Hospodaření na Chrudimsku v roce 2001
Připravila Yvonne Moravcová
Milí čtenáři, redakce časopisu Myslivost Vám přináší novou rubriku s názvem NAVŠTÍVILI JSME ….V této rubrice budeme navštěvovat okresní myslivecké spolky v celé České republice, hovořit s jejich představiteli o životě, akcích, hospodaření a dalších zajímavostech okresu. A pokusíme se zjistit jejich názory na aktuální situaci v myslivosti a přetlumočit vám čtenářům, co je z pohledu okresu trápí nebo těší.
Prvním okresním mysliveckým spolkem, který jsem náhodně vybrala a navštívila byl OMS Chrudim. Velmi mile mne ve své kanceláři přivítal předseda OMS Chrudim Ing. František Navrátil a uvolil se být první, kdo představí svůj OMS v nové rubrice a zodpoví zvídavé otázky.
Myslivecké hospodaření na Chrudimsku bylo v roce 2001 vykonáváno v 77 honitbách na honební ploše 86 177 ha v nadmořských výškách 250 až 680 metrů nad mořem, 72 honiteb bylo pronajatých, pět bylo provozováno ve vlastní režii. Dále se na okrese nacházejí dvě obory a to pronajatá obora Slavice, obora Janovice v režii LČR a pronajatá bažantnice Klešice.
V honitbách byla chována spárkatá zvěř podle normovaných stavů, kde připadlo na obě obory 200 kusů jelení a 170 kusů mufloní zvěře, v honitbách ve volnosti bylo bonitováno devět kusů jelení a 99 kusů mufloní zvěře. Srnčí zvěř byla zastoupena ve všech honitbách počtem 2594 kusů, kdy 25 kusů připadlo na obory.
Jelení zvěř je chována a lovena v oborách Slavice a Janovice i ve volnosti. Nejsilnější jelen byl uloven ve Slavicích ve věku 12 let v bodové hodnotě 211,38 b. CIC, další medailoví jeleni v bodových hodnotách 208,17 b. CIC a 184,71 b. CIC. V obou oborách bylo uloveno 58 kusů jelení zvěře, v oboře Janovice byl uloven jeden medailový jelen v bodové hodnotě 170,75 b. CIC. Ve volnosti bylo uloveno podle plánu 20 kusů pouze 6 jelenů (30 %), z tohoto počtu jeden špičák.
Mufloní zvěř je chována ve 23 honitbách ve volnosti a ve dvou oborách. Podle plánu 156 muflonů bylo uloveno 153 kusů (98 %). Nejsilnější muflon ulovený v oboře Slavice dosáhl bodové hodnoty 198 b. CIC a v oboře Janovice bodové hodnoty 202 b. CIC. Ve volnosti bylo podle plánu 175 kusů uloveno 84 kusů mufloní zvěře (48 %). V šesti honitbách nebyl uloven ani jeden kus mufloní zvěře. Na chovatelské přehlídce trofejí v roce 2001 byl hodnocen 7letý muflon z Městských lesů Chrudim v bodové hodnotě 231 b. CIC. Další zlaté trofeje byly uloveny MS Kovářov-Hrbokov v bodové hodnotě 219 b. CIC a MS Polánka-Libkov v bodové hodnotě 207 b. CIC. Ostatní medailové trofeje byly: dvě z Vápenného Podola, tři z MS Chrudim a po jedné z MS Chrast a MS Prosíčka. Přestože je ve volnosti dosahováno medailových trofejí, je třeba se nad odlovem mufloní zvěře zamyslet.
Srnčí zvěř je lovena ve všech honitbách okresu. Oproti plánu 1607 kusů bylo uloveno včetně úhynu 1537 kusů (95,6 %). Lov srnců byl stanoven 588 kusů, uloveno bylo 591 srnců (100,5 %), z toho nebylo sedm trofejí předloženo z důvodu znehodnocení. Ve věkových třídách bylo uloveno: v I. věkové třídě 282 srnců, ve II. věkové třídě 152 srnců, ve III. věkové třídě 157 srnců. Ze skutečného lovu bylo nesprávně uloveno 31 chovných srnců. I když jsou v rámci okresu dobré lokality, které pravidelně produkují medailové trofeje (oblast Ronova nad Doubravou, Chroustovic, Luže i Skutče), je tento počet dosti malý. Na chovatelské přehlídce v roce 2001 byl hodnocen 7letý srnec z Ronova nad Doubravou v bodové hodnotě 120,05 b. CIC, dále z MS Luže 5letý srnec v bodové hodnotě 110,95 b. CIC a 4letý srnec v bodové hodnotě 120,05 b. CIC. Plán lovu srn byl stanoven 533 kusů, uloveno bylo 506 srn (95 %). Z toho 116 srn ročních a dvouletých, 162 srn tří až čtyřletých a 228 srn starších. Jako chovné a tudíž nesprávně ulovené, podle předložených čelistí, bylo uznáno 25 srn. Odlov srnčat byl určen na 485 kusů, uloveno bylo 441 srnčat (91 %), z toho 44 srnčat bylo uznáno chovných tedy nesprávně ulovených. Hodnotitelská komise není spokojena s odlovem srnčí zvěře holé. A to hlavně s dobou lovu, neboť je prováděn v měsíci listopadu a prosinci, což je velmi škodlivé, jelikož se dohání plán a určování věku holé je v této době problematické. Cestou, jak dosáhnout dobrých výsledků v chovu srnčí zvěře, je předkládání čelistí holé zvěře a jejich vyhodnocování ke skutečnému odlovu. Za toto by měl zodpovídat hlavně myslivecký hospodář každé honitby.
