Časopis Myslivost

Střelecká polemika

Josef Černý
Střelecká polemika
Byl bych velmi nerad, aby se rozpoutala na stránkách Myslivosti nějaká kontroverzní polemika na toto téma. Pokud se to již stalo, chtěl bych její hrany “obrousit”. Pozorný čtenář se jistě dovtípí, že chci zareagovat na článek Dr. Ing. Jiřího Hanáka v Myslivosti. 4/03, ve kterém mě sice nejmenuje, nicméně se staví velmi kriticky k mým dřívějším příspěvkům, týkajících se použití malých kulových ráží při lovu.
Hned na úvod bych chtěl uvést, že jsem nevýhody malých ráží nikdy nevyvracel a věcně s autorem článku souhlasím. Nevyvracel jsem je ani v mém článku "Jak vyzrát na nový zákon s malou kulovou ráží" v č. 7/02. Článek sloužil v souvislosti s novým zákonem pro informaci, a to zvláště proto, že Sellier & Bellot zařadil popisovaný náboj 22 - 250 Remington do svého výrobního programu.

V polemice se držím zásadně v mantinelech zákona. Úvahy a popisování účinků kulových nábojů, které podmínky současného zákona nesplňují, patří do minulosti, včetně mých vlastních. Popravdě řečeno, asi bych dnes nepoužil v názvu článku výraz "Jak vyzrát ...", ale "Jak vyhovět ...". Je to ale problém, protože redakce dnes vyžadují poutavé, akční a některé i bulvární titulky. Mám tu zkušenost, že když zvolím málo působivý, neutrální nebo příliš strohý titulek, redakce si ho upraví třeba k mé nelibosti.

Souhlasím s autorem článku, že obhájci malých a méně výkonných ráží popisují lovecké úspěchy neobjektivně, že popisují lovecké úspěchy a o špatných výsledcích nemluví. Přiznejme si ale, že je nám myslivcům tato rétorika vlastní a že volně navazuje na mysliveckou latinu.

Pokud se podíváme na celou problematiku z historického hlediska, a to i celkem nedávného, došlo zde k významnému posunu. Vždyť se ještě před 120 - 130 lety lovilo předovkami a pak s náboji laborovanými černým prachem a olověnými střelami, jejichž rychlost, dopadová energie a ranivost úrovně současných nábojů nedosahovaly. Srnčí zvěř se lovila broky, jednotnými střelami a také běžně nejmenšími kulovými rážemi jako 5,6x35 R Vierling a později 22 Hornet.

Určitou zvláštností bylo použití nepříliš rozšířeného náboje 6,5x41R, jehož dopadová energie sice nepřesahovala úroveň náboje 22 Hornet, ale náboj splňoval donedávna platnou podmínku pro min. délku nábojnice 40 mm.

Používání ráže 5,6x52R vychvalované "savážky" bylo i pro lov jelení zvěře celkem normální a nedal na ni dopustit ani jeden z mých puškařských mistrů.

Znám dost skalních nadšenců ráže 6,5x52R, a to i pro lov velké zvěře, i skutečných profesionálů a znalců. Také Dr. Ing. Jiří Hanák ve své nové knize "Náboje do loveckých kulovnic" připouští jeho použití i pro lov černé zvěře na naháňkách.

Souhlasím s autorem a již jsem o tom také psal, že hodnota dopadové energie není všechno. Také jsem očekával od nového zákona přesnější specifikaci.

Vyhraněný názor autora na upřednostnění výkonných kulových ráží za účelem etického způsobu lovu a zabránění ztrát nedohledáním zvěře je obecně znám a já ho každopádně respektuji. Je v našich podmínkách novou skutečností, že lze pořídit i náboj výkonné ráže se střelou, která neznehodnotí srnčí zvěřinu. Přesto se ale domnívám, že není třeba striktně odsuzovat jiné pohledy, pokud se platnému zákonu nevymykají.

