Časopis Myslivost

Navštívili jsme OMS Nymburk

Ing. Kamila KAASOVÁ a Ing. Pavla ŠČEVLÍKOVÁ
O tom, že telepatie funguje, se přesvědčil jednatel OMS Nymburk, pan Augustin Sochr. Zrovna když přemýšlel nad květnovou Myslivostí, kdy na ně přijde řada a navštívíme je, odhadoval to tak za tři roky, a v tom jsme mu zavolaly. Byl překvapen, ale my také, když jsme se dozvěděly, že Nymbursko, proslulé především z díla Bohumila Hrabala svými svéráznými postavičkami a postřižinským pivovarem, oplývá také bohatou tradicí a několika významnými osobnostmi naší myslivosti. V Nymburském okrese též leží jedno pro myslivce, ale nejen pro ne, velmi důležité místo. Stává se jím v posledních květnových a prvních červnových dnech výstaviště v Lysé nad Labem, o čemž by letos mohli vyprávět návštěvníci mezinárodní výstavy NATURA VIVA z celé naší vlasti i mnoha dalších zemí světa.
Na sekretariátu OMS v Nymburce nás přivítal předseda Ing. Pavel Votruba, pan jednatel a ještě se našeho povídání účastnil otec pana předsedy, velký myslivecký pamětník, který praktikoval u pana ředitele Žalmana, jako lesník pracoval na Lichtenštejnském panství a osobně se znal s Richardem Knollem, jehož memoriál jistě není třeba blíže představovat. V úvodu nás pan předseda seznámil s důležitými postavami nymburské myslivecké historie.
Jsem rád, že jste zavítaly mezi nymburské myslivce, protože u nás je tradice myslivosti velice bohatá. V podstatě se odvíjí od Františka Antonína hraběte Sporcka, vlastně již od Přemyslovců, kteří vyhledávali zdejší zajímavé revíry, bohaté zejména na drobnou zvěř, ale i na vysokou. Hrabě Sporck se narodil na Lysecku v roce 1662. Některé prameny uvádějí, že zde v roce 1738 i skonal. V Lysé nad Labem v roce 1695 založil Řád svatého Huberta. Další významnou osobností byl princ Alexandr Thurn Taxis, velký cestovatel, milovník přírody, který, když bylo založeno Národní muzeum, věnoval do jeho sbírek 2500 exponátů, přírodnin i trofejí, které nasbíral po celém světě při svých loveckých výpravách. Tito dva významní šlechtici se stali nosnými pilíři, které ovlivnily vývoj myslivosti nejen v našem okrese.
Nymbursko již od historie dominovalo množstvím drobné zvěře. Polabská nížina oplývá skvělými podmínkami pro její život, které jí umožnily mimořádný rozvoj. Samozřejmě ekologické problémy způsobené chemizací zemědělství, blokací pozemků, se nevyhnuly ani naší oblasti, takže stavy drobné zvěře poklesly, jako v současnosti zřejmě všude. Úživnost našich honiteb se podstatně zhoršila a to především pro koroptev, následně i pro bažanta, nemluvě o zaječí zvěří. Přesto jsme začátkem sedmdesátých let patřili k okresům s největší produkcí zvěřiny na hektar, spolu s Hodonínem. Nymburští myslivci hospodaří zhruba na 75 000 ha a členská základna čítá 1077 myslivců v padesáti jedna sdruženích. Členská základna mírně narůstá.

