Časopis Myslivost

Navštívili jsme ...

Okresní myslivecký spolek Jindřichův Hradec  Yvonne Moravcová
Navštívili jsme ...
Pane jednateli, jak byste představil OMS Jindřichův Hradec na kterém už působíte třicátým pátým rokem?
Bývalý okres Jindřichův Hradec patří v rámci České republiky, co se týká výměry, vůbec k největším, máme zde 80 000 hektarů pozemků, prvenství mu patří také v počtu honiteb, ke konci června jich bylo 159, v součastné době se rýsuje vznik asi 165 honiteb v rámci bývalého okresu Jindřichův Hradec. Členská základna je v podstatě stabilizována a ve srovnání s Českou republikou, zaujímá s počtem členů druhé místo za Českými Budějovicemi. Zajímavostí je, že koncem června jsme měli 159 honiteb a než před třiceti pěti lety v roce 1968 začala integrace jich bylo také 159. Průměrná výměra na jednu honitbu je u nás 1 005 hektarů. Správní rozdělení OMS Jindřichův Hradec je znovu stejné, jako bylo do roku 1960, spadají pod něj tři oblasti, kterými jsou pověřené obce Jindřichův Hradec, Třeboň a Dačice.

Jak se dotklo, rozdělení bývalého okresu Jindřichův Hradec na pověřené obce, fungování okresního mysliveckého spolku a například pořádání chovatelské přehlídky trofejí?


V letošním roce nám pověřené obce předaly glejt k pořádání chovatelských přehlídek trofejí včetně jejich hodnocení a letošní výstava se konala od 12. do 21 dubna 2003. Při výstavě byly trofeje přehledně rozděleny abecedně podle regionů Dačice, Jindřichův Hradec, Třeboň, velice se nám to osvědčilo a rádi bychom v této organizaci chovatelských přehlídek trofejí pokračovali i v následujících letech. Městy Jindřichův Hradec a Třeboň jsme také nadále pověřeni zpracováváním myslivecké evidence, jak vyplývá ze zákona.

Takže žádné problémy s rozdělením okresů na pověřené obce nevznikly?


Prozatím ne, ale každopádně vzniknou, proto počítáme s tím, že již ve druhém pololetí budeme úřadovat i všech pověřených obcích, ze začátku jedenkrát měsíčně a koncem roku už by to mělo být dvakrát do měsíce, aby to k nám členové měli blíž. Platí více, takže jsme jim vyšli vstříc, snažíme se pro ně udělat maximum.

Zajímalo by mně, stejně jako čtenáře, jaké akce pořádáte v rámci OMS Jindřichův Hradec?


Každoroční kulturní akcí je tradiční ples okresního mysliveckého spolku ve spolupráci s celou řadou honiteb, bývá to velmi milý večer setkání myslivců a jejich manželek a přátel myslivosti. K našim dalším aktivitám a činnosti musím říci, že jsme OMS který má dvě střelnice, po jedné v Dačicích a v Jindřichově Hradci. Jsou to velmi pěkné střelnice na dobré úrovni, vybavené trapem, loveckým kolem a zajícem na průseku. Před čtyřmi lety se tady v Jindřichově Hradci konalo Mistrovství republiky ve střelbě na loveckém kole. Na střelnicích jsou pro naše členy každý týden v neděli dny otevřených dveří s možností zastřílet a zatrénovat si. Pro členy ČMMJ také pořádáme každým rokem osm střeleckých závodů. Naše střelnice jsou samozřejmě otevřeny i pro družstva.

To jsou velmi zajímavé, jistě ale ne jediné akce.


