Časopis Myslivost

Nebezpečí nekontrolovatelného růstu početních stavů černé zvěře

Dr. Miroslav Vodňanský
Nebezpečí nekontrolovatelného růstu početních stavů černé zvěře
V prosinci minulého roku se na Veterinární univerzitě v Brně uskutečnil mezinárodní workshop na téma “Management černé zvěře v současné kulturní krajině”, na kterém účastníci z České republiky, Rakouska a Slovenska podrobně diskutovali o současné problematice tohoto druhu zvěře v uvedených zemích. Tématická náplň i název jednání nebyly zvoleny náhodně. Černá zvěř způsobuje v poslední době v mnoha oblastech v důsledku značného vzrůstu početních stavů velké problémy, a to nejen kvůli vysokým škodám na zemědělských kulturách, ale i z důvodu nebezpečí přenosu vysoce nakažlivého moru prasat. Proto také v některých zemích, jako například v Německu a Rakousku, se stala účinná regulace tohoto druhu zvěře jednou z nejdůležitějších priorit mysliveckého hospodaření. V popředí pozornosti přitom není trofejová kvalita, ale v prvé řadě hledání způsobů účinné kontroly populace s přednostním zaměřením na zabránění nadměrných škod. V České republice je v tomto směru zatím ještě poněkud odlišná situace, i když také zde se početní stavy černé zvěře v poslední době značně zvýšily a mají nadále stoupající tendenci. Škody na zemědělských kulturách se většiny českých myslivců stále ještě příliš citelně nedotýkají, neboť jsou za současného stavu legislativy velmi obtížně vymahatelné. To se však může rychle změnit, jakmile se zpružní fungování právního systému. Dokonce i současný zákon o myslivosti poskytuje poškozeným subjektům dostatek možností k uplatňování konkrétních nároků a tak jedině nechuť vlastníků půdy, pouštět se do dlouhodobých soudních procesů, chrání v mnoha případech myslivce před vymáháním náhrad za vzniklé škody. Každý rozumně uvažující člověk si ale musí uvědomit, že tento stav není trvale udržitelný. Proto by bylo velkou chybou, kdyby se nejen orgány pověřené řízením myslivosti, ale především samotní myslivci v honitbách nesnažili najít cestu k účinnější kontrole nad populací černé zvěře a nepředcházeli tak včas problémům, jejichž řešení by mohlo být v budoucnu velmi obtížné.
Právě zkušenosti z některých oblastí sousedních zemí Německa a Rakouska mohou posloužit jako varovný příklad toho, jak nesnadné je regulovat černou zvěř, jakmile dojde k jejímu nadměrnému rozmnožení. V Německu vzrostla její populace v poslední době natolik, že celkový roční odstřel dosáhl více než 530.000 kusů. Výsledkem je nejen značný rozsah škod na zemědělských kulturách, ale také plošné šíření moru prasat. Přes vyvíjené úsilí o zvýšení odstřelů, se zatím nepodařilo další populační růst černé zvěře zastavit. K zvláště velkému nárůstu došlo v Bavorsku, kde se celkové odstřely divokých prasat během uplynulých dvou desetiletí zvýšily ze 3.000 kusů na více než 46.000 kusů. Podobná situace je také ve východní části Rakouska. Pouze ve spolkové zemi Dolní Rakousko, kde se začátkem osmdesátých let střílelo ročně o pouze o něco více než 2.000 divokých prasat, dosáhla celková výše odstřelů v minulém roce více než 20.000 kusů. Přitom do poloviny devadesátých let ještě nic nenasvědčovalo tomu, že by růst stavů černé zvěře mohl představovat nějaký závažný problém. Její zpočátku pozvolně přibývající výskyt v honitbách byl naopak myslivci většinou vítán, neboť znamenal zvýšení loveckých možností. Zvláště majitelé a nájemci převážně lesních honiteb měli k černé zvěři dlouhou dobu velmi kladný vztah a její zvýšená přítomnost nebyla na rozdíl od srnčí zvěře spojována se škodami na lesních porostech. Proto je pochopitelné, že mnozí myslivci další rozšiřování tohoto druhu zvěře ve svých honitbách podporovali, mimo jiné také intenzivním předkládáním krmiv na vnadištích, které měly často charakter celoročních krmelišť. Vzrůstajícím škodám na zemědělských plochách nebyla zpočátku věnována příliš velká pozornost. Zvláště proto, že myslivečtí nájemci honiteb se tehdy v naprosté většině případů ještě lehce dohodli přímo s vlastníky na případných náhradách, aniž by se o tom příliš mluvilo. Počátkem druhé polovině devadesátých let se však situace náhle prudce změnila, neboť v mnohých oblastech vzrostly škody již natolik, že