V tomto jste vzácná výjimka, ve většině okresů spíše členové pozvolna ubývají a mladí tento úbytek nestačí dorovnávat. Prozradíte nám i ostatním, jak jste toho dosáhli?
Hlavně se snažíme pracovat s mládeží a pravidelně pořádáme kursy pro adepty na první lovecký lístek zakončené zkouškami. V loňském roce jsme měli 42 přihlášených a všichni byli velmi dobře připraveni. V roce 2003 činila členská základna 1020 členů a v následujícím roce došlo k nárůstu na 1051. Kromě kursů pro adepty pořádáme také školení a zkoušky pro myslivecké hospodáře. V letošním roce máme 24 adeptů na první lovecký lístek. Zkoušek pro hospodáře je zatím přihlášeno12 uchazečů..
Je štěstí, že máme velice schopného předsedu Kulturně výchovné komise, Jaroslava Bendla, který působí jako předseda MS Sadská a zajišťuje kontakt se Základní devítiletou školou v Sadské. Zároveň spolupracujeme s Domem dětí a mládeže v Nymburce. Jeho ředitelka, paní Silvie Polnická, se intenzivně věnuje zhruba 100 dětem v jejich volném čase.Ve spolupráci s nimi organizujeme návštěvy v oborách. Například Jabkenickou oboru s námi shlédlo padesát dětí. Návštěva byla zaměřena i na nově otevřenou expozici Muzea Bedřicha Smetany v Jabkenické myslivně,ve které skladatel působil na sklonku svého života a vytvořil zde nezapomenutelné dvě věty k Mé vlasti a známou operu Hubička. Další, kdo tuto myslivnu navštěvoval, byla spisovatelka a libretistka Eliška Krásnohorská. Do Jabkenické obory zavítal i Mark Twain a Rainer Maria Rilke, pražský německy píšící básník. Také jsme se s dětmi vypravili zhlédnout kvalitní mufloní zvěř do velmi zajímavé obory Vlkov pod Oškobrhem.
Myslíme si, že je vhodnější oslovovat co nejvíce dětí, než si vybrat deset nejlepších, kterým se zajistí maximální možné podmínky pro reprezentaci v soutěži o Zlatou srnčí trofej. S DDM pořádáme kromě návštěv obor i kynologické akce pro děti s předvedením a ukázkou výcviku lovecky upotřebitelných psů. Současně jsme spolupořadatelé velmi pěkné akce "Podzimní Poděbradský" Puchýř", na kterém bývá účast kolem tří až čtyř set lidí podle počasí. Vytýčíme stezku od Poděbrad podél Labe, což je na podzim, když je vybarvené listí, obzvláště krásné na pohled. Děti poznávají po cestě dřeviny, poté přijdou do obce Kovanice - do zdejší velmi pěkné myslivecké chaty. Předseda MS Vlastimil Macháček je velmi aktivní ve výchově mládeže ke vztahu k přírodě. V okolí chaty v zahradě jsou na tyčích a na stromech rozmístěny preparáty zvěře. Děti vyplňují odpovědi do připravené tabulky. Například určí druh zvěře. Odpovědi se nakonec vyhodnotí a účastníci dostanou uzeninu na opečení a limonádu. Myslíme, že do mládeže, do jejího vzdělávání a poznání je nejlepší investovat čas i peníze. Myslivci též navštěvují hodiny biologie v ZŠ Sadská a hovoří o významu myslivosti z hlediska obecně ekologického, protože myslivec byl v podstatě první ekolog.
Jednotlivá myslivecká sdružení si vytvářejí vlastní akce. Jejich součástí bývá především dětský den v červnu, měsíci myslivosti, kdy je pro děti připraveno poznávání stop nebo obrázků, střelba ze vzduchovky a na závěr oheň a opékání buřtů.

Takto obsáhlá práce s dětmi je skutečně chvályhodná. Nyní se přesuňme do další oblasti zájmu myslivců - a sice k myslivecké kynologii. Jak jste na tom se svými čtyřnohými pomocníky?
Kynologie je u nás již tradičně na vysoké úrovni, jistě proto, že v jejím čele stojí opravdoví nadšenci. Předseda kynologické komise, pan Miloslav Funda, je úspěšný a zkušený chovatel a cvičitel ohařů. Mezi nejvýznamnější vůdce psů na mezinárodních soutěžích patří Milan Kvíz, František Chvalovský, Vladimír Hruška, Miloslav Funda, Vít Komárek a Petr Herčík. Každým rokem na jaře se koná Polabské derby ohařů - Memoriál Karla Krýzy - o putovní cenu. Okres reprezentují psi, kteří dosáhli nejlepších výsledků na zkouškách vloh. Pořadateli jsou střídavě OMS Kutná Hora, Kolín, Mladá Boleslav a Nymburk. Průběh a výsledky jsou každoročně zaznamenány do putovní kroniky, která je vedena od roku 1954. Je doplněna i mnoha fotografiemi a v současnosti je u nás na okrese, než ji předáme na OMS Mladá Boleslav, který se v letošním roce stane pořadatelem. Před pěti lety jsme byli organizátory vrcholné soutěže - Memoriálu Richarda Knolla, kde se naši vůdci umístili na předních místech. V roce 2004 byla rozšířena soutěž v norování a barvářské zkoušky a založen Memoriál Josefa Brzáka, našeho významného kynologa.V průběhu roku máme třináct kynologických akcí, začínáme svodem a podzimními zkouškami končíme. Přispíváme finančně na údržbu umělé nory na Loučeni. Pravidelně, asi tak jednou za dva roky, nakoupíme materiál. Každý rok uskutečňujeme kynologickou konferenci, která shrne výsledky dosavadních aktivit všech kynologů v okrese a řeší různé organizační záležitosti.

