RECENZE KNIHY ATLAS PLEMEN LOVECKÝCH PSŮ
Vladimíra Tichá – Jan Tichý František Václav Jelínek
Vydavatelství a nakladatelství Jiří FLÉGL – VEGA ve spolupráci s redakcí časopisu Myslivost, vydalo dlouho očekávanou publikaci vhodnou nejen pro začínající myslivce a kynology, ale celou mysliveckou, kynologickou i ostatní veřejnost.
Kniha, menšího formátu a příznivé ceny, vyplňuje dlouholetou časovou mezeru, od doby, kdy podobná publikace na knižním trhu vyšla. Pozorného čtenáře překvapí logikou, výstižným a vyčerpávajícím obsahem. Svoji aktuálností se stává nepostradatelným, oživujícím doplňkem v minulých letech vydané komfortní encyklopedie, celé řady monografií popisujících jednotlivá plemena, nebo skupiny plemen, včetně jejich výcviku a využití.
Kniha je sestavena do dvou ucelených částí, textové a obrazové.
První část, textová, doplněná srozumitelnými schematickými nákresy je rozdělena do krátkých výstižných kapitol, pojednávajících o původu, vzniku a historii psa a jeho systematické zařazení. Dále se v této kapitole poučíme velmi populárním způsobem o psí anatomii a fyziologii. Následují další stručné a výstižně ztvárněné kapitoly zabývající se péčí, kynologickou terminologií a nemocemi psů.
Textová část dále pokračuje velmi užitečnými informacemi týkající se výčtu jednotlivých plemen a jejich skupin. S podobnými údaji v takto aktuální a ucelené podobě jsem se dosud v žádné podobné publikaci nesetkal. Jedná se o rozdělení plemen do skupin, tak jak je stanovuje MEZINÁRODNÍ KYNOLOGICKÁ FEDERACE (FCI) a podle typu výkonu podle těchto skupin. V neposlední řadě pokračuje seznam plemen psů podle čísla standardu FCI, a nakonec je uveden abecední seznam všech 345 dosud registrovaných a 18 zatím neregistrovaných plemen psů, které FCI uznává.
Velmi milým překvapením je druhá, obrazová část knihy. Zde není nic ponecháno náhodě, vše má své místo, barvu a tvar. Osmdesát jedna barevných fotografií o rozměrech formátu 14 x 20 cm, z nichž každá zabírá bezezbytku celou stránku knižního formátu. Jsou pozoruhodné nejen věrností barev, ale i "výstavním" postojem většiny psů, z kterého lze vyvodit nejen charakteristiku, ale i anatomické zvláštnosti jednotlivých plemen.
Každá fotografie je na protější stránce opatřena přesným názvem, titulaturou podle FCI a stručným popisem zobrazovaného plemene. Psi jsou i zde seřazení podle skupin FCI a označeni cizojazyčným názvem plemene podle původu jednotlivé země. Pro rychlou orientaci v knize má každá skupina plemen označené záhlaví stránek různobarevnou lištou.
A na závěr si dovolím přidat pár slov k autorům, manželům Tichým. Na první pohled je zřejmé, že téma této pěkné knihy jim prostě "sedí". Není divu, vždyť Vladimíra (1948) je pejskař tělem i duší. Otec, lesní inženýr, bratr absolvent Písecké lesnické školy. Sama autorka odmaturovala na veterinární škole a pracuje jako veterinární technik, se zaměřením na malá zvířata. Ve svých dvaceti letech absolvovala s vyznamenáním myslivecké zkoušky, od té doby je rovněž členem ČMMJ. Působí jako rozhodčí pro posuzování exteriéru psů a jako poradce chovu v klubu chovatelů teriérů.
Manžel Jan (1946), dnes profesionální fotograf, začal fotit jako malý chlapec, z fotografického koníčka se stala vášeň. Po získání odborné kvalifikace přešel mezi profesionály. Přiženil se do myslivecko - kynologické, přesněji do kynologicko - myslivecké rodiny.
Při doprovázení své ženy začal fotografovat pejsky při lovu, na výstavách a soutěžích. I když jeho silnou zbraní je černobílá fotografie různých žánrů, svými barevnými fotografiemi zásobuje redakce, zejména kynologických časopisů. V posledních letech často vystavuje. Pozoruhodné jsou jeho poslední čtyři výstavy s psí tématikou, zejména "Psi a lidé". Od roku 1996 si nenechal ujít ani jeden ročník našich nejslavnějších zkoušek loveckých psů, Memoriály Richarda Knolla a Karla Podhajského.
Jak je vidět, není se co divit, že oba spoluautoři vytvořili tak zdařilé dílo, malou knihu s velkými ambicemi. Kniha si na nic nehraje, nic nepředstírá, prostě "JE". Je třeba také podotknout, že knihu lektorovali renomovaní kynologové Josef Němec a JUDr. Nývlt.
A co říci na závěr. Při listování posuzované knihy si v tichosti připomínám čtyřnohé přátele, kteří mě provázeli a provázejí "v zelených hájích", prakticky celý život. Psy, které jsem zažil u svého otce jako malý chlapec, dokonce psy, které znám pouze z otcova vyprávění. Díky Vám čtyřnozí kamarádi, bez Vás si myslivost nedovedu představit.
A co na úplný závěr. Snad pouze to, co by asi řekl můj moudrý otec: "Ti lidé dobře vědí o čem píší a co fotografují". A nyní já si k tomu dovolím dodat: "Paní Tichá, pane Tichý, smekám klobouk, dílo se Vám podařilo".
"Myslivosti Zdar - kynologii zvlášť".