Časopis Myslivost

Jak na novém odboru ...

Připravil Ing. Jiří KASINA
Jak na novém odboru ...
Při projednávání nového zákona o myslivosti bylo mnohokrát probíráno a kompetentními osobami slibováno vytvoření nového samostatného odboru pro myslivce, rybáře a včelaře na Ministerstvu zemědělství ČR. Ministr Jaroslav Palas dodržel slovo a vyslyšel požadavky zájmových svazů a počátkem letošního roku byl v rámci změn na MZe opravdu nový odbor vytvořen. Je samozřejmě otázkou, jak bude nový systém fungovat a hlavně jaké praktické výstupy pro myslivce, rybáře a včelaře do budoucna přinese. Pro začátek jsem proto navštívil ředitele odboru Ing. Jiřího Pondělíčka a požádal ho za čtenáře Myslivosti o několik základních informací a názorů.


Byl vytvořen nový odbor, můžete čtenářům stručně přiblížit postavení odboru v rámci MZe, oblasti a problematiku, kterou má odbor na starost?


Záměr sjednotit rybářství, myslivost a včelařství do jednoho samostatného oddělení v rámci výrobních odborů deklaroval ministr Ing. Jaroslav Palas již po svém nástupu do čela resortu. Jedním z impulsů k rozšíření tohoto samostatného oddělení na odbor rybářství, myslivosti a včelařství byl požadavek Evropské unie, která přímo vyžadovala vznik odboru, jakožto nezávislého rovnocenného partnera pro další vyjednávání. Obsah a šíře problematiky výkonu státní správy podpořil urychlené rozhodnutí směřující ke vzniku odboru, který byl ustanoven k 1. únoru 2003. Hlavním důvodem vytvoření odboru je tedy nezávislost na ekonomicky výraznějších segmentech zemědělské výroby a větší specializace pověřených pracovníků. Problematika, kterou náš odbor zabezpečuje na Mze je obsažena přímo v názvu. Rybářství, myslivost a včelařství. Ve všech těchto oblastech zabezpečujeme výkon státní správy na různých úrovních v závislosti na znění příslušných zákonů. Organizačně je odbor začleněn do sekce výrobních odborů včele s panem náměstkem Ing. Karlem Machem.

Nastoupil jste v situaci, kdy platí nový zákon o myslivosti včetně čerstvé novelizace. Jaký je oficiální náhled na kvalitu a úroveň zákona? Které části jsou podle Vás bezproblémové a dobře fungující, které naopak nejsou z pohledu MZe dobře konstruované a mohou dělat v praxi problémy?


Doba, která uplynula od vyjití poslední novely zákona o myslivosti je příliš krátká, aby bylo možno vyhodnotit všechna úskalí zákona o myslivosti v celém jeho kontextu. Obecně lze říci, že zákon o myslivosti z hlediska státní správy je aplikovatelný do praxe. Z druhé strany nelze zastírat, že naplňování některých ustanovení zákona dá správním orgánům mnoho práce. Úmyslně se zde nechci nyní zmiňovat o problémech konkrétních paragrafů, abych nepodnítil vlnu zkreslených výkladů zákona. V tomto ohledu si budeme muset počkat na první judikaturu. Ale abych úplně neodešel od otázky - jedním z problémových míst jsou přechodná ustanovení, která se bohužel vztahuji na právě probíhající proces transformace honebních společenstev. S vědomím tohoto problému si velice vážím práce mnohých pracovníků, kteří na obcích s rozšířenou působností dávají tyto honitby dohromady. Nechci samozřejmě opomenout ani práci ostatních správních orgánů, které konají a poděkovat jim.

Jak z pohledu MZe a státní správy myslivosti vidíte úroveň a kvalitu práce úředníků nově vzniklých pověřených obcí. Můžete vůbec ovlivnit kvalitu práce odpovědných pracovníků na pověřených obcích. Jak chcete nebo můžete tyto pracovníky vzdělávat?


