčejně zajímavou sešlost vodních ptáků, kteří na nezamrzlých vodách každoročně přečkávají mrazivý nečas. Úplavy řeky jsou pokryty ledem, ale proudný střed toku vzdoruje tuhému krunýři a vytváří nezamrzlá okna hladiny. Kolem nich při okrajích odpočívá na ledu i vodě mnoho divokých kachen nejen našich, ale i pestrých vandrovníků z dalekého severu. Nemusíme dlouho pátrat mezi březňačkami a lyskami, aby jsme objevili jejich bílé vesty, příznačný atribut mnoha severských vodních ptáků. Hostů nebývá nikdy příliš a zachovávají si vždy mírný odstup od domorodých kachen, drží se pospolu. Pravidelnými tuláky po našich nezamrzlých řekách jsou potápivé kachny - hoholi severní. Kačeři se honosí kontrastním tmavobílým hábitem na kterém nejvíce upoutává velká bílá skvrna mezi zobákem a okem. U kachen zase čokoládově hnědá hlava. Jakmile hejnko hoholů vzlétne, ihned se ozve jasný svist jejich letek. U nás nejčastěji zimují ptáci z populací severní Evropy , pohromadě je jich vždy kolem desítky a početně převažují dryáčničtí kačeři. Více >

Negativní dopady při krmení přežvýkavců zelenou hmotou brukvovitých (řepka, řepice, krmná kapusta aj.) jsou známy již od 19. století, tedy nejsou novinkou posledních let předchozího století. Již tehdy bylo zjištěno, že při zkrmování zmíněných plodin dochází k závažným alimentárním chorobám i k úhynu zvířat. Pokud jde o problematiku zvěře, je vzhledem k osetým plochám, intenzitě pěstování a odrůdovým specifikům daleko nejdůležitější plodinou řepka ozimá. Příjem této plodiny, hlavně v zimním a jarním období, má dopad nejen na veškeré druhy divoce žijící přežvýkavé spárkaté zvěře, ale i zajíce polního, případně králíka divokého. Zdá se, že nejzávažnější je vliv na populaci srnčí zvěře. Řepka má bezpochyby i pozitivní vliv nejen na uvedené druhy zvěře (dotace živin, bezpečné úkryty aj.), avšak domníváme se, že její negativní vliv na srnčí zvěř je velmi výrazný, a proto bychom rádi na něj v tomto příspěvku zaměřili svou pozornost. Více >

Jednou večer, tuším, že to bylo v půlce srpna, mne žena zaskočila otázkou: “Co by sis přál k narozeninám…?!” Nechápavě jsem se po ní podíval a pokrčením ramen naznačil, že žádné přání na objednávku vyslovit neumím. Konečně také proč? V duchu počítám kravaty, bačkory a běžné potřebnosti, kterými nás naše ženy rády zahrnují a které dokáží pořídit snad hodinu před oslavou. Ona na to má víc jak měsíc…!? Přemýšlím, jaký může mít důvod? Více >

“Koroptev polní (Perdix perdix L.) je rozšířena po celé Evropě a je ptákem stálým. Nejvíce rozšířena jest v krajinách rovinatých s vyspělým polním hospodářstvím, zdržuje se však i v lesích, obyčejně na pasekách poblíže polí.” - tolik Československá myslivost, učebnice myslivosti z roku 1937. Že koroptev byla v těchto dobách hojnou obyvatelkou našich honiteb dokladují i zmínky o ní v každém vydání  tehdejšího mysliveckého časopisu Stráž myslivosti. O téměř 20 let později se, už v časopise Myslivost, dočteme převážně o programech na záchranu koroptví, jak účelně bránit jejich ztrátám a také o nových směrech v jejich chovu. Že se od té doby toho moc nezměnilo, o tom se zde asi nemusíme rozepisovat. Změna krajinného rázu a zemědělská výroba udělaly své. O to více redakci potěšilo pozvání od chovatele koroptví pana Jaroslava Pospíšila z Letonic u Vyškova k návštěvě jeho farmy. Více >

Sníh, který pokryl krajinu, je jako čistý, nepopsaný list papíru a v krátké době ohlásí zkušenému myslivci o mnoho víc, než by se mohl dovědět za mnoha pochůzek podzimní krajinou. Myslivci se na sníh nehněvají, i když zachumelí o něco dřív, než si přáli. Pozdější jeho příchod je jim milejší, jednak z hospodářských důvodů, že nemusí brzy krmit zvěř, a za druhé proto, že je již stálejší. Více >

Nový myslivecký zákon, schválený Parlamentem České republiky v § 35 mimo jiné stanoví, že srnčí zvěř je možno lovit loveckou kulovou nebo kombinovanou zbraní, jejíž střela má ve vzdálenosti 100 m od ústí hlavně dopadovou energii min. 1000 J a min. 1500 J pro lov ostatní spárkaté zvěře. Co to bude v lovecké praxi znamenat? Více >