Časopis Myslivost

Českomoravská myslivecká jednota bezprostředně po první povodňové vlně v létě 2002 začala řešit krizovou situaci. Nejdříve bylo zřízeno "povodňové" konto na obnovu života v postižených honitbách, na kterém se do dnešních dnů nashromáždilo více než půl milionu korun, které budou sloužit k částečnému pokrytí některých škod a průvodních nákladů.

Následně byla Mysliveckou radou ČMMJ jmenována Komise pro obnovu života v postižených honitbách (KOŽ ČMMJ), která dostala za úkol vyhodnocovat a popřípadě i řešit popovodňové problémy.

Už v srpnu 2002 byly na všechny okresní myslivecké spolky ČMMJ, v jejichž oblasti prošla povodňová vlna, zaslány formuláře k vyčíslení aktuálních škod na zvěři a na mysliveckých zařízeních, které byly následně zpracovány na sekretariátu ČMMJ.

Snímky Josef Roubíček a Jiří Kasina

Dne 7. října 2002 se sešla KOŽ ČMMJ na SLŠ v Písku, aby vyhodnotila zpracované podklady z nahlášených škod. Bylo konstatováno, že povodněmi v roce 2002 bylo silně postiženo 19 okresů (205 honiteb) a celková částka byla vyčíslena na více než 34 milionů Kč (viz tabulka č. 1). Skutečná výše škod byla však několikrát vyšší, jelikož do vyčíslení škod nebyla započítána uhynulá zvěř, kterou odnesla povodňová vlna a nebo nebyla nalezena.

Komise se po projednání všech připomínek dále usnesla:

1/ MR ČMMJ a Ekonomická komise ČMMJ musí určit postup s nakládáním s finančními prostředky z povodňového konta ČMMJ

2/ KOŽ ČMMJ doporučí MR ČMMJ konkrétní využití finančních prostředků z povodňového konta ČMMJ

3/ Ve spolupráci s MZe ČR, MK ČMMJ a zainteresovanými odborníky vydat oficiální postup vypouštění zaječí a popř. i bažantí zvěře do honiteb (vypouštěcí voliéry apod.) a výběr lokalit, kde bude moci být provedeno zazvěřování

4/ Ve spolupráci s MZe ČR a Ekologickou komisí ČMMJ zajistit program dlouhodobé úpravy biotopu po povodních (Mysl. č. 10/02 a č.11/02)

5/ Po zjištění účelu a množství finančních prostředků z MZe ČR svolat jednání se zástupci jednotlivých postižených oblastí (okresů, krajů). Před tímto jednáním svolat povodňovou komisi.

6/ V časopisu Myslivost uveřejňovat, na co a v jaké částce byly vybrané prostředky použity

Ve smyslu usnesení byla po zařazení dotačního titulu týkajícího se zazvěřování do rozpočtu MZe ČR svolána dne 27. 10. 2002 KOŽ ČMMJ do zasedací místnosti ČMMJ. Na jednání komise byli pozváni i zástupci OMS ČMMJ jednotlivých postižených oblastí. Přítomní byli seznámeni s výší finanční částky na povodňovém kontě ČMMJ (stav ke dni komise: Kč 551.540,-).

Dále bylo konstatováno, že MZe ČR zařadilo do návrhu rozpočtu dotační titul 1H Zazvěřování oblastí postižených záplavami. Účel finanční podpory je specifikován jako: záchrana genofondu zvěře (zajíc polní) jako náhrada za zničené populace v oblastech postižených záplavami v roce 2002.

Ing. Havránek - IFER informoval o metodice vypouštění zajíců do postižených oblastí a o zpracování výzkumného úkolu MZe ČR "Metodické zajištění rekonstrukce populací zaječí zvěře v záplavových oblastech ČR - 2002.

Ing. Kupka, ředitel Interlovu Praha nastínil problémy týkající se dovozu a vypouštění zaječí zvěře včetně dlouholetých praktických zkušeností.

MVDr. Brávek - zástupce SVS ČR přislíbil spolupráci při jednání na úrovni jednotlivých OVS a zajištění všech nutných veterinárních povolení.

Zástupci OMS ČMMJ z postižených oblastí byli seznámeni s podmínkami, které je nutné splnit, aby mohlo být provedeno zazvěřování. Dále byli vyzváni, aby navrhli nejvhodnější honitby určené pro zazvěřování zaječí zvěří.

V závěru bylo konstatováno, že část finančních prostředků z Povodňového konta ČMMJ bude po návrhu KOŽ ČMMJ a schválení MR ČMMJ uvolněna pro OMS ČMMJ, které se vzdaly vypouštění zajíců, resp. ty, kde nejsou vhodné podmínky pro zazvěřování, případně ty OMS, kde byly vysoké materiální škody na mysliveckých zařízeních (např. na nákup veterinárních přípravků k ozdravení zvěře apod.).

