Časopis Myslivost

Mezi nejvýraznější neovlivnitelné faktory doprovázející myslivecké činnosti patří bezesporu charakter počasí v daném čase a v daném místě. Provedeme-li malou laickou exkurzi do oblasti meteorologie zjistíme, že počasí se nejstručněji definuje jakožto souhrn všech faktorů, které se vztahují k okamžitému stavu atmosféry v daném místě zemského povrchu. Mezi nejdůležitějšími charakteristikami, popisujícími počasí, se nejčastěji uvádí teplota a vlhkost vzduchu, směr a intenzita proudění (vítr), srážky, sluneční svit (resp. charakteristiky oblačnosti) a tlak vzduchu.
Právě tlak vzduchu, který jsem si v tomto výčtu záměrně ponechal na samý závěr, představuje ve skutečnosti jednu z nejdůležitějších veličin ve vztahu k vývoji počasí a rovněž ve vztahu k živým organismům, přestože je na první vnímání ze všech uváděných pravděpodobně nejméně zřetelná. Má však často zásadní vliv na organismus živých jedinců, na jejich fyziologické pochody i pocity. Tato skutečnost se týká také samotných lidí. Jedná se o dobře známý pocit "pohody", nebo naproti tomu zvýšení dušnosti, revmatické problémy, migrény, potíže s vysokým krevním tlakem apod., které se dostavují zejména v období přechodu teplotních front doprovázených právě prudkými výkyvy atmosférického tlaku.
Vliv počasí na chování a fyziologické pocity živých organismů je také dobře znám (a někdy využíván) u rostlin (pohyby květin), včel (zvyšování agresivity, větší náchylnost k rojení) a z příbuzných oborů zejména u ryb (známá chuť resp. nechuť "brát" návnadu v případě určitého počasí).

Když vichr duje, lovec doma sedí
Rovněž u lovné zvěře můžeme pozorovat a dobře známe celou řadu specifických rysů chování či jednání, které mají přímý odraz v momentálním počasí. Praktická myslivost je pak protkána celou řadou poznatků od lidových rčení ("Když vichr duje, lovec doma sedí !") až po zcela vážně míněné a generacemi praktiků ověřené znalosti. Za všechny bych se snad pozastavil jen u několika nejznámějších, které mívají zcela zásadní vliv na výsledek našich loveckých snah.
Snad nejvíce je při praktickém výkonu práva myslivosti uplatňována znalost expozice svahů. Je známo, že zvěře se zejména po sychravějším počasí ráda za jasného počasí sluní na otevřených plochách orientovaných k jihu, kde ji lze poměrně často zastihnout. Tento poznatek lze uplatnit prakticky u všech druhů spárkaté zvěře, černou nevyjímaje, ale není výjimkou setkat se tímto způsobem poněkud nečekaně i za bílého dne také např. s dřímající liškou, kunou či jezevcem.
Všichni myslivci beze zbytku využívají také dobré znalosti převládajících směrů větru. Ten je důležitý nejenom při volbě trasy pro šoulání, ale nesmíme na něj zapomínat také při umístění posedů či záštit. Podobně jako v předchozím případě, vyplatí se i zde dobrá znalost místních poměrů, neboť některé druhy zvěře (např. černá) vyhledávají s oblibou při silnějším chladném větru výhodně položené kryté kotlíky na závětrných stranách.
Silný vítr, obzvláště v kombinaci s mlhavým, sychravým a deštivým počasím, event. s jinovatkou, námrazou a ledovkou, je také dobrým indikátorem zvýšené pravděpodobnosti výskytu lišek v podzemních prostorách, čehož lze vhodně využít zejména v honitbách s dobrou sítí umělých nor.
Pozastavíme-li se u tohoto typu počasí, zajisté nikoho nepřekvapí zmínka o naprosto specifických průbězích zaječích honů, kdy zajíci upřednostňují lesní zálehy, obecně velmi špatně vyvstávají před honci a do poslední chvíle drží v loži. Výřady pak bývají při podobném počasí výrazně chudší.

