Časopis Myslivost

Úskalí uplatnění statistiky v myslivosti

Prof. Ing. Jaroslav Simon, CSc., ng. Radim Adolt
Úskalí uplatnění statistiky v myslivosti
Každé rozhodování, plánování i diskuse se, pokud má být konstruktivní a má vést k nějakému cíly, se musí zakládat na informacích. Uvedený fakt je mimořádně zřetelný i v oblasti diskuse a myslivosti, zejména v současné době. Jde např. o otázky vývoje stavů zvěře, evidence odstřelu, hodnocení škod zvěří a na zvěři, otázky ekonomiky a celá řada dalších oblastí. Všechny tyto záležitosti, zobecnění a závěry vycházejí z hodnocení různým způsobem zjištěných a zpracovaných dat, kde velmi často se různé strany dopouštějí úmyslně či neúmyslně chyb, řekněme uplatnění nesprávných postupů, které ve finále vedou k protikladným tvrzením a logicky k rozporům a neshodě. Nemyslím si, že by bylo vhodné, ani to není možné, toto zdánlivě okrajové téma, na tomto místě komplexně řešit, je ale, soudím, potřebné na některé aspekty upozornit. Cílem je pak zvýšit důvěryhodnost prezentovaných dat a závěrů.
Zjištění vstupních dat a informací

Obecně lze říci, že jakkoli dokonalé zpracování dat není k ničemu, pokud tato vstupní data nebyla zjištěna správně a objektivně. V oblasti myslivosti může být zdrojem neobjektivností zejména špatně volená metodika zjišťování a je nutné si přiznat snad i záměrné zkreslení dat.

Chybná volba metodiky zjišťování

Základním aspektem, vezmeme-li si jako příklad třeba zjišťování stavu zvěře, je srovnatelnost zjištěných dat v časové řadě více let. Uvedené je nevýraznějším kamenem úrazu při hodnocení stavů zvěře v delším časové aspektu, protože metodiky zjišťování často byly odlišné, často chybí údaje o tom jaké vůbec byly. Na základě toho, lze často trendy vývoje zpochybnit. Je totiž logické, že provedeme-li např. sčítání drobné zvěře na pooraných honech jednou za mrazu a sněhové pokrývky, podruhé za deště v rozmoklém terénu, zřejmě dospějeme k odlišným závěrům, stejně tak jako když předpokládáme, že nám před sčítáním spárkaté prošla honitbou velká skupina výletníků.

Řešení problému je v následujících zásadách
  • exaktní, přesné stanovení metodiky včetně formulace doporučených klimatických podmínek,
  • opakování šetření (nejméně 3x, nejhorší varianta je 2 x),
  • vyčerpávající pokrytí území,
  • synchronizace, (přesná), sousedních částí či honiteb,
  • přesná evidence včetně zákresů a popisu podmínek


Objektivnost, případně zkreslení dat

Uvedený problém nemám v úmyslu komentovat, je však možno říci, že může případně přijít v úvahu, např. opět při zjišťování stavů zvěře, ale např. i při evidenci odstřelu, např. v souvislosti s přiblížením magického roku 2003. O situaci v dobách minulých myslím není třeba vůbec hovořit.

Zpracování informací


Jeden z mých bývalých spolupracovníků tvrdíval, že v životě existuje lež, pak lež zlovolná, a nakonec statistika. Jako vedoucí ústavu na univerzitě, kde se tento předmět vyučuje mohu říci, že to samozřejmě vůbec není pravda, ale na druhé straně je však třeba říci, že s využitím různých metod, kterých je velmi mnoho, lze datový soubor, v podstatě správně, zpracovat tak, aby bylo možno dosáhnout předem předpokládaného, třeba i požadovaného výsledku. Netvrdím, že se tak děje, ale je to možné. Na podporu uvedeného tvrzení je možné využít následující příklad, který se týká trendu vývoje stavů vysoké zvěře na modelovém území na základě sčítání v jednotlivých letech.

V uvedeném příkladě jsou uvedeny některé možnosti zpracování dat, se kterými se můžeme setkat. Poučení z uvedeného může být dvojí. Pokud máme řadu dat jejichž zpracování je významné, např. s dopadem na plánování myslivosti či ekonomiku, požádejme o zpracování specialisty, kteří jednak budou schopni správně zvolit metodiku zpracování a na jejím základě pak data interpretovat. Stejně tak je možné přehodnotit již zpracované údaje využívané k argumentaci, které se jeví pochybné či diskutabilní. Není nutné, myslím, podotýkat, že v mnoha případech může jít o mnoho.



Zpracování dat...