Ve dnech 4. až 9. prosince 2002 proběhlo odborné zhodnocení skutečných životních podmínek a vhodnosti daných lokalit určených pro vypouštění zaječí zvěře ve vytipovaných honitbách na jednotlivých okresech. Hodnocení se zúčastnili Ing. Havránek a Ing. Kostečka. K zazvěřování bylo vybráno 74 honiteb ve 14 okresech. Všichni držitelé honiteb byli seznámeni s metodikou a podmínkami pro vypouštění:

1. Zazvěřování zajícem je třeba relativně posílit v oblastech se slabšími stavy, neboť právě zde je ztráta každého jedince nejcitelnější, k rekonstrukci populace v těchto oblastech bude docházet nejpomaleji a u vypouštěných jedinců bude vyšší mortalita, než v oblastech s vysokou bonitou honiteb.
2. Zazvěřování provádět ve větších skupinách zvěře, v poměru pohlaví minimálně 1:1.
3. Vypouštění provádět na plochách s dobrými stanovištními charakteristikami - kryt, potrava. Ne na plochách zdevastovaných povodní.
4. Provést úpravy prostředí směřující ke zvýšení jeho kapacity, tj. příprava půdy na jarní výsev dočasných biopásů.
5. Ještě před vlastním vypouštěním zvěře provést redukci predátorů v maximální míře a všemi povolenými prostředky a oblast vypouštění trvale kontrolovat.
6. Způsob vypouštění:

Ideální alternativa vypouštění - využití přenosných volier, ve kterých se bude zvěř (v omezeném počtu) několik dní adaptovat na nové podmínky a poklesne přepravní stres. V tomto období přikrmovat zvěř medikovanými krmivy (antiparazitika).

Přikrmovat - speciálními granulemi (VÚBVL Biopharm Pohoří - Chotouň), dužnatými krmivy, senem, předkládat oves. Je třeba zajistit napájení - při zkrmování granulí může docházet k úhynům v důsledku dehydratace.

Vlastní vypuštění provést v klidu, zvěř nechat volně vycházet do prostředí, kde okamžitě najde kryt a atraktivní potravní nabídku.

Přenosné voliéry mohou být nahrazeny vydezinfikovanými voliérami pro chov nebo vypouštění bažantů.

Oplocenková varianta - zaječí zvěř je vypouštěna do velkých oplocenek (např. lesních oplocenek, lesních školek apod.), kde je dostatečný kryt, zvěř se adaptuje na nové podmínky, poklesne přepravní stres. Zvěř lze částečně ochránit před predátory. Po určitém období zvěř samovolně oplocenku opustí, nebo je vypouštěna. Před realizací této alternativy je třeba posoudit možnost vzniku škod na oplocených dřevinách.

Metoda přímého vypuštění do honitby - zvěř bude vypouštěna přímo z transportek, nejlépe v krytu remízů nebo polních lesíků nebo proti nim. Je důležité, aby plocha určená k vypouštění byla dostatečně velká (pozor na frekventované silnice), aby zvěř okamžitě po vypuštění nalezla dostatek úkrytu. Zajíci nebudou z transportek "vysypáni," ale budou ponecháni v klidu a krytu, aby je sami opustili. Je možno k tomu použít vlastní vypouštěcí bedny.

7. Vypouštěná zvěř bude označena již při nakládce u dodavatele a ne až při vypouštění.
8. Částem honiteb, ve kterých proběhne zazvěřování, bude trvale věnována pozornost z hlediska zajištění před predátory.
9. V zazvěřovaných honitbách bude zajištěno intenzivní přikrmování zaječí zvěře a na jaře budou, podle místních podmínek, zasety pastevní směsky nebo jednotlivé plodiny s rychlým vývojem na políčka.
10. V zazvěřovaných honitbách nebude po dva roky prováděn odlov zaječí zvěře.

Vlastní vypouštění zaječí zvěře proběhlo ve čtyřech termínech (viz tabulka č. 2), kdy až na několik menších technických problémů (např. v důsledku zapadnutí přepravních vozidel apod.) vše proběhlo podle předem určeného plánu. Vypouštění jedinci byli ve výborné kondici a je předpoklad, že po adaptaci v daném prostředí se plně zapojí do reprodukce. Celkem bylo pod dohledem pracovníků Zemědělské agentury Mze ČR a všech zainteresovaných účastníků vypuštěno 2800 zajíců polních.

Kladně je potřeba hodnotit i zvýšený zájem většiny regionálních i celoplošných médií, která informovala veřejnost o probíhající akci bez zkreslených zpráv.

Českomoravská myslivecká jednota děkuje všem aktérům a spolupracovníkům, kteří se zúčastnili vypouštění zaječí zvěře v honitbách postižených povodněmi, za to že přispěli k hladkému průběhu celé této náročné akce.