Časopis Myslivost

Především srny rozhodují o kvalitě srnčí zvěře!

Dr. Miroslav Vodňanský
Především srny rozhodují o kvalitě srnčí zvěře!
V mnoha honitbách je prováděn průběrný odstřel srnčí zvěře stále ještě jen u srnců, přičemž paroží platí za hlavní nebo dokonce jediné výběrové kritérium. Jak málo je takto jednostraně zaměřená selekce ve skutečnosti účinná, ukazuje příklad celé řady honiteb, v nichž jsou již po celá desetiletí přednostně loveni trofejově slabší kusy, aniž by to vedlo k podstatnému zvýšení průměrných hmotností paroží. Samozřejmě, že se i v takových honitbách občas podaří ulovit silnějšího srnce, což je zpravidla vydáváno za výsledek úspěšně prováděného průběrného odstřelu. Skutečným měřítkem kvality populace však není to, zda se někde víceméně náhodně vyskytne nějaký silný jedinec, ale rozhodující jsou průměrně dosahované ukazatele.
Přitom existuje celá řada honiteb, ve kterých se daří zvyšovat trofejovou kvalitu srnčí zvěře. Zpravidla vždy je to ale výsledek zlepšování jejích životních podmínek, které vyplývá z intenzivní myslivecké péče v kombinaci s dostatečným a zároveň správně prováděným odlovem. Dnes je již bez jakýchkoliv pochybností prokázáno, že síla paroží je u srnců závislá na působení celé řady faktorů, z nichž nejdůležitější jsou celoroční dostatečná nabídka kvalitní potravy a maximální klid na stanovištích. Průběžné odstraňování všech kondičně slabých kusů přitom hraje také významnou roli. Pokud má ale průběrný odstřel skutečně vést ke zlepšení kvality srnčí zvěře, musí být důsledně prováděn nejen u srnců, ale hlavně u srn a srnčat.

Základ kvalitní srnčí populace tvoří v prvé řadě kondičně zdatné srny, které jsou díky vysoké výkonnosti svého organismu schopny odchovat za příznivých podmínek silná srnčata. Proto velmi záleží na fyziologických schopnostech srn k dosažení vysoké úrovně metabolismu (látkové výměny) na zajištění reprodukce. Porodní hmotnost srnčat se zpravidla pohybuje v širokém rozmezí mezi 1,2 a 2,3 kg. Průměrná hmotnost dvojčat přitom činí přibližně 1,5 kg. To znamená, že například u 22 kg těžké srny představuje celková porodní hmotnost dvou průměrných srnčat přibližně 14 % její celkové hmotnosti. V porovnání s tím u jelení zvěře představuje porodní hmotnost normálně vyvinutého koloucha zpravidla podstatně méně než 10 % tělesné hmotnosti laně.

Do konce zimního období nepředstavuje gravidita pro srny zpravidla ještě žádnou velikou zátěž. Teprve její pokročilé stadium v průběhu jarních měsíců vyžaduje od mateřského organismu ohromnou mobilizaci živin a minerálních látek. Především v průběhu posledních 8 až 10 týdnů před kladením dochází v děloze k zvláště intenzivnímu vývoji plodů, které v této krátké době narostou o více než čtyři pětiny (85 %) z celkové porodní hmotnosti. To znamená, že během posledních dvou měsíců březosti činí celkový hmotnostní přírůstek dvou průměrně vyvinutých plodů dohromady přibližně 2,5 kg. V jarním období musí vysokobřezí srny vynaložit velké množství živin a minerálních látek nejen do vývoje rychle rostoucích plodů, ale i na vytváření dostatečných zásob pro následující období laktace. Na tom, jaké tělesné rezervy si dokáží srny v době březosti uložit, závisí do značné míry i úroveň pozdější výživy srnčat. Zejména v prvních týdnech po kladení je totiž určitá část živin a minerálních látek při tvorbě mléka čerpána ze zásob uložených v organizmu srny. Obrovská zátěž, jíž jsou srny v době březosti a laktace vystaveny, vyžaduje, aby celá řada jiných fyziologických procesů v jejich organizmu ustoupila do pozadí. Jedním z projevů posunu priorit ve prospěch zabezpečení reprodukce je podstatné zpomalení jarní výměny srsti. Proto má také většina březích a laktujících srn na sobě rozsáhlé zbytky zimní srsti ještě v době, kdy ostatní kusy srnčí zvěře jsou již dávno přebarvené. V tomto případě není zpomalená výměna srsti známkou zhoršené kondice nebo onemocnění, ale je naopak zcela fyziologickým (normálním) jevem.