Černá zvěř je lovena, kromě 10 honiteb, v celém okrese. Oproti plánu 982 kusů černé zvěře bylo uloveno 888 kusů (90,4 %). Ve věkových třídách bylo uloveno: v I. věkové třídě 86 lončáků - kňourků, ve II. věkové třídě 4 kusy sanitárním odlovem; v I. věkové třídě 117 lončáků - bachyněk; 18 dospělých bachyní a 663 selat. K posouzení nebylo předloženo 54 čelistí.
Drobná zvěř - plán lovu 313 zajíců polních byl splněn v počtu 265 kusů (85 %). Podle plánu 6480 kusů bažanta obecného bylo uloveno 5170 kusů včetně slepic. Na lovu bažanta obecného se velkým dílem podílí bažantnice Klešice. Kachen bylo uloveno 1760 kusů.
Lišek obecných, včetně liščat, bylo odloveno 659 kusů. Na okrese Chrudim jsou ohniska brucelózy a tularémie.
Čtenáři si právě mohli přečíst statistické údaje z roku 2001 týkající se mysliveckého hospodaření na okrese Chrudim, máte na vašem okrese i nějaké zajímavé druhy zvěře, o kterých byste se chtěl zmínit?
Vzácné druhy tu už prakticky nejsou, býval tu tetřívek v oblasti Kameniček, ale teď už se kmenové stavy vůbec nevykazují, ztratili se.
Jak početná je vaše členská základna?
Momentálně evidujeme asi 1300 členů, ale očekáváme, vzhledem ke zvýšení členského příspěvku, úbytek. Máme problémy už s tím, aby ti členové, kteří měli zaplaceno např. do roku 2004 zaplatili doplatek. Řada členů nezaplatila, nevíme, jak to budeme řešit. Učinili jsme dotaz na ČMMJ v Praze, jak postupovat, ale zatím nepřišla žádná odpověď.
Pane předsedo, můžete přiblížit, které akce se konají pod záštitou Okresního mysliveckého spolku v Chrudimi, jakým zde žijete spolkovým životem?
Žijeme životem naprosto plnohodnotným. Když začneme chovatelskými přehlídkami trofejí, tak ty se pořádají každoročně, letos jsme ji posunuli zhruba na začátek května, bývají velmi navštěvované a jsou docela úspěšné. Vloni jsme s pokusili zatraktivnit přehlídku trofejí tím, že jsme ji spojili s prodejní výstavou zbraní a střeliva. Což sklidilo velký úspěch.
Mluvíte-li o chovatelské přehlídce trofejí, napadá mne, jak majitelé honiteb spolupracují při předkládání trofejí na přehlídku? Není to ze zákona jejich povinností, nenastávají potom v tomto směru problémy?
Ano, ze zákona to není jejich povinnost. Z 90 % problémy nemáme, protože z minulých let byla myslivecká sdružení zvyklá na určitou kázeň a OMS byl kdysi v podstatě jejich nadřízený orgán. Ta kázeň se drží, ale samozřejmě je tu několik honiteb, a většinou jsou to honitby, které jsou v pronájmu fyzické osoby, které se domnívají, že s námi komunikovat nemusí vůbec. Z pohledu orgánu státní správy jsou povinování předkládáním hlášení odlovu a i když předkládání trofejí tam není definováno přímo, pravděpodobně by se měli zúčastnit také.
V součastné době vznikly pověřené obce a okresy přitom zůstaly. Jaký vlit to bude mít na chovatelské přehlídky trofejí? Bude si každá pověřená obec pořádat vlastní přehlídku? Jak to vidíte zde na okrese?
Nepředpokládáme, že si bude každá pověřená obec pořádat vlastní chovatelskou přehlídku trofejí. Samozřejmě ČMMJ zachovalo svou strukturu, řeklo, že okresy zůstanou a my to tímto způsobem chceme držet dál. Mohu vám zaručit, že vazba hlinecka bude, vše bude probíhat soudržně. Protože jsem předsedou OMS Chrudim a zároveň jsem i představitelem státní správy v Hlinsku v Čechách.
