Časopis Myslivost

Šance pro zvěř

Travní porosty na orné půdě uložené do klidu  Jakub Urbanec (Katedra pícninářství a trávníkářství, Agronomická fakulta ČZU v Praze) & Jan Pintíř (Katedra ochrany lesa, Lesnická fakulta ČZU v Praze)
Šance pro zvěř
Travní porosty jsou bezesporu důležitou složkou naší krajiny. Jejich význam je nesporný z hlediska kvality vod, vodních zdrojů, ochrany půdy před erozí, ekologických aspektů a estetiky krajiny. Travní porosty jsou také významné z hlediska diverzity rostlinných, ale i živočišných druhů, včetně druhů patřících mezi zvěř. V tomto směru jejich význam spočívá zejména v nabídce hnízdišť i míst pro kladení mláďat, uplatňují se také jako úkrytová stanoviště a slouží i jako významná složka potravy pro drobnou a spárkatou zvěř.


Díky změnám v systému zemědělského hospodaření po druhé světové válce, nadměrnému zornění, došlo k značnému úbytku travnatých ploch v krajině a tím i narušení ekologické stability krajiny. Po roce 1989 nastala změna v chápání funkce zemědělství v krajině. Zemědělství je kromě produkční funkce přisuzována i úloha v ochraně životního prostředí a udržení kulturního stavu krajiny. Nadvýroba potravin a jejich nízká cena, očekávaný vstup do EU, snížení stavů skotu, atd., zapříčinily v mnoha okresech ponechání pozemků ladem. Proto byl vytvořen dotační titul "Ukládání orné půdy do klidu", který má motivovat zemědělce k péči o tyto nevyužívané plochy tak, aby na nich nedocházelo k samovolné sukcesi a následné degradaci půdy. Z pohledu zemědělství je podmínkou udržení stávajícího stavu pozemku, úrodnosti a omezení erozních jevů za předpokladu co nejmenší ekonomické nákladovosti na ošetřování porostu. Dalším kritériem je účinné omezení zaplevelení, které by po případném návratu půdy zpět do produkce komplikovalo a prodražovalo následnou produkci zvýšeným používáním ochranných chemických prostředků, čímž by navíc na významu pozbývala i ekologická funkce daného porostu. Úhel pohledu myslivosti (zvěře) však zaplevelení porostu rozhodně nepovažuje za negativní.

Dotační titul předpokládá pěstovaní takových plodin, které nejsou určeny pro potravinářské využití, popř. ke krmným účelům. Jedná se o plodiny technické při současném hledání jejich nového uplatnění v průmyslu, energetické určené pro produkci biomasy jako obnovitelného zdroje energie a nevyužívaných travních porostů, které však musejí být sklízeny. Hledání nových směrů hospodaření dává kromě zemědělství šanci i jiným aktivitám působícím v krajině.

Na našem pracovišti se zabýváme možným uplatněním travních porostů, jako přirozené součásti krajiny, na orné půdě dočasně uložené do klidu. Jednotlivé druhy trav, jetelovin a jejich směsí jsou obhospodařovány během vegetace čtyřmi rozdílnými způsoby přičemž vyžíváme i mulčovaní při kterém zůstane rozdrcená hmota na pozemku. Porosty nejsou přihnojovány ani chemicky ošetřovány. Použité zásahy jsou - 3x seč, 2x mulč, nebo 1 x seč a 1 x mulč na konci vegetace. Termíny prováděných sklizní uvádí tabulka č. 1. Na pokusu dále sledujeme výnosy, zaplevelení, pokryvnost porostů před nástupem zimy, mikrobiologickou aktivitu půdy, rozklad mulče, půdní charakteristiky, u druhu jílek mnohokvětý množství obilek propadlých do porostu a jejich vzcházivost a další charakteristiky.