Ovšem že ne, v rámci jihočeského regionu se již od šedesátých let každoročně pořádá Mistrovství Šumavy ohařů dnes nazývané Memoriál Antonína Bračáka, který byl jedním z hlavních protagonistů. Jedenkrát za osm let vyjde pořádání memoriálu na jeden z okresů jihočeského kraje. Z každého okresu se ho účastní dva ohaři, kteří v tom kterém roce nejlépe uspěli na podzimních zkouškách. Tento memoriál je obohacen o některé discipliny z všestranných zkoušek, je tam například ohrádka, hluboká voda, slídění v rákosí, vlečka kočky (od příštího roku lišky). Ostatních kynologických akcí bývá kolem deseti, začíná se tradičně svodem, potom následují jarní zkoušky, dvoje norování, lesní zkoušky, barvářské zkoušky, troje podzimní zkoušky. V letošním roce se, doufám, podaří zorganizovat všestranné zkoušky ohařů, které se minulý rok kvůli nízkému počtu přihlášených nekonaly. Komplikace na nich pravděpodobně nastanou s drobnou zvěří, konkrétně se zajíci, kteří byli v oblasti pořádání po povodních vypuštěni, tím pádem některé disciplíny, jako jsou: teplý zajíc a společný hon, budeme nuceni přesunout tam, kde splníme podmínku dvouletého zákazu odstřelu zajíce.

Dotkl jste se povodní, které nečekaně a hrozivě zasáhly i ve zdejší oblast. Byla postižena jak lidská populace, tak příroda a zvěř. Předpokládám, že se s následky povodní vypořádáváte dodnes.


Ano, povodně velice zasáhly i náš okres, škody byly vyčísleny asi na sedm milionů korun na zvěři a zařízení. Velmi smutný byl pohled na některé honitby v oblasti třeboňska, zejména v oblasti Rožmberka, kdy Rožmberk který má běžně maximálně 400 nebo 500 hektarů vodní plochy měl při povodních i 3500 hektarů, v těchto místech bylo pod vodou úplně všechno. Honitby Kouty a Hradeček byly také pod vodou kompletně. Ztráty na zvěři a na porostech se projeví hlavně v letošním roce. Musím říci, že celá řada postižených sdružení úplně upustila, následky povodní, od odlovu holé spárkaté zvěře. V devíti nejvíce postižených honitbách se počátkem ledna vypouštěli zajíci. Mám za to, že sdružení vzala vypouštění velmi vážně a zodpovědně, myslivci postavili řadu nových mysliveckých zařízení na tlumení lišek, aby byly ztráty co nejmenší. A všichni samozřejmě přijali zákaz odlovu zajíce polního na dva roky bez připomínek. Vypouštění byla milionová investice od Ministerstva Zemědělství a Českomoravské myslivecké jednoty, kterou bychom si sami nemohli dovolit a které si velice vážíme.

Pane jednateli, mohl byste říci, jakým způsobem se na Okresním mysliveckém spolku Jindřichův Hradec věnujete mládeži?


V minulosti jsme byli okres, který byl v tomto směru na výborné úrovni, každoročně jsme pořádali osm táborů, kterých se účastnilo okolo osmdesáti dětí, konaly se na krásných místech jihočeského kraje. Bylo tu čtrnáct kroužků mladých přátel přírody a myslivosti, pořádala se místní a okresní kola soutěže o Zlatou srnčí trofej, která vrcholila na táborech. Tohle všechno začíná a končí lidmi, kteří k práci s mládeží mají vztah a kteří jsou ochotni věnovat ji svůj čas. My jsme tu měli tři lidi, kteří brali práci s mládeží jakou svou zálibu, udělali velký kus práce, ale začali podnikat a nemohou už této činnosti věnovat tolik času. Musím bohužel konstatovat, že v uplynulých deseti letech práce z mládeží do patnácti let na bývalém okrese Jindřichův Hradec zanikla.

Z dětí navštěvujících myslivecké kroužky se většinou stávají uchazeči o první lovecký lístek, jaký je v současnosti zájem o zkoušky z myslivosti?


Jako v každém období, když přijde nějaká legislativní změna, tak se to na rok nebo dva projeví na počtu nových uchazečů o první lovecký lístek. V posledních letech se u nás počty adeptů pohybují mezi 35 až 65 adepty ročně. V letošním roce je přihlášeno 40 adeptů a 35 jich půjde, po roční praktické přípravě v letošním roce, ke zkouškám z myslivosti.

