Časopis Myslivost

SRNČÍ ŘÍJE TÉMĚŘ BEZ OTAZNÍKŮ

Myslivost 7/2005, str. 12  Doc. MVDr. Jaroslav HINTNAUS, CSc.
V 8. čísle Myslivosti v minulém roce byl otištěn článek o neobvyklém chování srn a srnců nejen v období říje, ale i v průběhu celého roku. Autor cituje v článku několik literárních sdělení a připojuje své názory na pozorované jevy. Chování zvěře je velmi významným svědectvím o zdravotním stavu zvěře, a jeho sledování je cenným nástrojem v chovu zvěře. Většina etologických studií se však zaměřuje jen na popis pozoruhodných jevů. Neméně přínosné pro naše vědomosti o zvěři je však poznání příčin, které k tomuto chování vedou. Chování zvěře včetně chování sexuálního má své zákonitosti vyplývající z fyziologických procesů v organismu, a je tudíž kauzálně, tj. příčinně vysvětlitelné.



Komentář k článku v srpnovém čísle Myslivosti by byl však srozumitelnější, snadnější k porozumění, byl-li by k tomuto komentáři k dispozici i text původního článku. Z nedostatku kapacitních možností Myslivosti však není možné věnovat této zajímavé a nesporně poučné problematice více místa, a proto si dovolím předpokládat, že čtenář bude mít k dispozici citované číslo Myslivosti.
Dané téma by si však zároveň zasloužilo podrobnější výklad o mechanismech, které reprodukci řídí. Takovéto rozšíření výkladu je však v omezených možnostech časopisu rovněž nerealizovatelné.
V úvodu článku cituje autor z časopisu Wild und Hund, že začátek říje je geneticky naprogramován, což garantuje, že v určitém časovém termínu je srnčí zvěř připravená na páření. A právě tak podle geneticky naprogramované délky gravidity srn přicházejí na svět srnčata v tom nejpříznivějším období (máj - červen).
Tento výklad je účelový, neodpovídající současným vědeckým poznatkům. V přírodě se nic neděje proto, "aby", ale "protože". Kdyby platilo ono naprogramování, nepodařilo by se výzkumníkům pouhou změnou délky světelného dne (umělým přisvětlením) vyvolat říji v období, které je nejméně příznivé pro tuto událost. V genové výbavě je zakódována pouze vnímavost orgánů na vnější a vnitřní podněty, které ovlivňují nástup říje.
V dalším odstavci předkládá autor velmi zestručněný výklad o mechanismech řídících páření srnčí zvěře. K pochopení složitosti reprodukčních funkcí je to málo. Dovolím si proto pro hloubavější čtenáře vyjmenovat základní mechanismy a orgány zapojené do reprodukce - pokud by se chtěli zajímat o jejich hlubší poznání. Jde o tyto procesy, popřípadě orgány: zrání mezimozku a to jeho části zvané hypothalamus, tvorba sexuálního centra samičího a samčího, tvorba erotizačního samčího a samičího centra, tvorba tzv. spoušťových hypothalamických hormonů vyvolávajících u samic produkci gonadotropinů v hypofýze a podobných spoušťových hormonů ovlivňujících tvorbu gonadotropinů v samčí hypofýze, spoušťových hormonů hypothalamických ovlivňujících gonadotropiny řídící produkci pohlavních buněk v pohlavních žlázách.
Pronásledování mladé srny ročkem v polovině května je rovněž dobře vysvětlitelné. Nemyslím, že roční srnec si chtěl hrát se svou sestřičkou. Sexuální aktivita srnečků po 12. měsíci věku je známá. Naháněná srna měla asi narozené mládě a měla výtok očistek. Srnce nepřitahoval pach očistek jako takový, nýbrž pach metabolitů vylučovaných močí po inaktivaci estrogenů (říjových hormonů), které jsou aktéry při porodu. Nebo šlo o mladou srnu, která se ocitla ve své první, avšak nepravé říji (bez ovulace). V tuto dobu se může objevit i u stejně starých srnečků první hormonální a i spermiogenní aktivita.