V rámci Evropské unie existují dotace na předvedení národního plemene na zkouškách. Čerpají zdejší myslivci z těchto peněz?
Jsou dotace na českého fouska a českého teriéra. Psali jsme o tom ve Zpravodaji OMS, který zasíláme na sdružení. Je to tisíc korun pro chovatele, který předvede národní plemeno na zkouškách. Myslím, že to chovatelé čerpat budou.
Bohužel v ostatních sférách není dosažení na dotace tak "jednoduché" jako v kynologii. Například na zazvěření koroptví či zakládání remízků. Stává se, že peníze obdrží z dotačního titulu s ročním zpožděním, takže musí nejdříve čerpat z vlastních zdrojů. Myslivci jsou zatím dost rezervovaní.

Jsou na kynologických akcí předváděná nová plemena?
Ano, občas se vyskytne border teriér, výmarský ohař a zejména labradorský retrívr. Na zkoušky vloh máme přihlášeny převážně psy malých plemen. Počet lovecky upotřebitelných psů je stabilní a dostačující.

Kynologové u vás tedy pracují výborně. Copak byste nám řekl o myslivecké komisi?
Myslivecká komise je aktivní. Pořádá vzdělávací přednášky a aktivy. Z přednášejících tu byl například doc. Ing. Robert Wolf, CSc., doc. MVDr. Karel Bukovjan, CSc., doc. Ing. Miloslav Vach, CSc. i Ing. Ctirad Rakušan. Snažíme se skloubit přednášky s volným časem myslivců. Po ekonomické stránce patříme k bohatým OMS a takřka po celých pět let hospodaříme s vyrovnaným rozpočtem. Získané prostředky z příspěvků zpětně vracíme mysliveckým sdružením. Myslivecká komise připravuje podklady na normované kmenové stavy pro vydání léčiva Cermix, dále dáváme 40 kg kamenné soli na honitbu zdarma. Jsme rádi, že finanční prostředky máme, neboť to stabilizuje naši činnost. Abychom jen nešetřili, investovali jsme v minulém roce 120 000 Kč do našeho sídla, vymalovali jsme, natřeli okna, opravili střechu a provedli nutnou údržbu budovy, kterou v roce 1980 pomáhali postavit myslivci z celého okresu. Také jsme zakoupili nový počítač a připojili se na internet, neboť jsme se cítili informačně izolováni. Díky redakci Myslivosti máme také své webové stránky, které doplňujeme informacemi ze života okresu. Pravidelně vydáváme naše periodikum - Zpravodaj OMS - s informacemi o akcích, dění v ČMMJ, také zveřejňujeme významná životní jubilea našich myslivců. Naštěstí pro nás se podařilo zachovat myslivost v rámci okresu celistvou, nerozdělit ji na menší části podle pověřených obcí, což považuji za pozitivum. Vždy se snáze hospodaří na větší ploše. Je to lepší pro ekonomiku i myslivost. Kromě odlovu hlavních druhů zvěře odstřelem provádíme též odlov zajíce polního odchytem pro Interlov. Myslivecká komise zpracovává plán odchytu a plán na přesunu sítí v rámci okresu. V podstatě jsme proti odchytu zajíců, který má jen ekonomický efekt, nikoliv myslivecký. Zajíci jsou vázáni na své území a proto se vracejí i mnoho kilometrů. Vypouštění dospělých zajíců do jiné krajiny má smysl, je-li k dispozici aklimatizační obůrka,ve které by strávili půl roku před vypuštěním do volnosti.
V osmdesátých letech jsme vybudovali rozsáhlé kooperační líhňařské středisko v obci Senice, které zabezpečovalo bažantí kuřata pro celý okres i pro export. S výrazným snížením potřeby bažantích kuřat, a to především z ekonomických důvodů, došlo i k omezení činnosti tohoto zařízení. Postavili jsme ho v minulosti díky své píli a finančním prostředkům v rámci akce Z, což je nyní problém z hlediska majetkoprávních vztahů k obci.Vzhledem k spoluvlastnictví s ČMMJ Praha, budeme tento spor řešit mimosoudním vyrovnáním. Spor již trvá déle než čtyři roky a nevidíme brzký konec.
