Časopis Myslivost

KDE NENÍ ŽALOBCE, NENÍ ANI SOUDCE

Soudničky na červenec  Na motivy skutečného případu volně zpracoval Jaroslav ŠPRONGL
KDE NENÍ ŽALOBCE, NENÍ ANI SOUDCE
V našich pravidelných soudničkách se od případů, které před soudem neskončily („kde není žalobce, není ani soudce“), zase pomalu vrátíme k těm, které naopak k soudu dospěly, a to až k tomu nejvyššímu. Ale nejen rovnou u soudu může skončit nedodržování předpisů. V našem dnešním (skutečném!) případu šlo o předpisy veterinární a jejich porušení také řešila veterinární správa.
KAM S NIMI?

V našich pravidelných soudničkách se od případů, které před soudem neskončily ("kde není žalobce, není ani soudce"), zase pomalu vrátíme k těm, které naopak k soudu dospěly, a to až k tomu nejvyššímu. Ale nejen rovnou u soudu může skončit nedodržování předpisů. V našem dnešním (skutečném!) případu šlo o předpisy veterinární a jejich porušení také řešila veteri-nární správa.

Eman neměl jméno, co mu dali rodiče, dvakrát rád. Už od mládí mu pro jeho slabší tělesnou konstrukci totiž říkali Motýl Emanuel. Ale co naděláte? Postavou sice obr nebyl, zato vůlí ano - a tak vybudoval z ničeho výkrmnu kuřat. Protože docela prosperovala, stále ji rozšiřoval, což bylo, jak se říká, trnem v oku konkurenci, které v regionu nebylo málo. Taky toho přes své slabší dispozice hodně vydržel - když se makalo i když se pilo.
Ten nedělní večer, opravdu pozdní večer, skoro už časné ráno, po jedné menší oslavě tvrdě usnul, když ho probudilo vytrvalé zvonění. Automaticky zamáčkl budíka, ale zvonění nepřestalo. Až po chvíli mu došlo, že se ozývá jeho mobil - ale to už ztichnul. Převrátil se tedy na druhý bok připraven pokračovat v potřebné regeneraci, když se zvonění ozvalo, jakoby ještě neodbytněji, znovu.
"No prosím," sdělil nevrle do přístroje - pak ale rychle setřepal ranní únavu., když uslyšel, že přerušení přívodu elektrického proudu do výkrmny zapříčinilo úhyn stovek kuřat. Za chvíli už vjížděl do areálu firmy a za další chvíli se v něm střídalo dojetí se vztekem - podle různých stop i informací zaměst-nanců byl proud přerušen pravděpodobně úmyslně. Případ pro policii - ta ovšem za Emana nevyřeší, co s uhynulými kuřaty.
"Kam teď s nimi? Kafilérka?" ptal se trochu sám sebe a trochu zaměstnanců své firmy. "A co myslivci, šéfe, a jejich vnadiště?" navrhl jeden z nich, syn hospodáře místního mysliveckého sdružení. "Na kuřát-ka se přihrnou lišky i černá - a třeba vám pak kápne i kousek zvěřiny, huberťáci uměj být vděčný .." Nápad to nebyl špatný, a tak po pár telefonátech vyrazil z výkrmny traktor s valníkem a Eman s oním zaměstnancem objeli pár vnadišť. Někde měli trochu problémy prodrat se závějemi, ale přes silný mráz zatím tu zimu nebyla sněhová nadílka nijak velká, a tak až na jedno místo Eman splnil dohodu s mysliveckým hospodářem a lovci se mohli těšit na večerní čekanou.
Vyrazil na ni i František. Už dlouho před západem slunce seděl navlečen do několika vrstev oblečení na jedné z kazatelen. Se soumrakem ovšem na vnadiště plné kuřat nepřišla černá, ale dva muži, kteří se v nich začali přehrabovat.
"Hej, vy hladovci," zavolal na ně po chvíli František, rozladěný, že mu narušili čekanou, "tak si každej nějaký kuře vemte, když vám to bude chutnat, a běžte, ať něco zbyde pro prasata!" Muži se překvapeně otočili po hlase. "To jste sem zavezl vy?" zeptal se vyšší z nich. "No a kdyby? Hlavně už jděte, berte svou večeři a nekažte mi lov .!" byl netrpělivý František. "No a kdyby?" opáčil muž na vnadišti. "Tak zaplatíte pokutu! A tučnou! My si jich pár opravdu vezmem - jenže ne k večeři, ale do laboratoře.Takže zavezl jste to sem vy?"
František pochopil, že z čekané, alespoň pro nejbližší hodiny, nic nebude, a slezl po žebříku k podivným návštěvníkům: "Proč pokutu? Kuřata neodešla na nemoc, mrzne jako když praští, takže se s nima nic nestane, a kdybyste to tady neplašili, budou za chvíli pryč. Vnadit se snad může - zvlášť když všichni volaj, ať myslivci černou tluměj!"
Muži, z nichž se vyklubali inspektoři veterinární správy, sice Františkovy argumenty uznávali, ale trvali na tom, že byl porušen veterinární zákon. Snad paragrafy 5 a 40, vzpomínal si později František, když svou příhodu, jak mu pod pušku místo lončáků přišli veterináři, dával dál.
A oba muži na tom trvali i příští den, kdy se podobně hájil na úřad předvolaný Eman. Hodně rozčilený Eman! Jednak pro to, že by se jeho už tak dost velká ztráta měla ještě zvětšit zaplacením pokuty, a jednak pro to, že akci kuřata-vnadiště evidentně musel někdo "prásknout" - nejspíše zase konku-rence, protože vděční myslivci jistě drželi basu. Hájil se tedy pevně a statečně, jak mu bylo vlastní, ale neobhájil.
Pokuta ve správním řízení nakonec byla, ani odvo-lání nepomohlo. Jen úkol zneškodnit řádným způsobem uhynulá kuřata Eman nesplnil, protože než mu byl se všemi razítky předán, předběhla ho v tom opravdu zvěř. A myslivci spokojení s nečekaně bohatým úlovkem mu všechno trápení alespoň trochu osladili nejen kouskem masa, ale rovnou celým lončákem.
Prostě bylo to tak trochu mnoho povyku pro nic, ovšem veterináři jen plnili svou povinnost, prošetřovali udání . A tak, myslivci, pozor, co na vnadiště vyvážíte, zvlášť máte-li v okolí nějaké "dobré přátele"!
Na motivy skutečného případu volně zpracoval Jaroslav ŠPRONGL

