MYSLIVOST / Stráž myslivosti

80 let je dostatečně dlouhá doba v životě člověka i společnosti k získání určitého nadhledu při posuzování minulých událostí. Více >

Abychom mohli s čistým svědomím oslavovat osmdesát let trvání naší myslivecké organizace, měli bychom alespoň chvíli rozjímat o tom, zda je vůbec co slavit. Samozřejmě budeme v letošním roce kulatého jubilea vzpomínat a připomínat si nejen oněch uplynulých osm desítek let, ale zajdeme ještě hlouběji do historie – s úctou a hrdostí se jistě znovu přihlásíme k odkazu podstatně starších mysliveckých osobností – hraběte Sporcka, zakladatelů české občanské myslivosti (myšleno jako alternativa myslivosti šlechtické) z devatenáctého století, a k dalším stovkám a tisícům věrných a poctivých myslivců. Více >

Pod tento široce pojatý název lze shrnout vše, čím se zabývalo dříve politickovýchovné a dnes kulturně propagační oddělení sekretariátu jednotné myslivecké organizace, jejíž název se v průběhu 80 ti let postupně měnil, a to od Československé myslivecké jednoty až po Českomoravskou mysliveckou jednotu. Měnil se v souladu s politickými změnami probíhajícími v naší republice. Podrobnější rozbor by si vyžádal knihu, která ostatně byla k 80 výročí zpracována a pro potřeby propagace a osvěty veřejnosti i členské základny vydána. Proto se omezíme pouze na stručný přehled činnosti v jednotlivých úsecích na historická i současná fakta. Více >

Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. poněkud změnil již “zažité” řešení náhrad škod zvěří na lesních porostech a zemědělských kulturách, tak jak byli držitelé a uživatelé honiteb zvyklí podle ustanovení doposud platného zákona o myslivosti č. 23/1962 Sb. ve znění předpisů pozdějších. Více >

O tom, že je myslivost opomíjena sdělovacími prostředky (pokud se nejedná a naopak neuvěřitelně rychlé a podrobné zpravodajství, způsobí-li myslivec nějaký závažný přestupek či trestný čin), není třeba asi dlouho pochybovat. Již delší dobu Českomoravská myslivecká jednota může jen závistivě hledět k našim slovenským sousedům, kde se velmi dobře ujal pravidelný magazín studia Halali. Na stránkách Myslivosti byl několikrát zmiňován a ČMMJ vehementně podporován záměr na obdobný pořad z produkce brněnského studia České televize. Ten ale chvíli je a chvíli není, výsledek by vzhledem k vývoji nedokázal odhadnout snad ani zkušený sázkař. Přitom z produkce pražského studia České televize, konkrétně z Centra zábavné tvorby, začal vycházet již před časem pořad Jak na to, který jaksi mimo pozornost a rozsáhlejší podporu organizovaných myslivců začal akcentovat i témata myslivecká. Jelikož byla ČMMJ, resp. redakce Myslivosti v poslední době kontaktována a požádána o spolupráci ve prospěch posílení a rozšíření myslivecké tématiky v tomto pořadu, požádal jsem o rozhovor Jarmilu Skopalovou – vedoucí projektů Centra zábavné tvorby ČT, která má kromě jiných na starost právě program Jak na to. Více >

Českomoravská myslivecká jednota se ve smyslu Stanov ČMMJ zasazuje o ochranu a zachování ohrožených druhů velkých šelem jako nedílné součásti přírody a krajiny České republiky. Více >

Fenomén shromažďování trofejí je prastarý. Jeho prapůvod můžeme vysledovat v dávných dobách vzniku “uvědomělého” lovu zvěře, o čemž svědčí časté archeologické vykopávky z nejrůznějších míst světa. Typické části těl zvěře, obzvláště zvěře vzácné, velké či nebezpečné, plnily v celé historii lovu významné místo. Byly kultovními předměty, uctívanými modlami, ozdobami, doklady zmužilosti, odvahy a obratnosti, významnými estetickými prvky lovcova obydlí, doprovázely zesnulé na jejich poslední pouti, uměly léčit, potěšit i dodávat odvahu. Více >

Při projednávání nového zákona o myslivosti bylo mnohokrát probíráno a kompetentními osobami slibováno vytvoření nového samostatného odboru pro myslivce, rybáře a včelaře na Ministerstvu zemědělství ČR. Ministr Jaroslav Palas dodržel slovo a vyslyšel požadavky zájmových svazů a počátkem letošního roku byl v rámci změn na MZe opravdu nový odbor vytvořen. Je samozřejmě otázkou, jak bude nový systém fungovat a hlavně jaké praktické výstupy pro myslivce, rybáře a včelaře do budoucna přinese. Pro začátek jsem proto navštívil ředitele odboru Ing. Jiřího Pondělíčka a požádal ho za čtenáře Myslivosti o několik základních informací a názorů. Více >

I když je přikrmování bažantů v tomto mysliveckém roku již minulostí a myslivci se zaměřují na provádějí dezinfekce krmných zařízení, rád bych se podělil se zkušeností s přikrmováním bažantů v letošní zimě. Více >

