Časopis Myslivost

Medvěd u Orlové na Ostravsku

L. Kunc
Medvěd u Orlové na Ostravsku
Aby se evropská populace medvěda hnědého udržela a pokud možno zlepšila, byl skupinou odborníků pro velké šelmy v Evropě vypracován akční plán na ochranu medvěda hnědého. Cílem je zlepšení soužití životaschopné populace medvěda a člověka. V Evropě dnes žije kolem 50 000 medvědů - z toho 14 000 na území Ruska na rozloze 2,5 milionů km.
Nás zajímá především karpatská populace, která čítá kolem 8100 medvědů žijících na Slovensku, Ukrajině, v Polsku a Rumunsku. Slovenská a polská populace je dnes údajně spojená s ukrajinskou. Odborníci uvádějí, že na Slovensku žije dnes kolem 700 - 800 medvědů. V myslivecké statistice je uváděn počet mnohem vyšší. I při střízlivém hodnocení je počet 700 - 800 medvědů velmi vysoký. V minulosti docházelo převážně k odstřelu velkých medvědů. V letech 1980 - 1991 byla uváděná průměrná hmotnost medvědů na Slovensku 119 kg, z toho u samců 133 kg a u samic 98,8, kg. Je ovšem známo, že na Slovensku dorůstají medvědi velkých rozměrů, neboť byli uloveni medvědi o hmotnosti 320 kg. Medvěd přirůstá rychle do patnácti let, později už velmi pomalu.

Zmlazená populace medvědů měla na následek, že medvědi, hledající si nová území, posunuli svou hranici výskytu 40 km na západ, východní hranici o 50 km. Jenom na Vsetínsku se od roku 1973 do roku 1999 vyskytlo 35 medvědů, někteří mladí medvědi migrovali až do Hrubého Jeseníku a našli se jedinci, kteří pronikli až na Náchodsko.

Trasu, kudy medvědi do Jeseníků pronikají, prakticky neznáme, přítomnost medvěda se většinou projeví škodou, kterou medvěd člověku způsobí na majetku. Bývají to nejčastěji rozbité včelí úly a v Beskydech zabité ovce. Samotných přímých setkání s medvědem bývá málo, což je dáno jeho noční aktivitou. Je až s podivem, že se medvědům daří překonat i komunikace, kde je často velká dopravní frekvence i v noci. Řidič ukrajinského kamionu, který srazil v Mostech na Jablunkovsku mladého medvěda, jej považoval za velkého psa.

Je málo pravděpodobné, že se v budoucnu najde medvěd, který by způsobil takový rozruch, jako medvěd vyskytující se v létě roku 2000 na Vsetínsku. O škodách i odchytu tohoto medvěda jsme se již zmiňovali. Dá se říci, že tato šelma udělala všem medvědům v Beskydech velmi špatnou pověst. Přitom až na výjimky se o přítomnosti medvědů téměř neví. V roce 2001 jsme měli důkazy o přítomnosti čtyř medvědů hnědých v Beskydech. I nyní byla nalezena stopa velkého a malého medvěda v údolí Podťaté poblíž Karlovic.

Někteří z medvědů se v Beskydech zdržují i několik let, zatímco jiní Beskydami projdou a putují dále na západ - jak jinak si vysvětlit přítomnost medvěda hnědého v červnu u Orlové na Ostravsku? Zdejší myslivci si všimli lípy rostoucí poblíž statku p. Karkošky. Tato lípa měla zhruba od výsky 170 cm na několika místech strhanou kůru a bylo zde plno otisků po zubech a drápech. Myslivecký hospodář p. Valový mi tuto lípu ukázal a ukázal další stromy, které měly strhanou kůru. Šlo o starou jabloň ve starém sadu a skupinu vrb. Zvláště jabloň měla kůru strhanou dokola a bylo patrno, že medvěd pod kůrou hledal i hmyz. Na vyšetření byl odeslán trus a bylo potvrzeno, že trus je na 99 % medvědí. Nicméně jsem byl udiven, že údajný medvěd zaměřil svou pozornost na listnaté stromy.

Na Slovensku jsem viděl desítky takzvaných medvědích stromů, šlo vesměs o jehličnaté stromy - smrky a modříny. Jamnický (1987) se problematickou medvědích stromů zabýval a zjistil, že medvědi dávají přednost stromům jehličnatým, které tvoří 99 % poškozených stromů. Uvádí se, že medvědi, kteří si vyberou takový strom, jej poškodí především zuby. Těmi strhávají kůru, pak se hřbetem otírají o pryskyřici. Do daleka svítící běl stromu má upozornit příchozího medvěda, že teritorium je již obsazené. Strom tedy působí jako značkovací hranice teritoria. Nově příchozí medvěd má zároveň možnost odhadnout podle výšky záhryzu jak velký je majitel teritoria.

Před desítkami let jsem viděl v Západních Tatrách modřín, který měl strženu kůru ve výši 220 cm, v pryskyřici bylo velké množství medvědích chlupů.

V Beskydech jsme nalezli poškozený smrk v oblasti Babínku, poblíž Vsackého Cábu. Poblíž stromu ležel kadaver jelena a strom zřejmě měl funkci oznamovací - byl zdaleka patrný a kůru z něho strhal takzvaný vsetínský medvěd, o kterém již byla zmínka.

Vysvětlení, proč mladý medvěd trhal kůru z lípy jabloně i vrby u Orlové, neznám. Snad ho vzrušila vůně mízy, snad byl pod kůrou koncentrován ve větším množství hmyz, nebo si jen medvěd na stromech vybíjel energii? Podle výšky záhryzu víme, že se jednalo o poměrně malého medvěda. Ze zkušenosti vím, že jsou situace, kdy medvěd ničí ovocné stromy, jívy a jeřabiny, láme větve - to vše činí jen proto, aby se dostal k plodům. Ve zmíněném sadu se o to nemusel pokoušet, neboť ovoce bylo i na zemi.

Existuje i mnoho jiných zvířat, která dokážou velmi poškodit stromy. Protože pracuji v ZOO, mám denně příležitost vidět stromy ve výbězích, které ničí jeleni, lamy, velbloudi, osli a koně, samozřejmě nosorožci i sloni. I velké šelmy dokážou při obrusu drápů poničit kůru stromu. Vím velmi dobře jak vypadá strom, na kterém si brousí drápy pumy či rysové.

Abychom měli jistotu o jak velkého medvěda jde, nalíčili myslivci v blízké bažině jako újeď ryby, dále do blízkého sadu umístili med a kukuřici. Ukázalo se, že medvěd zřejmě oblast již opustil, neboť předloženou potravu nespotřeboval. Mohl se vrátit do Beskyd, ale zrovna tak mohl pokračovat menšími lesíky Opavska do Nízkého Jeseníku a dál. Stojí za zmínku, že místo, kde jsou poškozené stromy, je v blízkosti rodinných domků a statků na okraji Orlové. Na druhé straně bylo zde velké množství jeden metr vysoké buřeně, ve které by se medvěd nedal ani postřehnout. Blízký les Krajčok rovněž mohl poskytovat šelmě úkryt. Bude zajímavé, zda tento nedvěd ještě zanechá i na jiných místech takové známky pobytu jako u Orlové, či se jeho přítomnost nějak markantně v přírodě neprojeví.



Zpracování dat...