V našem okrese se nacházejí dvě hraniční obory, Kněžičky a Jabkenická obora. Obora Vlkov pod Oškobrhem, která leží uprostřed okresu, patří vynikajícímu myslivci a odborníku Eduardovi Baumgartnerovi. V této oboře je chována mimořádně silná mufloní zvěř, jedna z nejsilnějších v ČR, dále daňčí a zvěř černá. Obora Kněžičky byla navrácena svému majiteli rodině Kinských. V současné době je zde chována velmi dobrá daňčí a mufloní zvěř. Ve výčtu poslední oborou je obora Jabkenická, která je jedna z nejstarších, založena kolem roku 1625. V současné době je zde chována daňčí zvěř. Zajímavosti této obory je to, že byla dvakrát obnovena. Zánikla ve čtyřicátých letech nejen z důvodu válečných hrůz a ekonomické situace, ale také díky tomu, že tam byla zavlečena motolice. Princ Alexandr Thurn Taxis sem dovezl bizony, také zde byl v roce 1865 jeden z prvních divokých krocanů, dále klokani, pštrosi a celá řada nepůvodních druhů zvěře, i jelen Axis, Wapiti, Viržinský, muflon. Zavlečená motolice začala silně traumatizovat zvěř. V roce1943 tato obora zanikla. Znovu byla obnovena od roku 1967 do roku 1973 daňčí zvěří. Od té doby se zaměřila výhradně na chov daňčí zvěře jako obora šlechtitelsko chovatelská.
Mimo těchto významných zařízení se v naší oblasti nachází výstaviště Lysá nad Labem.
Samozřejmě se snažíme spolupracovat s výstavištěm v Lysé, protože tamější akce jsou velmi zajímavé a prospěšné. Dokonce jsme stáli u zrodu výstavy NATURA VIVA. První výstava proběhla při příležitosti výročí 300 let od založení Řádu svatého Huberta (1695), tedy v roce 1995. Výstaviště nám přirostlo k srdci, zdejší myslivci je pravidelně navštěvují. Také míváme každoročně v rámci výstavy Natura Viva chovatelskou přehlídku trofejí zvěře ulovené v okrese Nymburk. Nymburští myslivci se při návštěvě výstavy mohou pochlubit svými chovatelskými úspěchy.

Výstaviště v Lysé nad Labem má nesporně velký význam pro všechny myslivce, nejen nymburské. Nachází se v tomto regionu další významné stavby týkající se myslivosti?
Dělá nám radost, že se v současné době opravují dvě významné myslivecké památky zdejšího kraje spojené se jmény, která jsem již na začátku uváděl jako pilíře naší myslivosti - hrabě Sporck a princ Thurn Taxis. Zámek na Čihadlech - Maison de la Bonne Répos - již má svého majitele a ten jej začal rekonstruovat. Zámek Mcely, který patřil princi Alexandru Thurn Taxisovi, se též v současné době rekonstruuje a bude také sloužit myslivosti. Jsme velice rádi, že tato tradice nepřišla vniveč, ale že se udržuje a že se na ni navazuje.
Tradici Františka Antonína hraběte Sporcka si připomínáme každoroční akcí, kterou pořádají Lysští rodáci a řád Svatého Huberta v součinnosti s myslivci okresu Nymburk. Slavnost se nazývá Sporckovy dny. Jsou velmi reprezentační, spojené s ukázkou dobových krojů, palných zbraní, sokolníků a myslivecké kynologie. Oslavné zakončení je formou hrané Svatohuberské mše. My, jako OMS jsme spolupořadatelé, protože cítíme, že podobné akce jsou smysluplné.