"Úroveň a kvalitu práce" zaměstnanců těchto úřadů nejsem oprávněn posuzovat. Tyto otázky spadají výlučné do působnosti tajemníka obecního úřadu každé obce s rozšířenou působností. Problémy, které by mohly nastat pří tvorbě honiteb, předpokládám spíše v jednorázovém dočasném nárůstu administrativy společně s kumulací několika funkcí pracovníků na obecním úřadě. V souladu s platnými právními předpisy si tito pracovníci prohlubují svoji odbornou kvalifikaci. Jde o vzdělávání zajišťované Ministerstvem vnitra ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Odbornými lektory na pořádaných školeních jsou pracovníci našeho odboru, kteří mimo jiné odpovídají i na konkrétní dotazy.

Jaká je vůbec šance ovlivnit práci a rozhodování krajských úřadů a pověřených obcí? Kde najdou myslivci, kteří s rozhodnutím nejsou spokojeni, dovolání?


Tento dotaz je poněkud zavádějící. Orgány státní správy myslivosti (tj. nejen ministerstvo, ale i krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností) jsou povinny respektovat platné právní předpisy a jakékoliv vzájemné ovlivňování je nepřípustné. Přesto výsledky konkrétních přezkoumacích řízení, až po rozhodnutí soudu budou mít nepochybně vliv na praxi.

Obecně platí, že metodické řízení obecním úřadům obcí s rozšířenou působností při výkonu státní správy poskytují krajské úřady. Ministerstvo výkon státní správy řídí v rámci zákonů, vydáváním právních předpisů a směrnic. Směrnice se stává platnou, až po vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.

Náš odbor například zaslal informaci po přijetí zákona č. 59/2003 Sb., který novelizoval zákon o myslivosti a zákon o obcích. Krajské úřady s ní měly seznámit i jimi řízené obecní úřady obcí.

V současné době jde o uvádění honiteb a honebních společenstev do souladu s novým zákonem o myslivosti, případně uznávání nových honiteb. Účastníky řízení jsou vlastníci honebních pozemků a ne osoby vykonávající právo myslivosti. Co se týče nespokojenosti s rozhodnutím, musí se postupovat podle poučení o odvolání, které obsahuje.

Vidíte jako optimální rozdělení pravomocí mezi krajské úřady a pověřené obce, co by se mělo ve vzájemné komunikaci zlepšit a co naopak funguje dobře?


Na tuto otázku nemohu odpovědět, protože jsem o problémech v komunikaci nebyl dosud informován. Pokud máte zájem na zjištění, co by se mělo ve vzájemné komunikaci mezi krajským úřadem a obecním úřadem obce s rozšířenou působností zlepšit bylo by vhodné zeptat se těchto dvou subjektů.

Jak vidíte vztah LČR k myslivcům a honitbám?


Lesy ČR, s.p. byly založeny k výkonu vlastnických práv státu na pozemcích státu. Jsou samostatným subjektem, který má pro účely zákona o myslivosti postavení vlastníka honebních pozemků. Z hlediska tvorby honiteb či honebních společenstev jsou na státní správě myslivosti zcela nezávislé. Orgány státní správy myslivosti nejsou oprávněny do tohoto procesu zasahovat

Myslíte si, že novelizovaný zákon má šanci přežít delší časové období a přinést období klidu v honitbách?


Ano, domnívám se, že jakmile budou "uznány" honitby ve starých či nových hranicích, přestanou největší spory a místně rozjitřené vztahy se uklidní. Většina myslivecké veřejnosti nemá za cíl rozbití zákona o myslivosti, zvláště pak při vzpomínce, jak obtížně se rodil. Zákon je určitě životaschopný i pro delší časové období.

Jaké kroky a případná komplikovaná jednání předpokládáte ve vztahu s přičleňováním k EU? Myslíte si, že bude myslivost nějak zásadně ohrožena? Jaké nebezpečí je ze strany skupování honiteb zahraničními myslivci a jak případně tomu může MZe bránit?


Evropská unie, tedy komunitární právo, neošetřuje právo myslivosti jako takové a ponechává řešení na národní legislativě. Nicméně je nutno dodržovat směrnice, které omezují lov, jako například směrnice o ochraně volně žijícího ptactva nebo směrnice o ochraně přirozených biotopů a volně žijících zvířat a rostoucích rostlin.

