MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Ne nadarmo byl vybrán červen jako měsíc myslivosti a ochrany přírody. Více >

Kulaté výročí založení jednotné myslivecké organizace i výročí vydávání časopisu Myslivost/Stráž myslivosti je příležitostí k ohlédnutí se za uplynulými osmi desítkami let a připomenutí si některých historických faktů. Více >

Velmi mne těší, že se společně s vámi mohu zúčastnit významného svátku 80. výročí založení jednotné myslivecké organizace. V rámci dnešního setkání se rád ohlédnu za osmi desítkami let, které tvořily dějiny české myslivosti. Vývoj myslivosti v České republice a život jednotné myslivecké organizace je natolik spjat, že jej nelze oddělit. Jak prozíraví byli naši předkové, když se v roce 1923 pokusili na společném setkání v České Třebové sjednotit zájmy jednotlivých osoby zabývajících se lovem zvěře, nebo do této doby roztříštěných mysliveckých spolků. Více >

V aule Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se dne 25.4. konalo slavnostní zasedání. Kromě zástupců okresních mysliveckých spolků, myslivecké a dozorčí rady se jednání zúčastnilo mnoho významných hostů, ministr zemědělství Ing. Jaroslav Palas, náměstci ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, poslanci a poslankyně Parlamentu ČR a Senátu, rektor Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, funkcionáři Řásu sv. Huberta, Safari clubu, Asociace profesionálních myslivců, Českého rybářského svazu a Českého svazu včelařů, zástupci Lesů České republiky, s.p., Vojenských lesů a statků, představitelé výrobců zbraní a střeliva a firem spolupracujících s ČMMJ, členové Klubu fotografů, Klubu sokolníků, Klubu trubačů a Videoklubu ČMMJ. Mezi váženými pozvanými hosty byli i zasloužilí funkcionáři ČMMJ, nositelé nejvyšších mysliveckých vyznamenání, Čestného mysliveckého řádu a Uměleckých cen ČMMJ. Více >

K žádnému dramatickému skupování půdy západními farmáři po vstupu do Evropské unie nedošlo ani v Rakousku, ani v bývalé NDR. Přesto si myslím, že u nás by mohla být situace horší a ke skupování velkých celků s rozlohou přes 1000 hektarů by mohlo dojít. Napomáhat tomu může malá národní hrdost, vychytralost a odtržení vlastníků půdy od přínosů z obhospodařování z jejich pozemků. Více >

Osmdesáté výročí založení Československé myslivecké jednoty si zaslouží ohlédnout se zpět k jejímu  počátku a zamyslet se nad tím co dala myslivcům a společnosti za dobu svého trvání. Toto zamyšlení zaostříme k problému ochrany přírody, která je v současnosti často kontroverzně dávána do souvislosti s výkonem práva myslivosti. Zakladatelé Československé myslivecké jednoty (jejíž nástupnickou organizací je ČMMJ), nám ve svých programových prohlášeních zanechali dostatečné množství zásad a myšlenek, které prosazovali v legislativě, mezinárodní spolupráci, organizaci členů a celkové osvětové činnosti ve společnosti. Více >

Se zájmem jsem si přečetl příspěvek Ing. V. Chmely v Myslivosti 4/03. Ing. Chmela uhodil, tak říkajíc, hřebík na hlavičku. Přesvědčil, že černé zvěři, právem ji oslovuje rytířské, rozumí a problémy, které tato zvěř zemědělcům a myslivcům přináší, žije. Bez nejmenších výhrad s autorem souhlasím. A protože v závěru svého příspěvku Ing. Chmela vyzývá myslivce z praxe, aby se o své zkušenosti podělili s ostatními, přicházím i já se svou “troškou do mlýna”. Více >

V posledních číslech Myslivosti byly zvěřejněny příspěvky o černé zvěři, jejichž zaměření se zásadně odchylovalo od většiny dřívějších pojednání o tomto druhu zvěře (HROMAS, J: Vývoj populací černé zvěře v České republice, Myslivost, 2/2003, VODŇANSKÝ, M.: Nepodceňovat nebezpečí nekontrolovatelného růstu početních stavů černé zvěře, Myslivost, 3/2003, CHMELA, V: Divočáci.. a jak dál, Myslivost 4/2003) Více >

Nedá mi, abych nenapsal volnou repliku na obsáhlý článek Ing. Dekányho v č. 7/2002 “Jakou si vybrat kulovnici”. Budu se zde zabývat pouze kulovnicemi jako takovými a nikoliv kombinovanými zbraněmi ani zlamovacími jednohlavňovými a vícehlavňovými kulovými zbraněmi. Více >