vlastníci zemědělské půdy byli stále méně ochotní je tolerovat. Příslušná místa státní (zemské) správy začala v důsledku vzrůstajících stížností zemědělců vyvíjet silný tlak na myslivce s kategorickým požadavkem účinné regulace černé zvěře. Přes každoročně zvyšované odstřely však škody nadále prudce rostly. Černá zvěř stále pokračovala v populační expanzi a stala se během krátké době vážným problémem mnohdy i tam, kde se ještě před několika málo lety téměř nevyskytovala. Myslivci se tak dostali do velmi obtížné situace. Jednak byli vystaveni značnému tlaku ze strany úřadů, požadujících kategoricky účinná opatření na regulaci černé zvěře a navíc se náhrady škod staly pro mnohé nájemce honiteb neúnosným finančním zatížením, neboť jejich výše dosahuje nezřídka částek několika tisíc euro (pro srovnání: 1 euro je zhruba 31 korun). Jak tajemník Dolnorakouského mysliveckého svazu, Dr. Peter Lebersorger, při svém vystoupení na brněnském setkání sdělil, jsou náhrady škod v 99% případů vyřešeny přímo mezi uživateli honiteb a poškozenými subjekty. Na vzájemnou dohodu je určena lhůta 14 dní. Pokud během této doby nedojde k vyrovnání, je svolána smírčí komise. Když ani ta ve stanovené době případný spor nevyřeší, dochází k jeho projednání okresními správními orgány, které zpravidla musí proběhnout během lhůty 4 týdnů. Při skutečně prokazatelných škodách je ve vlastním zájmu uživatele honitby, aby usiloval o přímou dohodu bez zapojení dalších instancí. Úřední projednávání v takových případech vede nejčastěji nejen k potvrzení nároků na úhradu škody a povinnosti zaplacení správních poplatků, ale také k nařízení zvýšeného odstřelu. Všeobecně se přitom totiž vychází z předpokladu, že zodpovědnost za zvěř a jí způsobené škody nese v prvé řadě uživatel honitby. Nesplnění úředního rozhodnutí má vážné následky a může kromě finančních postihů vést k nařízenému provedení odstřelů cizími osobami na náklady uživatele honitby. V případě najímaných honiteb může být i důvodem ke zrušení nájemní smlouvy. Současná značně vyostřená situace černé zvěře v Dolním Rakousku podobně jako na většině území Německa je způsobena hlavně tím, že myslivci v mnohých honitbách dlouho podceňovali její vysokou reprodukční schopnost. Následkem nedostatečné početní regulace a pod vlivem vhodných klimatických podmínkách při bohaté nabídce potravy se tento druh zvěře postupem času rozšířil a rozmnožil natolik, že dnes myslivci často již nejsou schopni ani při zvýšeném úsilí jeho přirozený reprodukční přírůstek odčerpat. V dobrých výživných a klimatických podmínkách může roční přírůstek populace černé zvěře dosahovat 150 až 200% celkového jarního stavu. Co to pro mysliveckou praxi znamená, lze si nejlépe představit na následujícím modelovém příkladu. Když je v určité oblasti s vhodnými životními podmínkami jarní stav černé zvěře 10 kusů, tvoří roční populační přírůstek 15 až 20 kusů. Tento počet musí být v průběhu roku odloven, pokud se nemá populace dále zvyšovat. Jakmile ale v dané oblasti stoupne stav černé zvěře na 50 kusů, činí čistý roční přírůstek již 75 až 100 kusů, které by měly být v průběhu roku uloveny. Z toho vyplývá, že dokud je hustota populace černé zvěře ještě nízká není takový problém, velkou část jejích ročních přírůstků intenzivním odstřelem odčerpávat. Při nedostatečném odlovu však hrozí nebezpečí, že se populační kontrola tohoto druhu zvěře myslivcům dříve nebo později vymkne z rukou. Při regulaci černé zvěře nelze však opomíjet ani zachování vhodné věkové a sociální struktury populace, jako jednoho z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících reprodukci. Nezbytným předpokladem je proto nejen dostatečně vysoký, ale zároveň také správně prováděný odstřel. Popis faktorů, které nejvíce ovlivňují populační dynamiku černé zvěře, a některých důležitých zásad jejího správného mysliveckého obhospodařování jsou obsahem dalšího příspěvku v jednom z příštích čísel Myslivosti. Graf č. 1: Vývoj počtů ulovené černé zvěře v České republice Graf č. 2: Vývoj počtů ulovené černé zvěře v Bavorsku Graf č.3: Vývoj počtů ulovené černé zvěře v Dolním Rakousku Kontaktní adresa: Dr. Miroslav Vodňanský Institut ekologie zvěře VFU Brno Palackého 1-3 CZ-61242 Brno
Zpracování dat...