Časopis Myslivost

Zvěř ve světle 80 let myslivecké organizace

RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc., Ing. Vladimír DIVIŠ
Zvěř ve světle 80 let myslivecké organizace
Hospodaření se zvěří v Českých zemích dlouhodobou tradici, stejně tak sdružování myslivců, které započalo na našem území od konce 17. století. Významnou kapitolou byl vznik jednotné myslivecké organizace - Československé myslivecké jednoty v roce 1923.
Osmdesát let není v dějinách myslivosti nikterak dlouhá doba. Přesto za toto období čtyř mysliveckých generací docházelo k zásadním změnám v přístupu k hospodaření se zvěří, změnám její početnosti ovlivněné jak v přístupu k jejímu obhospodařování, tak především zásadního ovlivňování jejího životního prostředí.

Po vzniku Československé myslivecké jednoty se zásadním způsobem nemění legislativní přístup ke zvěři a teprve následky kruté zimy 1928 - 1929 přináší konečně aspoň tzv. "malý honební zákon", který upravil doby lovu a hájení některých druhů zvěře.

Doba od vzniku ČSMJ byla především obdobím rozvoje chovu drobné zvěře, jejíž početnost dosáhla na našem území vrcholu svého rozvoje. Byla to především koroptev polní, která postupně dosáhla na našem území nebývalé početnosti až odhadovaných 5 - 6 milionů kusů stavu a odhadovaných 2 milionů kusů odstřelu. Došlo ke zvýšení stavu zaječí zvěře a dosažených průměrných ročních odstřelů v předválečném období v rozsahu 1,5 milionů kusů. Toto období bylo také vrcholem rozvoje stavu divokých králíků se statisícovými ročními odstřely. Chov bažantů v té době ještě nedosáhl rozvoje, který následoval až o tři desetiletí později. Vysoký byl rozsah lovu divokých kachen, divoké husy se v té době lovily v malé početnosti. Hojný byl výskyt holubů hřivnáčů, sluk, stále byly ještě loveny křepelky, bekasína otavní, kvíčaly a další druhy zvěře. Byly početné stavy veverek, na celém území se rozšiřovala ondatra pižmová. Stále se hojně i ve vnitrozemí vyskytoval tetřev hlušec, tetřívek, jeřábci.

Spárkatá zvěř byla z dnešního pohledu v nízkých stavech, zvláště jelení zvěř se vyskytovala ve volnosti jen v některých pohořích a z hlediska její kvality dosahovala ojediněle sotva bronzových medailí. Početnost srnčí zvěře zdaleka nedosahovala pozdějších stavů a místy mimo větší lesní celky byla zvěří neznámou nebo jen se sporadickým výskytem. Dančí a mufloní zvěř byla především zvěří oborní, vždyť například mufloní zvěře nebylo zdaleka loveno ani 100 kusů ročně. V oborních chovech se vyskytovala v malé početnosti jelení zvěř sika. Na Dobříšsku se rozšířil jelenec viržinský, ve dvou lokalitách byli zaváděni kamzíci. Černá zvěř se mimo obor vyskytovala jen ojediněle na moravsko-slovenském pomezí.

Velké šelmy byly na našem území již jen historií, kdy přežívaly pouze v početnosti desítek medvědů, rysů a ojedinělých vlků na Slovensku.

Intenzivně byly loveny vydry, kuny, jezevci, jejichž stavy byly minimální. Hojněji než dnes se vyskytoval tchoř tmavý a především lasice. Lišek byl jen zlomek současných stavů a bylo "mysliveckou ctí" nemít v revíru tohoto predátora.

Byla to ovšem také doba, kdy bylo loveno vše co mělo "křivý zobák", kdy se dravci lovili co nejintenzivněji včetně použití například výrovky. Početnější než dnes byly jen vrány. Výři byli známi jen z několika posledních lokalit. Na území Českých zemí o nějakém krkavcovi se ani nevědělo.