Jak je vidět, kulturních a kynologických akcí máte tolik, že se někdy sejdou dvě v jednom termínu. Najde se nějaký prostor i pro střelectví?
Bohužel se nám nepodařilo udržet střelnici v Poděbradech. Kdysi svého času měla zařazení jako mezinárodní. Vzhledem k tomu, že poděbradští golfisté měli větší podporu města než myslivci a potřebovali rozšířit o devět jamek green, museli jsme ustoupit a to i z důvodů, že jsme měli pozemek na kterém byla střelnice, pronajatý od obce. Myslivci postavili střelnici a o ní přišli. Původně jsme zamýšleli soudní cestu, ale po úvaze jsme došli k tomu, že bychom zřejmě prosoudili peníze a efekt by nebyl ten, který bychom si přáli. Teď jsou na několika místech menší střelnice, které vlastní jednotlivá myslivecká sdružení. Větší střelnice je Kolín a Stará Boleslav.
Zvažovali jsme v rámci sekretariátu poskytovat služby pro mysliveckou veřejnost, ale vzhledem k tomu, že v Nymburce, v Poděbradech i v Lysé je obchod se zbraněmi, nemohli bychom jim konkurovat. Problémy bychom měli se zabezpečením střeliva a ekonomický přínos by byl nevýznamný. Myslivci si dnes navíc mohou vybrat ve specializovaných prodejnách ze střeliva mnoha zahraničních firem a tento servis bychom jim nemohli zajistit.

Když jsme mluvili o výstavě NATURA VIVA v Lysé nad Labem, máte v expozici nejsilnějších trofejí nějaké zastoupení?
V letošním roce jsme předkládali tři nejvýznamnější trofeje a to trofej daňka, muflona a černé zvěře z obory Vlkov pod Oškobrhem. Jsou to významné trofeje našeho okresu. Byl jsem se podívat na hodnocení trofejí před výstavou, které prováděla mezinárodní komise. Jsou to úžasné trofeje, které se málokde vidí. Dávají obraz o tom, že středoevropská a hlavně česká myslivost je na vysoké úrovni. Velice rádi se výstavy zúčastňujeme, je to místo, kde se setkávají myslivečtí přátelé ze všech stran naší vlasti i dalších zemí.

Výstava je opravdu velkou společenskou událostí. Pořádají zdejší myslivci i nějaké menší společenské akce - například plesy nebo koncerty?
Samozřejmě, myslivci v jednotlivých mysliveckých sdruženích oživují kulturní život ve svých obcích, pořádají plesy a různá společenská posezení. My jsme pořádali okresní myslivecký ples v předchozích letech, ale většinou to bylo v termínech, kdy měla myslivecká sdružení své vlastní plesy a nechtěli jsme jim konkurovat, protože jsme k tomu nebyli ekonomicky nuceni. V minulosti jsme pořádali okresní ples v Loučeni, kde je nádherný kulturní dům, nebo v Poděbradech, v rámci lázeňského domu. Plesy jsou zdrojem příjmu a my jsme nechtěli poškodit sdružení, pro něž je tento příjem podstatný. Některé okresy vyžadovaly, aby sdružení přispěla na okresní ples zvěřinou do tomboly, tohoto jsme se my chtěli vzdát. Ať si v rámci regionu jednotlivé spolky provádějí tyto aktivity samy, aby získaly finanční prostředky. Musím říci, že drtivá většina plesů se už ani neinzeruje a lístky jsou prodané dopředu.

Určitě je o plesy takový zájem také díky tomu, že návštěvníky láká tombola s množstvím drobné zvěře.
Ano, drobná zvěř je velice lákavá a významným způsobem obohacuje tombolu. Dokonce v sedmdesátých letech jsme vyměňovali se spřátelenými myslivci drobnou zvěř za zvěř černou.

Spolupracujete při vašich akcích s nějakou jinou organizací? Například s ochránci přírody?
Máme zde několik chráněných lokalit, ve kterých je vykonáváno právo myslivosti. Je to v interakci se zájmy ochranářů a v zájmu volně žijící lovné zvěře. Například v Jabkenické oboře se uhnízdil vzácný orel mořský. Někdy zájem ochranářů a jejich přístup ke zvěři, která je chráněna, je tak velký, že svými častými návštěvami hnízdiště mohou způsobit, že hnízdící samice opustí mladé. Každopádně se navzájem respektujeme a nemáme mezi sebou vážnější spory.

