Časopis Myslivost

ČERPÁNÍ DOTACÍ na mysliveckou činnost

Seminář ve Voticích Myslivost 7/2005, str. 32  Ing. Luděk KRÁLÍČEK
Ve čtvrtek 19. května proběhl ve Voticích na Benešovsku seminář s názvem Čerpání dotací na mysliveckou činnost. V komorním prostředí nově zrekonstruovaného školicího střediska stanice pro hendikepované živočichy Ochrany fauny ČR se setkalo zhruba čtyřicet pět zájemců o tuto problematiku, což plně pokrylo kapacitu zařízení. Zúčastněné myslivce a lektory přivítal vedoucí oddělení myslivosti, střelectví a ekologie sekretariátu ČMMJ Ing. Králíček a pan Křížek, vedoucí Ochrany fauny ČR.


Na začátku byl promítán film z archivu Českomoravské myslivecké jednoty s názvem Myslivost a škola, který dokumentoval jakým způsobem dokázali myslivci v minulosti zapojit do péče o drobnou zvěř děti školního věku. Tento film zároveň poskytl dostatek času opozdilcům, kteří byli na cestě před hlavním tematickým blokem tohoto semináře.

Vlastní blok přednášek a příspěvků zahájil Ing. Růžička vedoucí oddělení myslivosti na MZe, který přednesl referát týkající se problematiky čerpání dotačních titulů z fondů MZe. Vyzdvihl, že termín semináře umožňuje informovat účastníky ještě před prvním termínem žádostí na dotační tituly pro hospodaření v lesích na rok 2005, pod něž spadají dotace na myslivost a který je 31. května. Stručně objasnil důvody, proč letos nebyly dostatečně včas informace o těchto dotačních titulech a formuláře na žádosti. Diskuze se volně prolínala s přednášenou problematikou. Účastníci se dotazovali na situace, se kterými se setkali při jednání na krajských úřadech (úředníci nechtěli uznat žádosti na některé dotační tituly 2005, ačkoli je Zákon o státním rozpočtu vypočítává), ptali se na parametry umělých nor (žádné nejsou, ale k dispozici byly kontakty na výrobce betonových umělých nor), dotaz byl i na minimální výši čerpání finančního příspěvku (1000 Kč.- je na všechny akce v titulu G) atd. Na závěr doporučil Ing. Růžička žádost podat co nejdříve a podle vlastních představ, krajský úřad je povinen v případě chyb vyzvat žadatele o opravu do 30 dnů od podání žádosti.

Problematiku čerpání dotací z fondů MŽP uvedl Ing. Králíček. Sdělil, že do roku 2003 čerpala myslivecká sdružení dotace pouze na šest akcí, ale součet uvolněných prostředků dosáhl částky více než 1200000 Kč. Je tedy zřejmé, jakým směrem by se žádosti na podporu zlepšování stavu našich honiteb měly ubírat.

Ing. Pařízek
z MŽP seznámil s dotačním titulem Program péče o krajinu, ze kterého čerpá dotace většina nevládních organizací na ochranu přírody a který je i pro mysliveckou veřejnost nejzajímavější. Z tohoto programů se dá vycházet při podpoře výsadeb remízků a ostatní zeleně v krajině, ale i při výstavbě vodních ploch a dalších krajinotvorných úpravách. Při těchto úpravách je ale vždy nutný souhlas majitele pozemků.

Mgr. Havlínová
(MŽP) informovala o Programu podpory infrastruktury a některých problémech, které se vyskytují při řešení problematiky dotační politiky v zemědělské činnosti. Bohužel i dnes dochází k likvidaci rozptýlené krajinné zeleně, při zajišťování "čistoty" půdních bloků, ačkoli to není nezbytné a orgány státní správy to nevyžadují. Krátce byla projednána i problematika agroenvironmentálních programů pro zemědělce jejichž pozemky dosahují výměry alespoň 5 ha (v CHKO je stanovená výměra menší).
Pro myslivce se otevírají i různé další zdroje financí. Všechny kraje a většina obcí vypisují různé typy grantů, mezi které často spadá i výsadba zeleně a další myslivcům blízké činnosti. Na další akce a činnosti mládeže (např. závody ve střelbě ze vzduchovky), může přispět při podání žádosti například školský odbor příslušného kraje nebo obce.
Na závěr bloku o zdrojích finančních prostředků bylo zdůrazněno, že většina informací o dotačních titulech je dostupná na webových stránkách příslušných organizací a je nutné je průběžně sledovat a vyhledávat.

Před částí, která byla zaměřená na poznatky z praxe byl promítnut druhý film z archivu ČMMJ s názvem Myslivost a životní prostředí.

Pan Havlát ukázal na příkladu vlastní honitby možnosti využití dotačních titulů. Zdůraznil nutnost vzorné spolupráce mezi vlastníky (správci) honebních pozemků a myslivci. Z vlastní zkušenosti (sám je vlastníkem zemědělských pozemků) nastínil taktiku vyjednávání se zemědělskými hospodáři, kteří po dohodě přistoupili na vybudování biopásů, které značně zlepšily podmínky pro veškerou zvěř v dané oblasti. Popsal i druhovou skladbu biopásů a vyzdvihl přednosti jednotlivých plodin, zvláště pohanky (dozrává postupně a dlouho, dobře kryje) a kapusty (velké množství potravy, které je k dispozici v zimním období a kryt). Popsal i jednání s jednotlivými orgány státní správy a samosprávy při podávání žádostí na zlepšování stavu dané honitby. Přednáška byla doplněna filmem a snímky biopásů, zemědělských opatření a obnovy staré cesty s alejí jeřábů.

Podobnou problematiku přednesl i pan Křížek. Na pozemcích, které se svými společníky obhospodařuje a které jsou zaměřeny na extenzivní obhospodařování krajiny ukázal možnosti, které poskytuje Program péče o krajinu, především při budování malých vodních zdrojů. Popsal i čerpání agroenvi programu na chřástala polního, jehož sledování a výzkum je jeho životní vášní.

Po obědě následovala terénní pochůzka na ekofarmě družstva Džbány v přírodním parku Džbány-Žebrák na lokalitě Kališťské louky. To, že se jedná o přírodě blízké hospodaření a ne o samoúčelnou pastvu bylo znát na každém kroku. Na pozemcích kvetlo mnoho druhů květin včetně vstavačů, na pastvinách jsme vyrušili zajíce, všude bylo množství pobytových stop srnčí zvěře, která je jinak na hovězí dobytek citlivá a pastviny při nadměrné pastvě nenavštěvuje. Pozornost budilo množství vybudovaných malých vodních ploch plných života, na které pan Křížek v minulosti dotace využíval.

Na závěr semináře bylo konstatováno, že podobných prakticky zaměřených akcí by mělo být víc. Seminář také ukázal, že spolupráce myslivců a ochranářů je nejen možná, ale i žádoucí a pro obě strany přínosná.
Ing. Luděk KRÁLÍČEK
vedoucí oddělení myslivosti, střelectví a ekologie

Zpracování dat...