Časopis Myslivost

PÉČE O DROBNOU ZVĚŘ v MS Hubert Újezd u Brna

Milan KULICH, člen Myslivecké společnosti Hubert
Chtěli bychom navázat tímto článkem na diskuzi a posouzení zásad zdárného zachování a navýšení stavů drobné zvěře, velice výstižně a rozsáhle popsaného v Myslivosti 12/2004 a 01/2005 Luďkem Šmerdou - členem MS Viničné Šumice – Kovalovice.
MS Hubert v Újezdě u Brna leží asi 18 km jihovýchodně od Brna (okr. Brno-venkov). V naší honitbě převažuje drobná zvěř srstnatá i pernatá včetně nikde nechybějící zvěře srnčí. Kmenové stavy čítají 230 zajíců, 290 bažantů a 27 ks srnčí zvěře. Ve stále hojnějším počtu, což snad ukazuje na zlepšující se přírodní podmínky v honitbě, se zde vyskytuje koroptev polní. Současný sčítaný stav je asi 100 koroptví.
Myslivecká společnost Hubert se rodila za těžké situace. Honební společenstvo dle zákona založil a myslivcům pronajal honitbu MUDr. Josef Klíč, rodák z Újezdu u Brna, který do dnešního dne pro rozvoj myslivosti investoval nemalé finanční prostředky na nákup pozemků a zakládání remízů a políček včetně krmných a loveckých zařízení. Bez této nedoceněné finanční podpory a osobní iniciativy by nebylo možné vytvořit záchranný systém pro udržení a zvyšování stavů drobné zvěře v honitbě. To vše samozřejmě podmíněno pracovním úsilím aktivních myslivců.
Většina členů společnosti přešla z bývalého mysliveckého sdružení a vykonává právo myslivosti zhruba na 1200 ha. Navíc v počátcích byla situace ztížena nejen tím, že převládaly názory zda je zapotřebí tolik péče a starostlivosti o zvěř, ale navíc i veřejnost nám nebyla dvakrát nakloněna. V roce 2003 udeřila velká vedra a sucha, která se katastrofálně podepsala na přírůstcích mladé zvěře. Bylo nutné okamžitě reagovat na vzniklou situaci, zastavit veškerý lov pro zachování kmenových stavů. Někteří členové, pravděpodobně z nepochopení situace na toto reagovali odchodem ze společnosti. Do svých řad náhradou přijala společnost nové myslivce, kteří se aktivně zapojili do činnosti a akceptovali režim maximální péče o zvěř v duchu všech kladných mysliveckých zásad. A to jak třeba v lovu predátorů, tak i například v budování krmných a napájecích systémů.
Tím byl dán impuls pro zlepšení stavů zajíce, bažanta i dnes vzácné koroptve, což se ukázalo v letním sčítání zvěře a následných odlovech při podzimních honech roku 2004. Na pěti plánovaných honech se ulovilo 221zajíců a 457 bažantů kohoutů. Lov byl systematicky veden vedoucím honu se znalostmi terénu a stavu zvěře v jednotlivých lokalitách. Konkrétně v některých lečích se lov zajíce úplně vynechával nebo včas ukázněně zastavil tak, aby byl zachován dostatečný chovný materiál pro příští rok
Říká se, že teorie je základ všeho. V srpnu 2003 naše společnost uspořádala pro své členy přednášku Dr. Vodňanského z Institutu ekologie zvěře. Pozvání přijali s nadšením i zástupci sousedních mysliveckých sdružení. Při videoprojekci jsme se seznámili s problematikou chovu drobné zvěře a důraz byl kladen zejména na odlov predátorů. I když v dnešní době myslivecký zákon neumožňuje v patřičné míře odlov zvěře škodlivé myslivosti (toulavá kočka, pes), přesto naši členové odlovili oproti předešlým rokům o 50 % predátorů více. V roce 2004 byl nárůst lovu predátorů o dalších asi 300 % a to již něco znamená. Zhotovila se nová odchytová zařízení např. využívaly se tzv. kuní boudy a lapáky na škodnou včetně betonových lapacích umělých nor na lišky.
Na podzim roku 2003 vznikla dohoda mezi mysliveckými spolky Újezd u Brna, Těšany, Moutnice - Nesvačilka a Žatčany o lokalitě, kde se za žádných okolností nebude lovit zaječí zvěř. Tyto části honiteb měly dohromady rozlohu 1650 ha. Jaro roku 2004 ukázalo, jaký to byl velice rozumný tah. Zaječí zvěř se tu objevovala ve větším počtu a hlavně převažovala mladá zvěř. Výsadba zeleně a zakládání mysliveckých políček také udělalo své. Musíme také poděkovat zemědělskému družstvu za podanou pomocnou ruku, které nám vyšlo všemožně vstříc.
Ačkoliv středem naší honitby protéká řeka Cézava, přistoupili jsme k výrobě betonových napáječek vody pro kritické období léta. Betonové, o hmotnosti 180 kg jen tak nikdo nezcizí a množství vody od 80 do 100 litrů vystačí na dobu 3 až 5 dnů. Pravidelným rozvozem vody byly napáječky doplňovány a zároveň zjišťovány stavy zvěře, která toto zařízení rychle objeví a pravidelně navštěvuje. Zvěř se objevovala stále častěji a bylo opravdu příjemné vidět, jak mladá zvěř a v jaké početnosti se k tomuto zařízení dostavuje. Není výjimkou pozorovat deset mladých bažantů přímo v napájecím zařízení.
Společnost Hubert iniciovala a uspořádala v roce 2004 další odbornou přednášku. Patříme položením honitby do oblasti, kde zaječí zvěř vždy byla, a proto v rámci většího rozsahu vědomostí jsme požádali Doc. Bukovjana o vyšetření několika kusů zaječí zvěře a následnou přednášku o jejím zdravotním stavu. Tuto akci navštívil již daleko větší počet myslivců ze širokého okolí. Doc. Bukovjan nám připravil program a vysvětlil jakými nemocemi naši zajíci trpí a podle toho jsme zajistili pro zvěř nové krmné podmínky včetně medicinálních lizů. V roce 2004 poskytla společnost Hubert Doc. Bukovjanovi část ulovených zajíců pro výzkumné účely. Po zjištění výsledků bylo radostné konstatování, že v naší oblasti se nachází jedna z nejzdravějších populací zajíce polního v republice.
Uvidíme v budoucnu, jak prospěšné budou i nadále všechny naše výše popsané aktivity a zda našeho příkladu bude někdo následovat. Nejvíce by pomohlo, kdyby sousední myslivecká sdružení využila a praktikovala podobný způsob.
Nemohu na závěr opomenout činnost společnosti Hubert v oblasti kynologie přispívající nemalou měrou k rozvoji myslivosti a záchraně drobné zvěře např. v době senosečí. Společnost disponuje devíti psy velkého plemene a dvěma psy malého plemene. Každoročně pořádáme kynologickou akci na úrovni omezených podzimních zkoušek vedenou odbornými rozhodčími pro udržení kondice a porovnání kvality držených psů.
Na úplný závěr bych rád poukázal, že i v současné uspěchané době si naši členové stále častěji nacházejí čas pro přírodu a myslivost. Zvěř potřebuje především naši ochranu a péči, lov je opravdu na posledním místě. Věřím, že záliba nás myslivců, ať ji provozujeme v lesní honitbě nebo polní, by měla vždy směřovat především ku prospěchu zvěře, životnímu prostředí člověka a využívat přírodu pro svoje potěšení a zachování genofondu pro další generace.
Milan KULICH, člen Myslivecké společnosti Hubert
Zpracování dat...