Časopis Myslivost

Nat' topinamburu je vhodná pro sušení letniny, která aromaticky voní a je vyhledávána v zimním období spárkatou zvěří. Další zpracování je možné silážováním. V průběhu vegetační doby je nat' spásána býložravou zvěří. Významné je především poskytování pastvy v jarním období a podzimním období do prvních mrazů, protože v tomto období není pestré složení pastvy. V jarním období jsou mladé rostliny intenzivně spásány. V průběhu léta ztrácí zvěř o tuto pastvu zájem. Po seřezání porostu a jeho zmlazení se zvěř soustřed'uje na zmlazené výhonky. Zájem stoupá až počátkem září, kdy zvěř spásá celou nadzemní část včetně poměrně silných lodyh. Hlízy topinamburu mají využití jako dužnaté krmivo vyhledávané černou, drobnou a spárkatou zvěří. Hlízy obsahují zásobní látku polysacharid inulin, který prochází beze změny žaludkem a tenkým střevem. Působí jako dietetická vláknina. Dráždí střevo k intenzivnější činností a k posunu střevního obsahu. Zlepšuje tím peristaltiku střev. Mikrobiálně je fermentován až v tlustém střevě. Hlízy obsahují také velké množství vody, kterou na vzduchu v poměrně krátké době ztrácejí výparem. Dalším využitím je poskytování krytu v době vegetace srnčí a bažantí zvěři.
Pěstování topinamburu je výhodné pro jeho nenáročnost. Odolává suchu a chladu, mohutným kořenovým systémem dokáže získávat živiny z větších hloubek i z těžko přístupných vazeb. Na hlubších půdách si zajistí vláhu i v sušších letech. Největší nároky na vláhu má v srpnu a září. V tuto dobu dochází k intenzivní tvorbě hlíz. Dobře roste na lehkých i těžkých půdách. Na živných půdách dochází k velké produkci biomasy a může se stát problémovou až nežádoucí rostlinou. Pěstuje se v monokultuře na jednom stanovišti 4 - 8 let. Při změně plodiny vyoráme a sesbíráme hlízy. Zbylé hlízy necháme vzejít a aplikujeme herbicid. Topinambur je schopen konkurovat plevelným rostlinám pokud je sázen v užším sponu. Tím se docílí větší produkce zelené hmoty, dojde k rychlému zápoji jednotlivých rostlin a zastínění plevele. Výnos zelené hmoty se pohybuje mezi 25 - 100 t/ha v závislosti na intenzitě pěstování, kvalitě sadby a úrovni výživy. Hlízy mají výnos 15 - 50 t/ha. Nat' odolává mrazu do -3 °C až -5 °C, hlíza až do -30 °C. Vzhledem k velké odolnosti vůči škůdcům a chorobám se neprovádí a není nutná žádná aplikace chemických prostředků na ochranu rostlin.
Políčka zakládáme na zemědělsky obhospodařované půdě, v podobě pásů na kraji polí nebo na těžko přístupných úvratích pro velkou moderní zemědělskou techniku. Pokud není možnost založit políčka na zemědělsky obdělávané půdě, vybereme jiné plochy. Vhodné jsou neobdělávané a zabuřenělé zemědělské pozemky, nevyužité pozemky pod elektrovody nebo deponia bahna v okolí vyhrnutých rybníků. Na těchto neobdělávaných plochách je důležité zhodnotit stav pozemku, aby nedošlo po odstranění porostu buřeně a zpracování půdy k zamokření pozemku, které znemožní další hospodaření. Na deponiích rybničního bahna hrozí přítomnost těžkých kovů. Často se deponia nacházejí v podmočených lokalitách a výtopách rybníků, které jsou pro spárkatou zvěř zdrojem nákazy motolicí jaterní. Políčka nemusí být velká, stačí velikost 1 nebo 2 ary. Je lepší vytvořit více menších políček rovnoměrně rozmístěných po honitbě.