Mlha i déšť
Mlhy naproti tomu nahrávají do not lovcům divokých husí, neboť snížená viditelnost výrazně komplikuje jejich orientaci a podaří se častěji dostat k těmto jinak velmi obezřetným ptákům na dostřel. Výjimkou nebývají při tomto počasí ani zástřely husí naprosto mimo oblasti velkých vodních ploch, neboť husy někdy v mlze podnikají velmi nízké přelety nebo usedají uprostřed polí.
Lehké deštíky v teplejším půlroce jsou také celkem ideálním počasím pro klidné šoulačky, zejména za zvěří srnčí, ke kterým můžeme sáhnout prakticky v průběhu celého dne. Jsou-li jejich trasy voleny kolem obvyklých úkrytů zvěře, po lesních cestách v blízkosti pasek, porostů maliníku, či v polích mezi jednotlivými lány, nejsou naše šance v žádném případě malé.

Vliv počasí na průběh říje
Chod počasí, zejména teplota a vlhkost vzduchu mají pak zásadní vliv také na průběh pravděpodobně nejznámějších námluv našich lesů a polí - jelení a srnčí říji. Je známo, že zejména chladnější zářijové počasí s ranními mrazíky je tím správným spouštěcím mechanismem halasné jelení říje. U zvěře srnčí pak sychravé, vlhké počasí
působuje klidný a skrytý průběh namlouvání, stejně jako působí tlumivě extrémně horké a dusné počasí. Naproti tomu bouřka, ochlazení, či přeprška v sérii horkých dnů způsobuje naprosto zázračnou změnu.
Kapitolou naprosto samostatnou je pak sezónní změna počasí mající vliv na migraci zvěře (termíny příletu, odletu, průběh tahu, specialita slučího toku po příletu), event. na sezónní změny chování (zimní spánek apod.).
Právě zimní období přináší jeden z meteorologických fenoménů s výrazným dopadem na praktický výkon práva myslivosti a tím je obnova. Předranní čerstvý poprašek prozrazující úkryty lišek, kun i divokých prasat je tím, za co se v zimě téměř modlí většina našich myslivců.
Většina výše uvedených poznatků a skutečností je všem našim myslivcům zajisté dostatečně známá a má povšechný charakter, který lze pochopitelně upravovat a upřesňovat na základě místních poměrů a zkušeností. Jejich celkový výčet ani shrnutí není pochopitelně smyslem tohoto příspěvku. Tím je myšleno spíš stručné připomenutí každodenní vazby mezi stavem atmosféry, živými organismy, jejich chováním a v případě myslivců mezi počasí a jejich zvýšenou či sníženou šancí při lovu.

Najdou se "systematičtí myslivečtí meteorologové"?
Protože se mezi našimi myslivci nachází celá řada hloubavých a přemýšlivých lidí, jsem přesvědčen, že se mezi nimi naleznout zajisté i takoví, kteří by byli schopni na základě svých dlouhodobých zkušeností výše uvedený stručný přehled doplnit, eventuálně se podrobněji vyjádřit k některým specifickým rysům počasí majícím vliv na chování zvěře, nebo na způsoby jejího lovu. Rovněž věřím, že u mnohých z nich nejde pouze o shromažďované zkušenosti, ale že celá řada myslivců by mohla svoje tvrzení doložit také dlouhodobými poznámkami či systematicky zaznamenávaným pozorování.
A právě především na tyto "systematické myslivecké praktiky" bych se dovolil na tomto místě, z pověření redakce časopisu Myslivost - Stráž myslivosti, obrátit s prosbou o zveřejnění svých poznatků a zkušeností prostřednictvím našeho časopisu.