Mám rád fundované příspěvky pana Sommera, vyvolávají ve mně vzpomínky na doby nenávratně minulé. Více >

Do nedávné doby byl výskyt svalovce stočeného Trichinella spiralis považován na území České republiky za poměrně malé riziko. V poslední době několika let však některé nálezy např. z okresů Frýdek-Místek, Znojmo, Hradec Králové, Liberec ukazují, že i na na území ČR nelze trichinelózu podceňovat. Více >

Jedním z deklarovaných zájmů státní zemědělské politiky je uvedení části zemědělské půdy do klidu, případně její převedení na půdu lesní. Uvedenou aktivitu podporuje centrální orgán (MZe) nemalými částkami v rámci dotační politiky. Uvedené je jistě z pozice diferenciace zemědělské krajiny, vytvoření členitého zdravého přírodního prostředí a tedy i myslivosti velmi pozitivní. Vzhledem k tomu, že výsadby patří k tradičním aktivitám myslivců, je zjevné, že současná situace je pro zalesňování příznivá. Problém ovšem je v tom, že výsadby, tedy převod zemědělské půdy do lesní nelze realizovat živelně, jinak řečeno, musí být dodrženy legislativní normy, což přináší celou řadu úskalí. Cílem předloženého příspěvku je upozornit na některé problémy, které mohou nastat. Více >

Kalous je naší běžnou sovou, a jistě každý myslivec nebo přítel přírody se s ní už někdy setkal. Ponejvíce patrně tak, že ho bílé stříkance trusu nebo hromádka vývržků pod stromem upozornila na sovu, sedící nad ním ve větvích, kde po nočním lovu odpočívá a tráví. Někdy podobné stříkance prozradí i hnízdo s bíle ochmýřenými mladými. Také se občas stává, že při honu lovci narazí na celé hejnko těchto krásných a užitečných sov, které se na podzim shromažďují ve větším počtu v místech, kde se přemnožili hraboši. Více >

V mnoha honitbách je prováděn průběrný odstřel srnčí zvěře stále ještě jen u srnců, přičemž paroží platí za hlavní nebo dokonce jediné výběrové kritérium. Jak málo je takto jednostraně zaměřená selekce ve skutečnosti účinná, ukazuje příklad celé řady honiteb, v nichž jsou již po celá desetiletí přednostně loveni trofejově slabší kusy, aniž by to vedlo k podstatnému zvýšení průměrných hmotností paroží. Samozřejmě, že se i v takových honitbách občas podaří ulovit silnějšího srnce, což je zpravidla vydáváno za výsledek úspěšně prováděného průběrného odstřelu. Skutečným měřítkem kvality populace však není to, zda se někde víceméně náhodně vyskytne nějaký silný jedinec, ale rozhodující jsou průměrně dosahované ukazatele. Více >

V červnu loňského roku jsem se zúčastnil výpravy do delty Dunaje, jeli jsme fotografovat přírodu a vodní ptactvo - dva fotografové, dva rybáři a dva botanici. Více >

Pane jednateli, jak byste představil OMS Jindřichův Hradec na kterém už působíte třicátým pátým rokem? Více >

Většina z nás si asi již alespoň částečně zvykla, na technologickou revoluci v oblékání, která proniká do všech oblastí našeho života. Používáme termoprádlo z roztodivných tvarů vláken, které odvádí pot do dalších vnějších vrstev oblečení. A i ty jsou opět ze speciálních vláken, jejichž úkolem je udržovat teplo a propouštět tělesnou vlhkost. A nad to vše si oblékáme něco, co by mělo naše tělo ochránit před nepřízní vnějších vlivů – větrem, ale především deštěm. Zde se nabízí, stejně jako i pro ostatní vrstvy oblečení, velké množství výrobků. Dosud ale byla všechna tato oblečení dostupná spíše pro ty movitější z nás a navíc se pro lovecké účely vyznačují jednou často diskutovanou vlastností a tou je “šustivost”! Ta sice nevadí, dokud prší. Ale jistě namítnete – a co když déšť přešel nebo je teprve před ním? Nejlepší by bylo sundat si svrchní nepromokavé oblečení, ale copak už i tak toho s sebou dnešní myslivec nenosí až dost? A bohužel takové nepromokavá svrchní bunda, natož pak i spolu s nepromokavými kalhoty přece jen něco váží a zabere v batohu docela dost místa. Více >

U příležitosti 80 výročí vydávání časopisu jsme požádali náhodně spolupracovníky a přispěvatele, aby odpověděli na následující tři otázky, případně aby stručně zformulovali svůj názor na obsah a úroveň Myslivosti. Úsudek si z odpovědí učiňte každý sám. Více >

Na léto bylo v myslivecké chatě nezvykle rušno. Více >