Časopis Myslivost

Lovíme vždy dobře jednoleté srnce?

Myslivost 7/2005, str. 26  Ctibor BABIČKA, Jiří HANÁK
Na chovatelských přehlídkách trofejí spárkaté zvěře při kontrole správnosti provedeného odstřelu trofejové zvěře může docházet k situaci, že nelze někdy jednoznačně posoudit chovnou hodnotu daného kusu a možnosti, co by z hlediska kvality trofeje dosáhl ve vyšším věku. Předmětem častých diskuzí při provádění hodnocení jsou především jednoletí srnci. Obecně na všech chovatelských přehlídkách právě roční srnci jsou ze všech srnců nejčastěji označováni červeným bodem jako chovní. Často jejich počet ze všech nesprávně ulovených srnců na chovatelské přehlídce představuje polovinu až dvě třetiny ze všech srnců hodnocených jako chovní. Nad některými ročky pak dlouze diskutuje jmenovaná hodnotitelská komise ve vztahu k závazným kriteriím chovnosti a objektivního posouzení předložené trofeje srnce. Téměř vždy se jedná o ročky, kteří vynikají mohutnou lebkou, širokými pučnicemi a neobyčejně silným, i když kratším parožím. Byl ten odstřel správný, i když v rámci kriterií podle délky paroží byl posouzen jako průběrný? A nebo by srnec v příštích letech mohl být i srncem s kapitálním parožím?

V bývalém okrese Šumperk (dnes státní správa myslivosti při pověřených obcích v Mohelnici, Šumperku a Zábřehu na Moravě) jsou pro jednoleté srnce vydána následující závazná kriteria. Jako chovní jsou posuzováni špičáci od průměrné délky paroží 10 cm a více, při členitém paroží od nerovného vidláka s průměrnou délkou paroží 7 cm a více. Kriteria nejsou příliš vysoká, neboť srnčí populace je zde trofejově pouze průměrná a z celkového pohledu pak odpovídají místním podmínkám. Hranicí těchto průměrných délek paroží jako základního ukazatele chovnosti prochází více jednoletých srnců jako průběrní. Jejich chovná hodnota je zřejmě tímto podceněna a plně nevyjadřuje jejich budoucí trofejové možnosti. A to z důvodu, že fyzický vývin jednotlivých kusů, hmotnost a síla pučnic je různá a individuální v závislosti na souběhu řady dalších přírodních podmínek a vlivů. A pak rozhodnutí jen podle jednoho ukazatele není někdy plně dostačující.
Na základě těchto skutečnosti a doporučení státní správy myslivosti při Městském úřadu v Šumperku jsme na chovatelské přehlídce za rok 2002, prováděné v Rapotíně v roce 2003 za severní část bývalého okresu Šumperk, změřili všechny jednoleté srnce, kteří měli průměrnou délku paroží od 5 cm a vybrané srnce s neobyčejně silnými špicemi i o délce paroží pod 5 cm.
U každého srnce byla změřena délka paroží a vypočten její průměr, změřena celková délka lebky a minimální průměr pučnic měřený z boční (bukální - lícní) strany. Hmotnost srnců nebyla brána v úvahu, neboť z uváděných údajů bylo zřejmé, že myslivečtí hospodáři ji uváděli různě: s hlavou, bez hlavy, v dodávkové úpravě a taky zřejmě dost často jen jako odhad. Jediným subjektivně vloženým údajem bylo posouzení srnce při zařazení do skupiny podle síly (mohutnosti) paroží, což jsme se snažili provést co nejobjektivněji.