Při této příležitosti bych se chtěl zmínit o loveckém využití civilní verze vojenského náboje 7,62 mm vz. 43 v civilním označení 7,62x39, které je u nás nové. Také o něm Dr. Ing. Jiří Hanák ve své nové knize píše, zejména v souvislosti s naší novou kulovnicí CZ 527 Carabine. Dopadová energie ve vzdálenosti 100 m je jen o málo nad hranicí 1500 J požadovaných zákonem pro lov veškeré spárkaté zvěře. Určitou nevýhodou dosud je, že se náboj vyrábí kromě celoplášťové střely pouze s jedním druhem poloplášťové střely ve standardním provedení. Domnívám se, že se nová kulovnice v této ráži dobře uplatní pro svou lehkost a nenáročnost na drahou optiku při naháňkách na černou zvěř.

Vojenské náboje této ráže jsou mi známy více než důvěrně. Zkouší se i na největší dálku 800 m na shodnost středního bodu zásahu s kontrolní sérií a na rozptyl, který "se vejde" do rozměrů většího okna. Střela prorazí na tuto dálku dřevěný trám.

Sám pokládám pro lov v našich podmínkách za optimální ráž 308 Winchester, protože má nejvíce výhod. Má dostačující výkon a je vyráběna všemi výrobci s maximálním sortimentem střel. Nepsanou předností je, že se jedná o civilní verzi vojenského náboje 7,62 mm NATO. Takový náboj je všestranně "vymakaný" a jeho technická úroveň a kvalita jsou udržovány bez kompromisů. Jeho vysokou úroveň podporuje také to, že je široce využíván pro sportovní střelbu a pro vojenské či policejní odstřelovačky. Pro dokonalost střel této ráže slouží i jejich použití v dalších, výkonnějších nábojích.

Z logiky věci pak vyplývá, že nejhorší výrobní podmínky mají náboje, které se vyrábějí jen v malých sériích a navíc jen občas.

K nezanedbatelné výhodě ráže 308 Winchester patří přijatelný zpětný ráz, který nenamáhá enormně zaměřovací dalekohled a jeho montáž. To znamená, že lze pro tuto ráž ještě s úspěchem použít optiku standardní kvality s přijatelnou cenou.

Při pohledu do minulosti se můžeme hodně poučit. Např. Julius Komárek popisuje ve své známé knize "Lovy v Karpatech" své bohaté zkušenosti při lovu silných karpatských jelenů, ale i medvěda a kapitálního kňoura svojí oblíbenou krátkou kulovnicí Mannlicher Schönauer r. 6,5x54. Píše, že ho tato zbraň nikdy nezklamala. Také on lovil srnčí zvěř kozlicí v ráži 6,5x52R, ale při lovu velké zvěře dával přednost své oblíbené Mannlicherovce. Pro zajímavost bych chtěl uvést, že si na pana profesora ještě pamatuji, protože nás učil v mysliveckém kurzu v nynějším Domě odborů v Praze na Žižkově zoologii. Psal se rok 1951.

A nyní několik zajímavostí. K nevýhodám malých ráží patří obtížnější a náročnější čistění. Všiml jsem si, že se v 90 let starém katalogu uvádí jako přednost tehdy velmi oblíbené ráže 9,3x72 R, že je velmi vhodná pro lesníky pro její snadné čistění. Z tohoto hlediska je velmi rizikovou ráží například 22 Hornet. Setkal jsem se s případy léta nečistěných a vyrezlých Hornetů, které byly pro okolí nebezpečné, o možnosti úspěšného lovu nemluvě. Střela totiž neudržela stabilitu, při letu se převracela a změnila značně svůj směr.

Naopak mám tu zkušenost, že "osmičky"mají ještě slušný rozptyl i tehdy, když je drážkování hlavně již sotva pozorovatelné. Dobře si pamatuji na případ lesáka, který si koupil novou kulovnici ZKK 601 r. 223 Remington. Tehdy jsem mu ji nastřeloval a výsledný rozptyl byl vynikající. Nedal pak na kulovnici dopustit, nosil terč stále u sebe a chlubil se s ním. Uplynulo několik let a lesák začal mít o dobrém rozptylu pochybnosti, které se také potvrdily. Rozptyl byl sice ještě přijatelný, ale nikoliv vynikající. Úzké vývrty hlavní jsou pro rozptyl lehkých a rychlých střel velmi choulostivé - a naopak.