Významní světoví výrobci střeliva ve snaze nabídnout uživatelům dokonalejší náboj s lepšími uživatelskými hodnotami a ve snaze získat větší segment trhu uvádí téměř kontinuálně nové ráže. V posledních 10 letech bylo uvedeno na trh několik takových nábojů. Více >

Blízkost jara nejvíce lidí vnímá zrakem, sotva se v krajině začnou objevovat prvé otužilé kvítky podbělů, sedmikrásek a plyšových kočiček jív. Ctitelé přírody se ale už o něm dozvídají dříve poslechem sovích koncertů za měsíčních nocí. Rodilí zálesáci se ozývají i ve dne podle neobvyklého datlího klepání do suchých ozvučných částí stromů. Zvláště při bezvětří a vysoké relativní vlhkosti vzduchu je zvuk slyšet dobře do dálky a z jeho rytmu i zabarvení poznají, kterému datlovi patří. Dále pak, kde si vymezuje své hájemství hnízdního okrsku. Dá se říci, že je to obdoba zprávy tamtamu pralesního kmene, který sděluje okolí životně důležité zvěsti. Vyznat se v telegrafických sděleních datlů není těžké, chce to mít jen terénní zkušenosti a trochu vytříbený hudební sluch k bicím nástrojům. Rytmy drnčivého bubnování komunikují všichni naši datlovití a mezidruhově se tak v krajině dorozumívají jakousi instrumentální “řečí”. Více >

Nakladatelství PLOT Praha vydalo pro všechny myslivce i pro přátele myslivosti a celé přírody novou knihu známého humoristy a spisovatele Františka Janalíka, jehož bohatá literární tvorba časopisecká a knižní si získává stále více vděčných příznivců. Naši čtenáři jej dobře znají nejen z jeho knih, ale i z přílohy Myslivecké zábavy, v nichž vychází jeho seriál povídek “Z myslivecké brašny” s ilustracemi Jiřího Wintera-Neprakty, spisovatelova dlouholetého ilustrátora. Také novou knihu “Rozmarná zelená krev” obohacuje několik desítek žertovných ilustrací Neprakty, které mistrně doprovázejí tuto pestrou a voňavou kytici rozmanitých příběhů. A jak už to v díle Františka Janalíka bývá, obsahem těchto přírodních próz je soužití člověka a divoké přírody, pojednávající o nás, často i “nerozvážnějších lidičkách a o srstnatejch či pernatejch zvířátkovejch dětičkách”. Příhody této knihy mají půvabnou barvitost vyprávění, zpravidla úsměvné podaní a také překvapující pointu; je v nich však také trochu poezie, romantiky, starých pověr a svatojanského čarování, zajímavostí, dobrodružství nebo i milostné avantýry hříšníků z našich lesů, vod a strání. Tato kytice próz poutavě zavoní nejen myslivcům, přírodovědcům, rybářům, houbařům a ctitelům zahrádek, nýbrž i všem milovníkům přírody, v jejichž srdcích také pulzuje zelená krev. Více >

Tímto příspěvkem chci reagovat zejména na poslední ze série článků autorů Jana Pintíře, Marka Tumy, Karla Bukovjana a Františka Havránka, uveřejněném v Myslivosti č. 7/2002. Předesílám, že si hluboce vážím nesporného přínosu našich odborníků, zejména pana Ing. Havránka naší zvěři a myslivosti při řešení široké škály úkolů ve skromných podmínkách, ve kterých se dnes vědecký výzkum myslivosti nachází. Více >

Na přelomu 19. a 20. století začala spontánně vznikat řada zájmových organizací, jako důsledek zlidovění myslivosti daný zákony, zejména císařským patentem č. 154 ze 7. 3. 1849. Tento zákon poprvé umožnil vznik společenstevních honiteb a účast na myslivosti všem majitelům pozemků. Politické uvolnění následně umožnilo nejen vydávání odborných časopisů, ale také vznik prvních mysliveckých spolků, ať to byl Svaz českých lovců, Lovecký kynologický klub a jiné. Více >

Čas utíká neuvěřitelně rychle a už asi jen málo čtenářů si vzpomene, že jsme kdysi v časopisu Myslivost představovali vznik nové organizace pro zájemce o brokovou střelbu. V letošním roce dovrší Asociace střelců na asfaltové terče jubilejních 10 let od svého vzniku. O nich a o plánech do budoucnosti jsem si povídal s presidentem ASAT Ing. Antonínem Walterem a s Ing. Miroslavem Jankovským, viceprezidentem ASAT a též ředitelem LZ Konopiště. Více >

Nejoblíbenějšími loveckými noži jsou právě nože zavírací, zejména pro svoji jednu praktickou vlastnost a to možnost skrytí ostré čepele do rukojeti nože. Historie zavíracího je poměrně dlouhá a jeho tvary, délka, výzdoba a zejména způsob jištění čepele v otevřené poloze se liši národ od národa. Více >