Na zemědělsky využívaných plochách postačí jako příprava půdy pouze hluboká orba, další zpracování půdy se provádí při mechanizované sadbě. Na zabuřeněných plochách provedeme nejprve odstranění porostu buřeně v letních měsících a po zmlazení porostu aplikujeme herbicid. Na podzim rozdiskujeme drn a provedeme hlubokou orbu. Na jaře podle potřeby opakujeme postřik a zkypříme půdu. Je vhodné pohnojit statkovými nebo průmyslovými hnojivy. Při použití průmyslových hnojiv je nutné dodržet předepsanou aplikaci jinak může dojít k abnormálnímu růstu zelené hmoty a průměr lodyh se pohybuje okolo 4 centimetrů. Tyto lodyhy se špatně odstraňují a jejich zbytky vadí při vyorávání a sběru hlíz.
Podzimní sadba se nedoporučuje, protože často dochází k sebrání sadby černou zvěří a hlodavci. V některých oblastech je zničena i jarní sadba. V tomto případě opakujeme sadbu nebo sázíme později. Sadbu vyzvedáváme na jaře. Hlízy se snadno oddělují od stonku a odpadá skladování přes zimu. Sázíme 1,5 - 2 t/ha. Sadbu provádíme většinou ručně nebo mechanizovaně po rozmrznutí půdy. Ručně sázíme motykou ve sponu 40 x 60 cm do hloubky 6 - 10 cm. Pokud chceme docílit větší produkce zelené hmoty, sázíme v užším sponu. Užší spon volíme také na plochách, kde je nutné ustínit plevel. Pro mechanizovanou sadbu použijeme bramborový sazeč.
Sklizeň natě provádíme při výšce porostu okolo 2 metrů. Nat' seřezáváme ve výšce 80 centimetrů. Z důvodu velkého obsahu vody ve sklízené nati je nutné zajistit pro sušení tmavé větrané prostory, aby nedošlo k zapaření, plesnivění a černání letniny. Ročně můžeme seřezávat nat' až třikrát podle produkce stanoviště. Porosty zajišt'ující kryt zvěři sklízíme jen z části. Sklízená část se zmladí a poskytuje v létě po žních pastvu. Hmotu pro siláž sklízíme stejným způsobem jako letninu. Silážujeme ve směsi nebo samostatně. Do siláže přidáváme podle potřeby cukerný doplněk přidáním melasy, abychom podpořili mléčné kvašení. Podle stanoviště vydrží zelená hmota až do listopadu, pokud není dříve spasena zvěří. Po přemrznutí natě porost posečeme a odklidíme. Sklizeň hlíz se provádí ručně sběrem za vyorávačem. Stačí hlízy pouze vyorat a nechat volně na políčku. Zvěř je během zimy může konzumovat až do jara, pokud tomu nebrání sněhová pokrývka. Sesbírané hlízy zkrmujeme zvěři jako ostatní dužnaté krmivo. Skladování ve sklepě není vhodné, protože hlízy snadno plesnivějí. Nejlepší je skladovat hlízy venku přikryté listím. Pokud dojde k naklíčení, jsou výhonky na rozdíl od klíčků brambor obsahujících solanin nezávadné.
Na jaře se provede hluboká orba, aby se provzdušnila a prokypřila půda. Z agrotechnického postupu je možno vypustit některé prvky. Důležitá je jarní orba a podzimní vyorání hlíz, které necháme ležet na pozemku pro zvěř. Takto zjednodušeně bez seřezávání natě a sadby můžeme obhospodařovat políčka po dobu 4 - 8 let. Porost se každoročně zmlazuje z hlíz, které zvěř na políčku nezkonzumovala a které zůstaly v půdě.
Hledáme-li v současnosti možnosti zvyšování úživnosti honiteb, neměli bychom zapomínat na osvědčené plodiny mezi něž patří právě topinambur.