Máte mnoho drobné zvěře, odpovídají tomu i vyšší stavy predátorů, zejména lišek?
Lišek bylo v honitbách odloveno přibližně 1400. Velký problém je i s mnoha pytlačícími kočkami. Řada chatařů sem vozí své domácí mazlíčky, občas je tu i zanechají. Když večer vyjdete ven, vidíte je často volně se pohybovat v honitbě. Nejsou zanedbatelní ani pytlačící psi ve dvojicích nebo ve smečkách. Smí je lovit jen myslivecká stráž, což značně omezuje možnost snižování stavů. Projevuje se to zvláště na zaječí a bažantí zvěře. Omezen je i výskyt zpěvného ptactva díky sojkám a strakám.
Roznášení návnad pro vakcinaci lišek jsme v minulosti prováděli tradičně ručně,
v posledních dvou letech se začalo s leteckou aplikací.V současnosti zde není žádné ohnisko vztekliny.

K leteckému způsobu se přechází často, i když efektivnost je sporná. Ještě se vrátíme ke drobné zvěři. Udržujete divokou populaci nebo stavy navyšujete vypouštěním uměle odchovaných jedinců?
Zkušenosti se zazvěřováním uměle odchované zvěře jsou různé. Existují myslivecká sdružení, která provádí odchov a pravidelně vypouští bažanty. Budoucnost a Evropská unie nám ukáže, jak se změní podmínky, bude-li to i nadále možné a ekonomicky únosné. Vypouštění se provádí převážně z důvodu vyžití myslivců, ale některá zvěř v přírodě přežívá. Vypouštění se může pozitivně projevit i na stavech divoké populace ve smyslu přikrmování škodné, ta se nasytí na polodivokých jedincích, takže dává větší šanci divokým. Vypouští se také na poplatkové lovy pro zahraniční lovce, například v MS Loučeň.
Jinak v okrese Nymburk nemáme jen drobnou zvěř, v severovýchodní části okresu se vyskytuje sika, dále je tu muflon ve střední a východní části, kolem Kerska. Jedná se o velmi dobrého a silného muflona. Daňčí zvěř je na Dymokursku, Rožďalovicku, kde je sika, i daněk. Jelen evropský zavítá zcela vzácně, stavy černé zvěře jsou vysoké. Do určité míry se tu projevila změna filozofie na generálním ředitelství vojenských lesů, kde personál dostává zástřelné za černou zvěř. Tím pádem se snížil odlov v okolních navazujících mysliveckých sdruženích. Černé zvěře je stále dost, ale stavy šly mírně dolů.

Jak hodnotíte spolupráci se státní správou myslivosti?
Spolupráce s obcemi s rozšířenou působností záleží, jako každá jiná spolupráce, na dobrých mezilidských vztazích a na profesionalitě. Můžeme říci, že spolupráce s pověřenou obcí Nymburk je díky paní Marii Seidlové, jako odborné pracovníci na úseku myslivosti, vynikající. Pořádáme společně čtvrtletní aktivy na kterých si vyměňujeme informace a zkušenosti. V oblasti pověřené obce Lysá nad Labem je spolupráce na dobré úrovni. Pokulhává však spolupráce s oblastí Poděbradska. Chceme věřit, že se situace zlepší.

Máte vlastní prostory pro pořádání školení, kursů a přednášek?

Porady a některé přednášky pořádáme v Obecním domě. Kursy a zkoušky adeptů přímo v budově OMS ve druhém patře, přízemí pronajímáme, v prvním patře je kancelář a nad ní přednášková místnost s obrázky, preparáty a učebními pomůckami. Mohu říci, že se úroveň kursů zlepšila. Je vidět, že adepti jsou lidé již vyprofilovaní, kteří chtějí opravdu dělat myslivost a chtějí se něco nového dozvědět, protože se aktivně ptají a diskutují, takže se dozvídají mnoho věcí rovnou v kursu, čímž se ušetří řady blamáží v pozdější praxi.
Pravidelně kupujeme učebnice z knihkupectví Myslivost, pro adepty i pro hospodáře. Dáváme je povinně, my je objednáme a účastníci kursu si je odkoupí. Protože většina lidí má ještě staré učebnice, které jsou dnes nedostačující, nejsou v nich ani ilustrace. Je třeba jít stále s dobou i v tomto.