Po tomto období - éře drobné zvěře nastává šest let období protektorátu těžkých jak pro myslivce samé, tak i pro zvěř. Oproti roku 1935 zůstává na území Čech z dřívějších stavů 44 % jelení zvěře, 39 % srnčí zvěře, 50 % tetřevů, 70 % zajíců, 80 % bažantů a asi 75 % koroptví, jejichž stavy utrpěly zvláště v krutých zimách roků 1941 - 1942 a 1942 - 1943. Na Moravě bylo 54 % jelení zvěře, 55 % srnčí zvěře, 62 % zajíců, 65 % koroptví.

Rok 1945 kromě pozemkové reformy přináší i snahy vedoucí ke sjednocení roztříštěnosti ČSMJ do té doby fungující ve třech zemských svazech - českém, moravském a slovenském.

Další vývoj myslivosti ovlivňuje vydání zákona o myslivosti č. 225/1947. Je to počátek jiné formy myslivosti, vzniku početné základny myslivců, mysliveckých sdružení a státních organizací. Nelze dnes upřít, že kromě negativních jevů měla tato skutečnost mimořádný vliv v hospodaření s většinou druhů zvěře. Éra chovu drobné zvěře je postupně nahrazena obdobím nebývalého rozvoje především chovu zvěře spárkaté.

Z drobné zvěře se poválečné stavy zajíců opět zvyšují a vrcholí v období 60. a 70. let opět milionovým odstřelem. Mimořádná pozornost je věnována rozvoji chovu bažantů, kdy je často dosahováno vynikajících výsledků. V této době je založena řada státních bažantnic.

Pomalu se naplňuje osud koroptví se začínající zemědělskou velkovýrobou a především zničením jejího biotopu (například rozorání mezí), příčiny jsou zřejmě ekologické, kdy z krajiny zmizely drobné plochy sporadické stepní vegetace podmiňující její výskyt.

Začíná nárůst stavu spárkaté zvěře, vedoucí u některých druhů až k nekontrolovatelné expanzi - především jelení zvěře z honiteb obhospodařovaných organizacemi lesního hospodářství.

K zvyšování její kvality však přispěl i zákaz lovu korunových jelenů, později vyhlášení oblasti chovu, ale hlavně také změny v zemědělství s intenzivním obděláváním zemědělské půdy až do horských poloh se zvýšením úživnosti.

Je skutečností, že v 70. a 80. letech jsou již počty lovených medailových jelenů v některých oblastech fascinující, ovšem na úkor neúnosných škod, především v lesním hospodářství.

Srnčí zvěř v těchto letech dosahuje rovněž nebývalých stavů, vyskytuje se postupně v početných stavech na celém území a vzniká ekotyp polní srnčí zvěře. Území celého státu postupně obsazuje černá zvěř.

Zvyšují se stavy dančí a mufloní zvěře, u které naše trofeje muflonů jsou světovou špičkou, dančí zvěř se postupně v kvalitě dostává na druhé místo světového žebříčku. K rozšíření dančí a mufloní zvěře přispívá i myslivecká organizace akcí rozsáhlého zazvěřování.

Ve volnosti se v několika lokalitách neúnosně rozšiřuje jelení zvěř sika, vzrůstá početnost kamzíků, znovu se rozšiřují stavy jelence viržinského, je prováděn pokus zavedení chovu jelence severního na několika lokalitách Moravy, objevují se losi s vznikem stabilní minipopulace.

Intenzivní zemědělská výroba přináší zásadní změny krajiny násobené ještě intenzivní chemizací a mechanizací. Postupně klesají stavy a lov zaječí zvěře, stavy koroptví se katastroficky snižují. Králík divoký je téměř vyhuben jednotlivými vlnami myxomatózy od roku 1954. Intenzivní jsou umělé odchovy bažantů a divokých kachen, nepřinášející však žádoucí obnovu divoké populace. Nastává období úhynů vodní pernaté zvěře na botulismus z důvodu eutrofizace vodních ploch splachy umělých hnojiv.