Nedílnou součástí myslivosti je i lovecká kynologie. Jistě se na chrudimském okrese věnujete i psům, jaké zde pořádáte kynologické akce?
Co se týče kynologických akcí, tak samozřejmě pořádáme jarní svody, jarní zkoušky, podzimní zkoušky, zkoušky v norování, všestranné zkoušky. Vloni jsme pořádali mezinárodní všestranné zkoušky slídičů, ovšem mezinárodní účast v podstatě chyběla. V tomto smyslu žijeme naplno a myslím, že naší kynologické komisi patří dík za to, že jsou velmi aktivní. Také samozřejmě funguje střelecká komise. Každoročně probíhá střelecký pohár okresu a další střelecké akce, které nejsou uváděny v přehledu, který vychází v časopise Myslivost. Jsou to akce jednotlivých sdružení.
Nyní bych byla ráda, kdybyste čtenářům nastínil, jak na okrese Chrudim pracujete s mládeží. Děláte propagaci myslivosti na základních školách, vedete myslivecké kroužky, přednášíte a besedujete s mládeží?
Celou řadu let existovaly na okrese myslivecké kroužky. Mládež se účastnila soutěže Zlatá srnčí trofej, ale v současné době musím konstatovat, že to všechno usnulo. V tomto směru se jako OMS neangažujeme. Máme nyní, bohužel, jako asi všechny ostatní okresní myslivecké spolky, úplně jiné starosti s tvorbou a transformací honiteb, tím žije celá myslivecká veřejnost. Zákon nám dává pěkně zabrat. Můžu slíbit jako předseda našeho okresního mysliveckého spolku, že se mládeži samozřejmě začneme opět věnovat, doufám, že letos určitá nervozita mezi členy, spojená s tvorbou honiteb, odezní. Předpokládám, že bychom zase mohli v Chrudimi pověřit člověka, který by si tuto problematiku vzal na starost, založil by znovu kroužek mládeže a dělal propagaci na školách nebo se alespoň pokusil školy kontaktovat.
Odměnou za práci s dětmi a mládeží získáváte adepty, mladou krev do mysliveckých řad. Je mnoho adeptů, kteří nepocházejí z mysliveckých rodin a které lze oslovit právě v dětství.
Máte pravdu. Já sám řadu let vedl myslivecký kroužek a někteří z mých žáků, mě jako myslivci už daleko přerostli. Jsou z nich v podstatě mí přátelé na celý život a myslivečtí synové. Pro vedoucího, který po letech hodnotí výsledky, je to příjemné ohlédnutí.
Snažíte se nějakým způsobem ovlivnit laickou veřejnost a mínění o myslivcích?
Na myslivce je teď hrozný názor (smích) a proto samozřejmě komunikujeme, jako OMS i jako orgány státní správy s tiskem, s Novinami Chrudimska. Pokud se koná nějaká akce, tak se to v tisku ocitne vždy. Oni už se k tomu hlásí sami. A pokud se vyskytne nějaký problém, tak jim dáme podnět a ventiluje se to v novinách. Myslím, že s Novinami Chrudimska je solidní spolupráce. Není to žádný štvavý plátek, který by na nás nasazoval, jsou objektivní a naše informace nepřevrací. Je nutné, a to nejen na okrese Chrudim, zlepšit veřejné mínění o myslivcích a myslivosti.
A nyní se dostáváme k ožehavému a tolik diskutovanému zákonu, na který jsou reakce různé. Kolik zde, například, vzniklo pověřených obcí a jak se to dotklo myslivosti?
Okres se rozdělil do dvou pověřených obcí a těmi jsou Chrudim a Hlinsko v Čechách, přičemž Chrudim je dominantní, je největším územím pověřených obcí původního okresu Chrudim, řekl bych více než 70 %. Tři honitby připadly do bývalého okresu Ústí nad Orlicí. Jinak se rozdělení bývalého okresu Chrudim myslivosti nijak zvláště nedotklo.
Jaké jsou výsledky jednání se státní správou týkající se tvorby honiteb? Už byly vůbec nějaké honitby odsouhlaseny?
V součastné době je u nás ztransformováno zhruba jen 20 % honiteb. Je to z toho důvodu, že řada honebních společenstev vyčkávala a doufala, že projde novela zákona, která byla navržena a která by zjednodušovala svolávání a jednání valné hromady. Ale novela je, bohužel, v nedohlednu. Řeknu takovou kacířskou myšlenku, ČMMJ se chválí, jak dobře to se zákonem zařídila, ale myslivci si to nemyslí. Já osobně se domnívám, že celá akce se zbytečně uspěchala, že jsou to řeči po bitvě. Samozřejmě, na tuto akci vznikla reakce návrhu a potom se všechno v rychlosti sešilo dohromady, ale ne dost podařeně. S tvorbami honiteb jsou velké komplikace a myslivecká veřejnost je vyděšena. Ten, kdo na zákoně pracoval, já osobně také, tak ví, co to bylo za spoustu práce. Rozpoutaly se jím boje a rivality, takže myslím, že zákon celkově nevyzněl dobře.
