KOROPTVE V ZIMĚ
NEDOSTATEK VHODNÉ POTRAVY JE JEDNA Z HLAVNÍCH PŘÍČIN VYSOKÝCH ZTRÁT Dr. Miroslav Vodňanský
Populační dynamiku koroptve polní ovlivňují rozhodujícím způsobem dva faktory. Jedním z nich je míra rozmnožování, jehož úspěch je v prvé řadě závislý na klimatických podmínkách a nabídce živočišné potravy během jarního období. Druhým podstatným faktorem je rozsah celkových ztrát. Pro udržení stabilních koroptvích stavů a jejich případné zvýšení je nutné, aby počet úspěšně odchovávaných kuřat dlouhodobě vyrovnával nebo dokonce převyšoval ztráty dospělých jedinců. Z toho vyplývá, že pokud chceme koroptvím skutečně účinně pomoci, musíme vytvořit vhodné podmínky pro úspěšný přirozený odchov kuřat a zároveň učinit opatření ke snížení ztrát dospělých jedinců. Obojí lze dosáhnout pouze cílenými ekologickými úpravami krajiny a intenzivní celoroční mysliveckou péčí. Vypouštění uměle odchovaných koroptví do nevhodného životního prostředí tak, jak se to v současné době za finanční podpory orgánů státní správy stále ještě v mnoha oblastech provádí, má v nejlepším případě pouze krátkodobě působící kosmetický efekt. Nelze přece vážně očekávat, že se ve voliérách uměle odchovaní ptáci dokáží udržet a úspěšně rozmnožovat tam, kde se to divoké populaci nedaří.
Efektivní péče o koroptev znamená zlepšování jejich životních podmínek, a to v průběhu celého roku. V žádném případě se přitom nesmí zapomínat na zimu, neboť ztráty, ke kterým dochází právě během zimním měsíců, mají pro vývoj koroptví populace rozhodující význam. Výsledky vědeckých studií jednoznačně potvrdily, že koroptve jsou podstatně citlivější vůči působení nepříznivých klimatických podmínek během zimního období než například bažanti nebo zajíci, žijící ve stejném prostředí. Jednou z příčin je jejich podstatně vyšší potřeba energie ve vztahu na jednotku hmotnosti. Tak například koroptev s hmotností kolem 400 g spotřebuje ve stavu maximálního tělesného klidu v přepočtu na jednotku hmotnosti zhruba o jednu třetinu více energie než je klidová spotřeba energie organismu třikrát těžšího bažanta. Ve srovnání se zajícem, vážícím zhruba 3,5 kg, má koroptví organismus v přepočtu na jednotku hmotnosti dokonce o 70% vyšší základní energetickou spotřebu.
Vysoká spotřeba energie se stává velmi závažným problémem hlavně během déle trvajícího období se souvislou sněhovou pokrývkou. I když při kyprém sněhu se koroptve mohou snadno prohrabat k potravě ještě při sněhové vrstvě do výše 25 cm, přesto u nich dochází v dobách s větším množstvím sněhu k rychlému zhoršování tělesné kondice. Zvláště kritická situace pro ně nastává při zledovatělém sněhovém povrchu, kdy je potrava velmi obtížně dostupná i při nízké sněhové pokrývce. Poněvadž koroptve ukládají ve svém organismu během léta a podzimu i za dobrých potravních podmínek pouze malé množství tuku, jsou jejich možnosti k překonávání dlouhodobého hladovění v zimě pomocí mobilizace tělesných tukových zásob vzhledem k vysoké spotřebě energie značně omezené.
Výsledky vyšetřování obsahů trávicího traktu ukázaly, že v dnešní kulturní krajině tvoří převážnou část koroptví potravy během zimního období vegetativní (zelené) části kulturních rostlin, a to především zimních obilovin. Naproti tomu podíl energeticky bohatých semen a plodů je v zimní potravě koroptví ve většině oblastí současné agrární krajiny v důsledku nedostatečné nabídky zpravidla nízký nebo dokonce téměř zanedbatelný. Zelené části zimních obilovin, tvořící nejdůležitější složku koroptví potravy, mají ale vysoký podíl vody a velmi nízký obsah energie využitelné v ptačím trávicím traktu. Koroptve by musely denně přijmout přinejmenším 250 g této potravy, aby s ní pokryly svou celkovou denní potřebu energie. Toto množství odpovídá více než 60% jejich celkové tělesné hmotnosti. Poněvadž vzhledem k omezené kapacitě svého trávicího traktu nejsou schopny přijímat denně takové množství zelené potravy, dochází u nich při dlouhodobě jednostranné výživě s výhradně zimními obilovinami v potravě ke značnému nedostatku energie. Tento závěr potvrdily i výsledky našich pokusů, v jejichž průběhu koroptve krmené zeleným zimním obilím ztratily během doby jednoho měsíce téměř jednu čtvrtinu své hmotnosti (-23%). Naproti tomu u koroptví, krmených kromě zelených ozimů také směsí zrnin a semen plevelných rostlin s podílem na celkovém příjmu potravy větším než 10%, se v průběhu pokusů tělesná hmotnost prakticky nezměnila(*).
Tělesná kondice má rozhodující význam pro schopnost koroptví přežívat v nepříznivých zimních podmínkách. Jejich hlavními přirozenými nepřáteli, působících největší ztráty, jsou liška a jestřáb. Nelze však zcela opomíjet ani káni, která také poměrně snadno může ulovit zesláblé koroptve. Je prokázáno, že ale zdaleka ne každá káně loví koroptve. Činí tak pouze někteří jedinci v době potravní nouze, kdy hlavní potrava kání (drobní hlodavci) je málo dosažitelná. Pouze jeden takový "specialista na koroptve" je přitom často schopen za nepříznivých zimních podmínek zlikvidovat velkou část koroptví populace v širokém okolí.
Z uvedeného vyplývá, jak je velmi důležité, aby koroptve měly během zimního období k dispozici lehce dosažitelnou potravu s dostatečným zastoupením energeticky bohatých potravních složek. Naše sledování v pokusných honitbách v rámci dlouhodobého výzkumného projektu prokázala jednoznačně pozitivní vliv intenzivního krmení během zimy na přežívání koroptví. V pokusných honitbách, ve kterých byly koroptve během zimního období intenzivně krmeny směsí zrnin a odpadů z čištění obilí, činily ztráty v období od prosince do konce února případně začátku března během posledních tří let v průměru 38%. Naproti tomu v jiných srovnatelných honitbách, v nichž koroptve v zimě nebyly krmeny, dosahovaly průměrné ztráty během zimních měsíců téměř 75% z podzimního stavu(*).
Úroveň výživy má vliv nejen na přežívání koroptví během zimních měsíců, ale také na jejich reprodukční schopnosti v následujícím jarním období. V našich pokusech se ukázalo, že koroptve, které byly krmené v zimním období téměř výhradně zelenými obilovinami, ve srovnání s kontrolní skupinou, krmenou převážně zrninami a odpady z čištění obilí, měly zkrácené období snášky s výrazným snížením počtu snesených vajec a vylíhlých kuřat (graf). Přitom od poloviny března do konce snáškového období byla jak pokusné, tak i kontrolní skupině předkládána stejná potrava. Tyto výsledky potvrzují velký význam energeticky hodnotné potravy pro udržení dobré tělesné kondice koroptví během zimního období jako důležitého předpokladu pro snížení ztrát, tak i dobrou reprodukci.
Kontaktní adresa:
Dr. Miroslav Vodňanský
Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Palackého 1-3
CZ-61242 Brno