Z našich výsledků je zřejmé, že účelně založené travní porosty jsou z hlediska zmíněných požadavků vhodnou alternativou pro půdy uložené do klidu za předpokladu alespoň jednoho zásahu ročně. Samovolně zarůstající plochy vykazují v prvních letech velké zaplevelení. Jedná se o velmi nebezpečné, vytrvalé plevele které se těžko hubí (např. pcháč polní). Proto je vhodné cílené ozelenění. Pro dlouhodobé zatravnění na 5-6 let se nám z trav osvědčil ovsík vyvýšený, který snáší různé způsoby sklizně popsané výše a konkuruje zaplevelení. Jeho nevýhodou při myšlence co nejmenších nákladů na ošetřování jsou vysoké výnosy sena až 9 t.ha-1, které sklizně prodražují zvýšenou spotřebou pohonných hmot. Biomasu je však možné využít jako obnovitelný zdroj energie.

Druhou vhodnou trávou je srha Ascherzonova (hajní). Vyniká dobrou pokryvností, zamezuje zaplevelení a produkuje méně hmoty, maximálně do 4 t.ha-1. Z jetelovin se osvědčila zejména vojtěška prostřední, která snáší zmíněné způsoby sklizní, popř. štírovník růžkatý s menšími výnosy hmoty. Obecnou nevýhodou jetelovin je jejich malá pokryvnost přes zimní období spojená se všemi negativními důsledky, proto je nelze v monokultuře doporučit. Na druhou stranu je nesporný jejich pozitivní účinek na půdu, vynášení živin z hlubších vrstev a zejména obohacování půdy o dusík. Ověřujeme také možnost využití krátkověkých trav jako je jílek jednoletý, nebo mnohokvětý pro uložení půdy do klidu na 1-3 roky. Tyto trávy jsou velmi rané, brzy obrůstají a účinně brání rozvoji zaplevelení. Rostliny produkují velké množství semen, které jsou schopné klíčit v rozmulčované hmotě, čímž zahušťují porost a prodlužují jeho schopnost setrvat na stanovišti více let.

Založení porostů jetelovin a trav na orné půdě se řídí obecnými agrotechnickými zásadami a zejména místními podmínkami a zkušenostmi s pěstováním pícnin. Základním předpokladem úspěšného založení porostů těchto drobnosemenných rostlin je precizní příprava půdy s drobtovitou strukturou. Porosty je nejvhodnější zakládat jako podsev v běžné rozteči řádků 12,5 cm do krycích plodin (jarní pšenice a oves, hrách - zejména úponkový, pícní směsi, atd. s nižším výsevním množstvím o 20%) sklízených do fáze voskové zralosti na zelené krmení. Podsev chráněn krycí plodinou je po sklizni krycí plodiny dostatečně vyvinut a není následně tolik zaplevelován. Jeho významnou funkcí je ochrana pozemku v zimním období. Výsev podsevu je nejvhodnější provádět odděleně, šikmo na výsev krycí plodiny. Množství osiva jetelovin se dle podmínek a využití pohybuje v rozmezí 5 - 15 kg.ha-1, drobnosemenných trav 10 - 20 kg.ha-l a trav s větší HTO 30 - 40 kg.ha-1. Pro osinatá hůře sypatelná semena trav (ovsík, jílek) je vhodnější použít kartáčové výsevní ústrojí.

Porosty je možné zakládat také bez krycích plodin v jarním období. Nevýhodou tohoto způsobu je zvýšené riziko zaplevelení a pomalejší vývin porostu během vegetace. Po vzejití je často nutné uplatnění odplevelovací seče s vyšší výškou strniště. V úvahu proto připadají výsevy v pozdním létě (srpen), nejméně však 8 týdnů před koncem vegetace, tak aby dle místních podmínek mohli porosty dostatečně obrůst a zapojit se.