Máte v té souvislosti zprávy, že by někteří myslivci s myslivostí skončili, protože v podstatě zůstali bezprizorní?
Myslivecká sdružení jsou samostatné subjekty, kterým do vnitřních záležitostí mluvit nemůžeme. Postavení se změnilo v tom smyslu, že my jsme orgán, který může radit a doporučovat, ale pokud nás nebudou chtít respektovat, tak nás respektovat prostě nebudou. Něco jiného je vztah ke státní správě, kde zákon ukládá nějaké povinnosti, ty samozřejmě budou vyžadovány tvrdě. Ale u okresních mysliveckých spolků ty pravomoci nejsou, takže nikomu nemůžeme poručit, aby ty lidi zařadili. Já mám dojem, že v součastné době je na okrese možná 200 nezařazených členů ČMMJ. Velký vliv ale transformace honiteb na úbytku myslivců neměla. V podstatě se nám alespoň podařilo udržet to, že se většina honiteb, řekl bych asi 90 %, nebude měnit a členská základna zůstane zhruba stejná.
A co vám osobně nejvíce na novém zákonu o myslivosti nesedí?
Mě na zákonu nejvíce rozhořčilo to, že do něj byla zamontována údajná práva vlastníků pozemků, která prý byla krácena. Přitom vlastníci o práva v tomto směru většinou zájem nemají. My je obtěžujeme, všechno to vykonávají myslivci, někdy je to skoro nedůstojné, jak se musí s vlastníky jednat. Obcházejí se, žebrá se o podpis, vlastníci je vyhazují nebo podepíší. Je řada případů, kdy přijdou tři honební společenstva za jedním vlastníkem a on podepíše všem, pokud je poddajný nebo je všechny vyhodí, to už je jedno. Nepřipadá mi tedy tento proces důstojný a pokud někdo tvrdí, že je to v zájmu vlastníků, tak to není. Nutíme je, nota bene dle zákona, když náhodou omylem vstoupí do honebního společenství, aby za hospodaření honebního společenstva ručili svým majetkem. Honební společenstvo si může vzít úvěr, který lze snadno zpronevěřit a vlastník na to doplatí vlastním majetkem. Kdyby to vlastníci pozemků domysleli, tak například ten, kdo vlastní půl hektaru, ručí svým majetkem za hodnoty mnohem vyšší. Myslím, že v tom smyslu byl zákon postaven nesmyslně a když už tu schválené a uznané honitby byly vytvořeny, se vztahy už v podstatě promítnutými, tak měly být nějakým způsobem zachovány. Pokud není vážný důvod k tomu, aby se honitby měnily z titulu mysliveckého hospodaření, tak se vše mělo nechat na státní správě. Tento kolotoč tvorby honiteb se neměl rozjíždět. Je to pod vlajkou zájmu vlastníků, ale ti zájem nemají, to ať si zákonodárci uvědomí. Ostatní ustanovení zákona jsou podle mne přijatelná.
Mohl byste čtenářům říci názor zkušebních komisařů a myslivecké veřejnosti na nově zavedenou adeptskou dobu?
My osobně jsme ji uvítali s povděkem a nemáme proti ní nic, protože dává zkouškám z myslivosti zase větší váhu. Nebudeme si nic namlouvat, po roce 1990 se nám zdálo, že lze někde adepturu a zkoušku z myslivosti získat velmi lehce. Nebudu jmenovat, ty firmy jsou známé. To se nám jako pracovníkům okresního mysliveckého spolku, nikdy nelíbilo. Myslím si, že když je předepsána roční praxe, se mnohé zlepší. Z komisionálních zkoušek jsem byl nejprve vyděšen a jsem zvědav, až to poprvé proběhne, jak to bude vypadat. Přece jenom u individuálního zkoušení mohl komisař ze zkoušeného dostat víc, ale až tam bude zkoušený sedět před devítičlennou porotou, to bude síla. Na to jsem skutečně zvědav, jak to bude probíhat v praxi. My jsme na OMS Chrudim měli vždy jistou "úmrtnost", byli jsme přísnější. Teď se procento těch, kteří neuspějí, možná ještě zvýší.
Co byste rád vzkázat kolegům myslivcům do ostatních koutů Čech?
Aby vydrželi, že znovu bude lépe! Já tomu také věřím!