Symbol začátku mysliveckého roku byla právě tato sluka, posel jara, na kterého mnozí z nás dříve netrpělivě čekali – přiletí, nepřiletí? Nyní se toho čekání zúčastňuji pravidelně jako myslivec – pozorovatel a každoročně se na tuto chvíli moc těším, byť se jedná o necelou půlhodinku. Již od svého dětství, kdy moje první podvečerní vycházky směřovaly na sluky s myslivci z Ratíškovic na Zabité, mi tento pták učaroval. Míst, kde se pravidelně z jara vyskytují sluky je pět, a mohu říci, že jsou slukami hojně zazvěřené, hlavně v posledních letech. Protože se sluky už neloví, zájem o ně upadá, ale mě baví zapisovat jejich počty, datum a hodinu letu. Má to něco do sebe. Z pěti tokanišť – Zabité, U Domku (Blažovo pole), Jezera, Zmrzlá dolina a Tomanovy ohrady - jsou dvě poslední jmenované co do počtu sluk a půvabu prostředí velmi přitažlivé. Však nejvíce zazvěřená oblast je tokaniště U Domku, říkám mu “Slučí ráj”. Tento název je zcela opodstatněný, neboť na poměrně malé ploše asi 4 ha, kterou tvoří mladé dubinky, olše, břízy a náletové jívy, jsem za večer 31. března 2001 v největším tahu pozoroval 28 sluk. To je nejvyšší počet mnou napočítaný. Je pravda, že tento počet musíme zkorigovat na třetinu, protože některé sluky letěly dvakrát nebo i třikrát. Nemohu tvrdit, že na 4 ha bylo 28 sluk, to je nesmysl. Ale zážitek to byl nepopsatelný, vše se odehrávalo ještě za úplného světla, při největším podvečerním ptačím koncertě. Toho kvorkání, pískání a třepotání nad korunami mladých olší bylo tolik, že jsem si mohl hlavu vykroutit. V loňském roce jsem byl na tomto tokaništi 14. března a v 18.20 hod letěly tři sluky těsně po sobě. Bylo to též ještě za světla a při plném zpěvu drozdů, kosů a červenek. Dne 29. března letělo mezi 18.35 a 18.55 hod osm sluk, dne 2. dubna, kdy počasí bylo větrné, sněžilo a byla zima až –4 oC. Myslím, že počet sluk v našem regionu je na zvyšující se úrovni.
Více >