Jste okres protkaný sítí komunikací, máte velké ztráty na zvěři v důsledku srážek s automobily?
Jsou výrazné. Budují se obchvaty, s každým novým úsekem silnice přibývá i rizikových úseků pro zvěř. Střety bývají velice časté. Nejvíce s drobnou zvěří. Zvěř v naprosté většině případů uhyne na místě, takže to má velice negativní dopad na výši stavů. S černou zvěří již tak časté srážky nejsou. Snížení frekvence těchto nešťastných událostí je především otázka ohleduplnosti řidičů, jízda přiměřenou rychlostí. Kdysi se budovaly drátěné koridory, ale ty, jak mi vysvětlovali odborníci pro dopravu, jsou-li neúplně oplocené úseky, jsou ještě horší z důvodů, že zvěř vtlačená do takového koridoru běhá od plotu k plotu, dokud nedojde ke srážce. Kdyby bylo oplocení dálnic a silnic dokonale uzavřené a pro zvěř nepropustné, bylo by to řešení, jenže to zřejmě nikdo nebude financovat.

Přitom v rámci bezpečnosti by snad mělo být zabezpečení komunikací povinností. Střetů se zvěří je tolik, že je to alarmující.
Možná by také pomohlo vyčíslit škody a žádat je po státu, třeba by se pak někdo začal více zabývat bezpečností provozu a to nejen pro zvěř, ale i pro řidiče. Srážka se zvěří může vážně ohrozit život a zdraví několika řidičů i spolujezdců v tom určitém momentě, o materiálních škodách ani nemluvě.

Děje se u vás spousta zajímavých věcí. Vedete si kroniku OMS? Dáváte zprávy do místního tisku či do jiných médií?
Kroniku OMS nevedeme, ale existují kroniky kynologických i dalších akcí - například Polabské derby. Ale všechny materiály naše i o nás archivujeme, také naše informační bulletiny a články o myslivosti v místních novinách. Potřebovali bychom více pravdivých článků o naši činnosti v tisku. Když občas čtu články o myslivosti například v MF Dnes nebo v Blesku, jímá mě hrůza.
V jednom periodiku nás obvinili, že se nestaráme o mladé myslivce, kteří se nemohou dostat do mysliveckých sdružení. My přece nemůžeme každého adepta vodit za ruku, dokud ho někde nepřijmou. To si již musí zajistit sami. Každé sdružení má právní subjektivitu, takže my jim nemůžeme nařizovat koho mají přijmout za člena. Přesto bychom byli rádi, aby byli umístěni a aktivně se zapojili do mysliveckého života a snížili tím věkový průměr myslivců.

Ještě poslední otázka - co říkáte novým mysliveckým formulářům?
Formuláře jsou koncipovány ve snaze o daleko podrobnější a analytičtější informace o honitbě a její činnosti. V řadě případů máme pocit, že mají menší vypovídací hodnotu, než předchozí. Nejsem si zcela jist, jaký má smysl lokalizace všech slanisek, kterých je například v honitbě 52 a lokalizační symbol má 5 znaků. Je jasné, že do krmelce dávám seno a do krmítka jádro.V předešlých formulářích se například udávalo množství překládaného krmiva, což dle mého mínění mělo nějaký smysl. Není odpovídající ani úprava a velikost políček ve formuláři, některá jsou příliš velká a jiná nedostačující. Skoro by člověk řekl, že tvůrce není příliš zběhlý v myslivecké praxi. Nebo termín upravené stavy zvěře - ty jsou někde mezi minimálními a normovanými. Přitom myslivecká statistika má u nás tradici i svůj účel. Ale problém s formuláři je u nás dost nadčasový. Dostal se mi do ruky svazek, který vydal svaz učitelů Nymburska a Poděbrad v roce 1912. Byly tam asi od roku 1885 výkazy, na kterém panství se co ulovilo, včetně ježků, veverek atd. Tak jsme nahlédli do kroniky obce Loučeň a srovnali jsme tyto údaje z roku 1902 s oficiálně vykazovanými panskými statistikami lovu. Výsledek byl značně rozdílný. Je tedy vidět, že již v dávné minulosti se formuláře upravovaly dle potřeby.

Děkujeme za rozhovor!
Připravily Ing. Kamila KAASOVÁ a Ing. Pavla ŠČEVLÍKOVÁ

Zpracování dat...