Lze využít i novou techniku
Život, doba a vývoj však běží neúprosně dál a technický pokrok kráčící, nebo spíš sprintující, mílovými kroky kupředu, zasahuje nejednu oblast lidské činnosti, myslivost nevyjímaje. To, co se zdálo včera téměř nemožné, je dnes skutečností. Vzhledem ke zvolenému tématu mi tudíž nedá, abych se na závěr nezmínil o dvou technických novinkách, které si lze dnes při vynaložení určitého úsilí obstarat také na našem trhu.

Elektronické meteorologické stanice
První z nich jsou elektronické meteorologická stanice. Moderní zařízení pracují na systému nepřetržitého měření teploty, vlhkosti, tlaku vzduchu, některé i množství srážek a rychlosti větru. všechny naměřené údaje se ukládají do paměti přístrojů. Uživatel nejenže může vyvolat historii měření, ale hlavně tyto přístroje naměřené hodnoty porovnají v časovém průběhu a vytvoří na základě toho prognózu dalšího vývoje počasí. Na displeji přístroje se pak objeví grafický symbol znázorňující odhad předpovědi na dalších 12 až 24 hodin. Je samozřejmě "firemním tajemstvím" každého výrobce, jaký program vlastně tuto předpověď zpracovává, jak je programově nastaveno počítání prognózy počasí a kolik objektivních pozorování a záznamů sestavení každého programu předcházelo. Redakce Myslivosti by jistě uvítala praktické poznatky některého z uživatelů - myslivců, který předpovědi a údaje takových přístrojů využívá.

Přístroj umí doporučit i dobu lovu
Druhou z nich, prozatím zařaditelnou spíš do oblasti zvláštností (bojím se poněkud napsat slovo kuriozit, abych nebyl napaden coby brzda pokroku), je zařízení doporučující svému majiteli "nejvhodnější dobu k lovu". S tímto přístrojem jsem se letmo setkal v provedení obvyklého GPS zařízení (konkrétně se jednalo o typ Garmin 276C, model 176) a pokud je mi známo, vypočítává doporučenou "nejvhodnější dobu k lovu" ze zeměpisných souřadnic a konkrétních měsíčních fází. Ani majitel tohoto zařízení však nemá rozsáhlejší zkušenost ve vztahu k jeho účinnosti. Ale nakonec jestliže je Měsíc schopen ovlivňovat příliv a odliv, proč by neměl mít nějaký vliv na chování zvěře, tedy i "vhodnost doby lovu".
Možná, že i ve výše uvedených případech by byla případná zkušenost některého z čtenářů, který by byl ochoten se o ni podělit s ostatními, přínosem.

Jak jsem již napsal, poznatky ovlivňující myslivost se vyvíjejí a technický pokrok jde nazadržitelně kupředu. Stačí si jen vzpomenout na řadu novinek zaplavujících náš trh v uplynulých patnácti letech (namátkou zmíním nové materiály, dosud neznámé ráže zbraní a střelivo, pomůcky pro dohledávání zvěře, elektronické přístroje, optické přístroje pro noční vidění apod) z nichž ne všechny našly mezi našimi myslivci širší uplatnění. Jaký bude osud např. výše zmíněných zařízení a kam až se posunou naše znalosti, to lze jen těžko odhadnout.
Naštěstí pro naši myslivost známé "poručíme větru, dešti" nikdy neplatilo a v dohledné době určitě platit nebude. Stejně tak naštěstí neporučíme ani naší zvěři, jak se má v dané situaci (a chcete-li za daného počasí) chovat. Jen možná trošku více posuneme pomyslný jazýček vah mysliveckého úspěchu v náš prospěch. Protože, jak mi nedávno v družné debatě o zvěři a lovu řekl jeden kolega: "Přemýšlejme na tím jak chceme. Stejně je to tak z jedné čtvrtiny o umění. A zbytek, to je jen zpropadený štěstí!".
Tak Vám všem přeji na tomhle místě jasnou oblohu a pořádnou kopu zpropadenýho mysliveckýho štěstí!