Z prováděného měření lze konstatovat tyto skutečnosti a závěry.
V podmínkách bývalého okresu Šumperk jsou obecná kriteria chovnosti stanovena jako vcelku odpovídající místní průměrné kvalitě srnčí zvěře. Pokud má roční srnec delší a silné paroží nad 10 cm, více než v polovině případů členité s výsadami, není o jeho chovnosti pochyb. Dále je zřejmé, že rovněž srnci s tenkým parožím nad 10 cm, kdy členitost paroží není již ta
k častá, mají skoro stejné rozměry celkové délky lebky a tudíž i přibližně stejnou hmotnost, ale ukazuje to obvykle na slabší průměr pučnic. Srnci s tenkým parožím pod 10 cm mají prakticky shodný průměr pučnic jako s tenkým a dlouhým parožím (členité paroží jen zcela ojediněle), rozměry lebek jsou však nižší.
Problematickou skupinou z hlediska stanovení chovné hodnoty je právě skupina jednoletých srnců, kteří sice hladce procházejí chovatelským kriteriem 10 cm, respektive 7 cm, ale přitom je u nich na první pohled zjevná mimořádná síla paroží (průměru lodyh). Tito srnci mají dokonce největší průměrnou celkovou délku lebek, a tím i dobře vyvinutou kostru, poměrně silné pučnice a obvykle i velmi silné růže. Např. největší lebku měl srnec s průměrnou délkou paroží pouhých 3,1 cm a nejsilnější pučnice měli srnci s průměrnou délkou paroží 6, 7 a 9 cm. Snad právě okolnost tvorby silné kostry potom ovlivňuje kratší délky nasazeného paroží. V praxi na Šumpersku se hodnocení modrým bodem jako nerozhodné posouzení chovnosti kusu prakticky nepoužívá (buďto jednoznačně chovný nebo průběrný). Bylo by asi vhodné tyto srnce s mimořádnou sílou paroží o délce nad 6 cm označit modrým bodem (nerozhodné hodnocení), případně i červeným bodem, zvláště je-li paroží silně perleno a na daný věk se zvláště mohutnými růžemi. Ponechat tuto skutečnost v pravomoci a posouzení hodnotitelské komisi. Neboť je u takto založených kusů možné vyčkat, jak se v trofeji projeví v dalším roce a letech. Mimořádná síla takového paroží musí být zřetelná při obeznávání kusu před provedením odstřelu v porovnání se slechy a navíc musí být zřejmá ve většině případů značná tělesná hmotnost těchto srnců. Navíc posouzení při provádění odstřelu není většinou problémové - dny s dlouhou dobou světla, nižší opatrnost ročků, obvykle časně vycházejících na pastvu.
Postihy se stejně při nerozhodném hodnocení (modrým bodem) nedělají a snad by to mohlo přimět lovce k zamyšlení a zdrženlivosti, neboť je velmi pravděpodobné, že by tito srnci mohli být jako dvouletí dobrými šesteráky, i když do genetiky takového kusu samozřejmě nevidíme.
Obecným předpoklad u srnčí zvěře je, že především hmotnostně silné kusy s mohutnou lebkou, silnými pučnicemi, v závislosti na jejich kondici, zdravotním stavu, přírodních a klimatických podmínkách, v návaznosti na celkovou úroveň myslivecké péče o zvěř, mohou přinést očekávané chovatelské výsledky a může být dosaženo silných a kapitálních trofejí.
Na druhé straně je z výsledků měření zřejmé, že pokud roční srnec nemá celkovou délku lebky alespoň 185 mm, tak není nic moc pro další chov a do 180 mm celkové délky lebky by měl být prakticky odstřelový každý, ať má nasazeno cokoliv, neboť bude vždy výrazně tělesně podprůměrným kusem. I toto by se dalo brát v úvahu při hodnocení chovné hodnoty hodnoceného ročního srnce. Budeme rádi, když předložené výsledky měření něco přinesou pro praxi skutečným, odpovědným myslivcům lovícím s rozvahou a něco přidají i pro zlepšení odstřelu a chovu srnčí zvěře v honitbách.

Přiložené dokumenty

Media_11704_10_52.xls Tab. 1 (15,50 KB)
Zpracování dat...