"Nahánění" srny, která v polovině června porodila srnče, má stejné příčiny jako pronásledování mladé srny pubertálním srncem, tj. pach metabolitů estrogenů v poporodních sekretech a moči. Ubíhání srny před srncem však nebylo motivováno snahou odvést srnce od srnčete, nýbrž zbavit se dotírajícího srnce, který se snažil překonat druhově danou a nepřekročitelnou interindividuální vzdálenost, která činí u srnčí zvěře 5 - 6 m. Tato vzdálenost je malá toliko mezi matkou a srnčetem, a v době tzv. pohlavní naladěnosti k pohlavnímu aktu vlivem estrogenních hormonů. Vymizení interindividuální vzdálenosti v říji však nenastává rychle. Srna potřebuje čas k jejímu vymizení - proto před srncem ubíhá.
Citaci poznatků prof. Stubebeho o předčasné říji v důsledku předčasné pohlavní zralosti je vhodné poopravit tak, že jde o nepravou říji (nikoliv "Unzeit"); nepravá říje je jev dnes obecně známý.
Referování o výsledcích švédského výzkumu z roku 1970 není nové. V reprodukci srnčí zvěře nejsou podzimní pravé říje žádnou zvláštností. Příčinou může být raná dospělost v mimořádně příznivých existenčních podmínkách, embryonální mortalita po letní říji, dočasná porucha v řídících mechanismech.
Na podzimních zabřeznutích srn se většinou podílejí srnečci ve druhém roku svého života, avšak ne proto, že v nadvarlatech přežívají fertilní spermie, nýbrž proto, že se v tuto dobu tvoří již spermie plně plodné. Srnečci dospívají již po 14 měsících svého života, avšak jejich plodnost je výjimečná. Dospělí srnci ztrácejí v září až říjnu svou plodnost v důsledku ztráty pohyblivosti spermií.
Zájem ročků o plné srny v listopadu má rovněž své logické vysvětlení. Odmyslíme-li podzimní dvouměsíční zastavení vývoje embrya, ocitá se plná srna v listopadu přibližně v polovině doby plodnosti. V tuto dobu, podobně jako u jiných hospodářských přežvýkavců, avšak zejména u krav, se dostavuje fyziologicky zvýšená estrogenní aktivita vaječníků. Estrogeny jsou hormony nezbytné pro každou graviditu, neboť jsou nezbytné pro zvýšení některých enzymů (fermentů) zapojených do výstavby obřezlé dělohy a plodových obalů. Nepravá říje v polovině březosti krav je běžným jevem.
Opožděný vývoj parůžků ročků na podzim není důsledkem nastoupivší hormonální aktivity. Naopak, je výsledkem pozitivního účinku testosteronu v raných fázích ronění parůžků pro svůj vliv na metabolismus růstu kostí.
Pokládání právě porodivší srny má rovněž souvislost s vylučováním metabolitů estrogenů. Estrogeny jsou nezbytným aktérem v přípravách k porodu. Ke konci březosti se poměrně intenzivně zvyšuje hladina estrogenů v krvi. Zvyšování jejich hladiny v krvi spolu s vaječníkovým hormonem relaxinem ovlivní ke konci březosti metabolismus tekutin v porodních cestách. Dojde k rozšíření žilného řečiště, tím k přestupu tekutin do stěny vývodných porodních cest a okolních tkání a pánevních vazů. Uvolnění a poddajnost uvedených tkání je nezbytnou podmínkou pro hladký porod. Porodem dosud neúplně neinaktivované estrogeny srny vytvořily podmínky pro nefyziologickou pohlavní naladěnost k pohlavnímu aktu jak u srny, tak u srnce. Olizování srnčat po porodu nebylo projevem otcovského pudu, nýbrž projevem maximálního vzrušení srnce poporodními sekrety. K takovému vzrušení dochází i při očichávání místa na zemi, kam močila říjná srna nebo při očichávání svírky takové srny. Často zdvihají horní pysk ("škleb" neboli fleming). Odbíjení cizí srny při jejím pokusu přiblížit se k srnčatům nebylo projevem ochrany srnčat nebo žárlivosti, nýbrž nepřiměřeně vystupňovanou reakcí na rušivý podnět, kterým byla uvedená srna při přípravě srnce na nové pokládání. Zvýšená vzrušivost a bojovnost vůči i říjné srně se objevuje za situace, kdy srna odmítá kopulaci.
Sexuální chování srnčí zvěře, popisované v srpnové Myslivosti, vychází zcela z biochemické individuality každého jedince, je většinou dočasné a plodnost ovlivňuje negativně jen málokdy.
Doc. MVDr. Jaroslav HINTNAUS, CSc.
Katedra anatomie a fyziologie hosp. zvířat
Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta
České Budějovice

Zpracování dat...