Katastrofický začíná být úbytek tetřevů, tetřívků a omezeně i jeřábků, sluk a dalších druhů. Legislativně se snižují počty lovených druhů zvěře (1962, 2001) a jejich výčet. Na druhé straně probíhají rozsáhlé akce ozdravování spárkaté zvěře moderními antihelmintiky. Obnovují se tradice sokolnictví a vzniká Klub sokolníků, což přináší lepší poznání dravců a ve svých důsledcích vede k jejich ochraně. Rozvoje dosahuje i myslivecký výzkum. Stavy dravců všech druhů se na celém území zvyšují a početnost i vzácnějších druhů, například pochopů, pilichů i jiných je oproti dřívějšku nebývalá.

Na území se vrací a hnízdí sokol, raroh a po vysazování orel mořský. Stavy výrů narůstají do tisícových čísel, po století se vrací krkavec velký. Nebývalé početnosti dosahují stavy lišek, přinášející nepříznivou zooveterinární situaci ve výskytu vztekliny, kterou vyřešila až jejich orální vakcinace.

Stavy kun po jejich ochraně se zvyšují a dnes přemnožená kuna sklaní je příčinou vytlačování a poklesů tchořů a lasic. Objevují se a rozšiřují někteří "vetřelci" jako psík mývalovitý a norek americký. Stavy vyder se na území ČR zvyšují na početnost vyšší než v celé západní Evropě. Stavy ondater klesají, z myslivecky neobhospodařovaných druhů se neúnosně zvyšují stavy kormoránů. Vzrostly mnohonásobně stavy divokých husí, rozšířila se hrdlička zahradní, snižuje se početnost holuba hřivnáče a tragicky holuba doupňáka, narůstají neúnosné stavy strak.

V posledních desetiletích a zvláště v posledním období probíhají záchranné odchovy tetřevů a tetřívků se snahou obnovy jejich stavů na některých lokalitách. Probíhá snaha o odchovy a obnovu stavu koroptví.

Na území státu se objevují znova po sto letech velké šelmy, především rys, ojediněle medvěd a vlk. Rys je v některých lokalitách vysazován.

Se změnou vlastnických stavů vznikají před deseti lety nové honitby a noví vlastníci mají různé přístupy k chovu zvláště spárkaté zvěře. Zlomově se snižuje v řadě případů kvalita trofejí spárkaté zvěře, zvláště u jelenů, mizí samčí zvěř vyšších věkových tříd. Zatím nezvladatelně probíhá expanze černé zvěře s nepříznivou situací před několika lety s výskytem klasického moru prasat.

Kromě několika špičkových chovů klesá kvalita dančí a mufloní zvěře, stále více se prosazují oborní chovy, v poslední době často s minimálními výměrami.

Minimalizovány jsou stavy kamzičí zvěře, výrazně klesá kvalita jelení zvěře sika, početnost jelenců stagnuje, odstraněním hraničních zátarasů odchází los a jeho malé stavy se snižují.

Klesá zájem o chov bažanta královského a krocana divokého, kteří měli nahradit úbytek tetřívků a tetřívka. Některé druhy již nejsou nově vůbec loveny, jako například sojka. Novou legislativou se snižují možnosti ochrany zvěře před toulavými psy a kočkami a byl prakticky z větší části znemožněn lov i takových vetřelců jako psík mývalovitý, norek americký a mýval severní.

Spolupráce s orgány ochrany přírody stále pokulhává a do značné míry přetrvávají některé rozpory, zvláště v pojetí predátorů, jednoznačně upřednostňovaných oproti ostatním druhům zvěře naší přírody bez ohledu na vznikající důsledky.

V poslední době bylo naopak příkladné řešení vzniklé situace po povodních v letech 1997 a 2002 při vysazování zaječí zvěře při obnově stavů, kdy se také projevila v plné síle vzájemná solidarita myslivců.

Z mysliveckého hospodaření v posledních 80 letech je zřejmé, že problematika byla různorodá a přístupy ke zvěři a rozvoji jejího chovu doznávaly značných změn. Byla to právě jednotná myslivecká organizace, která se významnou měrou svou řídící a organizační činností na tomto podílela. A tím přispěla k tomu, že přes všechny problémy a některé nezdary naše příroda zůstala zachována s výskytem všech druhů zvěře.
Zpracování dat...