A jak postupovat v případě zájmu o finanční prostředky ze zmiňovaného dotačního titulu? Získávání prostředků se řídí nařízením vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejně vypěstované na půdě uvedené do klidu ve znění nařízení vlády č. 454/2001 Sb. Toto nařízení lze získat na Ministerstvu zemědělství ČR (stáhnout si z webových stránek MZe - www.mze.cz), informovat se lze na regionálních pracovištích ministerstva zemědělství (zemědělských agenturách), na okresních úřadech apod.

Z hlediska mysliveckého hospodaření je výhodou travních porostů celoroční pokryv pozemku a tím zvýšená potravní nabídka a kryt pro zvěř, a to jak pro drobnou, tak pro spárkatou zvěř. Jejich uplatnění na orné půdě spočívá v rozdělení rozlehlých celků polí, nebo v rozšíření jejich okrajů formou biopásů, které by mohly doplnit roztroušenou zeleň podél cest a příkopů.

Travní porosty na půdě ladem můžeme sklízet v námi zvolených termínech. O ztrátách na zvěři (především na srnčatech) při jarním sečení pícnin není třeba diskutovat. Proto květnový termín sklizně rozhodně nelze doporučit, neboť kromě již zmíněných srnčat jsou tyto porosty velmi atraktivním hnízdištěm především koroptví a bažantů. Tyto snůšky jsou pak při kosení zcela zničeny, mnohdy i s inkubující slepicí.

Prozatím se jako nejvhodnější z pohledu zemědělského jeví sklizeň dvojím mulčováním během vegetace. Živiny z ponechané hmoty se dostávají zpět do koloběhu na pozemku i do potravního řetězce živočichů. Tím dochází k zvyšování početnosti živočichů na daném stanovišti. Později zvolené termíny sklizně dovolují rostlinám vytvořit semena, která mohou obohatit potravní nabídku stanoviště. Zejména semena jetelovin jsou vítanou složkou potravy drobné zvěře (např. koroptve). V případě semen trav není jejich využití drobnou zvěří významné, mohou se však stát spolu s ponechanou hmotou potravou i jiným živočichům, zejména hmyzu, na který jsou mláďata například bažantů, koroptví, či křepelek potravně úzce vázaná.

Při využívání těchto ploch pro sklizeň biomasy k energetickým účelům se také otvírá šance pro myslivost. Plochy je vhodné sklízet v pozdějším období (červenec, srpen), kdy se zvyšuje obsah sušiny hmoty, která je pak lépe zpracovatelná. To je současně také důležité s ohledem na ztráty na zvěři při sklizni těchto plodin. Ani úkrytový aspekt není zanedbatelný.

Je zřejmé, že zájmy zemědělství a myslivosti se stále, mnohdy dramaticky, rozcházejí, což je dáno samou podstatou těchto oborů. Přesto právě dotační titul "Ukládání orné půdy do klidu" slaďuje zájmy obou stran, neboť dává šanci jak ekologické poměry v krajině vylepšit a vrátit ji, alespoň částečně, její ztracenou tvář. Je jen na snaze každého z nás na daném místě o těchto otázkách se zemědělci diskutovat a nalézt společné řešení, které patří, zejména z pohledu drobné zvěře, v zemědělské krajině mezi klíčové.

Tabulka č. 1


Výnosy vybraných pícnin v I. roce vegetace u rozdílně ošetřovaných porostů (v t. ha-1)


  3x seč     celkem 2x mulč   celkem 1x mulč 1x seč
termín sklizně 20. 5. 25. 7. 10.10.   20. 6. 10.10.   10.10. 10.10.
ovsík vyvýš. 6,7 0,6 1,6 8,9 6,7 2,9 9,5 6 7,1
srha Ascher. 2,2 0,3 0,6 3,1 2,2 1,3 3,5 3,9 4,2
štírovník růž. 4,3 3,2 1,7 9,1 4,3 2,2 6,5 3,1 3,1
vojtěška prostř. 5,7 4 2,8 12,5 5,7 2,7 8,4 4,6 3,7
jílek mnohok. 9 7 1,7 17,7 12,8 1,5 14,3 8,5 8,5
Zpracování dat...