K ranivému účinku střel uvedu dva kuriózní případy. Ten první se mi stal před neuvěřitelnými čtyřiceti lety. Použil jsem k odstřelu srnce - snad z recese, snad ze zvědavosti - náboj r. 8x57JRS s třináctigramovou expanzívní střelou s otevřenou dutinou. Tato střela při zásahu na komoru na vzdálenost 50 m srnce neprostřelila! V jeho tělní dutině byla z veškerých vnitřností jen hnědozelená kaše.

Druhý případ se stal známému, který již sleduje myslivecké dění z věčných lovišť. Při lovu holé srnčí zvěře "ulovil" 3 kusy jedním výstřelem. Se svým loveckým "úspěchem" se pochlubil a vysloužil si odejmutí loveckého lístku. Střílel ráží 8x72R, jejíž 9,7gramová poloplášťová střela s plochým hrotem má počáteční rychlost 650 m/s.

Vraťme se však k "jádru pudla", či spíše k profesnímu sporu. Já se opírám o dlouholeté poznatky z technické činnosti v Sellier & Bellot, o zkušenosti puškaře a o vlastní a mně známé myslivecké zkušenosti. Měl jsem jako jeden z  mála techniků přístup k zahraničnímu střelivu za účelem jeho testování. V současné době již takové možnosti nemám a snažím se být v kontaktu s oborem podle svých možností včetně využívání současné komunikační techniky.

Předností Dr. Ing. Jiřího Hanáka je kromě jeho obrovského zájmu a bohatých loveckých zkušeností z různých oblastí živé sledování a studium oboru přímo u jeho zdrojů a jeho živelný zájem o všechno nové, a to bez ohledu na to, zda je to v našich podmínkách užitečné či nikoliv. Jeho činnost v oboru má celosvětový rozměr, kdežto já jsem se držel převážně podmínek domácího nebo jemu příbuzného evropského prostředí. Osobně se spolu dobře známe a přes rozdílné pohledy a společenské postavení jsme spolu dokázali dobře spolupracovat a doplňovat se. O tom nakonec svědčí i moje jméno mezi odbornými spolupracovníky jeho knihy "Myslivecké střelectví v praxi". Pokud tomu bude přes rozdílné názory i nadále, může to loveckému střelectví na stránkách Myslivosti jen prospět.

Redakční poznámka


Musím reagovat na postesk autora nad tím, že: cituji: Redakce dnes vyžadují poutavé, akční a některé i bulvární titulky. Toto není případ, ani postoj naší redakce. Pokud dostávám článek k posouzení, vždy upřednostňuji věcnou náplň včetně  výstižného titulku, tak jak uvádí sám autor. Snažíme se být seriozním časopisem, který si udržuje svoji novinářskou i odbornou úroveň. K bulváru máme zatím velmi daleko. Na druhé straně nechceme být časopisem "jednokolejným a přehnaně moudrým", který tvrdošíjně prosazuje "ten správný neomylný názor ".

Opak je pravdou, na stránkách našeho časopisu dáváme prostor každému, kdo prezentuje své názory, postoje, vědomosti a utříděné informace získané ze seriozních zdrojů našich i zahraničních autorů. Rovněž tak na stránkách našeho časopisu vítáme věcnou a slušnou diskusi a výměnu názorů.

Redakce provede zásah do autorského článku jedině se souhlasem autora a to pouze v případech kdy se objeví pasáže, které jsou nevěrohodné nebo jsou v rozporu se zákonem, etikou a obecnými, mysliveckými a lidskými mravy. Na druhé straně musíme být i shovívaví, vždyť naše publikace není encyklopedie, ani soubor vědeckých prací, ale populárně odborný měsíčník oslovující určitou skupinu čtenářů. Vždyť naši dopisovatelé a autoři článků jsou různého povolání, věku a postavení, od začínajícího myslivečka, žáčka základní školy, až po univerzitního profesora. Všichni tito autoři se pod svá díla poctivě podepíší a tím "nosí i svou kůži na trh". Vždyť k napsání jakéhokoli originálního dílka je třeba kromě určité odvahy, šikovnost a zejména potřebné vědomosti. Kdo to nezkusil, "neví jaká je to dřina".

Ing. František V. Jelínek



Zpracování dat...