V pokročilé březosti mají plody přednost při zásobování potřebnými živinami. Při jejich nedostatku dochází v těle vysokobřezí srny nejprve k potlačení tvorby tělesných zásob pro pozdější laktační období, přičemž je stále ještě přednostně zajišťována výživa rostoucího plodu. V případě potřeby mohou být za tímto účelem dokonce zčásti využity případné tělesné rezervy mateřského organizmu. To znamená, že mírný nedostatek kvalitní potravy v době pokročilé březosti nemusí automaticky ihned vést ke snížení hmotnosti a životaschopnosti narozených srnčat. Může však mít, a také zpravidla má, za následek zhoršenou kondiční přípravu srny na velmi náročné první týdny laktace. To se negativně projevuje při výživě srnčat právě v životním období, které je pro jejich vývoj do velké míry rozhodující. Výrazné kvalitativní nebo kvantitativní zhoršení potravní nabídky během gravidity (mimo jiné například i v důsledku zvýšeného zneklidňování na pastevních plochách) může ovšem negativně ovlivnit i vývoj plodů, což se projevuje sníženou hmotností a životaschopností kladených srnčat. Na toto téma probíhají v současné době sledování v našich pokusných zařízeních v Nitře, o jejichž výsledcích budou čtenáři Myslivosti po vyhodnocení výsledků informováni (Tato sledování jsou prováděna za významné finanční podpory spolku Zelený kříž a Rakouských mysliveckých svazů).

Jak pokročilá gravidita, tak ještě více laktace (tvorba mléka) vyžaduje zvlášt intenzivní látkovou výměnu, neboť v jejím průběhu jsou v organismu přeměňována, transportována a vylučována velká množství živin (viz: porovnání na jiném místě tohoto článku). Aby však srny mohly svou vysokou výkonnostní schopnost plně rozvinout, musí mít k dispozici nejen dostatek kvalitní potravy, ale také potřebný klid k jejímu příjmu. Jak předběžné výsledky našich pokusů v Nitře ukázaly, stoupá příjem potravy u vodících srn s dvěmi srnčaty v porovnání s nevodícími srnami v průběhu prvních dvou měsíců laktace nejméně na dvojnásobek.

Skutečnými nositeli vysokých fyziologických výkonů u srnčí zvěře nejsou srnci, ale srny. Maximální výkonnostní schopnost jejich organismu se však může plně projevit pouze za optimálních životních podmínek, to znamená při odpovídající nabídce vhodné potravy a dostatečném klidu. Předpoklady k intenzivní přeměně živin jsou geneticky fixovány a mohou být srnami předávány na potomstvo (a tím i na srnce). Navíc platí, že pouze z dobře živených srnčat mohou vyrůst tělesně silné dospělé kusy. Z toho zřetelně vyplývá úzká souvislost mezi kvalitou srn a kvalitou srnců. O tuto zásadu by se měla myslivecká péče důsledně opírat všude tam, kde je jejím cílem výrazné zlepšení celkové kvality srnčí zvěře.

Názorné porovnání fyziologických výkonů srn při laktaci a srnců při tvorbě paroží


Vodící zdravá dobře živená srna vytvoří jenom v průběhu prvních tří měsíců laktace ve svém organismu celkově přibližně 7 až 14 kg mléčných bílkovin, k tomu 5 až 9 kg mléčného tuku a 3 až 5 kg mléčného cukru. Navíc mobilizuje v této době 1,5 až 3 kg minerálních látek. To vše předává mlékem srnčatům. Celkové množství přeměněných živin a minerálních látek jenom během tohoto posuzovaného období (doba laktace je přitom ve skutečnosti u srnčí zvěře podstatně delší) představuje 17 až 31 kg, což odpovídá tělesné hmotnosti srny nebo ji dokonce výrazně překračuje.

V porovnání s tím investuje silný srnec při tvorbě paroží o hmotnosti 400 g během zhruba stejné doby 90 dní méně než 0,2 kg organické hmoty (převážně bílkovinných sloučenin) a přibližně stejné množství minerálních látek. Dokonce u těch nejsilnějších srnců představuje paroží jen vzácně více než 2 % (to je 1/50) tělesné hmotnosti

Nad tímto porovnáním by se měli vážně zamyslet především ti myslivci, kteří posuzují srnčí zvěř výhradně podle paroží a jejichž chápání pojmu myslivecké péče je omezeno pouze na průběrný odstřel trofejově slabých srnců.



Zpracování dat...