Jaký byste řekl, že je poměr dětí, které pochází z mysliveckých rodin a dětí, které v tomto prostředí nevyrůstaly?


Do kurzů se z padesáti procent hlásí děti z myslivců a z padesáti procent děti které chtěli poznat přírodu, nejenom zvěř, ale celou flóru i faunu, poznat byliny, stromy, drobné živočichy, chování v přírodě. Když se podívám na letošní seznam adeptů, tak sedmdesát procent uchazečů je z mysliveckých rodin, dědičnost mysliveckých tradic tu je zřetelná. Zájem o zkoušky z myslivosti ale stále je. I když se u nás rapidně o sto procent zvýšili členské příspěvky, tak po letošním úbytku členů má náš okres stále asi 2 220 členů.

Už jste měli premiéru s novým způsobem zkoušení - komisionelní zkouškou? Jaké z nového typu zkoušení máte pocity?


Premiéra komisionelní zkoušky už proběhla u adeptů, kteří v minulém roce neměli možnost nebo čas zkoušku složit, musím přiznat, že z ní máme pocity smíšené. Pozvali jsme pět adeptů, ale dostavili se pouze dva. Zkoušet se začalo ve dvanáct hodin a skončilo se o půl čtvrté a to bylo štěstí, že oba dva uchazeči byli výborně připraveni, nedovedu si ale představit, až budeme zkoušet i ne tolik připravené adepty, jak dlouho to bude trvat. Propočítávali jsme čas, který se zkoušením strávíme a došli jsme k tomu, že každý komisař má čtvrt hodiny na svůj předmět, to znamená, že jeden adept bude zkoušen hodinu a tři čtvrtě. Pokud jeden senát vyzkouší sedm lidí za den, tak to bude maximum. Podle mě to bude velice náročné pro obě strany. Někteří komisaři dokonce odmítají pro velikou náročnost zkoušet. Doufejme, že dojde v tomto směru k nějakým legislativním změnám, jestli-že ne, tak se budeme muset podřídit, tak jak už jsme se museli podřídit tolikrát. Počítám s tím, že v lednu příštího roku budou dva senáty, jeden, složen ze starších zkušebních komisařů, bude zkoušet dopoledne a druhý odpoledne, abychom těch třicet pět adeptů za tři dny zvládli. Náš okresní myslivecký spolek od roku 1996 pořádal každoročně vyšší hospodářské zkoušky, ze začátku byla "úmrtnost" okolo padesáti procent, ke konci už to zkoušení začali brát vážně a skutečně se přípravě věnovali, těch kteří prospěli na první pokus bylo ve finále okolo šedesáti pěti procent.

Předpokládám, že další změna, roční adeptská praxe, vám vyhovuje.


Samozřejmě roční adeptskou praxi naprosto schvalujeme, hlavně proto, protože je povinná pro všechny. Celá řada lidí, kteří chtěli složit zkoušky, je skládali různými ne příliš čestnými způsoby. Já když někdy na honech vidím, jak někteří myslivci překračují výřad nebo výlož nebo sleduji jejich chování, tak nemám slov a je mi jasné, že to nejsou myslivci, kteří skládali zkoušky u nás nebo na jiném okresním mysliveckém spolku.

Zákon č. 449/2001 Sb. ze dne 27. listopadu 2001 o myslivosti je na světě spolu s vyhláškami a legislativními změnami, názory na něj se ovšem liší, jaký dojem tedy udělal na vás?