KDE NENÍ ŽA-LOBCE, NENÍ ANI SOUDCE

Dnes opět nacházejí čtenáři Myslivosti tento titulek, pod nímž si přečetli od ledna do června celkem dvanáct "minisoudniček" nebo "nesoudniček", z toho deset v rámci čtenářské soutěže. Ta byla vyhodnocena při Mezinárodní výstavě myslivosti, rybářství a včelařství Natura Viva 2005 a tam také byli vylosováni za přítomnosti autorů a garantů "miniseriálu" výherci, jejichž seznam je uveden v závěru tohoto článku i s přehledem cen - balíčků publikací, které dodali spolupořadatelé soutěže, nakladatelství LexisNexis CZ a časopis Myslivost, a které jim budou zaslány. Tím třetím byla organizačně právní komise ČMMJ, která se podílela na právních poradnách v rámci uvedené výstavy, které na losování výherců přímo navazovaly a věnovaly se i v soutěžních otázkách obsažených tématům.
A právě tam jsme také došli k závěru, že zatímco běžně stačí při vyhodnocení soutěže prostě uvést čísla a písmena správných odpovědí, v případě myslivecké legislativy bude vhodné přidat krátký hodnotící komentář. Ten naleznou čtenáři v příštím čísle časopisu Myslivost, včetně vyhodnocení odpovědí na otázky k dvěma minisoudničkám "navíc" z minulého čísla.
Soutěž totiž, jak jsme zjistili z odpovědí, byla ještě mnohem náročnější, než jsme předpokládali. Proto jsme také "za pochodu" změnili pravidla a do slosování jsme zařadili i čtenáře, kteří měli menší počet správných odpovědí, než původně pod-mínky předpokládaly, abychom vůbec mohli rozdělit ceny.
Soutěže se zúčastnilo celkem 195 čtenářů, do losování bylo zařazeno 12 účastníků v první skupině (z těch jsme losovali hlavních šest cen) a 130 v druhé skupině (z těch jsme losovali zbylých devět "cen útěchy"). Do losování jsme nezařadili čtenáře, kteří měli méně než 50 % správných odpovědí.
Losování, které proběhlo v rámci doprovodných programů při výstavě Natura Viva, se zúčastnili autoři projektu dr. Vladimír Čechura a Jaroslav Šprongl a lístky z "osudí" tahali Petr Štěpánek a další umělci přítomní na výstavišti.

SEZNAM VÝHERCŮ:

I. cena
(balíček celkem dvanácti publikací z nakladatelství LexisNexis CZ a redakce Myslivosti) Josef Hájíček, Svitavy; Oldřich Martinů, Třebíč; Radek Vojtíšek, Klatovy

II. cena
(balíček celkem sedmi publikací z nakladatelství LexisNexis CZ a redakce Myslivosti)
Petr Ambrož, Prostějov; Antonín Joklík, Olšany; Ján Mercel, Bojnice

III. cena
(balíček tří publikací z nakladatelství LexisNexis)
Josef Dvořák, Holetín; Jan Fafejta, Prachatice; Jiří Krátký, Otaslavice; Miloslav Kuběna, Drabant; Josef Latislav, Sulejovice; Josef Mikulík, Žákovice; Josef Ouředníček, Vlkov pod Oškobrhem; Bohumil Pazdera, Hlízov; František Starý, Svatonice

Všem výhercům gratulujeme!

Zpracování dat...