Projev ministra zemědělství Ing. Jaroslava PALASE
na slavnostním zasedání k 80. výročí založení jednotné myslivecké organizace
Velmi mne těší, že se společně s vámi mohu zúčastnit významného svátku 80. výročí založení jednotné myslivecké organizace. V rámci dnešního setkání se rád ohlédnu za osmi desítkami let, které tvořily dějiny české myslivosti. Vývoj myslivosti v České republice a život jednotné myslivecké organizace je natolik spjat, že jej nelze oddělit. Jak prozíraví byli naši předkové, když se v roce 1923 pokusili na společném setkání v České Třebové sjednotit zájmy jednotlivých osoby zabývajících se lovem zvěře, nebo do této doby roztříštěných mysliveckých spolků.
Byli to lidé různého zaměření - nejen lovci, ale také zoologové, kynologové, milovníci umění, literáti, hudebníci. Jejich společnou snahou bylo povýšit prostý lov zvěře na úroveň rovnovážného hospodaření s přírodním bohatstvím, za které zvěř považovali. Měli rovněž hlavní podíl na utváření myslivecké legislativy, ať již to byl tzv. "Malý honební zákon" z roku 1929, nebo následující zákony o myslivosti rokem 1947 počínaje. V myslivecké legislativě se díky odbornému názoru myslivců objevily takové atributy, jakými jsou dnes zásady ochrany, doby hájení a lovu zvěře, zakázané způsoby lovu, definování pojmu myslivosti, oprávněnosti zvěř chovat a hájit, zavedení mysliveckých stráží nebo odpovědnosti za škody způsobené na zvěři.
Představy českých myslivců o utváření myslivosti v době vzniku jednotné myslivecké organizace byly také kladně hodnoceny předními evropskými mysliveckými odborníky. Již v roce 1928 při zakládání Mezinárodní rady pro lov zvěře byla vyzdvihována jednotnost, s jakou je myslivost u nás respektována všemi složkami národního hospodářství, a zdůrazněno společné úsilí na jejím zvelebování.
Dodnes si ceníme, že současně se záměrem povýšil myslivost na významnou profesní činnost, došlo i k prohlubování odborných znalostí o zvěři a přírodě vůbec. Myslivost se tak stala vědeckým oborem a předmětem vzdělávání na středních a vysokých školách. Mimo to jsou členové myslivecké organizace odborným partnerem ministra zemědělství.
Ve vztahu k ochraně zvěře a přírody vůbec bych chtěl zdůraznit podíl jednotné myslivecké organizace na dlouhodobém utváření zásad mysliveckého hospodaření. Byli to právě myslivci, kteří se zasloužili o to, že naše příroda není ochuzena o mnohé živočišné druhy, tak jako v jiných zemích, kde převládlo pouhé lovectví nad uvážlivým využíváním přírodních zdrojů.
Chci rovněž připomenout, že práce členů myslivecké organizace přinesla rozhodující vklad i pro další aktivity, například rozvoj myslivecké kynologie, rozvoj loveckého sportovního střelectví či systematická výchova mládeže k ochraně zvěře a přírody.
Na tomto místě bych také velmi rád za resort zemědělství poděkoval všem členům za dobrovolnou práci, kterou věnují ochraně přírody a péči o zvěř ku prospěchu celé naší společnosti.
Jsem přesvědčen, že zásluhy, které má jednotná myslivecká organizace na dnešní podobě myslivosti, jsou nezpochybnitelné. Jaký je tedy dnešní pohled resortu, v jehož čele stojím, na činnost provozovatelů této profese a nositele mysliveckých tradic v naší společnosti?
Správnost tohoto přístupu k myslivosti nám signalizují četná mezinárodní ocenění, kterých si nesmírně vážíme a kterých se dostalo České republice nejen za výsledky chovu zvěře, ale také za celý systém výchovy společnosti k této problematice, a to i ze strany Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře.
Ve světle těchto souvislostí si často kladu otázku, proč zrovna myslivost je doprovázena takovými vášněmi, které zabraňují rozumnému pohledu na problémy. V dnešní době se pohled společnosti na přírodu mění, místo aktivního zásahu se preferuje spíše její pozorování. Také myslivost je mnohdy považována za přežitek předchozích generací a nezřídka je postavena před nutnost obhajoby sebe samé. Pokud nemáme mluvit o myslivosti v příštím období v minulém čase, bude nutno soustředit veškeré úsilí právě na obhajobu základních principů myslivosti, mnohdy i za cenu přehodnocení některých dosavadních přístupů k respektování práva přírody člověkem.
Do budoucna je základním předpokladem pro zachování myslivosti její prezentace je nezastupitelného článku při tvorbě životního prostředí. Domnívám se, že veřejnost bude myslivost nejlépe vnímat v případě, že tato činnost bude představována jako nedílná součást lidské kultury s bohatou tradicí, ve které je na čelní pozici úcta ke zvěře a etika, a lov je prezentován jako jeden ze způsobů obhospodařování přírodního bohatství a přirozené vyústění cíleného chovu.
Očekávám, že v otázkách propagace myslivosti, vytváření veřejného mínění o této činnosti a případně obhajoby jejích principů budou hrát nezastupitelnou roli právě myslivecké organizace, a to zejména Českomoravská myslivecká jednota, jako nástupkyně jednotné myslivecké organizace. Žádný úřad či jednotlivec není schopen tento fenomén projevené vůle občanů nahradit. V tom spatřuji vaše hlavní poslání a mohu vás ujistit, že ministerstvo zemědělství bude na těchto otázkách s vámi i nadále velmi úzce spolupracovat.
Dovolte mi závěrem ještě jednou poděkovat všem přítomným i všem členům Českomoravské myslivecké jednoty za vykonanou práci, aktivní přístup a popřát mnoho dalších úspěšných a činorodých let.