Zákony jsou takové, jaké naši zákonodárci schválí. Skutečnost je taková, že by bylo třeba některé věci změnit, aby vyhovovali nám, ale potom by zase nevyhovovali jiným zájmovým skupinám. Člověk se také musí naučit žít s tím, když ze dne na den onemocní, stejně tak mi se musíme naučit žít s novým zákonem. Polemizovat a dávat připomínky klidně můžeme, ale respektovat nový zákon bude třeba. Ti kdo budou myslivost nadále provozovat se jí budou muset věnovat o to víc, tak aby ochraňovali přírodu a jméno myslivosti. Musím říci, že spousta bodů je vypracovaná dobře. Ale řekněme si na rovinu, že příliš o kvalitě nesvědčí to, když se každého půl roku mění vyhláška.

Máte nějaké konkrétní připomínky?


Pokud tady na jindřichohradecku máme k novému zákonu připomínky, tak zejména k vyhlášce o stanovení normovaných a minimálních stavů, kdy tu vlastně nebude jediná honitba, která bude moci plánovat lov černé zvěře, protože pro plánování černé zvěře je minimální hranice 1000 hektarů souvislé lesní plochy a to tu žádná honitba nemá. Tudíž tu nikdo nebude moci střílet kňoury, ti přejdou do Rakouska a my můžeme splakat nad výdělkem. Co se týká daňků, tak mimo několika oblastí nevíme co to přinese, protože v některých sdruženích budou moci po vyjádření orgánu státní správy myslivosti lovit holou a samce do dvou let bez omezení. Stejně tak tomu bude i s ostatními druhy spárkaté zvěře. Mám jisté pochybnosti o tom, jestli tato vyhláška, za peníze daňových poplatníků, má nějaký smysl.

Jak propagujete myslivost mezi nemysliveckou i mysliveckou veřejností? Vím o vás, že jste jednatelem videoklubu ČMMJ, přibližte nám, prosím, tento způsob pohledu na myslivost.


Účel videoklubu je jednoznačný, zvýšená propagace myslivosti mezi mládeží a mezi ostatní veřejností. My vlastně v časopise Myslivost přesvědčujeme sami sebe o tom, o čem jsme přesvědčeni, ale faktem je, že potřebujeme přesvědčit někoho úplně jiného. Jsem rád, že vnitřní spolupráce s regionálním tiskem Listy Jindřichohradecka je dobrá, v těchto novinách se objevují výsledky, plánované akce, rozhovory a úvahy o tom co si myslíme. Tyto řádky si přečtou i lidé, kteří jsou nezávislí a mnohdy v otázce myslivosti nerozhodní, jelikož v médiích o nás většinou slyší to nejhorší. Když potom v novinách vyjde fotografie srny, která byla stržena a roztrhána psy, vedle jsou plody a celý případ je věrohodně doložen, tak lidé začnou myslivost chápat zase jinak. K propagaci bych ještě rád poznamenal, že jsme od roku 1971 vydávali v rámci okresního mysliveckého spolku občasník Jindřichohradecké Halali, které před třemi lety vyšlo naposledy. Nejprve vycházel čtyřikrát ročně, potom třikrát a naposledy vyšel jedenkrát za rok. Usnesení okresního sněmu je, že se začne znovu vydávat. Takže udělám maximum pro to, aby dvakrát ročně vyšlo čtyřstránkové číslo se základními informacemi pro členy, legislativními změnami a výsledky mysliveckého hospodaření. Tento časopis vyjde v nákladu asi 800 kusů a bude k dispozici všem členům ČMMJ na jindřichohradecku.

Minulý rok byl hektický, byl to nejhorší rok, který tu za třicet pět let pomatuji, přišlo sem přes dva tisíce lidí zaplatit doplatky a příspěvky, postihli nás povodně a další záležitosti. Doufám ale, že bude vše opět dobré. Je výhoda, že máme vlastní budovu, kde se konají chovatelské přehlídky trofejí, zkoušky adeptů, zkoušky mysliveckých hospodářů a okresní sněmy. Touto cestou bych rád poděkoval všem členům, kteří se na výstavbě této budovy podíleli 30 000 odpracovanými brigádnickými hodinami. Myslivci si před třiceti pěti lety postavili svou budovu vlastníma rukama.

Děkuji za rozhovor



Zpracování dat...