Odpověď na otázku o "skupování honiteb zahraničními myslivci" není jednoduchá. Občané České republiky po vstupu Evropské unie a uplynutí přechodných období budou mít rovnocenná práva s občany ostatních členských států. V budoucnu nebude možno pronájem honitby omezit státní příslušností. Jde o jeden ze základních principů komunitárního práva, který bude závazný i pro Českou republiku.

Jak vidíte úlohu ČMMJ pro rozvoj myslivosti? Jakou váhu mají myslivecké organizace proti organizacím ochranářů, vlastníkům lesů a pozemků? Budou myslivci zváni k projednávání dalších s myslivostí souvisejících zákonů a vyhlášek?


Vím, že Českomoravská myslivecká jednota je sdružením s nejširší členskou základnou zabývající se myslivostí. Jako taková zcela nepochybně formuje názory myslivců. ČMMJ od začátku intenzivně spolupracovala se zákonodárci při tvorbě nového zákona o myslivosti. Prostřednictví svých členů, jejich chováním a názory může ovlivnit tendenční pohledy na myslivost ze strany "nemyslivecké veřejnosti". Doufám, že v této oblasti pozitivním přístupem přispěje k lepšímu vzájemnému porozumění mezi jednotlivými subjekty, které dosud brojí proti myslivosti. Skutečnost, že zapřísáhlí odpůrci myslivosti často sledují velmi podobné cíle jako myslivci dává naději ve vznik budoucí spolupráce. Ministerstvo zemědělství by nemělo v prvé řadě posuzovat váhu té které skupiny, ale mělo by spíš posoudit, zda konkrétní návrh je dobrý a reálný.

Jak bude MZe ovlivňovat např. pořádání přehlídek a hodnocení trofejí, sčítání zvěře, vedení myslivecké statistiky apod.?


Ministerstvo zemědělství je pověřeno činnostmi vyplývajícími ze znění zákona, v jeho mezích a způsobem jím stanoveným. Pokud tedy v zákoně o myslivosti není uvedeno, že ministerstvo zemědělství stanoví podrobnosti ke sčítání zvěře, pořádání přehlídek a hodnocení trofejí, nemůže tyto podrobnosti stanovit

Jak bude podporovat MZe mediální a jinou prezentaci kladných stránek myslivosti mezi nemysliveckou veřejností?


Základním předpokladem pro úspěšnou prezentaci myslivosti je oslovení široké veřejnosti a to především místními organizacemi. Na zastřešení podpory obecné informovanosti se MZe podílelo a bude podílet obdobně jako v uplynulých letech. Priority v této oblasti vidím nejen ve financování záchovných chovů tetřeví a tetřívčí zvěře ve spolupráci s MŽP, ale i ve výzkumné a v publikační činnosti. V budoucnu by mohl vzniknout i krátký filmový dokumentu s tématikou myslivosti.

Jaká bude další podpora činností jako je práce s mládeží, výstavy, sokolníci apod.?


MZe finančně zajišťuje několik výzkumných úkolů v oblasti myslivosti. Snahou všech pracovníků odboru je maximální spolupráce s mládeží a to zvláště publikační formou. Účast na výstavách je každoročně velice pozitivně přijímána širokou veřejností. Sokolnictví je pouze jednou činností v širokém záběru celé myslivosti, nicméně i přes krátkou dobu mého působení ve funkci jsem se setkal se zástupci sokolníků a hodlám všemožně podporovat tuto vysoce pozitivní činnost.

Na závěr prosím o Vaše stručné osobní představení čtenářům Myslivosti, zda jste myslivec či nemyslivec, případně jiné údaje, kterými by bylo možné Vás našim čtenářům představit.


Co se týče mého profesního zaměření jsem absolventem SLTŠ v Písku a VŠZ v Brně obor lesní inženýrství. Pracovat jsem začal jako taxátor u Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, odkud jsem odešel asi po deseti letech jako specialista na myslivost. Následně jsem pracoval na Ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci a Ministerstvu životního prostředí. Má cesta byla ještě trochu pestřejší, ale nemyslím se, že by to čtenáře zajímalo. Praxi v lesnictví a státní správě, včetně legislativy mám.

Děkuji za rozhovor




Zpracování dat...